11 Co 47/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Emilie Štěpánkové a soudců Mgr. Aleny Chaloupkové a Mgr. Ivana Šindlera ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A o výkon práva ze služebnosti cesty a vzájemné žalobě o zrušení služebnosti cesty o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 11. 10. 2024, č. j. 8 C 2/2020-364 I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části odvoláním napadené, tj. ve výrocích I a III, potvrzuje.II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným společně a nerozdílně náhradu nákladů odvolacíhořízení ve výši, která bude vyčíslena v samostatném usnesení soudu prvního stupně, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení soudu prvního stupně na účet Okresního soudu , adresa, -sever.

1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali, aby žalovaným bylo uloženo odstranit část zdi u východní hranice pozemku parc. č. , adresa, , bránící ve výkonu práva ze služebnosti cesty, jíž jsou žalovaní povinni strpět na části pozemků parc. č. , hodnota, na základě rozhodnutí Okresního soudu , adresa, -sever, jímž bylo zřízeno věcné břemeno ve prospěch vlastníků pozemku p. č. , hodnota, , a dále nerušit výkon práva ze služebnosti cesty vytvářením překážek na cestě a omezením vstupu a vjezdu na cestu uzamykáním brány (výrok I), zamítl vzájemnou žalobu o zrušení služebnosti cesty (výrok II) a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok III). Rozsudek odůvodnil s odkazem na § 1260 a § 633 odst. 1 o. z. tím, že služebnost cesty byla rozsudkem soudu zřízena ve prospěch všech vlastníků panující nemovitosti (pozemek p. č. , hodnota, ) a zatěžuje všechny vlastníky služebné, zatížené nemovitosti (pozemky p. č. , hodnota, ) strpět užívat část zatíženého pozemku jako přístupovou cestu v rozsahu dle geometrického plánu č. , datum, . Jako věcné právo vzniká až vkladem do katastru nemovitostí. Přestože vklad služebnosti cesty byl oproti rozsudku, který právo zakládal, omezen na konkrétní osoby vlastníků panujícího pozemku, týkal se všech někdejších spoluvlastníků panujícího pozemku a vznik služebnosti ve prospěch pozemku tak nastal ke dni vkladu do katastru nemovitostí dne , datum, . Právo na výkon věcného břemene, jemuž je zamezováno, se uplatňuje u soudu. Pokud žalobci uváděli existenci zdi na služebností zatíženém pozemku žalovaných p. č. , hodnota, při hranici s pozemkem p. č. , hodnota, v roce , Anonymizováno, , je zřejmé, že žalovaní jako vlastníci zatížených pozemků v plném rozsahu bránili výkonu práva služebnosti a vlastníci panujícího pozemku museli podat žalobu do tří let. V době vzniku služebnosti k , datum, již byla postavena zeď bránící právu cesty přes pozemky žalovaných. I pokud by byla zeď postavena (dle tvrzení žalobců) až v roce , Anonymizováno, , tedy nejdéle do , datum, , promlčecí lhůta počala běžet nejpozději od , datum, a marně uplynula dnem , datum, . Žaloba byla podána až , datum, . Došlo tak k promlčení rozsudkem zřízené služebnosti cesty podle § 633 odst. 1 o. z.

2. Proti výroku I rozsudku podali žalobci včasné odvolání, v němž namítali, že soud prvého stupně z provedených důkazů nevyvodil správné závěry. Zásadní důkazy pro rozhodnutí byly fotografie postavené zdi s datem , Anonymizováno, a e-mail zaslaný dne , datum, zástupci žalovaných. Žalobci nemohli vědět, kdy byla zeď postavena, původní žalobce , jméno FO, v průběhu řízení zemřel a jeho výpověď nebyla možná. K promlčení věcného břemene dojít nemohlo, neboť právní úprava občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. zánik věcného břemene v důsledku neuplatnění práva do tří let v případě, že osoba zavázaná výkonu práva brání, neznal. Platná právní úprava občanského zákoníku platí až od , datum, , proto, aby bylo možno aplikovat § 633 o. z., by muselo k jednání spočívajícím v bránění výkonu práva oprávněným z věcného břemene nastat až po , datum, . V daném případě tomu tak nebylo, jak vyplývá z tvrzení žalovaných, že „když byla zeď postavena, nastal klid“. Jakékoliv aktivní rušení výkonu práva oprávněných ze strany zavázaných po , datum, nebylo prokázáno, ačkoliv zavázaným nemohlo uniknout, že zejména dodávkami dřeva oprávnění práva z věcného břemene vykonávají. Z toho je zřejmé, že osoby zavázané po , datum, již oprávněným ve výkonu práva dalším úkonem nebránily. § 633 o. z. tedy nelze aplikovat.

