10 Co 74/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šalomounové a soudkyň Mgr. Jitky Lukešové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 148 200 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované do rozsudku Okresního soudu v Tachově, č. j. 19 C 234/2024-95, ze dne 3. 12. 2024

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že žaloba žalobce, aby mu žalovaný zaplatil částku 142 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 12. 7. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 78 540 Kč na náhradě nákladů řízení před soudyobou stupňů do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 142 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení, žalobu co do částky 5 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení zamítl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 63 010,63 Kč.

2. Proti tomuto rozsudku se do výroku I. a III. odvolala žalovaný. Poukázal na to, že o výplatě 5 700 Kč za každý rok členství ve spolku bylo rozhodnuto dne 16. 8. 2018 na členské schůzi. V té době byl žalobce ze spolku vyloučen rozhodnutím členské schůze ze dne 13. 5. 2017. Žalobce se domáhal neplatnosti tohoto rozhodnutí a odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl, že vyloučení žalobce je neplatné. Tento rozsudek byl doručen žalovanému dne 19. 10. 2018. Tím obživlo členství žalobce. Žalobce byl stále nečinný, se spolkem nekomunikoval, ačkoliv byl zván na členské schůze, nechodil na ně, nedostavil se na žádnou z brigád, přitom všude tam se mohl o příspěvku dozvědět, nejdříve tedy na členské schůzi dne 15. 3. 2019. Svědek , Anonymizováno, vypověděl, že žalobci počátkem roku 2022 sdělil, že bude brigáda a že se budou rozdělovat podíly. Není důvod mu nevěřit, totéž sdělil svědek , Anonymizováno, . Žalobce se o výplatě příspěvku nedozvěděl svou nedbalostí. Spolek je přesvědčen, že žalobce jedná v součinnosti s jiným bývalým členem , Anonymizováno, , mají stejného zástupce a tento se o příspěvku musel tedy dozvědět v řízení u Okresního soudu , adresa, pod sp. zn. , právnická osoba, . Spolek tam zakládal knihu zápisů, která skončila u jejich společného zástupce JUDr. , jméno FO, . Podle § 619 odst. 2 o. z. promlčecí doba začne běžet v okamžiku, kdy se oprávněná osoba dozvěděla nebo mohla dozvědět. Definitivně byl vyloučen žalobce ze spolku rozhodnutím členské schůze ze dne 30. 7. 2021 a jeho žaloba byla zamítnuta usnesením Vrchního soudu v Praze, sp. zn. , spisová značka, , ze dne 30. 11. 2023. Žalobce neplnil své povinnosti, a to bylo důvodem jeho vyloučení. Žalovaná poukázala na stanovy spolku - článek 14 odst. 2, dle kterého osoba, jejíž členství zaniklo, nemá nárok na vrácení vstupního a ročního příspěvku ani na jiné majetkové vypořádání. Vyplacení ročního příspěvku zpětně na základě rozhodnutí schůze je tímto majetkovým vypořádáním, protože k tomu nedošlo za dobu trvání členství žalobce, jeho nárok zanikl. Vrácení příspěvku zpětně bylo vypočítáno na počet členů v době konání schůze. Zánikem členství ke dni 30. 7. 2021 jeho nárok zanikl. Žalobce svou činností spolek poškodil. Schůze ze dne 30. 11. 2024 rozhodla, že mu právo na příspěvek odnímá a nárok žalobce je nemravný (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, ), i když soud toto rozhodnutí označil za účelové. Žalovaná navrhla změnu rozhodnutí soudu prvního stupně a zamítnutí žaloby.

3. K odvolání žalovaného se vyjádřil žalobce a rozhodnutí soudu prvního stupně považoval za správné. Podle žalobce není podstatné, jak došlo k určení příspěvku. Podstatné je to, že každý příspěvek měl obdržet. Žalobce měl o příspěvku informace od pana , Anonymizováno, , ale to byly informace pouze obecné a také proto podával trestní oznámení. Nikdo ze spolku ho neinformoval. Popřel, že by se to dozvěděl od pana , jméno FO, . Bylo by pak nelogické, aby s žalobou otálel. V jiném soudním řízení svědek , Anonymizováno, řekl a bylo to pár měsíců předtím, než měl informovat žalobce, že tuto záležitost nemají uzavřenou a nebyl schopen sdělit, kde mají finanční prostředky z tohoto prodeje. To, že pan , jméno FO, měl stejného zástupce jako žalobce, nesvědčí o tom, že se měl o výplatě dozvědět dříve. Advokát má povinnost mlčenlivosti. Pokud peníze spolek nemá, měl je mít deponovány, jak uvedl předseda spolku před Policií České republiky. Podle názoru žalobce nárok promlčen není. Ke stanovám uvedl, že nemohlo dojít k zániku nároku, když nárok vznikl daleko dříve předtím, než byl žalobce vyloučen ze spolku. Snaha žalovaného mu nic nevyplatit, vyplývá z rozhodnutí spolku ve dne 30. 11. 2024. Na této schůzi mu byl nárok odejmut. Jde o nepřípustnou retroaktivitu a jednání v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, není přiléhavé. Řeší se zde otázka příspěvku na činnost od jedné právnické osoby druhé právnické osobě. Nyní jde o příspěvek za odpracované roky, který byl vyplacen všem členům, vyjma žalobce.

