83 EC 20/2020

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Zavrtálkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem titul titul . jméno příjmení , titul , titul . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa o částku 14.115 Kč s příslušenstvím

I. V rozsahu částky [částka] s 10% úrokem z téže částky od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s 10% úrokem z prodlení z téže částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka].

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobce uplatnil proti žalovanému částku 14.115 Kč s 10% úrokem z prodlení z téže částky od [datum] do zaplacení. V žalobě je obsaženo žalobní tvrzení o tom, že žalobce je kolektivním správcem práv souvisejících s právem autorským. Žalovaný prostřednictvím žádosti ze dne [datum] adresované kolektivnímu správci [anonymizováno 11 slov] požádal o svolení k užívání hudebních děl při výkonu své podnikatelské činnosti v provozovně [anonymizována dvě slova] na adrese [ulice a číslo] v [obec] v období [datum] – [datum]. Kolektivní správce zaslal žalovanému licenční smlouvu, kterou žalovaný nepodepsal a odměnu za užívání autorských děl nezaplatil. Podle Sazebníku odměn žalobce pro veřejné produkce, oddílu C, žalobce uplatňuje proti žalovanému nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení dle § 40 odst. 4 autorského zákona ve výši dvojnásobku obvyklé autorské odměny, která v počtu 72 produkcí s kapacitou 100 účastníků a minimální částkou vstupného [částka] se započtením slev, počet obyvatel – 30 %, užití děl formou reprodukované hudby k poslechu a tanci – 30 %, opakovaná produkce – 20 % a hudební klub s reprodukovanou hudbou – 50 %, tvoří v důsledku žalovanou částku. Kolektivní správce žalovanému zaslal výzvu ze dne [datum] k jejímu zaplacení a na výzvu žalovaný nereagoval. Žalovanému byla zaslána dále předžalobní výzva k úhradě žalované částky ze dne [datum].

2. Věcná příslušnost Krajského soudu v Ostravě k projednání žaloby je odvozena z § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř.

3. Krajský soud ve věci rozhodl el. platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. EPR 249172/2020-7, který se nepodařilo doručit účinně žalovanému a z téhož důvodu byl usnesením ze dne [datum] el. platební rozkaz zrušen s odkazem na ust. § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř.

4. Krajský soud ve věci nařídil ústní jednání na den [datum]. Předvolání k jednání spolu se stejnopisem žaloby žalovaný obdržel prostřednictvím datové schránky. Podle § 46 odst. 1 a 2 o. s. ř. účinky doručení nastaly uplynutím 10 dnů od dodání soudní zásilky do datové schránky adresáta a jednání proběhlo bez osobní účasti žalovaného a současně bez účasti advokáta žalobce, který neúčast u jednání omluvil písemným podáním ze dne [datum] s návrhem, aby krajský soud žalobu projednal bez jeho účasti.

5. Krajský soud z listinných důkazů předložených žalobcem učinil následující skutková zjištění.

6. Ze spolkového rejstříku Městského soudu v Praze, oddílu L, vložka [číslo] zjistil, že spolek [anonymizováno 12 slov] je zapsána ve spolkovém rejstříku pod identifikačním [číslo] s účinky od [datum]. Z obchodního rejstříku KS v [obec], oddíl C, vložka [číslo] bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] je zapsána s účinky od [datum] v obchodním rejstříku pod identifikačním [číslo]. Sídlem společnosti je adresa [adresa], [PSČ] [obec].

7. Smlouvou o pověření výkonem kolektivní správy uzavřenou mezi žalobcem a [právnická osoba] – [anonymizováno 9 slov] dne [datum] došlo k vymezení pravomocí v oblasti pověření výkonem kolektivní správy společností: [anonymizováno 31 slov] a [anonymizováno] … Pod označením [anonymizováno] se rozumí všichni kolektivní správci, kteří [anonymizováno] pověřili výkonem kolektivní správy a [anonymizováno] má zájem na pověření [anonymizováno] uzavíráním hromadných licenčních smluv a vybíráním odměn v oblasti tzv. veřejných produkcí s tím, že vybrané odměny budou poukázány na účet [anonymizováno], který zajistí její další distribuci.