3. Žalovaní ve vyjádření k odvolání považovali rozsudek za věcně správný.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně v napadené části podle § 212 a násl. o. s. ř., včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, přihlédl k obsahu odvolání a vyjádření k němu, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Předně lze konstatovat, že soud prvého stupně v přezkoumávané věci provedl účastníky navržené důkazy v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí ve věci. V odůvodnění rozsudku jasně vyložil, které skutečnosti má z provedených důkazů prokázány a o které důkazy opřel svá skutková zjištění. Z provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků učinil správné, úplné a logické skutkové závěry, s nimiž se odvolací soud ztotožnil. Skutkový stav zjištěný soudem prvého stupně tvoří spolehlivý základ pro rozhodnutí ve věci samé a mohl z něj vycházet při rozhodování i odvolací soud. Provedení jiných důkazů či opakování důkazů provedených soudem prvého stupně v odvolacím řízení nenavrhovali. Protože skutkový stav zjištěný soudem prvého stupně se v řízení před odvolacím soudem nezměnil, odvolací soud nemohl dospět ani k odlišnému skutkovému závěru. Odvolací soud proto pro stručnost na skutkový závěr soudu prvého stupně v podrobnostech zcela odkazuje.

6. Soud prvého stupně přitom z provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků dospěl zejména ke správným skutkovým zjištěním o vlastnících pozemků parc. č. , adresa, , o zřízení služebnosti cesty na pozemcích žalovaných parc. č. , hodnota, , adresa, , ve spojení s , spisová značka, , a o postavení zdi, bránící výkonu služebnosti cesty, žalovanými v , Anonymizováno, .

7. Soud prvého stupně rovněž nepochybil, pokud pro nadbytečnost neprovedl další navržené důkazy, kdy těmito důkazy měly být prokázány skutečnosti, které byly z hlediska rozhodných skutečností ve věci nepodstatné, případně z tohoto důvodu z provedených listinných důkazů neučinil žádná skutková zjištění, jak v napadeném rozsudku i správně zdůvodnil.

8. Podle § 633 odst. 1 o. z. brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let.

9. Podle § 1260 odst. 1 o. z. se služebnost nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

10. Podle § 1262 odst. 1 o. z. zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu. Vzniká-li služebnost k věci zapsané do veřejného seznamu na základě jiné právní skutečnosti, zapíše se do veřejného seznamu i v takovém případě.

11. Odvolací soud se dále zabýval otázkou, zda právní posouzení věci, jak je provedl soud prvého stupně, je nesprávné. Odvolací soud se předně neztotožnil se závěrem soudu prvého stupně, že v tomto případě vznik služebnosti nastal ke dni vkladu do katastru nemovitostí dne 3. 6. 2015. Z ustanovení § 1260 odst. 1 a § 1262 odst. 1 o. z. plyne, že služebnost k nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí vzniká zápisem do tohoto veřejného seznamu jen v případě, že se zřizuje právním jednáním (např. smlouvou). Zakládá-li se služebnost k nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí na jiné právní skutečnosti (např. rozhodnutí orgánu veřejné moci), vzniká již okamžikem, kdy tato právní skutečnost nastala (nabytím právní moci rozhodnutí orgánu veřejné moci). Na tom nic nemění skutečnost, že i takto vzniklá služebnost se podle zákona zapisuje do katastru nemovitostí, neboť zápis má v takovém případě jen deklaratorní povahu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 21 Cdo 3460/2020). V daném případě byla služebnost cesty zřízena , adresa, , a vznikla tedy již nabytím právní moci těchto rozhodnutí, dne , datum, . Zápis služebnosti do katastru nemovitostí měl jen deklaratorní povahu a v dané věci tedy bylo právně nevýznamné, kdy k tomuto zápisu došlo, resp. že z důvodu chybného zápisu v roce , Anonymizováno, byl katastrálním úřadem proveden opětovný zápis služebnosti do katastru nemovitostí v roce , Anonymizováno, .

