10 Co 24/2026

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šalomounové a soudkyň Mgr. Jitky Lukešové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený dne Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o nahrazení projevu vůle o odvolání účastníků řízení proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 3. 11. 2025, č. j. 25 C 239/2025-58, ve znění opravného usnesení Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 4. 2. 2026, č. j. 25 C 239/2025-87 Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že se nahrazuje projev vůle žalovaného k učinění potvrzení žalovaného v pozici oprávněného, že důvody pro zápis poznámky evidované pod sp. zn. Z-1598/2024-406 pominuly, ve znění: POTVRZENÍ OPRÁVNĚNÉHO Úvodní část Potvrzuji, že důvody pro zápis poznámky o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva zapsaného v katastru nemovitostí k nemovitosti níže specifikované na základě (listiny): vyrozumění soudního exekutora o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva, soudní exekutor , tituly před jménem, Jakub Effenberger, č. j. 219 EX 00922/2024-010, ze dne 24. 4. 2024, pod č. řízení katastrálního úřadu (V, , spisová značka, pominuly. Nemovitost, která byla poznámkou o podání návrhu na zřízení exekutorského práva zatížena: spoluvlastnický podíl ve výši ¼ z celku budovy č. ev. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , pozemek, v obci a k. ú. , adresa, . Označení osoby oprávněné , Jméno žalovaného A, , r. č. , RČ, narozen , Datum narození žalovaného A, , , adresa, _________________ , Jméno žalovaného A, a řízení ve vztahu k pozemkům par. č. , pozemek, , vše v k. ú. , adresa, , adresa, , se zastavuje. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 15 918,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou by byl nahrazen projev vůle žalovaného k určení potvrzení žalovaného v pozici oprávněného, že důvody pro zápis poznámky evidované pod sp. zn. , Anonymizováno, pominuly ve znění: potvrzení oprávněného uvedeném ve výroku I. bod 1., ve vztahu k nemovitostem uvedeným pod bodem 2. (spoluvlastnický podíl ve výši ¼ z celku budovy č. ev. , Anonymizováno, na pozemku parc. , pozemek, v obci a k. ú. , adresa, a parc. č. , parc. č., , vše v k. ú. , adresa, , adresa, ) a označení osoby oprávněné – , Jméno žalovaného A, , r. č. , RČ, , , Jméno žalovaného B, , Anonymizováno, , , adresa, pod bodem 3. výroku I. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Proti tomuto rozsudku se včas odvolali oba účastníci řízení. Žalobce se odvolal do rozsudku v celém rozsahu a žalovaný pouze do výroku II. o náhradě nákladů řízení.

3. Žalobce namítl nesprávnost napadeného rozhodnutí, neboť řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci dle ust. § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř. a rovněž spočívá na nesprávném právním posouzení věci dle ust. § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Rozsudek nepokrývá celý předmět řízení, aniž by byl označen jako částečný. V žalobě je patrné, že ve vztahu ke k. ú. , adresa, , adresa, se žalobce domáhá nahrazení projevu vůle – potvrzení oprávněného o opomenutí důvodu o zápisu poznámky do katastru nemovitostí, mimo jiné i k pozemkům č. parc. , parc. č., , parc. č., v k. ú. , adresa, , adresa, . Rovněž tyto dva pozemky jsou dotčeny poznámkou o podání návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva, o jejichž výmaz prostřednictvím soudního nahrazení prohlášení žalovaného žalobce usiluje, jak vyplývá z výpisu z LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , adresa, . Stejně tak jsou tyto pozemky uvedeny v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6, č. j. 4 C 182/2025-5, ze dne 13. 8. 2025, o postoupení věci Okresnímu soudu Plzeň-sever. Žalobce dále namítl formální vadu řízení spočívající v chybějících slovech „se zamítá“ na samém konci výroku I. napadeného rozhodnutí, byť z bodu 9. odůvodnění rozsudku je patrné, že soud žalobu zamítá, avšak toto slovo ve výroku obsaženo není.

