Krajský soud v Plzni · Rozsudek

13 CO 320/2022

č. j. 13 CO 320/2022-60

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-04-06 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSPL:2023:13.Co.320.2022.1

Citované zákony (11)

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Havlové a soudců Mgr. Jiřího Novotného a JUDr. Hany Zemanové ve věci žalobce: územní celek , IČO sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem územní celek číslo , PSČ obec proti žalovanému: jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení bytu o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 30. 9. 2022, č. j. 10 C 261/2022-17, ve znění opravného usnesení ze dne 9. 1. 2023, č. j. 10 C 261/2022-30

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení částku 7 173 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Shora citovaným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost vyklidit byt [číslo] I. kategorie, o velikosti 1 + 1, v domě [adresa], v ulici [ulice], [obec], a vyklizený jej předat žalobci ve lhůtě patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a žalovanému dále stanovil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). Vyklizovací výrok byl postaven na zjištění, že nájemní poměr k předmětnému bytu skončil žalovanému uplynutím lhůty doby určité, na níž byl nájem bytu sjednán, a od této doby, tj. od 1. 7. 2022 užívá žalovaný byt bez právního titulu. Tímto postupem zasahuje žalovaný neoprávněně do vlastnických práv žalobce, jenž proto po právu uplatnil vůči němu žalobu na vyklizení bytu, postupem předvídaným v ust. § 1040 občanského zákoníku, jímž realizuje ochranu svého vlastnického práva. Lhůta ke splnění uložené povinnosti na vyklizení bytu byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Nákladový výrok má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 5 000 Kč za zaplacený soudní poplatek.

2. Ve včasném odvolání vyjádřil žalovaný nesouhlas s tímto rozhodnutím. Měl za to, že jeho nájemní vztah k bytu, sjednaný na dobu určitou, nezanikl uplynutím této lhůty, ale byl obnoven na stejné období a za shodných podmínek, za nichž byl předtím dohodnut mezi účastníky nájemní poměr k bytu, pakliže pronajímatel bytu nevyzval řádně a včas nájemce na vyklizení bytu a neupozornil ho na skutečnost, že s nájemcem již nebude nájemní vztah dále prodlužován. Pokud pronajímatel snad v tomto smyslu zasílal žalovanému jako nájemci bytu nějaká písemná podání, nebyla tato srozumitelná a dostatečně určitá, aby založila nějaké právní účinky ve vztahu k žalovanému. Smysl a obsah výzvy ze dne 31. 5. 2022 a výpovědi ze dne 30. 6. 2022 nelze zjistit ani výkladem projevu vůle pronajímatele. Pokud za popsaného stavu užíval žalovaný předmět nájmu, došlo k obnovení nájemního vztahu k bytu na dobu dalšího roku, a pronajímatel bytu nemohl žalovaného po právu žalovat na vyklizení bytu. Žalovanému pak není zřejmé, zda nedostal výpověď z nájmu bytu podáním ze dne 30. 6. 2022, a pokud tak pronajímatel učinil, nemohl rovněž žalovat na vyklizení bytu žalovaným. Podle žalovaného nebyl starosta města oprávněn podat žalobu na vyklizení bytu bez předchozího souhlasu rady města. Z uvedeného důvodu považuje žalovaný podanou žalobu za neplatnou. Žalovaný vznesl také námitku podjatosti věc vyřizující soudkyně, aniž by ji blíže odůvodnil. S uvedenou argumentací navrhl žalovaný změnu napadeného rozsudku na zamítnutí žaloby, případně na zajištění mu bytové náhrady, a požádal o přiznání mu náhrady nákladů odvolacího řízení.

