84 C 24/2019

Plný text

Krajský soud v Ostravě sídlem adresa , rozhodl samosoudcem JUDr Alešem Palkovským v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zrušení rozhodčího nálezu rozhodce titul . jméno příjmení ze dne datum rozhodnutí , číslo jednací

I. Návrh, aby soud zrušil rozhodčí nález [číslo jednací] vydaný rozhodcem [titul]. [jméno] [příjmení] dne [datum], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované.

1. Podaným návrhem se žalobce domáhal zrušení rozhodčího nálezu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vydaného rozhodcem [titul]. [jméno] [příjmení].

2. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] mu byl ze strany Exekutorského úřadu ve [město] doručen datovou zprávou Rozhodčí nález rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení], Exekuční návrh ze dne [datum], Vyrozumění o zahájení exekuce č. j. [číslo jednací], Exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného č. j. [číslo jednací], Exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí č. j. [číslo jednací], protokol o pojetí movitých věcí do soupisu, výzva ke splnění vymáhané povinnosti. Žalobce má za to, že mu nebyl rozhodcem řádně doručen rozhodčí nález, jelikož dle § 19a zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, měl rozhodce doručit písemnost do datové schránky, nebylo-li to možné, pak na elektronickou adresu, pokud ani to nebylo možné na adresu, kterou adresát rozhodci sdělil nebo adresu uvedenou v rozhodčí smlouvě. Správné doručení bylo předpokladem vykonatelnosti daného rozhodčího nálezu. V této souvislosti žalobkyně odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu týkající se dané věci. Dále žalobce uvedl, že v čl. VII. Smlouvy o prezentaci na internetovém magazínu (dále jen„ Smlouva“) byli jako rozhodci určeni [titul]. [jméno] [příjmení], jestliže ten nemohl rozhodnout, pak [titul]. [jméno] [příjmení], a pakliže by ani ten nemohl rozhodnout, pak Okresní soud v Ostravě či Krajský soud v Ostravě, nikoli [titul]. [jméno] [příjmení]. Rozhodce dle žalobce tedy nebyl příslušný a absentovalo jeho písemné určení. Dále dle žalobce byla Smlouva podepsána na straně objednatele [datum] (nikoli [datum]) a na straně poskytovatele dne [datum] (nikoli [datum]), což bylo dle žalobce důležité z hlediska toho, zda měla být celá věc posuzována dle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník či dle zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Žalobce byl přesvědčen, že Smlouva byla smlouvou o dílo s nehmotným výsledkem a nikoli smlouvou inominátní. Žalobce vznesl výhrady ke kvalitě díla, kdy článek byl nekvalitní, s nízkou odbornou i stylistickou úrovní, přičemž se jednalo o kompilát textů z jiných webů. Žalobce vydání takového článku považoval za nepoctivé jednání, které se příčilo dobrým mravům (v souvislosti s uvedeným žalobce odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu). Dále žalobce smluvní pokutu ve výši 0,3% považoval za nepřiměřeně vysokou a žádal její moderaci soudem. Současně žalobce v žalobě vznesl námitku promlčení.

3. Žalovaná ve vyjádření, které bylo soudu doručeno [datum], uvedla, že nárok žalobce ani z části neuznává. Žalovaná uvedla, že rozhodčí nález byl doručován na adresu sídla advokáta, jímž byl žalobce v rozhodčím řízení zastoupen. Doručení tak dle žalované proběhlo zákonným způsobem a mohlo založit právní moc a vykonatelnost rozhodčího nálezu. Uvedla, že žalobce neprokázal, že by jeho advokát měl v době doručování rozhodčího nálezu požádáno Ministerstvo vnitra o umožnění dodávání dokumentů dle § 18a zák. č. 300/2008 Sb. Ve vztahu k údajnému nepovolání rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení] uvedla, že žalobce k návrhu na zrušení rozhodčího nálezu přiložil Smlouvu, jejímž účastníkem nebyla žalovaná, nýbrž jakási společnost [právnická osoba] Skutečnost, že žalobce uzavřel s třetí osobou obdobnou smlouvu, byl pro daný spor irelevantní. Rozhodčí smlouva byla, stejně jako Smlouva, sjednána písemně. Pokud byl žalobce nespokojen s obsahem článku, měl na základě Smlouvy možnost od Smlouvy odstoupit bez jakékoli sankce a bez uvedení důvodu či smlouvu vypovědět. Žalobce však tak neučinil a služby žalované čerpal, následně je však neuhradil. Případně žalobce nemusel smlouvu vůbec uzavírat.

