10 Co 99/2026

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šalomounové a soudkyň Mgr. Jitky Lukešové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci manželky: Jméno manželky , narozená dne datum bytem Adresa manželky a manžela: Jméno manžela , narozený dne Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o rozvod manželství o odvolání manželky do rozsudku Okresního soudu v Chebu, č. j. 17 C 120/2025-69, ze dne 16. 1. 2026

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně manželství v záhlaví označených manželů rozvedl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

2. Proti tomuto rozsudku se odvolala manželka a navrhla zrušení rozsudku soudu prvního stupně a vrácení věci k dalšímu řízení s tím, že soud postupoval nesprávně, když nevzal v úvahu průběh řízení, nesouhlas se společným návrhem na rozvod manželství ze strany manželky a nezjišťoval příčiny rozvratu manželství. Rozsudek soudu prvního stupně je proto nepřezkoumatelný a soud se nevypořádal s důkazy. Soud nesprávně pak vycházel z dohody o vypořádání majetku. Nepřihlédl k tomu, že manžel dohodu porušoval, nepřihlédl k řízení o výživném, které bylo řešeno u Okresního soudu v Chebu (sp. zn. 15 C 101/2025–117). Navíc probíhá další řízení o vydání věci ve výhradním vlastnictví manželky u Okresního Chebu, protože jí manžel odmítá vydat její výlučný majetek.

3. Manžel navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně s tím, že rozsudek je věcně správný. Bylo zjištěno, že manželství je rozvráceno, manželka důvody pro rozvrat manželství také tvrdila. Účastníci uzavřeli dohodu o vypořádání majetkových vztahů a bydlení po dobu po rozvodu manželství a podali společný návrh na rozvod manželství. Následně však manželka vzala svůj souhlas s rozvodem zpět. Motivaci v podaném odvolání shledává manžel v jeho povinnosti hradit výživné nerozvedené manželky. Poukázal také na to, že manželka nastoupila do zaměstnání dne 13. 10. 2025 a má z něj vlastní příjem.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející ve smyslu ust. § 212 a násl. o. s. ř., přihlédl k obsahu odvolání manželky, vyjádření manžela a po odvolacím jednání dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně je věcně správný.

5. Odvolací soud má za to, že skutkové závěry soudu prvního stupně zjištěné z provedeného dokazování plně postačují i pro rozhodnutí odvolacího soudu a z takto zjištěného skutkového stavu odvolací soud také vychází.

6. Manželé v průběhu řízení navrhli důkazy, které soud je provedl. Po provedení listinných důkazů, kdy kromě oddacího listu, se jednalo o výpisy vzájemných telefonických hovorů, výpis SMS zpráv, fotografie, lékařské zprávy, potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání, dohody o vypořádání majetkových vztahů a po účastnických výpovědích soud ve věci rozhodl a manželství rozvedl. Manželé uvedli, že manželství považují za hluboce, trvale a napravitelně rozvrácené, manželé spolu nežijí, společně nehospodaří. Manželka k příčině rozvratu manželství odkázala na své písemné podání, ve kterém uvedla, že rozvrat manželství způsobil manžel, který bagatelizoval její úspěchy s ukončením vysokoškolského studia, zpochybňoval její pocity, nepomáhal jí v domácnosti. Způsobil jí emoční zranění a ponížil ji. Manžel ve své výpovědi uvedl, že není pravdou, že by manželku ve studiu nepodporoval. Doma uklízel v době jejích zkoušek či nemoci. Za příčinu rozpadu manželství označil odlišné náhledy na život, odlišné pohledy na jejich celkové soužití, což vedlo k odcizení a nepochopení jednoho druhým.

7. Po právní stránce dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno, avšak příčiny rozvratu manželství nezkoumal, a to s ohledem na právní úpravu, která platí od 1. 1. 2026. Dospěl k závěru, že na daný případ se vztahuje tato nová právní úprava a příčiny rozvratu manželství by zjišťoval pouze tehdy, jestliže by manželka tvrdila, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu na rozvod manželství podle § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku.

8. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že v daném případě je mezi účastníky hluboký a trvalý rozvrat a že nelze očekávat obnovení manželského soužití a z tohoto pohledu jsou podmínky pro rozvod manželství splněny. Soud prvního stupně však nevzal plně v úvahu to, že v daném případě se jednalo původně o společný návrh manželů, v němž manželé uvedli, že spolu nežijí více než jeden rok a šest měsíců spolu nežijí a také si dohodli své majetkové poměry, své bydlení a i výživné, k čemuž předložili dohodu s úředně ověřenými podpisy. Původně se tedy jednalo o tzv. nesporný rozvod podle §757 o. z.

9. V průběhu řízení však manželka souhlas s rozvodem na základě společného návrhu odvolala (její podání ze dne 25. 5. 2025). V důsledku toho již nemohlo jít o nesporný rozvod tak, jak vyplývalo z návrhu na společný rozvod, ale rozvod se stal rozvodem sporným, manželka se stala navrhovatelkou tohoto druhu rozvodu.

10. Po právní stránce věc bylo nutno posoudit podle právní úpravy, která platila do 31. 12. 2025, neboť v této době bylo řízení o rozvod manželství zahájeno. Tento závěr odvolací soud činí na základě přechodných ustanovení, které ve vztahu k novele občanského zákoníku řeší pouze v řízení týkající se svěření péče do jednoho z rodičů, kde obsahuje pravidlo, že i v případě řízení zahájených před 1. 1. 2026 soud postupuje podle úpravy platné od 1.1.2026. Úpravu rozvodů pak neobsahují ani přechodná ustanovení zákona o zvláštních řízení soudních týkající se procesního postupu.

11. Soud prvního stupně měl postupovat podle § 756 o. z. účinného do 31. 12. 2026 a měl zjišťovat příčiny rozvratu manželství. Skutkový stav věci byl náležitě před soudem prvního stupně objasněn a na základě takto zjištěného skutkového stavu soud odvolací mohl rozhodnout. Účastníci byli k příčinám rozvodu vyslechnuti. Odvolací soud dospěl k závěru, že příčina rozvratu manželství spočívala v odlišných představách účastníků o manželství, jeho funkci, v nesouladu jejich povah, což vedlo k následnému odcizení a nepochopení jednoho druhým. To, že manželství přestalo plnit své funkce, osvědčuje i společný návrh manželů na rozvod ze dne 24. 2. 2025, kde oba manželé konstatovali to, že v té době již spolu déle než jeden rok nežili, nebydleli a spolu šest měsíců nežili. V průběhu řízení došlo na krátkou dobu (zejména z pohledu manželky) k urovnání vzájemných vztahů, které však nevydrželo. I tato epizoda potvrzuje shora uvedenou příčinu rozvratu. Odvolací soud pak rozhodoval za situace ke dni 27. 4. 2026 a je zřejmé, že manželství je již zcela nefunkční a ani jeden z nich nemá o zachování manželství zájem. Podmínky pro rozvod jejich manželství podle § 755 odst.1 o. z. byly naplněny a odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (§ 219 o. s. ř.)

12. Jelikož se nejednalo o nesporný rozvod, nemusel se soud zabývat uzavřenou dohodou o vypořádání majetkových práv a probíhajícímu řízení o výživném, což manželka v odvolání také namítala.

13. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází ze stejných pravidel jako rozsudek soudu prvního stupně, to je z ust. § 23 z. ř. s., když neshledal, že by v daném případě byly důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení jedné či druhé straně.