3. Žalobce, jenž se ztotožnil s odůvodněním rozsudku soudu prvního stupně, navrhl jeho potvrzení a přiznání mu náhrady nákladů odvolacího řízení. K prolongaci nájemní smlouvy nemohlo dojít, když nájemní smlouva neobsahuje žádné ujednání v tomto směru a žalovaný byl před skončením nájmu vyzván k vyklizení bytu, proto nájemní vztah žalovaného k bytu zanikl uplynutím sjednané doby nájmu na přesně vymezené určité časové období. Jinak z předložených písemných podkladů ze strany žalobce je zjevné, že se jednalo o výzvy k vyklizení bytu, na něž žalovaný nereagoval a byt nevyklidil. Uplynutím doby sjednaného nájmu, pozbyl žalovaný právo byt užívat, proto žaloba na vyklizení bytu je opodstatněná. Zákon nepřiznává žalovanému právo na jakoukoliv bytovou náhradu. Není důvodná ani námitka, že starosta postupoval v rozporu se zákonem, pokud podání žaloby na vyklizení bytu neměl podložené rozhodnutím, respektive neměl odsouhlasené, zastupitelstvem či radou města. Starosta mohl takto jednat sám, nepotřeboval k učiněnému postupu žádné rozhodnutí či zmocnění od nejvyššího orgánu města, neboť zákon o obcích takový postup nepředpokládá.

4. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející (ust. § 212, § 212a o. s. ř.), a po projednání věci dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Odvolací soud se nejprve zabýval tvrzením žalovaného, že ve věci rozhodla soudkyně, jež byla vůči němu podjatá. Z uvedeného důvodu považoval žalovaný řízení provedené před soudem prvního stupně za zatížené vadou, jež by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci samé. Z žádného podání žalovaného však není možné dohledat, jak je skutkově vymezena námitka podjatosti soudkyně a kdy se žalovaný dozvěděl o této pochybnosti. Žalovaný se účastnil jednání před soudem prvního stupně a námitku podjatosti soudkyně nevznesl. Ta nebyla uplatněna ani v odvolání žalovaného proti rozsudku, jak vyplývá z jeho podání datovaného dnem 17. 10. 2022. Teprve v návaznosti na výzvu k zaplacení soudního poplatku z odvolání ze dne 20. 10. 2022, č. j. 10 C 261/2022-19, reagoval žalovaný„ stížností“ na soudkyni, aby mu bylo vysvětleno, na co požadovaná částka bude použita. V dovětku tohoto podání je uvedeno, aby„ tento případ byl předán někomu jinému“. Následně převzal právní zastoupení žalovaného advokát [anonymizováno] [obec] [anonymizováno], jenž hovoří„ o námitce podjatosti vznesené proti soudkyni ze dne 5. 11. 2022“, aniž by ji blíže specifikoval.

6. Jestliže námitka podjatosti neobsahuje předepsané náležitosti, je třeba účastníka vyzvat usnesením podle ust. § 43 odst. 1 o. s. ř. k doplnění námitky v potřebném rozsahu. Výzva musí obsahovat poučení o tom, v čem jsou spatřovány vady námitky, jak mají být odstraněny, a rovněž i poučení, že v případě neodstranění vad nebude k námitce přihlíženo (§ 43 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Nedoplněná námitka se tedy neodmítá, ale soud postupuje tak, jako by námitka nebyla uplatněna.

7. Soud prvního stupně postupem podle ust. § 43 odst. 2 o. s. ř. vyzval žalovaného usnesením ze dne 13. 2. 2023, č. j. 10 C 261/2022-40, k odstranění vad podané námitky podjatosti z hlediska jejího skutkového nevymezení, v určené přiměřené lhůtě s tím, že nebude-li vznesený požadavek naplněn, nelze k námitce podjatosti přihlédnout. Usnesení bylo doručeno právnímu zástupci žalovaného, avšak vada námitky podjatosti nebyla odstraněna, když na výzvu nebylo reagováno.

8. Za daného stavu nebylo k námitce podjatosti přihlédnuto, když nebylo co přezkoumávat, nebyla-li námitka skutkově vymezena, přičemž nebylo ani možné určit, zda námitka byla uplatněna včas, tj. ve lhůtě předepsané zákonem.