12. Pokud jde o právní posouzení věci, lze dále konstatovat, že soud prvého stupně na správně zjištěný skutkový stav správně aplikoval ustanovení § 633 o. z. a dospěl ke správnému závěru o promlčení služebnosti. Za situace, kdy žalovaní v listopadu 2013 postavili zeď bránící přístupu na pozemek parc. č. , hodnota, a tuto zeď neodstranili do doby vzniku služebnosti (, datum, ), od této doby tím žalovaní bránili výkonu práva služebnosti cesty. Právo na výkon věcného břemene, jemuž je zamezováno, se uplatňuje ve smyslu § 633 o. z. u soudu, nikoli u osoby zavázané z věcného břemene. Je tomu tak proto, že věcné břemeno trvá (je dospělé) od svého počátku, nikoli až na základě výzvy oprávněné osoby adresované zavázané osobě. Tříletá subjektivní o okolnostech rozhodných pro počátek jejího běhu (§ 619 o. z.), tedy o rušebním konání zavázané osoby. Protože původní žalobce , jméno FO, bydlel v domě č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, , nepochybně se o zdi postavené žalovanými musel dozvědět již v době jejího postavení. Bylo tak na vlastnících pozemku parc. č. , hodnota, jako osobách oprávněných ze služebnosti, aby své právo uplatnili žalobou u soudu v tříleté promlčecí době od vzniku služebnosti, tj. ve lhůtě do , datum, . Uplynutím této promlčecí doby došlo k promlčení služebnosti, když žaloba byla podána u soudu dne , datum, a žalovaní v průběhu řízení uplatnili námitku promlčení. Promlčením služebnosti zanikla povinnost žalovaných vyplývající ze služebnosti (§ 609 o. z.).

13. Pro úplnost lze s ohledem na námitky odvolatelů při odvolacím jednání dodat, že je třeba rozlišovat případy promlčení pro nevykonávání práva zapsaného do veřejného seznamu podle § 632 o. z., kde je upravena desetiletá promlčecí lhůta, a promlčení práva, které nemohlo být vykonáváno proto, že osoba zavázaná z věcného břemene jeho výkonu brání podle § 633 odst. 1 o. z. (jako tomu bylo v projednávané věci). Protože žalovaní bránili výkonu služebnosti cesty, úprava promlčení podle § 632 o. z. se v dané věci neuplatní. Pro rozhodnutí v této věci tak bylo právně nevýznamné tvrzení žalobců, že původní žalobce , jméno FO, právo ze služebnosti vykonával (při dodávkách dřeva, které měl přehazovat přes postavenou zeď), neboť tento výkon práva nevylučuje, že mu žalovaní ve výkonu práva bránili (postavenou zdí). Protože služebnost v tomto případě vznikla právní mocí rozhodnutí soudu o jejím zřízení a zápis služebnosti do katastru nemovitostí měl pouze deklaratorní povahu, nelze se ztotožnit ani s námitkou odvolatelů, že z důvodu chybného zápisu služebnosti do katastru nemovitostí jim vznikla reálná možnost domáhat se svých nároků až v roce 2018. Změna osob oprávněných ze služebnosti nemá vliv na běh promlčecí doby (§ 604 o. z.). K námitce odvolatelů, že právo z předmětné služebnosti odpovídá právu nezbytné cesty, které se nepromlčuje, je třeba uvést, že podle § 614 o. z. se nepromlčuje právo na zřízení nezbytné cesty, tj. právo žádat soud o povolení nezbytné cesty (§ 1029 o. z.); již vzniklá služebnost cesty se však promlčuje, jak výslovně vyplývá z § 633 o. z., kdy zákonná ustanovení o promlčení ani nepřipouštějí jiný výklad vzhledem k jejich jednoznačné dikci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2024, sp. zn. 22 Cdo 1969/2024).

14. Vzhledem ke shora uvedenému odvolací soud rozsudek soudu prvého stupně v napadené části podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, včetně souvisejícího výroku o nákladech řízení, jehož nesprávnost odvolatelé ani nenamítali.

15. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1, § 149 odst. 2 a § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byli zcela úspěšní žalovaní, které zastupoval ustanovený advokát, a proto odvolací soud přisoudil žalovaným náhradu nákladů odvolacího řízení s tím, že žalobci jsou povinni zaplatit státu tuto náhradu, tj. odměnu a hotové výdaje ustanoveného advokáta.