4. Dle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. K výzvě soudu účastnící řízení shodně uvedli, že souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tak rozhodl, aniž by bylo nařízeno jednání ve věci.

5. Po provedeném řízení zjistil soud následující skutkový stav.

6. Z rozhodčího nálezu [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] soud zjistil, že rozhodce uložil společnosti [právnická osoba] povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba] do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodčího nálezu částku ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka] a náklady rozhodčího řízení ve výši [částka]. Námitku jiného data na smlouvách, k čemuž [právnická osoba] předložila smlouvu s jiným datem podpisu, považoval rozhodce za zjevně účelovou. Rozhodce shrnul, že neměl jakékoliv pochybnosti o tom, že by rozhodčí smlouva byla uzavřena písemně, rozhodce byl určen transparentně a srozumitelně, žádná ze stran nebyla omezena při způsobu výběru konkrétního rozhodce. K námitce promlčení rozhodce odkázal na ustanovení § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 397 obchodníku zákoníku platila promlčecí doba 4 roky. Rozhodčí žaloba byla rozhodci doručena dne [datum], kdy žalobce uplatňuje odměnu za období od [datum], z čehož rozhodce uzavřel, že nárok nebyl promlčen. Ke kvalitě plnění rozhodce zrekapituloval možnosti ukončení smlouvy (odstoupení, vypovězení). Rozhodce neměl ani za to, že by jednání [právnická osoba] [anonymizováno] bylo v rozporu s dobrými mravy, ani se zásadami poctivého obchodního styku (§ 265 obchodního zákoníku). Co se týče smluvní pokuty, odkázal rozhodce na zásadu autonomie vůle a vzhledem k ustáleným judikaturním závěrům neměl za to, že by smluvní pokuta byla nepřiměřeně vysoká. Rozhodce zhodnotil skutečnost, zda byla společnost [právnická osoba] za slabší stranu v hospodářském styku a s ohledem na skutkový stav věci uzavřel, že se tato společnost nenacházela při uzavírání smlouvy ve slabším postavení. Rozhodce měl za prokázané, že společnost [právnická osoba] byla v rozhodčím řízení zastoupena advokátem a uhradila rozhodčí poplatek. [právnická osoba] byla zastoupena advokátem [titul]. [jméno] [příjmení]. Proti tomuto rozhodčímu nálezu nebylo odvolání přípustné, nemohl být přezkoumán ani jinými rozhodci. Bylo možné proti němu podat návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem, a to do 3 měsíců od doručení. Rozhodčí nález dle záznamu o právní moci rozhodčího nálezu [číslo jednací] nabyl právní moci [datum rozhodnutí]. Spis byl předán do úschovy okresního soudu dle § 29 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb. dne [datum].

7. Z Exekučního návrhu ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] podala na společnost [právnická osoba] exekuční návrh, aby exekuční soud nařídil exekuci podle vykonatelného rozhodčího nálezu [číslo jednací], který vydal dne [datum] [titul]. [jméno] [příjmení], advokát se sídlem [adresa], jako rozhodce ad hoc, k vymožení povinnosti společnosti [právnická osoba] zaplatit společnosti [právnická osoba] částku ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka], náhradu nákladů rozhodčího řízení ve výši [částka], náhradu nákladu oprávněného (společnosti [právnická osoba]) v exekučním řízení a dále vymožení povinnosti povinného ([právnická osoba]) zaplatit soudnímu exekutorovi pověřenému vedením exekuce náklady exekuce. Dále požádal exekuční soud, aby vedením exekuce pověřil soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení], [titul], [exekutorský úřad] [město], se sídlem [adresa].

8. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že pověření soudního exekutora vydal Okresní soud v Táboře dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] Touto listinou byla společnost [právnická osoba] vyrozuměna o zahájení exekučního řízení k vymožení nároku společnosti [právnická osoba] z titulu rozhodčího nálezu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací].

9. Z exekučního příkazu k provedené exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že soudní exekutor [titul]. [jméno] [příjmení], [titul] rozhodl o provedení exekuce přikázání pohledávky povinného ([právnická osoba]) ve výši [částka] u účtu povinného u peněžního ústavu [právnická osoba] k vymožení pohledávky oprávněného ([právnická osoba]). Peněžnímu ústavu bylo uloženo, aby od okamžiku doručení exekučního příkazu, z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky nevyplácel peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládal. Povinný ztratil okamžikem doručení exekučního příkazu právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství.