4. Před odvolacím jednáním žalovaný písemně doplnil své vyjádření. Dne 12. 1. 2025 se konala členská schůze žalovaného, na které byla projednávána finanční situace spolku, který již nedisponuje prostředky na výplatu příspěvku žalobci ani prostředky na úhradu nákladů řízení. Bylo rozhodnuto o zkrácení již vyplaceného členského příspěvku o 30 % a o jeho vrácení do pokladny spolku s tím, že členský příspěvek za jeden rok ve výši 5 700 Kč bude vrácen ihned a zbytek po ukončení soudního sporu. Došlo-li ke zkrácení příspěvku o 30 %, musí být ve stejném nároku zkrácen příspěvek i žalobci, pokud by na jeho vyplacení měl nárok. Vrácení příspěvku by bylo za provedenou práci pro spolek. Žalobce od roku 2011 do roku 2014 prováděl aktivity proti spolku, v té době neprováděl svoji funkci zodpovědně. Když spolek prověřoval stav hospodaření, zjistil, že nejsou založeny důkazy o tom, kam se podělala zvěřina za 300 000 Kč. Žalobce byl tehdy pokladníkem a o kontrolu prodeje zvěřiny se nezajímal. Od roku 2014 do roku 2018 se nezúčastňoval žádné aktivity spolku, nezúčastnil se schůzí ani brigád. Nárok mu proto nepřísluší, a pokud mu byl odňat, není to v rozporu s dobrými mravy. K vyjádření žalovaný doložil zápis členské schůze ze dne 12. 1. 2025, seznam členů k vrácení členských příspěvků a sdělení předsedy spolku.

5. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, které mu předcházelo ve smyslu ust. § 212 a následující o. s. ř., přihlédl k obsahu odvolání žalovaného a oběma vyjádřením a po odvolacím jednání při kterém zopakoval zápis z členské schůze žalovaného ze dne 30.11.2024, obsah protokolu před soudem prvního stupně ze dne 3.12.2024 a připomněl stanovy žalovaného, provedl k důkazu listiny předložené žalovanou o další konané členské schůzi ze dne 12. 1. 2025 (konané až po podaném odvolání) a dospěl k závěru, že jsou zde podmínky pro změnu rozhodnutí soudu prvního stupně.

6. Po skutkové stránce má odvolací soud za to, že soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu tak, aby o nároku žalobce mohlo být rozhodnuto. Dokazování bylo provedeno v souladu s § 132 o. s. ř a ze závěrů soudu prvního stupně o skutkovém stavu věci vychází i odvolací soud.

