13 CO 290/2022

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Havlové a soudců Mgr. Jiřího Novotného a JUDr. Hany Zemanové ve věci žalobce: jméno příjmení , IČO sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa 2. jméno příjmení , narozená dne datum trvale bytem adresa fakticky bytem adresa oba zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 18 924 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 11. 8. 2022, č. j. 9 C 5/2022-226

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části odvoláním napadené, tj. ve výroku II, potvrzuje.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení k rukám jeho právního zástupce ve výši 1 488 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Shora citovaným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 18 924 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 15. 5. 2021 do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a dále žalované zavázal k náhradě nákladů řízení žalobci k rukám jeho zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] společně a nerozdílně ve výši 45 579 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). K odůvodnění nákladového výroku soud uvedl, že o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl v řízení zcela úspěšný. Soud žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Účelně vynaložené náklady žalobce v tomto řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady jeho právního zastoupení advokátem. Odměna zástupce žalobce byla dle § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vypočtena z tarifní hodnoty předmětu řízení z částky 18 924 Kč a určena v souladu s § 7 bod 5 vyhlášky ve výši 1 860 Kč za úkon. Ve věci bylo právním zástupcem žalobce učiněno 14 úkonů (22. 6. 2021 - převzetí zastoupení, 28. 6. 2021 - předžalobní výzva, 7. 1. 2022 - další porada s klientem, 10. 1. 2022 - podání žaloby, 2. 5. 2022 - vyjádření k odporu, 26. 5. 2022 - účast na jednání 9: 08-11 (2 úkony), 21. 6. 2022 - další porada s klientem, 24. 6. 2022 - doplnění žalobního návrhu, 9. 8. 2022 - další porada s klientem, 11. 8. 2022 - účast na jednání 9: 00-15 (4 úkony)), náleží mu tak odměna za 14 úkonů po 1 860 Kč, tj. částka 26 040 Kč. Současně mu náleží režijní paušál v souladu s § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu za 14 úkonů po 300 Kč, tj. 4 200 Kč. Dále mu náleží náhrada promeškaného času dle § 14 advokátního tarifu (čas na cestě [obec] - [obec] a zpět dne 26. 5. 2022 a 11. 8. 2022) za uplatněných 18 půlhodin po 100 Kč, tj. 1 800 Kč. Soud přiznal žalobci rovněž náhradu cestovného v celkové výši 4 802 Kč ([obec] - [obec] a zpět v délce účtovaných 338 km za obousměrnou cestu, při spotřebě 5,40 l /100 km, ceně paliva 44,50 Kč, amortizaci 4,70 Kč/km). Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 36 842 Kč ve výši 7 737 Kč Celkem náklady žalobce v řízení činily 45 579 Kč, a proto mu v této výši byly přiznány. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a povinnost uhradit náklady řízení mají žalovaní společně a nerozdílně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobce.

2. Proti nákladovému výroku II rozsudku soudu prvního stupně si podali žalovaní včasné odvolání. Akceptovali povinnost k náhradě nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., s ohledem na jejich neúspěch v řízení, neztotožnili se však s tím, že všechny vykázané úkony právní služby byly účelně vynaložené. Za neúčelně vynaložené považovali další porady advokáta se žalobcem ve dnech 7. 1. 2022, 21. 6. 2022 a 9. 8. 2022. Předmětem sporu nebyla mimořádně náročná věc, nebylo proto potřeba těchto porad a náklady s nimi spojené by si měl žalobce nést ze svého. Uvedené platí i o doplnění žalobního návrhu podáním ze dne 24. 6. 2022, neboť žalobce měl uvést všechna rozhodná skutková tvrzení a důkazní návrhy v žalobě samotné. Pokud jde o předžalobní výzvu, lze ji podle žalovaných považovat za jednoduchou výzvu k plnění, za níž by právnímu zástupci žalobce měla náležet jen odměna ve výši poloviny sazby. Dále žalovaní namítli nesprávnost přiznání žalobci náhrady za promeškaný čas v rozsahu 18 půlhodin (1 800 Kč) za čas strávený právním zástupcem žalobce za cesty z [obec] do [obec] a zpět a nesouhlasili ani s náhradou cestovného v částce 4 802 Kč za tyto jízdy, když právní zástupce žalobce má sice sídlo v [obec], ale v [obec] má zřízenou pobočku. Náklady na jízdy z [obec] do [obec] a zpět nelze rovněž považovat za účelně vynaložené. Podle žalovaných měl soud přiznat žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 20 663 Kč, a nikoliv 45 579 Kč. V tomto smyslu navrhli žalovaní změnu odvoláním napadeného nákladového výroku.