10. Z exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem movitých věcí ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že soudní exekutor [titul]. [jméno] [příjmení], [titul] rozhodl o provedení exekuce prodejem movitých věcí k vymožené pohledávky oprávněného. Exekuce měla být provedena prodejem následujících věcí, a to automobilu – tovární značka: [anonymizováno], obchodní označení: [anonymizováno], [registrační značka], ident. číslo: [anonymizováno]; automobilu - tovární značka: [anonymizováno], obchodní označení: [anonymizováno], [registrační značka], ident. číslo: [anonymizováno]. Exekutor provedl soupis movitých věcí zápisem do protokolu dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací].

11. Z výzvy ke splnění vymáhané povinnosti ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že soudní exekutor vyzval povinného ke splnění vymáhané povinnosti, která ke dni této výzvy činila [částka] (jelikož pokud by došlo k uhrazení do 30 dnů od této výzvy byla odměna exekutorovi snížena o 50% a paušální částka náhrady hotových výdajů taktéž snížena o 50%). Výzva obsahovala upozornění, že pokud vymáhaná povinnost ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy nebude splněna, provede exekutor exekuci; odměna exekutora a paušální částka náhrady hotových výdajů soudního exekutora budou exekutorovi náležet v plné výši.

12. Ze Smlouvy o prezentaci na internetovém magazínu ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako zájemce uzavřela se společností [právnická osoba] jako poskytovatelem smlouvu, jejímž předmětem bylo zveřejnění článku spolu s reklamou zájemce v magazínu [anonymizováno], a to za úplatu [částka], kterou se zájemce zavázal zaplatit nejpozději do 7 dnů od účinnosti této smlouvy. Zájemce se dle čl. III. zavázal zaplatit i další úplatu za každé období prodloužení dle čl. VIII., v němž byl článek poskytovatelem udržován v uživatelském rozhraní magazínu, a to do 7 dnů ode dne, kdy příslušné období prodloužení začalo běžet. Na poskytnuté služby měl poskytovatel zájemci vždy vystavit daňový doklad. Dle čl. IV. článek měl zůstat ve vlastnictví poskytovatele. Poskytovatel dle čl. V. mohl plnit své závazky skrze své zaměstnance či jiné třetí osoby. Ocitnul-li se zájemce v prodlení s plněním některé u úplat, zavázal se zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,3% z dlužné částky denně. V čl. VII. se smluvní strany dohodly, že veškeré spory vzniklé z této smlouvy nebo v souvislosti s ní, měly být rozhodovány v rozhodčím řízení dle zákona č. 216/1994 Sb., s vyloučením pravomoci obecných soudů. Rozhodčí řízení mělo být jednoinstanční, výlučně písemné a rozhodováno dle zásad spravedlnosti, přičemž rozhodčí nález dle smlouvy nemusel být odůvodněn. Strany si sjednaly jediného rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa]. Pokud by uvedený rozhodce z jakéhokoliv důvodu nemohl spor rozhodnout, dohodly se strany na osobě jediného rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení], [titul], adresa pro doručování [adresa]. Nemohl-li ani rozhodce uvedených v předchozí větě spor rozhodnout, měl být spor rozhodován u věcně a místně příslušného soudu. Rozhodci náležel poplatek za rozhodčí řízení ve výši 2% z celkové hodnoty sporu, minimálně však [částka] plus DPH, byl-li rozhodce plátcem DPH. Smlouva se dále řídila zák. č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem. Tato smlouva byla uzavřena na 12 měsíců od její účinnosti, a v případě, že nebyla vypovězena či nedošlo k odstoupení, pak se opakovaně prodlužuje o tuto lhůtu, a to za původně sjednaných podmínek. Smlouvu bylo možné vypovědět 14 dnů před skončením období. Strany se dohodly dodržovat mlčenlivost o poskytnutých službách a informacích, pokud ji zájemce porušil, náležela poskytovateli dle čl. IX. smluvní pokuta ve výši úplaty, a to za každé jednotlivé porušení. [právnická osoba] byla smlouva podepsána dne [datum], společností [právnická osoba] byla smlouva podepsána [datum].

13. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] nesplnila svůj závazek vůči společnosti [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), zastoupené advokátem [titul]. [jméno] [příjmení], ve výši [částka] včetně DPH, který tvoří součet úplat za období od [datum] do [datum]. Vzhledem k prodlení vznikl [právnická osoba] [anonymizováno] nárok na smluvní pokutu, která ke dni předžalobní výzvy činila [částka], a dále na zákonné úroky z prodlení ve výši [částka] [právnická osoba] dále uplatnila náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] Celkem byla společnost [právnická osoba] vyzvána k úhradě [částka], a to na účet společnosti [právnická osoba] Společnost [anonymizováno] byla upozorněna, že pokud předžalobní výzvě nevyhoví a částku v plné výši neuhradí, [právnická osoba] [anonymizováno] bude postupovat k vymožení svých pohledávek v rámci rozhodčího řízení/občanského soudního řízení a navazujícím exekučním řízením.

14. Z rozhodčí žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] zastoupená advokátem [titul]. [jméno] [příjmení] podala na společnost [právnická osoba] rozhodčí žalobu adresovanou rozhodci [titul]. [jméno] [příjmení], advokátovi, sídlem [adresa]. Žalobou uplatňovala [právnická osoba] [anonymizováno] proti [právnická osoba] [obec] peněžité nároky ze Smlouvy za období od [datum] do [datum]. Společnost [anonymizováno] [obec] uhradila [právnická osoba] [anonymizováno] do dne předžalobní výzvy částku [částka], po předžalobní výzvě neuhradila ničeho. Společnost [anonymizována dvě slova] v žalobě uvedla, že strany se dohodly, že spor rozhodne jako jediný rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení], advokát, sídlem [adresa]. Společnost [anonymizována dvě slova] požadovala po [právnická osoba] [obec] veškeré jednotlivé úplaty včetně daně z přidané hodnoty celkem ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a náklady spojené s uplatněním ve výši [částka].

15. Z usnesení ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] soud zjistil, že [titul]. [jméno] [příjmení] přijal funkci rozhodce, rozhodčí řízení mělo být jednoinstanční, písemné a rozhodnuto dle zásad spravedlnosti. Společnost [anonymizována dvě slova] byla povinna do 10 dnů od doručení zaplatit odměnu rozhodce ve výši [částka] vč. DPH. Pokud by odměna nebyla zaplacena, rozhodčí řízení by bylo zastaveno. Společnosti [anonymizováno] [obec] bylo uloženo, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení vyjádřila k rozhodčí žalobě ze dne [datum] a připojila k vyjádření listinné důkazy, kterých se dovolává. Zároveň byla společnost [právnická osoba] poučena, že pokud by se nevyjádřila, aniž by jí v tom bránil vážný důvod, mohlo by to mít za následek neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrzení a důkazního. Námitku nedostatku pravomoci mohly strany vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení. Dále byly strany sportu vyzvány ke smírnému vyřešení sporu.

16. Z vyjádření společnosti [právnická osoba] k žalobě ze dne [datum] soud zjistil, že dle zdejšího žalobce kopie smlouvy o prezentaci na internetovém magazínu, která byla přílohou žaloby, byla nesprávně označena daty, a to na straně objednatele mělo být [datum] (nikoli [datum]) a na straně poskytovatele mělo být [datum] (nikoli [datum]). Společnost měla za to, že rozhodčí doložka byla neplatná pro absenci písemného určení rozhodce, a proto [titul]. [jméno] [příjmení] jako rozhodce nebyl oprávněn přijmout funkci rozhodce. Rozhodce navíc nevyznačil den, kdy mu došla žaloba dle § 14 odst. 3 a ani nebylo splněno ust. § 19a týkající se doručování. Společnost uvedla, že dle jejího názoru nešlo o smlouvu inominátní, ale smlouvu o dílo dle § 555 ve spojení s § 2631 an. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. [anonymizováno] měla silné výhrady vůči kvalitě díla (nekvalitní článek, s nízkou odbornou i stylistickou úrovní, pouhý kompilát textů z jiných webů i z webu společnosti [právnická osoba]). [anonymizováno] [obec] považovala takové jednání [právnická osoba] [anonymizováno] za nepoctivé, kdy těží ze svého protiprávního stavu dle § 6 odst. 2 občanského zákoníku, a takové jednání je zjevným zneužitím práva, které nepožívá právní ochrany (§ 8 občanského zákoníku). Toto jednání se příčilo dobrým mravům dle § 580 občanského zákoníku, přičemž [anonymizováno] odkázala na konstantní judikaturu, konkrétně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2000, sp. zn. 21 Cdo 1880/99. Bez ohledu na výše uvedené [právnická osoba] vznesla námitku promlčení a uvedla, že smluvní pokuta byla nepřiměřeně vysoká a navrhla snížení dle § 2051 občanského zákoníku. Z přiložené smlouvy o prezentaci na internetovém magazínu soud zjistil, že šlo o smlouvu mezi společnosti [právnická osoba] a jinou společností než [právnická osoba], konkrétně šlo o společnost [právnická osoba], jejímž předmětem bylo opět zveřejnění článku za úplatu ve výši [částka].

17. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo společnosti [právnická osoba] uloženo, aby se do 15 dnů od doručení tohoto usnesení písemně vyjádřila k replice žalovaného ze dne [datum] a k vyjádření připojila listinné důkazy, kterých se dovolávala.

18. Z vyjádření [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že proces uzavření smlouvy proběhl tak, že po nezávazném telefonickém projednání všech podstatných náležitostí byl [právnická osoba] [obec] zaslán závazný písemný návrh smlouvy skrze [anonymizováno] a akceptace proběhla taktéž skrze [anonymizováno]. Vše proběhlo v datech uvedených [právnická osoba] [anonymizováno]. Data uvedená [právnická osoba] [obec] byla dodatečně upravována a neodpovídala skutečnosti. Společnost [anonymizováno] zaplatila dne [datum] úplatu ve výši [částka]. Z uvedeného bylo dle [právnická osoba] [anonymizováno] zřejmé, že datovaní smlouvy dle [právnická osoba] neodpovídalo realitě. Společnost [anonymizována dvě slova] uvedla, že rozhodčí doložka dle jejího názoru písemnou formu měla. Ze smlouvy vyplývalo, že [anonymizováno] [obec] mohla od smlouvy odstoupit, nebo pokud nebyla spokojena se článkem, tak bez jakékoli sankce smlouvu vypovědět, společnost však ničeho neučinila. Smlouva byla dle [právnická osoba] [anonymizováno] inominátní, a nedomnívala se, že by byla se svými závazky v prodlení. Smlouva byla uzavřena mezi podnikateli, proto [právnická osoba] [anonymizováno] neviděla žádný důvod, proč by měla být [právnická osoba] [obec] slabší smluvní stranou.

19. V průběhu řízení bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] jako zájemce uzavřela se společností [právnická osoba] jako poskytovatelem smlouvu, jejímž předmětem bylo zveřejnění článku spolu s reklamou zájemce v magazínu [anonymizováno]. Rozhodčí řízení mělo být jednoinstanční, výlučně písemné a rozhodováno dle zásad spravedlnosti, přičemž rozhodčí nález dle smlouvy nemusel být odůvodněn. Strany si sjednaly jediného rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa] Smlouva se dále řídila zák. č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem. Tato smlouva byla uzavřena na 12 měsíců od její účinnosti, a v případě, že nebyla vypovězena či nedošlo k odstoupení, pak se opakovaně prodlužovala o tuto lhůtu, a to za původně sjednaných podmínek. Smlouvu bylo možné vypovědět 14 dnů před skončením období. Dále i z předžalobní výzvy, rozhodčí žaloby a rozhodčího nálezu vyplynulo, že společnost [právnická osoba] nesplnila svůj závazek vůči společnosti [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), zastoupené advokátem [titul]. [jméno] [příjmení] [titul]. [jméno] [příjmení] přijal funkci rozhodce, rozhodčí řízení mělo být jednoinstanční, písemné a rozhodnuto dle zásad spravedlnosti. Námitku nedostatku pravomoci mohly strany vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení. Rozhodce uložil společnosti [právnická osoba] povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba] do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodčího nálezu částku ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka] a náklady rozhodčího řízení ve výši [částka].

20. Na výše zjištěný skutkový stav soud aplikoval příslušná zákonná ustanovení zejména zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů za použití komentářové literatury a dospěl k následujícím právním závěrům.

21. Námitku jiného data na smlouvách, k čemuž [právnická osoba] předložila smlouvu s jiným datem podpisu, považuje soud (stejně jako rozhodce), za účelovou. Rozhodčí smlouva byla uzavřena písemně, rozhodce byl určen transparentně a srozumitelně, žádná ze stran nebyla omezena při způsobu výběru konkrétního rozhodce. K námitce promlčení je nutno poukázat na ustanovení § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého platí, že není-li stanoveno jinak, řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož smlouva byla uzavřena za platnosti a účinnosti obchodního zákoníku, je nutno na namítané promlčení závazku aplikovat ust. § 397 obchodníku zákoníku, kdy platila promlčecí doba 4 roky. Rozhodčí žaloba byla rozhodci doručena dne [datum], kdy žalobce uplatňoval odměnu za období od [datum], z čehož vyplývá, že nárok nebyl promlčen. Ze smlouvy vyplynulo, že žalobce měl možnost ukončení smlouvy (odstoupení, vypovězení). Soud má za to, že bylo dostatečně prokázáno, že jednání [právnická osoba] [anonymizováno] nebylo v rozporu s dobrými mravy, ani se zásadami poctivého obchodního styku (§ 265 obchodního zákoníku). Žalobce nelze v tomto případě považovat za slabší smluvní stranu. Proto má soud za zřejmé, že smluvní strany uzavřely smlouvu zcela v souladu se zásadou autonomie vůle a smluvní pokuta nebyla sjednána nepřiměřeně vysoká. Dále bylo v řízení prokázáno, že rozhodčí nález byl doručován na adresu sídla advokáta, jímž byla žalobkyně v rozhodčím řízení zastoupena. Doručení proběhlo zákonným způsobem.

22. Dále soud konstatuje, že zastává stejný názor jako komentářová literatura a uvádí, že institut zrušení rozhodčího nálezu dle § 31 zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů není žádným (řádným ani mimořádným) opravným prostředkem proti rozhodčímu nálezu. Opravným prostředkem, tj. přezkumem po stránce procesní i věcné a právní správnosti rozhodnutí, je výlučně přezkum jinými rozhodci podle § 27 výše citovaného zákona za předpokladu dohody stran o takovém přezkumu. Aplikací postupu podle § 31 a násl. nelze jakkoliv nahrazovat často nedůslednost a nepozornost stran, které si možnost přezkumu rozhodčího nálezu jinými rozhodci podle § 27 citovaného zákona nesjednají, a vzdávají se tak dobrovolně této možnosti, která v řízení před rozhodci plní analogickou funkci jako řádný opravný prostředek proti prvostupňovému řízení před soudem. Účelem institutu zrušení rozhodčího nálezu soudem je umožnit ještě v jiném řízení než v řízení o výkon rozhodnutí soudní přezkum toho, zda byly splněny základní podmínky pro projednání a rozhodnutí věci před rozhodci. Institut zrušení rozhodčího nálezu představuje naplnění práva na soudní ochranu, která je však v důsledku rozhodčí smlouvy (autonomie stran v souladu s předpisy lex arbitri) omezena právě na to, zda byly splněny podmínky pro suspenzi pravomoci soudů v meritorním řízení.

23. Soud závěrem konstatuje, že v řízení bylo prokázáno, že byly splněny podmínky pro projednání a rozhodnutí věci rozhodcem [titul]. [jméno] [příjmení] a zároveň nebyly shledány předpoklady pro zrušení rozhodčího nálezu dle ustanovení § 31 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

24. Žalovaná byla v průběhu řízení zcela úspěšná. S ohledem na fakt, že žalovaná byla zastoupena advokátem, jí náleží odměna za 2 úkony právní pomoci, a to přípravu a převzetí zastoupení a vyjádření se na výzvu soudu. Tarifní hodnota pro výpočet částky za 1 úkon právní pomoci činí dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu [částka]. Žalované tak přísluší [částka] za jednotlivý úkon právní pomoci. K tomuto náleží režijní paušál 2x [částka] za každý úkon právní pomoci dle výše uvedené vyhlášky. Vzhledem k tomu, že žalovaná neprokázala registraci zástupce žalované k platbě DPH ve smyslu § 14a citované vyhlášky, soud tak v souladu s rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 14 VSOL 981/2018 (22 ICm 145/2016) odměnu advokáta nenavýšil o daň z přidané hodnoty. Soud tak výrokem č. II. rozhodnutí uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení [částka], k rukám právního zástupce žalované ([číslo] + [anonymizováno]).