9 Co 324/2003

Plný text

9Co 324/2OO3 - 3O U s n e s e n í Krajský soud v Ostrav ě rozhodl věci výkonu rozhodnutí oprávněného V ZP Č R, Okresní pojiš ťovna v O., O., S. č.267, proti povinnému J.S. , bytem O.-H. , Ch. 2l/l454, prodejem movitých věcí, pro č ástku l7.O83,- K č , k odvolání povinného do usnesení OS v O. ze dne 2.8.l999 č .j. 5lE lOl6/99-3, t a k t o :

I. Usnesení okresního soudu se p o t v r z u j e .

II. Žádný z ú č astník ů nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Usnesením okresního soudu byl na řízen podle platebního výměru oprávněného specifikovaného ve výroku napadeného usnesení k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši l7.O83,- Kč výkon rozhodnutí prodejem movitých v ěcí. V č asným odvoláním napadl toto usnesení povinný. Toto odvolání p řitom je - vzdor závěru uč in ěnému při vrácení věci bez věcného vyřízení dne 3l.8.2OOl pod sp. zn. 42Co 549/2OOl, reflektovanému posléze i v navazující výzvě k odstranění vad odvolání z č .l. 22 spisu - opat řeno vlastnoruč ním podpisem odvolatele (povinného). Podpisem ur č itého procesního úkonu (podání) ve smyslu ust. § 42 odst. 4 v ěta první o.s.ř. se přitom rozumí vlastnoruč ní (srov. již rozhodnutí publikované ve sbírce Fr.Vážného pod č . 9398, ale i rozhodnutí Nejvyššího soudu Č R ze dne 3l.8.l999 sp. zn. 2OCdo 298/99 publikované v č asopise Soudní judikatura č .2/2OOO) vypsání (jména a) p říjmení toho, kdo tento právní úkon č iní, umíst ěné zpravidla na závěr tohoto podání jako z jedné strany dovršení obsahu uvedeného podání a ze strany druhé výraz ztotožnění se osoby takto podepsané s obsahem úkonu. Žádné další náležitosti pak zákon (zejména ust. § 42 odst.4 o.s. ř.) pro podpis podání nepředpisuje. V tomto smyslu tedy nemá žádný právní význam ani typ k podpisu zvoleného písma, ani shoda typu písma užitého k podpisu ur č itého procesního úkonu s typem písma užitým p ři příležitosti jiné. Zakončil-li tedy odvolatel své (nepochybně vlastnoruční) podání (odvolání) psané p řevážně písmem psacím (písmo hůlkové se nachází jen na urč itých místech vlastního textu - evidentn ě na těch, jimž pisatel přikládal obzvláštní význam, a na něž proto takto kladl i důraz) uvedením svého jména a příjmení (jakož i adresy) písmem hůlkovým (nadto patrně i ve zřejmé snaze o maximální č itelnost), je možno ve smyslu shora řeč eného uzav řít, že i takto pořízený a v této podobě existující záznam jména a příjmení pisatele tohoto podání je ve smyslu ust. § 42 odst.4 věta první o.s.ř. podpisem toho, kdo tento úkon uč inil, a to zcela nezávisle na tom, jakého typu písma použil tentýž pisatel p ři jiné příležitosti (např. při podpisu doruč enky na č .l. 2 verte). Nelze pak ostatn ě ani v sebemenším dovodit, že by vlastnoruč ní vypsání jména a p říjmení pisatele urč itého podání nacházející se na samotném záv ěru tohoto podání vůbec mohlo mít jinou funkci než funkci podpisu. Po stránce obsahové pak odvolatel zd ůrazňoval, že nikdy nebyl pojištěncem oprávněného a namítal tak zřejmě věcnou nesprávnost vykonávaného rozhodnutí. Poukazoval též na své poměry a dovozoval, že "po právní stránce není v pořádku to, že soud rozhodne o exekuci aniž by (odvolateli) byla dána možnost se vyjádřit k rozhodnutí VZP něco platit". Domáhal se tak zřejmě změny usnesení okresního soudu v tom smyslu, aby návrh na nařízení výkonu rozhodnutí byl zamítnut. Oprávn ěný navrhl patrně potvrzení napadeného usnesení. Krajský soud (aplikuje p řitom obč anský soudní řád ve znění před novelizací provedenou zákonem č . 3O/2OOO Sb., tj. ve zn ění před l.l.2OOl - srov. bod l5 Hlavy I. přechodných ustanovení k zákonu č . 3O/2OOO Sb.) p řezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, jež předcházelo jeho vydání, a dospěl posléze k závěru, že odvolání povinného důvodné není. Návrhu oprávn ěného na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného pro uvedenou pohledávku tak vskutku lze vyhovět. Jak správn ě dovodil již okresní soud (a nesprávnost těchto závěrů odvolatel ani nenamítal), vykonávaná povinnost povinného ve prospěch oprávněného byla stanovena formálně i materiálně vykonatelným rozhodnutím oprávněného (exekuč ním titulem ve smyslu ust. § 274g o.s. ř. v uvedeném znění), výkon rozhodnutí byl nařízen v odpovídajícím rozsahu (§ 263 odst.l o.s.ř.) a není zřejmě nevhodný (§ 264 odst.l o.s.ř.). To jsou okolnosti rozhodující pro nařízení výkonu rozhodnutí. Odvoláním do usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí lze úspěšně uplatnit jen námitky poukazující na vady, kterých se soud dopustil při nařízení výkonu rozhodnutí, znamenající porušení shora uvedených procesních předpisů. Existence takových vad však tvrzena nebyla a existenci takových vad nezjistil z obsahu spisu ani odvolací soud. Věcné námitky povinného jsou v exekuč ním řízení zcela irelevantní, neboť exekuč nímu soudu nep řísluší přezkoumávat věcnou správnost podkladového rozhodnutí. Proto také okresní soud nepochybil, pokud před vydáním napadeného usnesení povinného nevyslechl (srov. ust. § 253 odst.l o.s.ř.). Právní význam koneč n ě nemá ani poukaz na poměry povinného. Krajský soud tudíž napadené usnesení okresního soudu jako v ěcně správné ve smyslu ust. § 2l9 o.s.ř. potvrdil, když okresní soud nepochybil ani ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně (aplikace ust. § 27O odst.2 o.s.ř.). Výrok o náhrad ě nákladů odvolacího řízení vychází ze skuteč nosti, že oprávn ěnému podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady odvolacího řízení nevznikly (§ 224 odst.l, § 27O odst. 2 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í odvolání p řípustné. Krajský soud v Ostrav ě dne l8.3.2OO3 JUDr. Jan H o r á k p ředseda senátu