10 Co 186/2026

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šalomounové a soudkyň Mgr. Jitky Lukešové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená rodné přijmení Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 10 210 Kč s příslušenstvím, k žalobcovu odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 7. 4. 2026, č. j. 15 C 13/2026–30,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobci na účet jeho zástupkyně náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Soud prvního stupně shora citovaným rozsudkem vyhověl žalobě o zaplacení částky 10 210 Kč za nesplnění povinnosti ke sjednání pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve smyslu ust. § 45 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a napadeným výrokem II. rozhodl o nákladech řízení. Při rozhodnutí o nákladech vyšel z procesního úspěchu účastníků a podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů žalobci. Za účelně vynaložené náklady považoval zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady na právní zastoupení za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení a sepis žaloby) po 400 Kč podle ust. § 14b odst. 1 advokátního tarifu, dva režijní paušály po 100 Kč a DPH. K účelně vynaloženým nákladům nenáležela odměna za předžalobní výzvu včetně souvisejícího režijního paušálu, protože žalobce vyzýval žalovanou ke splnění dluhu pod hrozbou soudního řízení již dříve, těmito upomínkami naplnil účel předžalobní výzvy, a další výzva představovala pouze neúčelné navyšování nákladů řízení.Žalobce ve včasném odvolání proti výroku o nákladech řízení nesouhlasil s nepřiznáním náhrady za předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem. Z ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že náklady na předžalobní výzvu náleží k účelně vynaloženým nákladům a je třeba je nahradit. Výzva sepsaná advokátem poté, co předchozí výzvy samotného účastníka řízení nevedly k zamýšlenému výsledku, nemusí být neúčelným úkonem, protože mnozí dlužníci se brání placení až do té doby, než zjistí, že pohledávka skutečně byla předána k vymáhání. Opakované upomínání dlužníka svědčí o žalobcově dobré vůli vyřešit spor mimosoudní cestou. Žalobce požaduje náhradu jen za jednu konkrétní předžalobní výzvu učiněnou jeho právní zástupkyní a jeho vstřícné kroky nelze sankcionovat tím, že mu nebude přiznán nárok na náhradu nákladů spojených se zasláním této výzvy. Právo na zastoupení advokátem je jeho zcela legitimním a ústavně zaručeným právem, proto mu také náleží za takové zastoupení náhrada nákladů za všechny účelně vynaložené úkony, včetně předžalobní výzvy.Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a shledal, že odvolání bylo podáno důvodně.Soud prvního stupně o nákladech řízení rozhodl co do základu správně, když podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich plnou náhradu procesně úspěšnému žalobci, a při určení výše nákladů také správně aplikoval ust. § 14b advokátního tarifu, jehož předpoklady byly v posuzované věci splněny. Soud prvního stupně ale neposoudil v plném rozsahu správně, které ze žalobcových nákladů byly vynaloženy účelně.Mezi účelně vynaložené náklady nepochybně náležely náklady na přípravu a převzetí zastoupení a náklady na sepis žaloby, za které žalobci náležela odměna po 400 Kč a náhrada hotových výdajů po 100 Kč za každý z nich podle ust. § 14b advokátního tarifu, jak správně dovodil soud prvního stupně. K účelně vynaloženým nákladům ale také náležel sepis předžalobní výzvy se základním skutkovým a právním rozborem ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.Úprava uvedená v § 142a odst. 1 o. s. ř. zásadně předpokládá zaslání předžalobní výzvy. Účastník má právo být v řízení zastoupen zástupcem z řad advokátů, a to již při úkonech vykonávaných před podáním žaloby, včetně sepisu předžalobní výzvy. Předžalobní výzvu sepsanou advokátem nelze považovat za neúčelný úkon jen proto, že před jejím zasláním žalobce sám vyzýval žalovanou ke splnění dluhu. Výzva učiněná žalobcovou zástupkyní časově nejblíže předcházela podání žaloby, byla kvalifikovaně zdůvodněná a mohla mít na dlužníka podstatně větší vliv než výzvy zaslané dříve samotným žalobcem. Žalobcovu snahu vyzývat dlužníka ještě předtím, než se do věci vloží advokát, lze hodnotit jako projev vstřícnosti k dlužníkovi, a jestliže nyní žalobce požaduje nahradit jen náklady za jednu předžalobní výzvu učiněnou advokátem, nelze mu tuto skutečnost klást k tíži.Soud prvního stupně tedy pochybil, když žalobci nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení za předžalobní výzvu, proto odvolací soud napadený výrok o nákladech řízení změnil podle ust. 220 o. s. ř. a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů za řízení před soudem prvního stupně v celkové výši 2 615 Kč, která vedle nákladů přiznaných soudem prvního stupně zahrnovala i náklady na předžalobní výzvu ve výši 400 Kč za jeden úkon, 100 Kč za režijní paušál a související DPH.O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. se zřetelem ke skutečnosti, že úspěšný žalobce jejich náhradu nepožadoval.