10 CO 280/2023

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šalomounové a soudců Mgr. Jitky Lukešové a Mgr. Martina Šebka ve věci manžela: ; anonymizováno jméno příjmení, narozený dne datum bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a; manželky: ; jméno příjmení, narozená dne datum bytem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství o odvolání manželky proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 19. 4. 2023, č. j. 8 C 296/2022-55

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozvedl manželství účastníků řízení uzavřené dne datum před stát. instituce (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Proti výroku I. rozsudku se včas odvolala manželka, neboť s rozvodem manželství nesouhlasí. I nadále tvrdí, že rozpad manželství nezavinila. To, že za několik desítek let v manželství došlo k drobným názorovým neshodám, nelze považovat za podílení se na rozpadu manželství. Manžel neprokázal a ani nepřinesl taková tvrzení ani důkazy k tvrzení, že se manželka podílela na rozpadu manželství. Manželka nemůže prokazovat negativní skutečnosti, může pouze vyvracet tvrzení vznesená proti ní, jak se případně na rozpadu manželství podílela. Manželka soudu doložila aktuální zprávu o svém zdravotním stavu, jakož i doklad o přiznání invalidity a dále dvě aktuální lékařské zprávy. Manželka je na manželovi finančně závislá, a to i do budoucna a je přesvědčena, že rozvodem jí hrozí zvlášť závažná újma. Manžel existenci mimomanželských vztahů připustil. Vzhledem k zdravotnímu stavu manželky nastaly mimořádné okolnosti svědčící pro zachování manželství v souladu s ust. § 755 odst. 2 písm. b) o. z., neboť se většinu produktivního věku starala o výchovu třech společných dětí a zabezpečovala rodinu, aniž by si mohla jakkoliv udržovat nebo zvyšovat kvalifikaci. I z pohledu jejího zdravotního stavu bude velmi komplikované nelézt možnost jakéhokoliv zaměstnání, navíc zřejmě v omezeném rozsahu. Dle manželky nelze přisvědčit ani jednomu ze závěrů soudu prvního stupně, o které napadený rozsudek opřel. Manželka navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že manželství účastníků nebude rozvedeno.

3. Manžel v rámci vyjádření k odvolání manželky zopakoval, že k návrhu na rozvod manželství přistoupil v září roku 2022, přičemž vylíčil průběh manželství z jeho pohledu a popisoval i vážnější názorové neshody obou manželů a rovněž manželskou krizi větších rozměrů, k níž došlo někdy v roce 2019, kdy manželé vyhledali odbornou pomoc psychologické poradny, která však ke zlepšení soužití nevedla. V důsledku nepříznivého klimatu v domácnosti manželů a beznadějnosti na urovnání vztahů se manžel rozhodl k odchodu ze společné domácnosti počátkem června 2022. Manžel následně zjistil, že má v automobilu nainstalováno zařízení s prostorovým odposlechem a se zjišťováním polohy, což jen dokumentuje přesvědčení manžela, že manželka vyžadovala neustálý přehled o trávení jeho volného času, který mu dle svých vlastních úvah organizovala. Od odchodu manžela se vzájemné vztahy mezi účastníky neustále zhoršovaly a rozhodně to nebylo jen přičiněním jednoho z nich. Manželka velmi výrazně omezovala a stále omezuje manžela v užívání společného rodinného domu v obec, kromě toho v domě uzamkla řadu místností, kde měl manžel uloženy osobní věci, velký konflikt proběhl i v souvislosti se snahou manžela odvézt si cyklistický trenažer, který manželka nikdy nepoužívala. Manžel popsal další vážný konflikt, kterým skončila neohlášená návštěva manželky v ordinaci manžela v země, přičemž došlo i ke vzájemné fyzické potyčce a konflikt musel být ukončen za asistenci policie v země, kterou přivolal manžel. Jednání manželky je o to více nepochopitelné, pokud má pro svoji výlučnou potřebu k dispozici jiný osobní automobil a v podstatě sama užívá rodinný dům v obec, jehož hypotéku a náklady s energiemi hradí výlučně manžel. Příčinou uvedeného konfliktu byla snaha manželky zmocnit se klíčů od osobního automobilu užívaného manželem. Manžel již nemá přístup ani na pozemek přiléhající k rodinnému domu, stejně jako do něj. O stanovisku manželky k této záležitosti vypovídá e-mail jejího právního zástupce z 23. 3. 2023. Naplnění ust. § 755 odst. 1, a i odst. 2 písm. b) o. z. i je potvrzeno účastnickými výpověďmi obou manželů, stejně jako písemnými vyjádřeními obou manželů a rovněž i z faktického chování obou účastníků. Soud prvního stupně zvažoval, zda rozvodem manželství nebude manželce způsobena zvlášť závažná újma, pokud bylo prokázáno, že se na rozpadu manželství převážně nepodílela. Tato zákonná podmínka však prokázána nebyla, když dlouhodobě napjaté vztahy obou manželů se nepodařilo vzájemným úsilím napravit ani za odborné pomoci, přičemž později, a to především v období po odchodu manžela ze společného bydliště se rozhodně manželka na dalším prohlubování manželské krize již zásadně podílela. Manžel onemocnění manželky rozhodně nebagatelizuje, současně však musí poukázat na skutečnost, že manželka sama svým chováním neprojevila sebemenší zájem na tom, aby oba účastníci mohli jako manželé nadále fungovat. Manželka nepopsala a patrně ani popsat nemohla, jaká konkrétní omezení v současné době vinou zdravotních obtíží nastala a již vůbec nevznesla žádný argument, který by znamenal zlepšení situace v případě obnovení manželského soužití. Skutečností je pouze evidentní zhoršení finanční situace na straně manželky po případném rozvodu manželství, nicméně, jak oba manželé potvrdili, je k dispozici poměrně velký majetek, jehož vypořádáním bude i manželka do budoucna dostatečně finančně zajištěna. S ohledem na rozsáhlý okruh majetku v SJM nelze uzavřít, že by případným rozvodem manželka utrpěla zvlášť závažnou újmu. Manžel navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle ust. § 212 a 212a o. s. ř., přihlédl k odvolacím důvodům, vyjádření manžela k odvolání, aktuálním stanoviskům obou manželů, a poté, co ve věci konal jednání, dospěl k závěru, že odvolání manželky důvodné není.

5. Soud prvního stupně napadený rozsudek odůvodnil tím, že o rozvod manželství požádal manžel návrhem ze dne 20. 9. 2022, u obou manželů se jedná o manželství první, v němž se narodily anonymizováno dnes již zletilé děti. Manžel popsal svůj náhled na průběh manželství, ve kterém již od útlého věku dětí docházelo i k vážnějších názorovým neshodám ohledně zajištění chodu domácnosti a výchovy dětí, přičemž postupem času problémy gradovaly. Manželka cítila potřebu mít rozhodné a konečné slovo a prosadit si svůj názor v různých oblastech rodinného a manželského soužití a mít pod absolutní kontrolou aktivity a činnosti manžela a tyto omezovat. Nepomohla ani návštěva psychologické poradny. Dle manžela má každý z nich naprosto odlišné představy ohledně fungování rodinného života a užívání volného času pro realizaci vlastních zájmů a zálib. Neúnosnou situaci v manželství se manžel rozhodl řešit odchodem ze společné domácnosti dne 9. 6. 2022 a od té doby je komunikace účastníků omezená. Manžel vyjádřil přesvědčení, že manželství je natolik hluboce a trvale rozvrácené, že nemůže již plnit svůj společenský účel, a proto se domáhal jeho rozvodu. Manželka s rozvodem manželství nesouhlasila, stejně i s uváděnými důvody. Dle jejího přesvědčení v manželství nedocházelo dlouhodobě k vážnějším názorovým neshodám, zatímco v průběhu manželství manžel budoval svoji profesní kariéru anonymizováno, ona po vzájemné dohodě s manželem věnovala převážnou většinu času společné domácnosti a výchově jejich anonymizováno dětí, podstoupila náročnou kardiologickou operaci a byla jí diagnostikována roztroušená skleróza. Manželka je v současnosti bez zaměstnání s nejistou perspektivou jeho získání s ohledem na nemoc, na manžela je tak finančně zcela odkázána. Manžel připustil manželkou uváděné zdravotní obtíže, které však manželku v běžném životě neomezují, současně poukázal na fakt, že manželka nyní výlučně užívá jejich rodinný dům.

6. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav věci spočívající v tom, že manželství bylo uzavřeno dne datum, manželé mají anonymizováno dnes již zletilé děti. Manželé spolu nežijí v jednom bytě od 9. 6. 2022, kdy se manžel odstěhoval, přičemž předcházely spory a neshody mezi účastníky ohledně trávení volného času. Společné soužití obnoveno nebylo, vztahy jsou aktuálně konfliktní. Nedokáží se dohodnout ani o tom, za jakých podmínek by manžel mohl užívat či navštěvovat společný rodinný dům. Manželka trpí hypertrofickou obstrukční kardiomyopathií a dalšími souvisejícími onemocnění, v důsledku čehož jí byl ke dni 7. 9. 2022 přiznán invalidní důchod prvního stupně. Dále jí byla zjištěna roztroušena skleróza, která se projevuje dílčími časově omezenými problémy s hybností. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky ust. § 755 odst. 1 o. z., neboť manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití, což je patrné z toho, že manželé spolu již takřka rok nežijí a přinejmenším manžel obnovení společné domácnosti vylučuje. Je zjevné, že vzájemné vztahy jsou napjaté oboustranně. Za příčinu rozpadu manželství soud označil sílící rozdílné názory na fungování manželství. Podmínky ust. § 755 odst. 2 písm. b) o. z. nejsou dány, když je prokázáno, že rozvod může být v rozporu se zájmem manželky, které se rozvodem nepochybně zhorší její ekonomická situace, dále že manželé spolu nežijí méně než tři roky a manželka, která s rozvodem manželství nesouhlasí, se na rozvratu porušení manželských povinností převážně nepodílela. Není však prokázáno, že rozvodem bude manželce způsobena zvlášť závažná újma, ani že zde jsou mimořádné okolnosti svědčící pro zachování manželství. S odkazem na rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 1852/11 soud prvního stupně konstatoval, že zvlášť závažnou újmu je třeba chápat jako újmu osobní, a to zejména v rovině citové či ekonomické, přičemž citová újma manželce, která má s manželem napjaté a nepříliš dobré vztahy, rozhodně rozvodem nevznikne. Ekonomická újma za situace, kdy je manželka bez zaměstnání, rozvodem jistě vznikne, ovšem nebylo zjištěno, že by újma byla intenzity zvlášť závažné újmy. Manželé učinili nesporným, že za trvání manželství postupně získali nikoliv malý majetek (rodinný dům a byt), který bude předmětem vypořádání společného jmění a byť ekonomický status rozvodem utrpí, současně nebude manželka uvržena do tíživé situace, nezůstane bez bydlení. Nebylo zpochybněno, že je manželka závažně nemocná, nicméně s ohledem na neuspokojivé vztahy mezi manžely, manželka není na manžela ani dnes odkázána tím, že by jí pomáhal, a tudíž po rozvodu se v tomto směru situace nezmění. Ani mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství dle zjištěného rozvratu nebyly soudem nalezeny. Z uvedených důvodů soud proto manželství rozvedl a výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil ust. § 23 z. ř. s .

7. Při odvolacím jednání oba manželé prostřednictvím svých zástupců potvrdili, že se situace od vydání napadeného rozsudku nezměnila, dle zástupce manžela spíše zhoršila, žijí odděleně, přičemž manželka se k jednání osobně nedostavila, uvedené skutečnosti nepopřela. Současně vyjádřila přesvědčení o nenaplnění předpokladů pro rozvod manželství a opakované poukázala na svůj nepříznivý zdravotní stav a zhoršení její ekonomické situace.

8. Odvolací soud se zcela se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně a jeho právními závěry ztotožňuje, v podrobnostech proto odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku připomenuté pod bodem 6. tohoto rozhodnutí, v němž shrnul důvody pro vyslovení existence hlubokého, trvalého a nenapravitelného rozvratu manželství. Dostatečně se rovněž vypořádal s neexistencí zvlášť závažné újmy na straně manželky v případě rozvodu manželství, přičemž odvolací soud souhlasí i s tím závěrem, že manželka takové mimořádné okolnosti, které by svědčily ve prospěch zachování manželství, netvrdí a netvrdila ani při odvolacím jednání. Mezi manžely panují napjaté vztahy, více jak rok po odchodu manžela ze společné domácnosti ke zlepšení vzájemné komunikace nedošlo, a ani z účastnické výpovědi manželky v řízení před soudem prvního stupně odvolací soud neseznal, že by manželku k manželovi pojila citová vazba, byť vyjádřila ochotu řídit se doporučením manželské poradny. Manželka kladla důraz zejména na svůj zdravotní stav a vážnou ekonomickou hrozbu v případě rozvodu. Současně vyjádřila neochotu zpřístupnit manželovi dům s odůvodněním, že chce mít své soukromí. Popsaná zjištění skutečně svědčí o hlubokém a trvalém rozvratu manželství účastníků s tím, že obnovení manželského soužití nelze očekávat a ve shodě s úvahou soudu prvního stupně nezbývá než potvrdit, že zvlášť závažná újma rozvodem manželství účastníků manželce nevznikne a mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování tohoto manželství dány rovněž nejsou. Manželství neplní svůj účel a za daného stavu věci ani navrhovaná terapie manželkou, kterou již manželé v roce 2019 podstoupili, nemůže na současném vzájemném vztahu manželů dle přesvědčení odvolacího soudu cokoliv změnit, zejména pak za situace, kdy manžel na rozvodu manželství trvá.

9. Za daného stavu věci odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný dle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil (výrok I.).

10. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo za použití ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto dle § 23 z. ř. s . Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.