7. Bylo zjištěno, že dne 16. 8. 2018 se konala členská schůze jakožto vrcholného orgánu žalovaného spolku a rozhodla o tom, že každý člen má nárok na roční členský příspěvek provedený prací na částku 5 700 Kč. Peníze budou vráceny jako roční členský příspěvek podle délky členství v mysliveckém spolku zpětně. Před touto členskou schůzí byl žalobce vyloučen ze spolku. Žalobce vyvolal soudní řízení, soudem prvního stupně byla jeho žaloba zamítnuta a odvolací soud rozsudkem Krajského soudu v Plzni, č. j. , spisová značka, , ze dne 12. 9. 2018, rozhodl o změně rozsudku soudu prvního stupně tak, že vyloučení žalobce z Mysliveckého spolku , jméno FO, , adresa, učiněné na členské schůzi konané ke dni 13. 5. 2017 je neplatné. V době rozhodování členské schůze dne 16. 8. 2018 byl tedy žalobce členem žalovaného. Žalobce byl znovu vyloučen z mysliveckého spolku rozhodnutím členské schůze ze dne 30. 7. 2021. Žalobce se opět obrátil na soud. Soud prvního stupně určil, že rozhodnutí statutárního orgánu o vyloučení navrhovatele je neplatné. Odvolací soud, Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 30. 11. 2023 rozhodl tak, že změnil rozhodnutí soudu prvního stupně, že návrh na určení, kterým bylo rozhodnuto o vyloučení navrhovatele z řad členů mysliveckého spolku, zamítl. Dospěl k závěrům, že zákonné předpoklady pro vyslovení neplatnosti rozhodnutí členské schůze účastníka o vyloučení navrhovatele ze spolku nejsou. Žalobce podal trestní oznámení na konkrétní osoby mysliveckého sdružení a jeho vyloučení je tedy platné. Žalobce podal na některé z členů spolku dne 27.7.2021 trestní oznámení pro porušení povinností při správě majetku spolku. Skončilo tím, že věc byla odložena a žalobce se měl dozvědět o příspěvku a podmínkách vyplácení z vyrozumění o výsledku vykonaného dohledu nad postupem Okresního státního zastupitelství v Tachově ve věci vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, , které vydalo Krajské státní zastupitelství v Plzni dne 23. 3. 2023, č. j. , spisová značka, a které bylo doručeno zástupci žalobce dne 3. 4. 2023. Žalobce se tedy dozvěděl , právnická osoba, , jméno FO, , adresa, konala mimořádná členská schůze. O jejím konání byl pořízen zápis a členská schůze rozhodla o tom, že odebírá právo na výplatu členských příspěvků ve výši 5 700 Kč za každý rok členství v Mysliveckém sdružení , jméno FO, , adresa, , Jméno žalobce, . Odmítá mu vyplatit tyto prostředky a , Jméno žalobce, žádné prostředky vyplaceny nebudou. Zápis z této schůze byl soudem prvního stupně proveden k důkazu dne 3. 12. 2024 (viz strana 6 protokolu z tohoto jednání). Jednání byl přítomen žalobce osobně, a i jeho zástupce. Při tomto jednání se také strany shodly ohledně zpočátku sporné skutečnosti, že žalobce byl v mysliveckém spolku jako člen po dobu 25 let.

8. Podle právního názoru odvolacího soudu tyto skutkové okolnosti pro rozhodnutí ve věci postačí. Odvolací soud se proto nezabýval závěry soudu prvního stupně z pohledu vznesené námitky promlčení žalovaným ohledně pozvánek na členskou schůzi dne 15. 3. 2019, 18. 5. 2019, 25. 5. 2019, 14. 9. 2019 ani listinami týkající se vyloučení žalobce ze spolku, tj. dopisem mysliveckého spolku ze dne 3. 11. 2019, zápisem z členské schůze 29. 11. 2019, dopisem ze dne 10. 10. 2020, pozvánkou na členskou schůzi ze dne 30. 7. 2021. Jako nadbytečné pak považoval zabývat se také čestným prohlášením , jméno FO, ze dne 14. 7. 2023, jeho svědeckou výpovědi před soudem v této věci či svědeckou výpovědí pokladníka – hospodáře , Anonymizováno, . Stejně tak nehodnotil odvolací soud svědeckou výpověď , jméno FO, . Nebylo také rozhodující, že žalobce se dozvěděl z listiny pod sp. zn. , Anonymizováno, ze dne 23. 3. 2023 o tom, jak rozhodla členská schůze 16. 8. 2018.

9. Odvolací soud vzal ale v úvahu, že z těchto důkazů vyplývala pasivita žalovaného k činnosti spolku a také to, že podstatou trestního oznámení bylo oznámení žalobce, že se členové spolku dopustili trestných činů, a to porušení povinností při správě cizího majetku a zpronevěry, neboť členové mysliveckého spolku si vyplatili finanční prostředky získané z prodeje nemovitostí mezi sebe, ale žalobce opomněli. Žalobce nic konkrétního o výši tohoto příspěvku, o jeho specifikaci nic neuváděl, neboť neměl přesnější informace. Věc byla odložena usnesením ze dne 20.1.2022.

10. Odvolací soud má pro rozhodnutí této věci za zásadní tu skutečnost, že žalobce se dozvěděl o konání členské schůze dne 3.11.2024, o obsahu této schůze, a tedy vše o tom, že mu byl příspěvek odejmut, při jednání před soudem prvního stupně 3. 12. 2024. Tohoto dne byl soudem prvního stupně proveden důkaz zápisem z této schůze v přítomnosti žalobce a jeho zástupce.

11. Odvolací soud zopakoval při odvolacím jednání tento důkaz zápisem ze schůze a připomenul obsah jednání před soudem prvního stupně ze dne 3.12.2024. Také upozornil účastníky, že se bude zabývat těmito skutečnostmi tak, aby závěr odvolacího soudu nemohl být pro ně překvapivý.