8. Ze žádosti o svolení k provozování hudebních děl ze dne [datum] bylo zjištěno, že provozovatel [příjmení] [anonymizována čtyři slova] v [obec], [ulice a číslo] v zastoupení [jméno] [příjmení] požádal o udělení licence v hudebním klubu – hudba k poslechu bez vstupného s DJ v období [datum] – [datum] s kapacitou 100 návštěvníků. Z návrhu hromadné licenční smlouvy o veřejném provozování, kterou [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] adresoval provozovateli [příjmení] [anonymizována čtyři slova] v [obec], ze dne [datum] bylo zjištěno, že smlouvu žalovaný nepodepsal. Z výzvy k zaplacení bezdůvodného obohacení ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] krajský soud zjistil, že kolektivní správce adresoval žalovanému výzvu k zaplacení částky [částka] jako dvojnásobku částky [částka], která představuje obvyklou odměnu za použití hudebních děl v hudebním klubu s reprodukovanou hudbou v období [datum] – [datum]. Ve výzvě kolektivní správce určil splatnost bezdůvodného obohacení do [datum]. Z poštovního podacího archu ze [datum] bylo zjištěno, že pod pořadovým [číslo] byla odeslána zásilka žalovanému na adresu [adresa].

9. Ze Sazebníku odměn [anonymizováno] pro veřejné produkce v roce 2018, oddílu C bylo zjištěno, že sazba za jednu veřejnou produkci odpovídá 10% z násobku kapacity osob a vstupného. Nejnižší vstupné odpovídá částce [částka] (kapacita sálu provozovny žalovaného – 100). Z podacího archu České pošty krajský soud dále zjistil, že [datum] odeslal advokát žalobce žalovanému pod pořadovým [číslo] zásilku na adresu [ulice a číslo] v [obec].

10. Podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), v jeho aktuálním znění, § 1, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) práva autora k jeho autorskému dílu, b) práva související s právem autorským (viz bod 1 – 6), c) právo pořizovatele k jím pořízené databázi, d) ochranu práv podle tohoto zákona, e) kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským (dále jen„ kolektivní správa“).

11. Podle § 12 odst. 1 téhož zákona, autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

12. Podle § 95 odst. 1 téhož zákona, kolektivní správou se rozumí plná správa majetkových práv autorských nebo práv souvisejících s právem autorským nositelů práv k jejich zveřejněným nebo ke zveřejnění nabídnutým dílům, uměleckým výkonům, zvukovým nebo zvukově obrazovým záznamům (dále jen "předmět ochrany"), která je vykonávána k jejich společnému prospěchu (věta prvá).

13. Podle § 95 odst. 2 téhož zákona, účelem kolektivní správy je kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti.

14. Podle § 95 odst. 3 téhož zákona, nositelem práv se rozumí osoba, které přísluší c) ze smlouvy výhradní oprávnění k výkonu práva kolektivně spravovaného po celou dobu trvání majetkových práv a alespoň pro území České republiky s právem poskytnout podlicenci.

15. Podle § 95 odst. 4 téhož zákona, uživatelem se pro účely kolektivní správy práv rozumí osoba, která užívá předmět ochrany nebo která je povinna platit odměnu podle tohoto zákona.

16. Podle § 95a odst. 1 téhož zákona, kolektivní správce je právnická osoba tvořená nositeli práv, která na základě uděleného oprávnění ke kolektivní správě vykonává pro tyto nositele práv jako jediný nebo hlavní účel své činnosti kolektivní správu a která není založena za účelem podnikání ani jiné výdělečné činnosti nebo která je řízena svými členy.

