10 CO 266/2022

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šalomounové a soudců Mgr. Jitky Lukešové a Mgr. Martina Šebka ve věci žalobkyně: ; anonymizována dvě slova obec, IČO ulice a číslo, PSČ obec zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; jméno příjmení, narozený dne datum bytem adresa o 20 644 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 29. 6. 2022, č. j. 5 C 116/2022-24

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části odvoláním napadené, tj. ve výroku II., mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 957,20 Kč k rukám jejího zástupce JUDr. jméno příjmení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1 270,50 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 644 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 7 000 Kč od 26. 3. 2021 do zaplacení, z částky 9 000 Kč od 26. 4. 2021 do zaplacení a z částky 4 644 Kč od 26. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 278 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Proti tomuto rozsudku se včas odvolala žalobkyně, a to do jeho výroku II., namítaje, že soud přikročil k nesprávné aplikaci ust. § 14b advokátního tarifu (dále již jen„ AT“), když tato není namístě, neboť musí být kumulativně splněny podmínky uvedené v odst. 1 pod písm. a) až c). Uvedené řízení však pod vymezení podmínky stanovené pod písm. a) nelze podřadit, neboť žalobkyně nevede u soudu prvního stupně žádná jiná řízení o zaplacení nájemného ve svých nemovitostech, navíc předmětnou nemovitost prodala třetí osobě, tj. ani v budoucnu nelze očekávat vedení sporů o nájemné z této nemovitosti. Nad rámec uvedené argumentace připomněla, že i kdyby byla namístě aplikace ust. § 14b AT, činila by s ohledem na výši jistiny sazba za každý úkon právní služby částku ve výši 300 Kč a nikoliv 200 Kč, jak učinil soud prvního stupně. Žalobkyně navrhla, aby výrok II. napadeného rozsudku odvolací soud změnil tak, že žalobkyni přizná náhradu nákladů řízení, sestávající ze soudního poplatku ve výši 826 Kč, z odměny za tři úkony právní služby po 1 940 Kč, tj. celkem 5 820 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé), z třech režijních paušálů po 300 Kč, tj. 900 Kč, a 21 % DPH ve výši 1 421,20 Kč (správně má být 1 411,20 Kč), tj. celkem ve výši 8 957,20 Kč. Žalobkyně požádala i o náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí a jemu předcházející řízení dle ust. § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Soud prvního stupně napadené rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně se domáhala zaplacení dlužného nájemného za nájem bytu v blíže specifikovaném domě, jehož vlastníkem je žalobkyně s tím, že dluh doložila nájemní smlouvou, dále pak předžalobní upomínkou, dokladem o změně vlastnictví a výzvou k zaplacení. Úspěšné žalobkyni soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení za vynaložený soudní poplatek ve výši 826 Kč a náklady právního zastoupení sestávající se z odměny za tři úkony právní služby po 200 Kč, z třech paušálů po 100 Kč dle § 14b AT a 21 % DPH s tím, že náhrada nákladů řízení je splatná k rukám advokáta. Odvolací soud dotazem u soudu prvního stupně ověřil, že v roce 2021 a v roce 2022 eviduje pouze jeden návrh na vydání elektronického platebního rozkazu podaný žalobkyní, když toto řízení bylo převedeno do sporného řízení pod sp. zn. 5 C 116/2022. Je tedy u soudu prvního stupně vedeno pouze toto řízení. Odvolací soud souhlasí s odvolací argumentací žalobkyně, a to, že v řešené věci nelze aplikovat ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu), neboť podmínky v něm stanovené musí být splněny kumulativně a mimo jiné spočívající v tom, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V tomto řízení vyšlo najevo, že tato podmínka ust. § 14b odst. 1 písm. a) AT splněna není. I námitka, že při případné aplikaci ust. § 14b AT by měl být jeden úkon právní služby honorován částkou 300 Kč namísto 200 Kč, je důvodná, nicméně za daného stavu věci je bezpředmětná. Z tohoto důvodu odvolací soud výrok II. rozhodnutí soudu prvního stupně změnil a v souladu s odvolacím návrhem žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce částku 8 957,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, tedy částku sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 826 Kč, z odměny za tři úkony právní služby po 1 940 Kč, tj. 5 820 Kč, z třech režijních paušálů po 300 Kč, tj. 900 Kč a z 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., vypočtené ze součtu odměny a režijních paušálů (výrok I.). Výrok II. o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z ust. § 224 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla se svým odvoláním úspěšná, a proto je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení, sestávající z odměny za podané odvolání, tj. ve výši 750 Kč, vycházeje z tarifní hodnoty nákladů řízení ve výši 8 957,20 Kč, z jednoho režijního paušálu ve výši 300 Kč a 21 % DPH ve výši 220,50 Kč, tj. celkem 1 270,50 Kč. Uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.