3. Žalobce, který se ztotožnil s odůvodněním nákladového výroku, navrhl jeho potvrzení. Žalovanými označené a rozporované úkony právní služby považoval v celém rozsahu za účelně vynaložené. Doplnění žalobních tvrzení a porady s klientem souvisely s průběhem řízení a byly reakcí na stanoviska žalovaných k věci samé, jež byla jimi měněna. Předžalobní výzva splňovala všechny náležitosti skutkového a právního rozboru věci a nelze ji považovat za jednoduchou výzvu k plnění. Za neopodstatněnou považoval právní zástupce žalobce výhradu žalovaných k náhradě cestovného a ztráty času v souvislosti s vykonáním jízd z [obec] do [obec] a zpět, když má sídlo toliko v [obec], zatímco pobočka kanceláře v [obec] je pouze virtuální, když ve skutečnosti zde advokátní činnost nevykonává, nemá zde zaměstnance a stanovené úřední hodiny.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející (ust. § 212, § 212a o. s. ř.), a aniž by podle ust. § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř. musel nařídit odvolací jednání, dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Soud prvního stupně rozhodl o povinnosti náhrady nákladů řízení v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. podle výsledku řízení, když neúspěšné žalované správně zavázal k náhradě nákladů úspěšnému žalobci.

6. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že žalobci přisouzené náklady řízení korespondují s úkony právního zastoupení, jež advokát žalobce v řízení vykonal.

7. Před podáním žaloby učinil právní zástupce žalobce výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. – jde o podání ze dne 28. 6. 2021, které obsahuje podrobný popis skutku, z něhož je předestřený nárok odvozován, vyčíslení nároku, odkazy na provedené plnění ze smlouvy o dílo, na faktury a již provedené platby, s vyčíslením zůstatku dluhu, který byl žádán k zaplacení v přiměřené sedmidenní lhůtě plnění; podání je označeno jako předžalobní upomínka ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., s výstrahou podání žaloby k soudu, nedojde-li k zaplacení dluhu v poskytnuté lhůtě. Za uvedený úkon právní služby náleží advokátovi plná náhrada odměny.

8. Ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. považuje za úkon právní služby s právem na náhradu odměny právního zastoupení v plné výši rovněž další poradu advokáta s klientem přesahující hodinu trvání. Účelem dalších porad advokáta s klientem je zejména, aby advokát byl od účastníka vybaven skutkovými poznatky potřebnými k jeho řádnému zastupování, zvláště ve složitějších věcech, aby účastník byl od advokáta informován o výsledcích řízení v jeho jednotlivých stádiích a aby s touto znalostí věci mohl vydat advokátovi pokyny k dalšímu zastupování. Předmětem řízení byla žaloba na plnění ze smlouvy o dílo, jež nepředstavovala jednoduchý spor, skutkový stav věci se vyvíjel, stejně jako postoje účastníků, což vyžadovalo konzultace nad rámec sdělených informací při převzetí věci advokátem k zastupování. Pokud jde o poradu s klientem ze dne 7. 1. 2022, souvisela s upřesněním skutkového stavu věci před podáním žaloby, jež byla koncipována 10. 1. 2022 a téhož dne byla uplatněna u soudu, když od převzetí věci uplynula doba více než 6 měsíců a v mezidobí byla učiněna předžalobní výzva, na níž žalovaní reagovali podáním ze dne 3. 8. 2021 (č. l. 36 spisu), v němž proti nároku vytkly řadu skutkových a právních námitek. Mezi účastníky byla rovněž vedena obsáhlá e-mailová korespondence. Další porada proběhla 21. 6. 2022, v níž bylo reagováno na vývoj sporu, uváděná tvrzení žalovaných, zejména však na výzvu soudu na upřesnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů ve stanovené koncentrační lhůtě, jak bylo soudem požadováno při jednání ze dne 26. 5. 2022. Rovněž žalovaní byli soudem vyzváni k upřesnění tvrzení, k podání důkazních návrhů, což provedli v podání ze dne 27. 6. 2022, v němž předestřeli řadu dalších nových skutečností. Byla proto opodstatněná další porada právního zástupce žalobce s klientem dne 9. 8. 2022, přičemž při jednání dne 11. 8. 2022 byl žalobce i žalovaní ve věci vyslechnuti. Nejednalo se tedy o bezúčelně opakované porady, naopak při nich bylo reagováno na vývoj sporu a měnící se skutková tvrzení a stanoviska žalovaných, přičemž právní zástupce žalobce při těchto poradách získával nové potřebné informace pro další vedení sporu. Advokát žalobce doložil při vyúčtování nákladů řízení písemnými zápisy provedení porad s klientem. Soud prvního stupně proto správně považoval tyto úkony právní služby za účelně vynaložené a přiznal za ně žalobci plnou náhradu odměny právního zastoupení.