9. Pokud jde o věc samotnou, bylo z nájemní smlouvy a z podání účastníků prokázáno, že nájemní poměr byl sjednán smlouvou uzavřenou dne 18. 12. 2006, kdy předmětem nájmu byla bytová jednotka o velikosti 1 + 1, I. kategorie, v [obec], [ulice] ulici [adresa]. Předmět nájmu, jak vyplynulo z výpisu z katastru nemovitostí, je v majetku žalobce. Nájem bytu byl sjednán na dobu určitou do 30. 6. 2007. Následně byla nájemní smlouva prodlužována na další stanovenou dobu a poslední dodatek byl uzavřen 25. 5. 2021 a nájemní smlouva byla prodloužena do 30. 6. 2022. Na ukončení nájmu byl žalovaný písemně upozorněn dopisem ze dne 31. 5. 2022, který převzal stejného dne, což je prokázáno obsahem této listiny a doručenkou podepsanou žalovaným, jež jsou ve spisu založeny v kopii na č. l.

5. V tomto podání byl žalovaný rovněž vyzván k předání bytu žalobci. Vzhledem k tomu, že žalovaný byt po skončení nájmu nevyklidil a nepředal, byl znovu vyzván k předání bytu výzvou ze dne 30. 6. 2022, jež mu byla doručena 1. 7. 2022, což stvrdil podpisem na doručence. Přes uvedené žalovaný byt nevyklidil, pročež žalobce podal proti němu žalobu na vyklizení bytu, která došla soudu dne 27. 7. 2022.

10. I když smlouva o nájmu byla uzavřena před účinností zákona č. 89/2012 Sb., tj. před datem 1. 1. 2014, řídí se posuzovaný právní vztah nyní platným občanským zákoníkem, s odkazem na ust. § 3074 odst. 1 obč. zák., když k ukončení nájemního vztahu došlo již za účinnosti nového občanského zákoníku.

11. Podle ust. § 2285 občanského zákoníku, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve. Výzva vyžaduje písemnou formu.

12. Z popsaných skutečností vyplývá, že nájemní poměr žalovaného byl naposledy sjednán do 30. 6. 2022 a žalovaný byl ke dni 31. 5. 2022 upozorněn na skutečnost, že pronajímatel s ním již neprodlouží nájem bytu a současně byl touto výzvou veden k tomu, aby předmětný byt vyklidil a pronajímateli vyklizený předal. Výzva shodného obsahu byla učiněna pronajímatelem 30. 6. 2022 a doručena nájemci 1. 7. 2022. Za výzvu, jež nepřipouští prodloužení nájmu ve smyslu ust. § 2285 občanského zákoníku, lze v projednávaném případě považovat i předmětnou žalobu, jež soudu došla (27. 7. 2022) a žalovanému byla doručena (24. 8. 2022), tj. v době běhu tříměsíční lhůty po dni (30. 6. 2022), kdy měl nájem bytu skončit. Popsaný skutkový stav je prokázán důkazy stvrzenými vlastnoručním podpisem žalovaného. K obnovení nájemního vztahu tedy nemohlo dojít a nájem bytu žalovaného skončil ke dni 30. 6. 2022.

13. Žalovaný za situace, kdy nájemní poměr skončil uplynutím doby nájmu sjednané v nájemní smlouvě, nemá nárok na to, aby byl nájemní poměr obnoven, pokud toto není i vůle žalobce.

14. Dojde-li k ukončení nájemního poměru skončením doby nájmu, soud již nezkoumá důvody, pro které k prodloužení nájemní smlouvy nedošlo.

15. Žalobce po právu uplatnil žalobu na vyklizení bytu postupem podle ust. § 1042 občanského zákoníku, neboť vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem zasahuje do jeho vlastnického práva.

16. Žalovanému nenáleží právo na zajištění bytové náhrady, s níž zákon nepočítá. Nájemce je totiž povinen byt pronajímateli odevzdat v den, kdy nájem skončí, jak stanoví ust. § 2292 občanského zákoníku, to znamená v poslední den nájmu.

17. Lhůtu na vyklizení bytu upravuje ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v trvání patnácti dnů od právní moci rozhodnutí. V souladu s tímto ustanovením také rozhodl soud prvního stupně. K prodloužení lhůty k vyklizení bytu nebyly dány důvody, neboť žalovanému zanikl nájemní vztah k bytu již dne 30. 6. 2022, a byt měl k tomuto okamžiku vyklidit a vyklizený žalobci předat.

18. S ohledem na charakter sporu, kdy předmětem řízení bylo podání toliko žaloby na vyklizení bytu z důvodu neexistence právního titulu na straně žalovaného k užívání bytu, nebylo potřebné pro užitý postup starostou obce zmocnění či předcházející rozhodnutí zastupitelstva či rady obce k podání žaloby takového druhu. Nutno totiž odlišit samotné podání žaloby, od úkonu obce, jímž je projevena vůle realizovat právo na žalobu, tj. rozhodnutí o tom, zda žaloba bude ve věci podána. Podání žaloby na vyklizení není hmotněprávním úkonem, k němuž by bylo třeba předchozího souhlasného rozhodnutí orgánů obce. Žaloba je procesním úkonem, jímž se právo na soudní ochranu promítá do oblasti práva procesního a poskytuje ochranu konkrétnímu hmotněprávnímu nároku. K podání žaloby – jako procesnímu úkonu – je starosta oprávněn bez dalšího, pokud není žalobou činěn hmotněprávní úkon. V projednávané věci žaloba na vyklizení neobsahuje hmotněprávní úkon, z hlediska hmotněprávního zanikl právní vztah žalovaného k bytu uplynutím nájemní smlouvy, a žaloba na vyklizení je již pouhým procesním postupem, k němuž není potřeba rozhodnutí orgánu obce, a nejde ani o žádný jiný z případů, kdy je rozhodování svěřeno zákonem orgánům obce. Žaloba byla podána jménem obce a obec zastoupená starostou má právo podat žalobu. Starosta obce je oprávněn k zastupování obce navenek, a tedy ve věcech, v nichž obec zastupuje, je oprávněn činit právní jednání, které se vztahuje k zastupování obce jako právnické osoby v soudním řízení. Zde odvolací soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 2158/2009, 22 Cdo 83/2015), v nichž v případě uplatnění starostou žaloby na náhradu škody, dovolací soud uzavřel – shodně jak je uvedeno výše – že žaloba na náhradu škody představuje procesní úkon, k němuž není potřeba rozhodnutí orgánů obce, a nejde ani o žádný jiný z případů, kdy je rozhodování svěřeno zákonem orgánům obce. O jinou situaci by se jednalo v případě, pokud by žaloba obsahovala hmotněprávní úkon, jako například výpověď z nájmu bytu. Dalším srovnatelným případem by byl postup starosty obce, jímž by závažným způsobem ohrožoval majetek obce (např. uzavřením smlouvy o dílo, nebo sjednáním úvěru), kdy v takových případech by byl nutný k platnosti činěného jednání souhlas obecního zastupitelstva či případně rady obce. O žádný takový postup se v projednávané věci nejedná, tudíž je nepřípadná námitka o rozporu postupu starosty se zákonem při podání předmětné žaloby.

19. Rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 224 odst. 1 za použití ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Za dva úkony právní služby (převzetí věci a účast u odvolacího jednání) podle ust. § 9 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží žalobci náhrada ve výši 3 000 Kč (2 x 1 500 Kč) na odměně za právní zastoupení advokátem, náhrada dvou režijních paušálů 600 Kč, náhrada za ztrátu času 600 Kč, náhrada jízdného 1 728 Kč za vykonanou jízdu [obec] – [obec] a zpět a náhrada 21 % DPH ve výši 1 244,88 Kč. Celková náhrada nákladů odvolacího řízení představuje plnění v částce 7 173 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobci zaplatit ve lhůtě stanovené v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v trvání tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám právního zástupce žalobce podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Do náhrady nákladů odvolacího řízení nebyla započtena částka za zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč v souvislosti s podáním žaloby, neboť ta již byla zahrnuta do potvrzeného nákladového výroku za řízení před soudem prvního stupně. Tarifní hodnota pro výpočet odměny právního zastoupení byla odvozena od ust. § 9 odst. 1 a nikoliv od ust. § 9 odst. 3 písm. e) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jak požadoval žalobce, neboť předmětem řízení bylo vyklizení bytu a nikoliv spor z nájmu nebytových prostor, staveb či pozemků hmotněprávního charakteru (viz obdobně usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. 61 Co 188/2021, či usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2022, sp. zn. 39 Co 173/2020).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.