4. Žalobce nesdílí názor soudu prvního stupně uvedený v bodu 7. odůvodnění napadeného rozsudku spočívající v tom, že prostředkem docílení výmazu poznámky (o podání návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva) může být pouze návrh exekučnímu soudu na zastavení exekučního řízení. Především není zřejmý zákonný důvod, dle kterého by se žalobce měl zastavení exekuce jako prostředku k docílení výmazu poznámky domáhat. Teoreticky připadá v úvahu důvod dle ust. § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř., v daném případě je však vyloučen. Žalobce dluh splnil a právo za zaplacení přiznané žalovanému exekučním titulem zaniklo, avšak až po podání návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva (srov. publikace Exekuční řízení ke zřízení zástavního práva. Kocinec, Jaroslav, § 73a či Komentář. Exekuční řád. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 779–780, marg. č. 135.). Doručením exekučního příkazu zřízením exekutorského práva účastníkům řízení nastává okamžik provedení exekuce a exekutor je nadále oprávněn jen k technickým úkonům směřujícím k završení exekuce. Není oprávněn zrušit vydaný exekuční příkaz, ani rozhodnout o zastavení exekuce. Je-li exekuce provedena podle ust. § 55 odst. 10 e. ř., pak judikatura zastavení exekuce bez návrhu povinného nepřipustila. Dojde-li k zaplacení pohledávky až po podání exekučního návrhu, musí být návrh na zastavení exekuce zamítnut. V takovém případě musí výmaz zástavního práva z katastru zajistit oprávněný (Kasíková, Martina. § 73a [Exekutorské zástavní právo]. In: Exekuční řád. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 669–670, marg. č. 61–63). Aby tedy mohl být návrh na zastavení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva důvodný, musí být zaplaceno již v okamžiku podání exekučního návrhu. To se v dané věci však nestalo. Žalobce nyní nemá k dispozici procesní nástroj k výmazu poznámky o podaném návrhu v podobě návrhu na zastavení exekuce, který mu předkládá soud prvního stupně, a jímž odůvodňuje zamítnutí žaloby.

5. Uvedená komentářová literatura, jejíž právní závěry nejsou dle vědomí žalobce soudní praxí žádným způsobem zpochybňovány, dospívá k jednoznačnému závěru, že v případě, že by se žalobce domáhal zastavení exekuce, pak by jeho návrh musel být nevyhnutelně zamítnut z toho důvodu, že k zaplacení dluhu došlo až po podání návrhu na zřízení exekutorského zásadního práva. Stejně tak jednoznačný je i závěr komentářové literatury, že podkladem pro výmaz exekutorského zástavního práva z katastru nemovitostí je v takovém případě nikoliv rozhodnutí soudu o zastavení exekuce, nýbrž jen a pouze tzv. kvitance oprávněného. Žalobce je přesvědčený, že uvedené musí stejným způsobem platit i v případě výmazu poznámky o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva s tím drobným rozdílem, že podkladem pro výmaz není „kvitance“ oprávněno ve smyslu § 1949 o. z., nýbrž potvrzení oprávněného, že důvody pro zápis poznámky pominuly ve smyslu druhé věty ust. § 73 odst. 6 katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb., to je právě takového potvrzení, které žalovaný na žádost žalobce odmítl učinit a jehož nahrazení vůle rozhodnutím soudu se žalobce domáhá.

6. Právní závěry vyslovené v uvedené komentářové literatuře vyvracující důvod pro zamítnutí žaloby uváděný soudem prvního stupně jsou přitom zcela v souladu s tím, co k věci uvádí exekutor ve sdělení ze dne 26. 8. 2025, na nějž se odkazuje pod bodem 6. odůvodnění napadeného rozhodnutí, co k výmazu poznámky uvádí katastrální úřad (výzva k doložení chybějících podkladů ze dne 24. 2. 2025 přiložená k žalobě), jakož i se zněním ust. § 73 odst. 6 katastrální vyhlášky o tom, že poznámka se vymaže buďto se zápisem exekutorského zástavního práva nebo na základě potvrzení oprávněného, že důvody pro zápis poznámky pominuly.

7. Odkaz soudu prvního stupně na rozhodnutí NS ve věci sp. zn. 21 Cdo 2526/2007 v bodě 7. odůvodnění je nepřiléhavý, neboť rozhodnutí se vůbec nezabývá exekutorským zástavním právem, které v té době ani nebylo součástí právního řádu, v odkazované věci šlo o zamítnutí žaloby na určení zániku smluvního zástavního práva za situace, kdy byla vedena běžná exekuce o zaplacení a byl vydán exekuční příkaz k prodeji zastavených nemovitých věcí.

8. Lze jistě přesvědčit tomu, že žalobce se měl bránit prodeji zastavených nemovitých věcí v exekučním řízení o zaplacení, které v té době nebylo skončené a že obrana proti nařízené exekuci je možná jen prostředky exekučního práva, avšak v ostatním odkazované rozhodnutí nemá s projednávanou věcí skutkově obdobný žádný podstatný znak. V řešené věci nejde „o obranu proti nařízené exekuci“, neboť exekuce zřízením exekutorského zásadního práva je v daném případě skončená a žalobce se nemůže domáhat jejího zastavení. V předmětné věci jde o obranu proti nesoučinnosti žalovaného, jinak soudem prvního stupně správně dovozená z obecného ust. § 6 odst. 1 o. z. pod bodem 8. odůvodnění napadeného rozhodnutí, potřebné k uvedení stavu zápisu v katastru nemovitostí do souladu se skutečným právním stavem, kdy důvody pro zápis předmětné poznámky pominuly zaplacením dluhu.

9. Žalobce je přesvědčený, že jsou splněny procesní podmínky pro změnu napadeného rozhodnutí dle § 220 o. s. ř., když skutková zjištění soudu prvního stupně jsou správná, avšak jeho rozhodnutí je založeno na nesprávném právním posouzení, a proto žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví a žalovanému uloží povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, in eventum napadený rozsudek zruší a věc vrátí soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

10. Žalovaný se odvolal do výroku II. rozsudku soudu prvního stupně a navrhl, aby byl výrok změněn a žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení za právní zastoupení v částce 36 663 Kč včetně DPH. Je odpovědností žalobce, jakou právní cestu zvolí a v případě, že podal žalobu, která byla zamítnuta, měl by žalovanému hradit náhradu nákladů řízení za právní zastoupení. Pokud by žalobce postupoval tak, jak měl, žalovaný by neměl povinnost být účastníkem tohoto řízení a v této souvislosti využít služeb advokáta. Ze strany soudu je sankcionováno neposkytnutí součinnosti žalovaným v kontextu nesprávně zvoleného právního postupu žalobcem. Tato úvaha soudu není správná. Navíc žalobu soud nezamítl v souvislosti s tím, že žalovaný neposkytl součinnost, ale s odůvodněním, že žalobce zvolil nesprávné právní řešení své situace. Žalovaný požádal o náhradu nákladů řízení za dva úkony právní služby, vycházeje z tarifní hodnoty 1 591 881,55 Kč odůvodněné součtem částek, pro které byl podán návrh na zřízení exekutorského zástavního práva a dále náhradu nákladů odvolacího řízení.

11. Žalobce v rámci vyjádření k odvolání žalovaného odkázal na obsah podaného odvolání, z něhož vyplývá podrobně argumentovaný právní názor žalobce spočívající v tom, že nejenže postupoval správně, ale současně jediným možným způsobem, který aktuálně český právní řád připouští. Stanovisko žalobce je tak k otázce nákladů řízení zřejmé, tedy žalovanému nárok na jejich zaplacení nepřísluší, a naopak má na ně nárok žalobce.

12. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem v intencích ust. § 212 a násl. o. s. ř., a aniž ve věci konal jednání, když obě strany sporu vyslovily souhlas s rozhodnutím o odvolání bez nařízení jednání, dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

13. Soud prvního stupně napadený rozsudek odůvodnil tím, že žalobou ze dne 6. 5. 2025 podanou u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 4 C 112/2025 se žalobce domáhal po žalovaném nahrazení projevu vůle v intencích uvedených ve výroku I. rozsudku s tím, že předmětem nahrazení projevu vůle byly i další pozemky nacházející se v dalších katastrálních územích (, adresa, , adresa, , , adresa, ), a to s odůvodněním, že k návrhu žalovaného v pozici oprávněného bylo vůči žalobci v pozici povinného vedeno soudním exekutorem , tituly před jménem, Jakubem Effenbergerem exekuční řízení pod sp. zn. 219 EX 00922/24. Předmětem bylo zřízení exekutorského zástavního práva, přičemž exekuční řízení bylo skončeno splněním povinností žalobce, a to po podání návrhu na zahájení exekuce a před vydáním rozhodnutí - exekučního příkazu, jehož předmětem bylo zřízení exekutorského zástavního práva. Soudní exekutor v souladu s ust. § 73a odst. 2 e. ř. vyrozuměl příslušný exekuční úřad o zahájení exekučního řízení, který provedl na příslušných listech vlastnictví poznámku o tom, že byl podán návrh na zřízení exekutorského zástavního práva. Jelikož bylo exekuční řízení skončeno před vydáním exekučního příkazu, nebylo možno postupovat ve smyslu ust. § 73a odst. 12 e. ř. Žalobce se obrátil s návrhem na výmaz poznámky na Katastrální úřad , adresa, -, adresa, , který jej vyzval k doplnění chybějících dokladů s tím, že k výmazu může dojít pouze, pokud bude správnímu orgánu předloženo buď potvrzení oprávněného, že pominuly důvody pro zápis poznámky s úředně ověřeným podpisem oprávněného nebo pravomocné rozhodnutí, kterým se exekuční řízení ke zřízení zástavního práva končí. Oznámení o zániku zákazu podle ust. § 44a odst. 1 a § 47 odst. 6 e. ř. vydané dne 14. 5. 2025 soudním exekutorem nemá dle názoru žalobce povahu rozhodnutí, nemá tedy žádné pravomocné rozhodnutí, kterým se exekuční řízení o zřízení zástavního práva končí. Z uvedeného důvodu se žalobce obrátil na žalovaného v pozici oprávněného za účelem vydání potvrzení o tom, že důvody pro zápis poznámky pominuly s jeho úředně ověřeným podpisem, který však žádosti žalobce nevyhověl, stejně jako soudní exekutor, když se na něj obrátil s žádostí, aby k jeho návrhu byla poznámka vymazána. Žalobce se ocitl v situaci, kdy povinnost, pro kterou bylo exekuční řízení vedeno, splnil zcela s tím, že do doby splnění povinnosti nebyl vydán exekuční příkaz a nemohlo být postupováno podle § 73 odst. 6 vyhlášky č. 357/2013 Sb., dle které se poznámka o podaném návrhu na nařízený výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva a poznámka o podaném návrhu na zřízení exekutorského zásadního práva vymaže spolu se zápisem příslušného zástavního práva, a to bez návrhu. Proto je nutno postupovat dle věty druhé uvedeného ustanovení, a to sice, že poznámka o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva se vymaže také na základě potvrzení oprávněného, že důvody pro zápis poznámky pominuly s úředně ověřeným podpisem. Žalobce nemůže disponovat takovým potvrzením za situace, kdy žalovaný v pozici oprávněného neposkytl potřebnou součinnost, a proto se u soudu domáhá nahrazení projevu vůle v uvedeném směru. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

14. Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 28. 7. 2025, č. j. 4 C 112/2025-18, vyslovil místní nepříslušnost ohledně řízení o nahrazení projevu vůle vztahující se k nemovitým věcem v katastrálním území a obci , adresa, a věc postoupil zdejšímu soudu.

15. Katastrální úřad pro Plzeňský kraj sdělil, že k oznámení o zániku zákazů dle ust. § 44a odst. 1 a § 47 odst. 6 e. ř. ve věci vedené soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. 219 EX 00922/2024 nedošlo, neboť nebylo soudním exekutorem zasláno a současně z výpisu z katastru nemovitostí pro k. ú. a obec , adresa, LV , LV, vyplývá, že ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu žalobce na nemovitosti číslo evidenční , č. p., , jenž je součástí parcely č. , parc. č., , došlo k zápisu poznámky – vyrozumění soudního exekutora o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva. Soudní exekutor potvrdil, že v exekuční věci vedené pod sp. zn. 219 EX 00922/2024 došlo k jeho pověření k provedení exekuce, exekuční návrh byl podán dne 23. 4. 2024 a současně bylo doloženo pověření soudního exekutora ze dne 26. 4. 2024 Okresním soudem Plzeň-město. Soudní exekutor dále sdělil, že exekuční příkaz zřízením exekutorského zástavního práva byl vydán dne 7. 5. 2024. Ke zřízení soudcovského zástavního práva ve vztahu k jednotlivým nemovitostem, které měly být zatíženy tímto zástavním právem, nedošlo. Soudní exekutor soudu dne 26. 8. 2025 sdělil, že exekuce byla v dané věci zřízením exekutorského zástavního práva provedena dle § 73a odst. 10 e. ř. právní mocí exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva (body 4.–6.odůvodní napadeného rozsudku).

16. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba nemůže být důvodná, neboť prostředkem docílení výmazu poznámky může být pouze návrh exekučnímu soudu na zastavení exekučního řízení, a to s odkazem na rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 2526/2007. Konstatoval, že podkladem pro výmaz poznámky je rozhodnutí exekučního soudu o zastavení exekuce zřízením soudcovského zástavního práva. Dle rozhodnutí NS sp. zn. 20 Cdo 3732/2023 exekuce zřízením exekutorského zástavního práva je provedena právní mocí exekučního příkazu, přičemž soudnímu exekutorovi zaniká oprávnění k vedení exekuce okamžikem, kdy je provedena. Zástavní právo provedením exekuce nezaniká a po provedení exekuce lze podat návrh na její zastavení pouze k soudu a tím se domoci, bude-li návrhu vyhověno, zániku zástavního práva s účinky ex tunc a následného výmazu jeho vkladu do katastru nemovitostí, což lze vztáhnout i na výmaz poznámky za situace, kdy byl vydán exekuční příkaz, ten však nebyl zaslán ke katastru nemovitostí k zápisu. Žalobce v pozici povinného tedy musí podat návrh na zastavení exekuce u exekučního soudu, jímž je Okresní soud Plzeň-město, který vede věc pod sp. zn. 75 EXE 2450/2024. Věc tedy není možné řešit způsobem podání návrhu v nalézacím řízení, nýbrž v řízení exekučním.

17. V bodu 8. odůvodnění napadeného rozsudku soud prvního stupně popsal postup katastrálního úřadu dle ust. § 27 katastrálního zákona s tím, že prováděcí vyhláška č. 357/2013 Sb. jako podzákonný předpis upravuje postup katastrální úřadu při zápisu a bez dalšího nestanovuje práva a povinnosti účastníkům katastrálního řízení. Současně však povinnost poskytnutí součinnosti ze strany oprávněného (žalovaného) by se dala dovodit z obecného ust. § 6 odst. 1 o. z. o povinnosti jednat v právním styku poctivě. Z uvedených důvodů soud prvního stupně žalobu zamítl a nákladový výrok odůvodnil aplikaci ust. § 150 o. s. ř.

18. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 6 dne 6. 5. 2025 se žalobce domáhal nahrazení projevů vůle mimo jiné ve vztahu k pozemkům v k. ú. , adresa, , adresa, , parc. č. , parc. č., , pozemek, a v k. ú. , adresa, ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu ve výši ¼ z celku budovy č. ev. , adresa, na pozemku č. parc. , parc. č., . Žalovaný vznesl námitku místní nepříslušnosti soudu s odůvodněním, že řízení se týká nemovitých věcí, které nejsou v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 6, přičemž odkázal na ust. § 27 katastrálního zákona, jímž je soud vázán a nikoliv katastrální vyhláškou. Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 27. 6. 2025, č. j. 4 C 112/2025-16 vyloučil k samostatnému řízení žalobu o nahrazení projevu vůle žalovaného ve vztahu k pozemkům v k. ú. a obec , jméno FO, , v k. ú. a obec , adresa, , v k. ú. a obec , adresa, , adresa, , v k. ú. a obec , adresa, a v k. ú. a obec , adresa, , přičemž právní moci nabylo dne 7. 7. 2025. Usnesení ze dne 28. 7. 2025, č. j. 4 C 112/2025-18, které nabylo právní moci dne 15. 8. 2025, jmenovaný soud vyslovil místní nepříslušnost, neboť předmětem sporu je nahrazení projevu vůle vztahující se k nemovité věci – stavby č. ev. , adresa, na pozemku parc. č. , parc. č., v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , v obvodu působnosti Okresního soudu Plzeň-sever, jemuž věc po právní moci tohoto usnesení postoupí.

19. Na základě citovaného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 28. 7. 2025, č. j. 4 C 112/2025–18, byla učiněna předmětem řízení před soudem prvního stupně pouze nemovitá věc – stavba č. ev. , adresa, na pozemku parc. č. , parc. č., v k. ú. obec , adresa, a pouze o této nemovitosti měl soud prvního stupně rozhodnout. Pokud rozhodl i o pozemcích v k. ú. a obec , adresa, , adresa, , pochybil, neboť byť byly učiněny předmětem žaloby, a to včetně pozemku parc. č. , parc. č., a , parc. č., jak žalobce v odvolání namítá, nebyly shora uvedeným usnesením soudu prvního stupně k rozhodnutí postoupeny, a tudíž se nestaly předmětem tohoto řízení.

20. V souvislosti s žalobcovou námitkou odvolací soud uvádí, že o pozemcích par. č. , parc. č., a 523/3 v obci a k. ú. , adresa, , adresa, bylo rozhodováno v řízení před soudem prvního stupně vedeném pod sp. zn. 25 C 288/2025, a to na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 13. 8. 2025, č. j. 4 C 182/2025–5, jak vyplývá z bodu 3. odůvodnění rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 17. 12. 2025, č. j. 25 C 288/2025–52, o nichž bylo také citovaným rozsudkem rozhodnuto (výrok I. 1.).

21. Odvolacímu soudu nezbylo než ve vztahu k pozemkům v obci a k. ú. , adresa, , adresa, pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení toto řízení zastavit, jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku, a to ve vztahu k pozemkům parc. č. , pozemek, , a to v souladu s ust. § 104 odst. 1 o. s. ř. V tomto rozsahu odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně dle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil.

22. Odvolací soud se s názorem soudu prvního stupně odůvodněným v bodu 7. napadeného rozsudku neztotožňuje, naopak sdílí názor žalobce podrobně popsaný v písemném vyhotovení odvolání, na nějž pro stručnost odkazuje, neboť s ním souhlasí, včetně analýzy rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2526/2007, přičemž rovněž zastává názor, že na danou věc nedoléhá.

23. Pokud soud prvního stupně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 20 Cdo 3732/2023 ze dne 22. 5. 2024, z nějž cituje (bod 7. odůvodnění – viz shora), pak je třeba uvést, že jednak uvedené závěry učinil odvolací soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno dovoláním, a jednak, že rozhodnutí Nejvyššího soudu se zabývá problematikou zastavení exekuce z důvodu překážky věci rozsouzené a nikoliv situací, která nastala v dané věci. Posuzována byla skutkově odlišná věc spočívající v tom, že byl zrušen exekuční titul usnesením Nejvyššího soudu a povinný se následně domáhal zastavení exekuce právě z důvodu zrušení exekučních titulů. Předmětem byl výmaz exekutorského zástavního práva, a nikoliv poznámky o tom, že byl podán návrh na zřízení exekutorského zástavního práva, přičemž v řešené věci bylo navíc exekuční řízení skončeno ještě před vydáním samotného exekučního příkazu a nebylo možno postupovat dle ust. § 73a odst. 12 e. ř., resp. v jeho smyslu.

24. Soudní exekutor potvrdil, že exekuce vedená pod sp. zn. 219 EX 00922/24 byla vedena dle ust. § 73a odst. 9 e. ř. zřízením exekutorského zástavního práva, žádné usnesení o skončení exekuce vymožením ani oznámení o zániku zákazu vydáváno nebylo, neboť dle citovaného ustanovení platí, že oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká provedením exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva a dle ust. § 73a odst. 10 e. ř. je exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva provedena právní mocí exekučního příkazu. Uvedl, že výmaz exekutorského zástavního práva ani souvisejících poznámek exekutor nezajišťuje a že pokud je v katastru nemovitostí taková poznámka zapsána, je na povinném, aby se obrátil na oprávněného s žádostí o vydání potvrzení o splnění zajištěného dluhu, na jehož základě podá návrh na výmaz tohoto zápisu příslušnému katastrálnímu pracovišti. Katastrální úřad podáním ze dne 7. 10. 2025 potvrdil, že oznámení o zániku předmětného exekutorského zástavního práva zasláno nebylo s tím, že zápis předmětné poznámky z katastru nemovitostí vyplývá, jak je zjevné z listu vlastnictví 1517 (vyrozumění soudního exekutora o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva bylo zapsáno, přičemž právní účinky zápisu nastaly ke dni 24. 4. 2024 a zápis byl proveden dnem 26. 4. 2024). Exekuční příkaz o zřízení exekutorského zástavního práva byl vydán dne 7. 5. 2024, přičemž jemu předcházel exekuční návrh ze dne 23. 4. 2024 (sdělení soudního exekutora). Skutečnost, že exekuční řízení bylo skončeno splněním povinností ze strany žalobce (povinného) po podání návrhu na zahájení exekuce a současně před vydáním exekučního příkazu, jehož předmětem bylo zřízení exekutorského zástavního práva, sporována ze strany žalovaného (oprávněného) nebyla.

25. Za daného stavu věci odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce nemá jiný legitimní prostředek, jak se domoci výmazu předmětné poznámky, pokud žalovaný poskytnout součinnost a vydat požadované potvrzení odmítá než se domáhat nahrazení předmětného projevu vůle žalovaného, a proto rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k nemovitosti v k. ú. a obci , adresa, v souladu s ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že žalobě v tomto rozsahu vyhověl a projev vůle žalovaného nahradil, (výrok I.).

26. Výrok II. o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů je odůvodněn ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl se svým nárokem úspěšný, a proto mu náleží náhrada nákladů řízení, vycházeje z tarifní hodnoty 30 000 Kč dle ust. § 9 odst. 1 advokátního tarifu, a to za podání žaloby, vyjádření ze dne 21. 10. 2025, odvolání a vyjádření k odvolání, to je celkem za čtyři úkony právní služby. Žalobci náleží odměna za jeden úkon právní služby ve výši 2 300 Kč, za vyjádření k odvolání však jen v poloviční výši, neboť v něm pouze odkázal na argumentaci v podaném odvolání, a to v souladu s ust. § 11 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. V součtu odměna činí 8 050 Kč, čtyři režijní paušály po 450 Kč, tj. 1 800 Kč, 21 % DPH vypočtená ze součtu dvou uvedených položek dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 068,50 Kč a po připočtení zaplaceného soudního poplatku za podanou žalobu a odvolání po 2 000 Kč je žalovaný povinen celkem zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce částku 15 918,50 Kč v obvyklé třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 věta první o. s. ř. a § 149 odst. 1 o. s. ř.).