9. Ke stejnému závěru dospěl odvolací soud i ve vztahu k hodnocení úkonu právní služby právního zástupce žalobce, pokud v podání ze dne 24. 6. 2022 učinil doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, neboť uvedená písemnost byla zpracována na výzvu soudu v rámci koncentrace řízení provedené při jednání dne 26. 5. 2022. Při tomto jednání soud vyzval žalobce k upřesnění skutkových tvrzení a ke splnění důkazní povinnosti ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., přičemž naformuloval skutečnosti, k nimž se měl žalobce vyjádřit, pod sankcí neunesení povinnosti tvrzení a důkazního břemene. Ostatně shodný postup zvolil soud i ve vztahu k žalovaným. V žádném případě proto nelze hovořit o tom, že uvedené podání bylo prostým doplněním neurčitě vymezeného skutkového stavu věci v žalobě. Ta byla sepsána standardním způsobem, tj. i dostatečně určitě. Doplnění tvrzení ze strany žalobce bylo reakcí na požadavek soudu k provedení takového postupu.

10. Náhrada za promeškaný čas podle ust. § 14 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. není odměnou za poskytnutí právní služby, ale náhradou za čas, který advokát v souvislosti s poskytováním služby promeškal, tedy za čas, kdy nemohl poskytovat vlastní právní služby, protože mu v tom bránila určitá objektivní okolnost, v daném případě cesta z jeho sídla (bydliště) do místa poskytování právní služby. Délka promeškaného času stráveného cestou do místa poskytnutí právní služby nesouvisí pouze se vzdáleností obou těchto míst, ale i s jejich dopravní dostupností. Podle článku 37 odst. 2 Listiny má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy. S tím je spojeno právo svobodné volby advokáta. Zastupování advokátem z [obec], v soudním řízení vedeném před Okresním soudem v Chebu, je naprosto přiměřeným postupem, nejedná se tedy o žádné excesivní počínání, s nímž by bylo možné spojit úvahu o nepřiznání náhrady nákladů řízení účastníku s odkazem na ust. § 2 o. s. ř. V daném případě tedy nedošlo volbou právního zastoupení žalobce ke zneužití práva v neprospěch žalovaných, tedy k nepřiměřenému zatížení jejich majetkových poměrů přiznáním cestovních nákladů a náhrady za ztrátu času advokáta v řízení úspěšnému žalobci. Nelze ani požadovat po advokátovi, jenž nemá sídlo v místě provádění právní služby, aby se nechal zastoupit v substituci, neboť to není jeho povinnost, nýbrž toliko právo. Advokát vykonává svoji praxi z místa sídla, jež je zapsáno jako místo podnikání v příslušné evidenci. Místo výkonu advokacie (sídlo) právního zástupce žalobce se nachází v [obec], proto lze považovat za účelně vynaložený náklad jízdy vykonané advokátem k soudním jednáním v [obec] a zpět. Žalovanými tvrzená pobočka právního zástupce žalobce v [obec] nemá provozní charakter, neboť zde advokát nemá zaměstnance, úřední dobu, po kterou by zde byl advokát či personál kanceláře přítomen. Podle advokáta se jedná o virtuální pobočku kanceláře. Ani tato případná pobočka advokátní kanceláře by neodůvodnila nepřiznání náhrady nákladů za cestovné z [obec] do [obec] a zpět a náhrady za ztrátu času v souvislosti s těmito jízdami.

11. Vyčíslení náhrady nákladů řízení, jak bylo provedeno soudem prvního stupně, je věcně správné. Vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., z tarifní hodnoty 18 924 Kč, tj. z částky, jež byla předmětem řízení, z níž byla odvozena sazba mimosmluvní odměny podle ust. § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky, s přihlédnutím k počtu úkonů, které advokát učinil při poskytování právního zastoupení. Soud v rámci vyčíslení této náhrady správně zohlednil náhradu ztráty času, cestovné, zaplacený soudní poplatek a náhradu 21 % DPH z tohoto plnění. Způsob výpočtu náhrady nákladů řízení nebyl žalovanými rozporován, odvolací soud jej považuje za správně provedený, proto lze odkázat v tomto směru na odůvodnění napadeného rozsudku.

12. S přihlédnutím k popsaným skutečnostem je možné uzavřít, že nákladový výrok rozsudku soudu prvního stupně je věcně správný, proto jej odvolací soud podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

13. Rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 224 odst. 1 za použití ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů za 1 úkon právní služby (za vyjádření k odvolání do nákladového výroku) v poloviční výši podle ust. § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 930 Kč, k níž byla připočtena náhrada 1 režijního paušálu 300 Kč a náhrada 21 % DPH z celkového plnění 258 Kč. Náhrada nákladů odvolacího řízení se tak rovná částce 1 488 Kč, kterou jsou žalovaní povinni zaplatit společně a nerozdílně k rukám právního zástupce žalobce (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení (ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.).