12. Žalovaný je spolkem, který je zapsaný ve veřejném rejstříku. Nejvyšším orgánem tohoto spolku je členská schůze.

13. Podle § 258 o. z. každý člen nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.

14. Z tohoto zákonného ustanovení vyplývá i okruh aktivně legitimovaných osob k podání takového návrhu a nejsou to pouze stávající členové spolku (v době konání této schůze již žalobce členem nebyl), ale jsou to také ti, kteří mají na tom zájem hodný právní ochrany. Jedná se o osobu, jejíž práva jsou napadeným rozhodnutím dotčena a takovým subjektem je rozhodně žalobce, jemuž byl nárok na příspěvek odebrán. Aktivně legitimovanými byli i bývalí členové spolku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu. , spisová značka, , , spisová značka, ) dle judikatury k z. č. 40/1964 Sb. a tato judikatura byla v novém občanském zákoníku byla v respektována a do § 258 o. z. vtělen i text i o osobách majících na rozhodnutí o neplatnosti takového návrhu. Při odvolacím jednání bylo zjištěno, že žalobce se proti rozhodnutí členské schůze nijak nevymezil a ani nevyvolal žádné řízení ve smyslu § 258 o. z. Tato skutečnost byla ověřena i z databáze Krajského soudu v Plzni.

15. Podání takového návrhu je časově limitováno. Podle § 259 o. z. právo dovolat se neplatností rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

16. Je zcela nepochybné, že při jednání soudu prvního stupně dne 3. 12. 2024 se žalobce o tomto rozhodnutí členské schůze dozvěděl, ale žádný návrh nepodal. Ve vzájemném vztahu lhůt musí být zachovány vždy lhůty obě, tříměsíční i roční. Je zřejmé, že tříměsíční lhůta zachována nebyla a tato lhůta, která má hmotněprávní charakter již uplynula, přičemž obě lhůty stanovené v zákoně jsou lhůty prekluzivní. Jelikož nejde o promlčecí lhůty, není zapotřebí, aby jejich marné uplynutí namítali účastníci řízení. K marnému uplynutí prekluzivních lhůt přihlíží soud z úřední povinnosti (§ 654 odst. 1 o. z.) a neplatí pro ně ani případná koncentrace řízení. Po marném uplynutí těchto lhůt již nelze platnost rozhodnutí spolku úspěšně napadat (NS , spisová značka, ) a nelze ani přezkoumat tyto otázky jako otázku předběžnou. S účinností od 1. 1. 2014 i řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku nesporným řízením, a to řízením ve statusových věcech právnických osob ve smyslu § 85 písm. a) z. ř. s.

17. Ve výsledku to znamená, že pokud se žalobce nevymezil proti tomuto rozhodnutí, lhůta mu uplynula a nelze se výsledkem této schůze zabývat ani z pohledu, který zaujal soud prvního stupně (účelové jednání) a ani z pohledu žalobce (nepřípustná retroaktivita a jednání nemravné). Zde se projevují základní zásady spolkového práva, mezi něž patří zejména princip svobody vůle konání členů spolku, princip rovnosti a postavení členů uvnitř spolku, princip otevřenosti vnitřní spolkové činnosti a princip kontroly této činnosti skrze stanovami ustavené kontrolní orgány (II ÚS 1969/10). Je akceptován především princip autonomie vůle, který je ponechán na zakladatelích a členech spolku. Vnitřní poměry spolku jsou součástí spolkové autonomie, která se vyznačuje především svou dispozitivností.

18. Nárok na příspěvek byl žalobci odňat rozhodnutím členské schůze, o neplatnosti tohoto rozhodnutí nelze rozhodovat v jiném řízení jako o otázce předběžné, takové rozhodnutí může být zvráceno jen postupem podle § 259 o. z., k čemuž nedošlo, což ve výsledku znamená, že žalobce nárok nemá.

19. Pokud žalovaný konal členskou schůzi dne 12.1.2025 a ta rozhodla o odejmutí příspěvku členům spolku ve výši 30 %, pak pro rozhodnutí v této věci již nemá toto rozhodnutí žádný význam.

20. V řízení před soudem prvního stupně bylo prokázáno a proti tomu tam ani žalobce nijak nebrojil, že nevykonával řádně své povinnosti z titulu člena žalovaného. Nezúčastňoval se spolkového života, schůzí žalovaného, brigád žalovaného, ačkoli byl o schůzích žalovaného pozvánkami informována. Proti osobám ze spolku podal trestní oznámení, které skončilo jeho odložením. Ze spolku byl pro neplnění svých povinností vyloučen. Platí, že pokud se někdo dobrovolně rozhodne být členem spolku, tak je povinen účastnit se naplňování účelu spolku. Obsah jeho neloajálního chování je popsán v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, č. j. , spisová značka, , ze dne 30.11.2023 (viz zejména odst. 19), které je oběma stranám dobře známo, neboť byli účastníky tohoto řízení.