17. Podle § 40 odst. 4 téhož zákona, právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

18. Žalobce uplatnil požadavek na zaplacení bezdůvodného obohacení v částce 14.115 Kč důvodně jen v rozsahu částky [částka]. Jde o bezdůvodné obohacení za použití chráněných autorských děl – reprodukované hudby v provozovně žalovaného [příjmení] [anonymizována čtyři slova] v [obec] v období [datum] – [datum]. Žalovaný požádal o udělení licence k použití hudebních děl, ale návrh na uzavření hromadné licenční smlouvy ze dne [datum] nepřijal. Žalobci náleží bezdůvodné obohacení ve výši dvojnásobku obvyklé odměny, jejíž základ pro výpočet obvyklé odměny tvoří částka [částka], tj. násobek kapacity sálu (100) x [částka] – vstupné a 72 produkcí (za 9 měsíců a 2 x týdně), z toho 10 %. Z téže částky tvoří odpočet 30 % vzhledem k počtu obyvatel obce, ve výsledku částka [částka], ze které dochází k odpočtu dalších 30 % za užití děl formou reprodukované hudby k poslechu a tanci, tj. ve výsledku částka [částka], dalších 20 % z této částky tvoří odpočet za opakovanou produkci, ve výsledku [částka] a z této částky po odpočtu 50 % za hudební klub s reprodukovanou hudbou jde výsledně o částku [částka]. Dvojnásobek téže částky jako bezdůvodné obohacení podle § 40 odst. 4 autorského zákona se rovná částce [částka]. S prodlením téže částky se žalovaný ocitl od [datum] na základě výzvy k plnění ze dne [datum]. Úrok z prodlení z téže částky od data [datum] do zaplacení tvoří součet repo sazby stanovené ČNB k poslednímu dni kalendářního pololetí předcházejícího kalendářnímu pololetí, ve kterém započalo prodlení (tj. k datu [datum] = 2 %), s osmi procentními body podle nařízení vlády č. 142/94 Sb. v aktuálním znění. Úrok z prodlení odpovídá 10 %.

19. Krajský soud s tímto závěrem zamítl žalobu v rozsahu částky [částka] s 10% úrokem z prodlení z téže částky od [datum] do zaplacení a žalovanému uložil povinnost k zaplacení částky [částka] s 10% úrokem z téže částky od [datum] do zaplacení ve 3denní lhůtě od právní moci rozsudku.

20. Vzhledem k převažujícímu procesnímu úspěchu je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta ve 3denní lhůtě od právní moci rozsudku plnou náhradu nákladů. Náklady žalobce tvoří náhrada soudního poplatku v částce [částka], odměna advokáta žalobce za předžalobní výzvu, převzetí zastoupení a sepis návrhu na vydání el. platebního rozkazu, jejíž výše je určena podle vyhlášky č. 177/96 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), § 14b odst. 1, 4 a 5 advokátního tarifu na částku [částka] úkon, tj. [částka] za 3 úkony právní služby, spolu s paušální náhradou za 3 úkony právní služby á [částka] úkon, celkem [částka]. Souhrn soudního poplatku, odměn a paušálních náhrad se rovná částce [částka]. Advokátu žalobce nenáleží náhrada DPH podle § 14a odst. 1 advokátního tarifu, neboť nepředložil soudu osvědčení o tom, že jako plátce daně z přidané hodnoty je registrován příslušným správcem daně. Podle procesní plné moci udělené žalobcem dnem [datum] je advokátem zastupujícím žalobce [titul]. [titul]. [jméno] [jméno], [titul], [titul]. Tento advokát udělil substituční plnou moc spolupracujícím advokátům včetně advokáta [titul]. [jméno] [příjmení]. Osvědčení o plátci daně do spisu založil advokát vystupující v substituci za advokáta žalobce, tj. [titul]. [jméno] [příjmení] (viz č. l. 14). Ten ovšem není osobou zastupující žalobce, tou je advokát [titul]. [titul]. [jméno] [jméno], [titul], [titul]. dle § 25 odst. 1 o. s. ř. a jemu náhrada daně z přidané hodnoty v tomto řízení proto nenáleží.