21. Odvolací soud proto rozhodnutí soudu prvního stupně změnil dle § 220 o. s. ř. ve výroku I. a III. tak, že žaloba se i do částky 142 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 142 500 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení zamítá.

22. Celkový kontext věci pak promítl odvolací soud i do rozhodnutí o nákladech řízení (viz odst. 19). Žalobce nebyl v řízení úspěšný a je proto povinen zaplatit žalovanému náhradu 23. Žalovaný požadoval náklady řízení před soudy obou stupňů v celkové výši 100 513,26 Kč. Odvolací soud se zabýval správností vyúčtování a všechny účtované náklady řízení žalovanému nemohl přiznat. Náklady řízení žalovaného byly přiznány za sedm a půl úkonu právní pomoci před soudy obou stupňů. Před soudem prvního stupně se jedná se o tyto úkony: převzetí věci, odpor a sepis vyjádření (zde byla přiznána odměna za jeden úkon právní pomoci, a to vzhledem ke stručnému obsahu odporu, který odkazoval v budoucnu podané vyjádření k věci), jednání konaná před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení za odvolání a účast při odvolacím jednání. Za sepis doplňujícího vyjádření odměna přiznána nebyla vzhledem k výše uvedené neúčelnosti tohoto úkonu z hlediska potřebného pro rozhodnutí ve věci. Za nahlížení do spisu před soudem prvního stupně bylo přiznána odměna v jedné polovině, když z úředního záznamu ze dne 28. 11. 2024 vyplývá, že nahlížení do spisu probíhalo od 8.43 do 9.10 hodin. Samotné nahlížení do spisu uznal odvolací soud jako za úkon právní moci, neboť v mezidobí byl založen do spisu spis o trestním oznámení podaného žalobcem. Jde celkem o odměnu za sedm a půl úkonu právní pomoci před soudy obou stupňů, před soudem prvního stupně ve výši 7 060 Kč, před odvolacím soudem, jelikož předmětem odvolacího řízení nebyl výrok do částečného zamítnutí, ve výši 6 820 Kč. Žalovanému náleží ke každému úkonu i režijní paušál podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. platné do 31. 12. 2024 ve výši 300 Kč a režijní paušály ve výši 450 Kč podle vyhlášky platné od 1. 1. 2025. Odměna za právní zastoupení před soudem prvního stupně za pět a půl úkonu právní pomoci představuje částku 38 830 Kč, k čemuž je nutno připočíst za režijní paušály 1 800 Kč. Odvolání bylo podáno ještě za účinnosti staré vyhlášky dne 20. 12. 2024, za jeden úkon právní pomoci tedy byla přiznána částka 6 820 Kč a režijní paušál ve výši 300 Kč za jeden úkon pomoci, a to za účast na odvolacím jednání 6 820 Kč + 450 Kč. Za odvolací jednání tedy náleží odměna ve výši 13 640 Kč.

24. Žalovanému dále náleží náklady za cestovné za cesty , adresa, – , adresa, a zpět osobním vozem tovární značky Mitsubishi Outlander typ CWO, registrační značky , SPZ, , při průměrné spotřebě na 100 km/5,8 l, tj. na 1 km/2,24 při ceně motorové 38,70 Kč podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. Od 1. 1. 2024 činí základní sazba 5,60 Kč/1 km, tj. celkem za 1 km 7,84, celkem za tři jízdy ve výši 1 176 Kč a úhradu za promeškanou započatou půlhodinu na cestě à 100 km za šest úkonů ve výši 600 Kč. Dále náleží žalované náhrada cestovného za cestu za cestu z , adresa, a zpět v délce 160 km za jednu cestu a zpět ve výši 1 250 Kč a za úhradu za promeškanou započatou půlhodinu na cestě à 150 Kč (vyhláška od 1. 1. 2025), celkem ve výši 900 Kč. Náhrada nákladů řízení tedy činí 58 946 Kč bez DPH a s 21 % DPH ve výši 12 378,60 Kč, celkem tedy ve výši 71 324,66 Kč, po zaokrouhlení 71 325 Kč. K této částce je ještě nutno přičíst zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši 7 215 Kč.

25. Náklady řízení, které je žalobce povinen zaplatit žalované na nákladech řízení před soudy obou stupňů činí tedy 78 540 Kč.

26. Lhůta k zaplacení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř.