13 CO 327/2022

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Havlové a soudců Mgr. Jiřího Novotného a JUDr. Hany Zemanové v právní věci žalobkyně: právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: anonymizováno jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení náhrady škody v částce 2 243 015 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 19. 9. 2022, č. j. 17 C 20/2021-432

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I potvrzuje.

II. Ve výroku II se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 286 225,50 Kč do tří od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 18 134 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 243 015 Kč s příslušenstvím (výrok I) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 313 910,30 Kč (výrok II).

2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném náhrady ušlého zisku v částce 2 223 552 Kč za nemožnost realizovat zakázky pro [právnická osoba], sídlem [adresa], [země], (dále jen„ [anonymizováno]“) spočívající v provedení vyzdívky těsnících krabic šotového přehřívače PR 3, výstupního přehřívače PR 4 a krabic průlezů – projekt pro kotle K1 – K5 v SU [ulice] (dále jen„ tzv. velká zakázka“ pro roky 2018 – 2022) a v opravě vyzdívek spalinovodů u kotle K5 v SU [ulice] s vyzdívkou rovné části spalinovodů v původním složení dle projektu [anonymizována dvě slova] (dále jen„ tzv. malá zakázka“ pro rok 2018), a to s tvrzením, že žalovaný na pozici zaměstnance žalobkyně odpovědného za přípravu žalobkyně do výběrového řízení na získání předmětných zakázek v rozporu se zákazem konkurence si bez předchozího písemného souhlasu žalobkyně na podzim roku 2017 pořídil vlastní [právnická osoba] [anonymizováno], jejímž prostřednictvím začal vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem podnikání žalobkyně a tuto společnost prosazoval do shodného výběrového řízení u [anonymizováno] na výše specifikované dvě zakázky, přestože měl prosazovat zájmy žalobkyně. Při přípravě [právnická osoba] [anonymizováno] do výběrového řízení zadávaného [anonymizováno] pak měl podle tvrzení žalobkyně žalovaný zneužít výkresovou dokumentaci a know how žalobkyně a dále měl zasáhnout do vztahů mezi žalobkyní a [právnická osoba] ohledně jejích neuhrazených faktur vystavených žalobkyní, přestože ještě nebyly splatné. Nebýt popsaného jednání žalovaného, žalobkyně by dle svého tvrzení zakázky ve výběrovém řízení získala a tím i zisk z nich. Tvrdila, že zisk jí ušel zaviněním žalovaného. Dále se žalobkyně po žalovaném domáhala náhrady škody v částce 19 463 Kč s tvrzením, že náklady v uvedené výši musela vynaložit na ukončení činnosti svého závodu ve [obec] určeného k realizaci sporných zakázek, o něž soutěžila, neboť existence tohoto závodu bez předmětných zakázek ztratila smysl. Konečně pak po žalovaném požadovala náhradu nákladů za právní služby v částce 60 000 Kč s tím, že tyto náklady vynaložila v souvislosti s vypořádáním sporných vztahů mezi účastníky při ukončení pracovního poměru žalovaného z důvodu jeho popsaného konkurenčního jednání. Nárok na náhradu těchto nákladů právního zastoupení byl soudem prvního stupně vyloučen k samostatnému projednání a rozsudkem z 26. 6. 2022, č. j. 17C 141/2021-239, a pravomocně zamítnut.

3. Žalovaný s žalobou od počátku nesouhlasil. Nepopíral, že vyvíjel popsanou činnost prostřednictvím své [právnická osoba] [anonymizováno], namítal však, že byl veden snahou minimalizovat neuvážené kroky nového vedení žalobkyně vůči jejímu dlouholetému obchodnímu partnerovi [příjmení] a že skutečnou příčinou toho, že žalobkyně ve výběrovém řízení neuspěla, byla neúměrná cena, s níž do výběrového řízení šla, stejně jako skutečnost, že o zakázky neměla opravdový zájem, neboť pod novým vedením směřovala k útlumu veškeré své činnosti.

4. Soud prvního stupně ve věci provedl obšírné dokazování. Zhodnocením provedených důkazů dospěl k závěru, že žalovaný povinnost loajality a zákazu konkurence vůči žalobkyni jako svému zaměstnavateli jednoznačně porušil, neboť jeho činnost v rámci [právnická osoba] byla ve vztahu k předmětu podnikání žalobkyně nesporně konkurenční, když se se svojí společností hlásil do výběrového řízení, na něž měl současně za úkol připravovat žalobkyni tak, aby ve výběrovém řízení uspěla a následně měl za žalobkyni vystupovat při řízení těchto zakázek. Co se týče tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný měl zneužít k podání nabídky [právnická osoba] do výběrového řízení technickou dokumentaci žalobkyně a výkresy k zakázkám, o něž se soutěžilo, jež žalobkyně označila za své know how, soud prvního stupně dospěl k závěru, že dokumentace podle obsahu charakter know how neměla a navíc ji již [anonymizováno] měly k dispozici z předchozích let spolupráce se žalobkyní. Soud prvního stupně však konstatoval, že přesto není pochyb, že žalovaný v souvislosti s podáním konkrétních nabídek [anonymizováno] za [právnická osoba] do výběrového řízení využil informace, které jako zaměstnanec žalobkyně měl a využil i původní nabídku žalobkyně pro účely nabídky [právnická osoba] Co se týče urgence dosud nesplatných faktur, kterou měl žalovaný zaslat za žalobkyni [příjmení], soud prvního stupně vyšel ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vedoucího sekce řízení projektů [anonymizováno], podle něhož tato urgence nebyla důvodem, pro který byla žalobkyně ve výběrovém řízení neúspěšná.

5. Současně s hodnocením příčin neúspěchu žalobkyně ve vývěrovém řízení na sporné zakázky zadávané [anonymizováno] spočívajícím ve výše vymezeném jednání žalovaného (porušení zákazu konkurence prosazováním [právnická osoba] do výběrového řízení, zneužití dokumentace žalobkyně ve výběrovém řízení ve prospěch [právnická osoba], neoprávněná urgence nesplatných faktur [anonymizováno]), zaměřil soud prvního stupně dokazování také směrem k posouzení skutkových okolností souvisejících s žalovaným tvrzenou příčinou neúspěchu žalobkyně ve výběrovém řízení, jež měla spočívat v její nekonkurenceschopné cenové nabídce. V dané souvislosti vyšel soud prvního stupně ze zjištění, že podmínkou vyhlášení výběrového řízení [anonymizováno] na,,velkou zakázku“ bylo, že nejprve samy [anonymizováno] uspějí ve výběrovém řízení zadávaném [příjmení] [anonymizována čtyři slova]. (dále [anonymizováno]“) na realizaci této zakázky pro [anonymizováno] v elektrárně [ulice]. Spolupráce všech tří subjektů, tj. žalobkyně, [anonymizováno] a [anonymizováno] byla v minulosti dlouhodobá (zhruba od roku 2013) a měla zažitou praxi. [právnická osoba] ve svém výběrovém řízení na revize kotlů ve [obec] doložením tzv. závazného prohlášení o tom, že má subdodavatelsky zajištěné odborné práce, neboť [anonymizováno] sama potřebným odborným potenciálem nedisponovala. [anonymizováno] tradičně předkládaly do výběrového řízení zadávaného [anonymizováno] vlastní znění závazného prohlášení obsahující bezpodmínečný závazek subdodavatele zakázky pro ně realizovat. Po žalobkyni požadovali toliko ho podepsat. Žalobkyně pod novým vedením do tradičních (zavedených) vztahů mezi účastníky zasáhla a do závazného prohlášení doplnila pro [anonymizováno] své podmínky spolupráce se [anonymizováno], které předem se [anonymizováno] neprojednala. Navíc dodala závazné prohlášení s prodlevou. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že pro [anonymizováno] bylo závazné prohlášení změněné žalobkyní neakceptovatelné, a proto nakonec podepsal pro [právnická osoba] závazné prohlášení žalovaný sám za sebe, tj. nikoliv jako zaměstnanec žalobkyně, a to bez souhlasu žalobkyně. Důvodem byla skutečnost, že žalovaný byl u žalobkyně jediným garantem požadované odbornosti, kterou mělo [anonymizováno] zapotřebí ve výběrovém řízení zadávaném [anonymizováno] prokázat, neboť jako jediný zaměstnanec žalobkyně disponoval osvědčením o autorizaci vydaným Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Díky tomu, že žalovaný závazné prohlášení podepsal, splnily [anonymizováno] kritéria výběrového řízení u [anonymizováno] a zakázku v elektrárně [ulice] získaly. [právnická osoba] v době, kdy žalovaný závazné prohlášení podepisoval, věděli, že po úspěchu [anonymizováno] ve výběrovém řízení zadávaném [právnická osoba] vázány tím, jakého subdodavatele odborných prací označily ve výběrovém řízení a ve vlastním výběrovém řízení na subdodavatele si budou moci vybrat jakéhokoliv jiného subdodavatele. [anonymizováno] výběrové řízení na subdodavatele odborného provedení vysoutěžené zakázky revize kotlů pro [anonymizováno] v elektrárně [obec] uskutečnily v březnu 2018. Do tohoto výběrového řízení se přihlásily žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno] . [anonymizováno] a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . [právnická osoba] ze soutěže následně odstoupila. Vítězem soutěže se stala [právnická osoba] [anonymizováno]. Výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] pak vzal soud prvního stupně za prokázané, že důvodem neúspěchu žalobkyně ve výběrovém řízení byla její příliš vysoká cenová nabídka oproti cenové nabídce [právnická osoba]

6. Soud prvního stupně dále posuzoval, zda nebyla vysoká cenová nabídka žalobkyně ve výběrovém řízení zadávaném [anonymizováno] v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného. V průběhu dokazování vyplynulo, a to především ze svědecké výpovědi předsedkyně představenstva žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], že žalobkyně neměla pro rok 2018 na předmětné zakázky, které se snažila ve výběrovém řízení zadávaném [anonymizováno] vysoutěžit, volné zaměstnance (šamotáře), a uvažovala proto o zapojení externích pracovníků. Vlastní zaměstnanci žalobkyně byli pro rok 2018, kdy měly být,,malá“ a,,velká“ zakázka provedeny v časovém úseku od dubna do září, plně vytíženi jinou činností a nemohli se proto na soutěžených zakázkách podílet. Právě cena práce externích zaměstnanců vedla k navýšení cenové nabídky žalobkyně ve výběrovém řízení, která se pak stala ve výběrovém řízení nekonkurenceschopnou v porovnání s cenovou nabídkou [právnická osoba] [jméno] [příjmení] nedokázala při své výpovědi před soudem prvního stupně vysvětlit, proč žalobkyně realizovala nabídky vůči [anonymizováno] a účastnila se výběrového řízení na zakázky, na něž neměla volné zaměstnance. Odborným garantem pro zakázky za žalobkyni byl žalovaný, ale ten dostal od žalobkyně výpověď z pracovního poměru již v únoru 2018 a před ukončením dotčeného výběrového řízení mu byl žalobkyní zakázán vstup do objektu, tudíž ani on by se nemohl zakázek účastnit. Dále pak bylo prokázáno, že žalobkyně již před ukončením výběrového řízení vypověděla pronájem nebytových prostor, které si pro účel provozu závodu ve [obec] pronajímala. Na podkladě uvedených skutkových zjištění dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalobkyně si sama zavinila, že v důsledku své nedostatečné vnitřní organizace a také proto, že dala výpověď jedinému odborně způsobilému zaměstnanci, který mohl zakázky zaštiťovat, tj. žalovanému, by ani v případě vítězství ve výběrovém řízení nebyla schopna své smluvní povinnosti vůči [anonymizováno] splnit a že se zakázkami pro [anonymizováno], o něž soutěžila, v podstatě nepočítala.

7. Po zvážení protichůdných tvrzení stran o příčinách neúspěchu žalobkyně ve výběrovém řízení zadávaném [anonymizováno] posoudil soud prvního stupně s ohledem na výsledky dokazování jako prokázanou verzi žalovaného, tj. že příčinou neúspěchu žalobkyně ve výběrovém řízení zadávaném [anonymizováno] a v tom důsledku i ztráty zisku ze zakázek, o něž v tomto výběrovém řízení šlo, byla výše nabídkové ceny žalobkyně ve výběrovém řízení. Příčinnou souvislost mezi neúspěchem žalobkyně ve výběrovém řízení a jednáním žalovaného neshledal.

8. Dále soud prvního stupně posuzoval, zda existovala příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a skutečností, že žalobkyni vznikla škoda ukončením provozování závodu [ulice]. Dospěl k závěru, že za situace, kdy žalobkyně nemohla uvažované zakázky realizovat z důvodů, které měla ve své moci, není ani tato příčinná souvislost dána, neboť neodpovídá-li žalovaný za neúspěch žalobkyně ve výběrovém řízení zadávaném [anonymizováno], nemůže odpovídat ani za následnou likvidaci [příjmení] [jméno], jehož provoz bez zakázek od [anonymizováno] postrádal smysl.

9. Lze tudíž shrnout, že soud prvního stupně žalobu zamítl se zdůvodněním, že žalovaný sice porušil povinnost nerealizovat vůči žalobkyni konkurenční činnost, avšak toto jeho jednání nebylo v řešeném případě v příčinné souvislosti se zmařením získání zakázek [anonymizováno] pro žalobkyni a nerealizací jejího zisku z těchto zakázek a v tom důsledku ani v příčinné souvislosti s likvidací [příjmení] [jméno]. S přihlédnutím k uvedeným zjištěním soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl.

10. Rozsudek soudu prvního stupně napadla žalobkyně v zákonné lhůtě odvoláním. Namítala, že není pravdivé, že nemohla poté, co uvedla změny v závazném prohlášení očekávat pokračování ve spolupráci se [anonymizováno]. Poukazovala na to, že výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že [anonymizováno] mohly po úspěchu ve výběrovém řízení zadávaném [anonymizováno] změnit svého subdodavatele, a to bez ohledu na obsah závazného prohlášení, s nímž do výběrového řízení šly. Argumentovala tím, že v obchodních stycích je zcela standardní připomínkovat zaslané dokumenty a že pokud [anonymizováno] nesouhlasily, mohly na připomínky žalobkyně reagovat. Podle žalobkyně bylo závazné prohlášení činěno jen k „ velké zakázce“ a nemohlo mít vliv na realizaci„ malé zakázky.“ Soudu prvního stupně vytýkala, že se nevypořádal s tím, že„ malá zakázka“ a„ velká zakázka“ nebyly propojeny. Podle žalobkyně bylo povinností a odpovědností žalovaného jako zaměstnance odeslat za ni závazné prohlášení. Tvrdila, že ji žalovaný neinformoval o tom, že závazné prohlášení bylo nutné zaslat ve fixním termínu do 19. května 2017, a to ve snaze sabotovat její úspěch ve výběrovém řízení. Namítala, že ji žalovaný požádal o podpis závazného prohlášení až pět dní poté, co ho obdržel od [anonymizováno]. Z urgence závazného prohlášení z 23. května 2017 vyplynulo, že [anonymizováno] byly informovány o podmíněnosti závazného prohlášení a ničeho proti tomu nenamítaly. Dále poukazovala na to, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uváděl, že mu bylo závazné prohlášení doručeno až v září 2017 a přesto v reakci na něj žalobkyni nesdělil, že jej neakceptuje. Současně pokládá za překvapivý závěr soudu prvního stupně, že nemohla realizovat zakázky, neboť neměla potřebné zaměstnance, neboť její šamotáři byli pro rok 2018 vytíženi. Povinnost zajistit pracovníky pro realizaci zakázek měl podle žalobkyně žalovaný, odkazovala na popis jeho pracovní pozice„ realizátor staveb,“ která byla mimo jiné vymezena tak, že má„ zpracovávat harmonogramy prací na zakázkách, řídit vstupní kontrolu prací, zpracovávat podklady pro mzdy a koordinovat jednotlivé práce“. Podle žalobkyně v sobě pojem řízení stavby zahrnuje i zajištění pracovníků, kteří budou práci realizovat. Žalovaný svou povinnost personálně zajistit zakázky podle žalobkyně nesplnil a místo toho sjednával zakázky pro svoji [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. K důkazu na podporu těchto svých tvrzení žalobkyně připojila k odvolání listinu označenou„ Soupis činností odpovědného pracovníka provádějícího realizaci montážních nebo stavebních prací“ ze dne 23. listopadu 2017. Poukazovala na to, že tento popis pracovní pozice zpracoval sám žalovaný, přičemž v oddíle„ příprava stavby“ figuruje úkol„ uplatnění požadavku na montážní pracovníky.“ Zdůvodnila, že tento důkaz předkládá až v odvolacím řízení, neboť nebyla soudem prvního stupně poučena, že má prokázat obsah pracovní náplně žalovaného na jeho pracovní pozici. Dále žalobkyně namítala, že je mylný také závěr soudu prvního stupně, že neměla personální kapacitu na realizaci zakázek. Vyložila, že bylo běžné, že si najímala externí pracovníky a že i jiné firmy si zase naopak najímaly její pracovníky, nebyli-li vytíženi. Nárůst cenové nabídky byl podle žalobkyně způsoben pouze neplněním pracovních povinností žalovaným, neboť ten jí nesdělil, že termín realizace zakázek je od dubna do září 2018. V případě, že by o tom žalovaný žalobkyni informoval, včas by pracovní kapacity reservovala. Nesouhlasila ani se závěrem soudu prvního stupně, že se účastnila výběrového řízení až do března 2018 a nebyla v něm úspěšná z důvodu vysoké nabídkové ceny. [právnická osoba] z 26. 1. 2018, jež jí byl doručen, v němž bylo uvedeno, že s ohledem na poslední kroky žalobkyně se vedení [anonymizováno] rozhodlo nepokračovat dále ve spolupráci na dalších projektech. K uvedenému svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že přípis z 26. 1. 2018 obsahoval jen jeho varování. Žalobkyně však nesouhlasila s tím, že soud prvního stupně takové vysvětlení svědka akceptoval, neboť má za to, že vysvětlení svědka odporuje vlastnímu obsahu listiny. Žalobkyně poukazovala na blízký vztah svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalovaného a na to, že žalovaný s ním za žalobkyni projednával obě zakázky a řešil s ním i účast své [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. ve výběrovém řízení. Poukazovala také na to, že žalovaný se se jmenovaným svědkem po jeho výpovědi před soudem prvního stupně vždy loučil mimo jednací síň. Žalobkyně v odvolání zopakovala, že byla dopisem [anonymizováno] z 26. 1. 2018 vyloučena z výběrového řízení na„ velkou zakázku“ a byla s ním ukončena i její spolupráce na„ malé zakázce.“ Podle žalobkyně se jednalo se o předem domluvený a koordinovaný postup mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalovaným. V březnu 2018 byla žalobkyně ze strany [anonymizováno] opětovně oslovena s žádostí o účast ve výběrovém řízení na„ velkou zakázku,“ důvodem však podle ní bylo to, že [právnická osoba] s. r. o. z výběrového řízení odstoupila.„ Malou zakázku“ získala [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. podle žalobkyně již na začátku ledna 2018. [právnická osoba] smlouvu na„ malou zakázku“ dva a půl měsíce předtím, než [anonymizováno] běžně zasílaly objednávky na jednotlivé kotle jí a zároveň předtím, než ji [anonymizováno] dopisem ze dne 26. 1. 2018 informovaly o ukončení veškeré spolupráce. Příčinou toho, že nemohla sporné zakázky realizovat, nebylo podle přesvědčení žalobkyně navýšení její nabídkové ceny pro„ velkou zakázku,“ ale jednotlivé kroky žalovaného mající za cíl její vyloučení z výběrového řízení proto, aby mohl zakázky získat pro svoji [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Dále nesouhlasila s tím, že soud prvního stupně posoudil jako neprokázané, že žalovaný zneužil její výkresovou dokumentaci. Odkazovala na e-mailovou komunikaci, v níž žalovaný žádal konkrétní pracovnici o vyměnění loga žalobkyně na výkresech za logo [právnická osoba] Namítala, že vynaložila nemalé náklady na pořízení dokumentace a není možné, aby ji žalovaný jako zaměstnanec použil pro nabídky své společnosti. Trvala na tom, že má k technické dokumentaci autorská práva. Dále žalobkyně v odvolání uvádí, že nikdy nebyla ve výběrovém řízení v konkurenci se [právnická osoba] [anonymizováno], neboť byla z výběrového řízení vyloučena na základě úmyslného konkurenčního jednání žalovaného ještě dříve, než byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jí sdělily dne 26. 1. 2018, že s ní spolupráci končí. Pokud by žalovaný jednal celou dobu v zájmu žalobkyně a zakázky pro ni připravoval, pak by zarezervovala personální kapacity včas, aby nemuselo dojít k navýšení její nabídkové ceny. Toto navýšení, které vedlo podle soudu prvního stupně [anonymizováno] ke změně tradičního obchodního partnera, bylo způsobeno podle žalobkyně výhradně jednáním žalovaného. Vzhledem k uvedenému má žalobkyně za to, že je dána příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného popsaným v její žalobě a vznikem škody, jejíž náhrady se domáhá. Co se týče nákladového výroku přezkoumávaného rozhodnutí, žalobkyně namítala, že nebylo soudem prvního stupně při stanovení tarifní hodnoty sporu zohledněno, že část předmětu řízení byla vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí a dále, že za právní zastoupení žalobce na přípravných jednáních, který přesáhla 2 hodiny, byla žalobci soudem prvního stupně nesprávně přiznána zdvojnásobená odměna. Navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

11. Žalovaný podal k odvolání žalobkyně vyjádření, v němž polemizoval s odvolacími důvody, které žalobkyně uplatnila. Podle žalovaného dospěl soud prvního stupně ke správnému závěru, že žalobkyně nemohla při změněných podmínkách„ závazného prohlášení“ očekávat pokračování ve spolupráci se [anonymizováno]. Poukazoval na to, že v rámci předchozí spolupráce žalobkyně žádné podmínky do takového prohlášení nedopisovala a zejména zdůraznil, že závazné prohlášení nebylo žalobkyní odesláno v požadovaném termínu a nebylo jasné, kdy vlastně žalobkyně toto závazné prohlášení odeslala, když na jednu stranu toto změněné závazné prohlášení obsahuje datum 25. 5. 2017, ale zástupce [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] jako svědek vypověděl, že závazné prohlášení žalobkyně obdržel až v září 2017, což bylo cca 3 měsíce po ukončení výběrového řízení u [anonymizováno], přestože bylo nutnou součástí dokumentace potřebné k účasti [anonymizováno] ve výběrovém řízení zadávaném [anonymizováno]. Dále namítal, že podstatou závazného prohlášení bylo ubezpečení generálního dodavatele předmětné veřejné zakázky o ochotě a zájmu žalobkyně spolupracovat se [právnická osoba] jako odborný subdodavatel formou bezpodmínečného závazného prohlášení o spolupráci. Jakékoliv podmínky spolupráce si mohla žalobkyně vykomunikovat až následně při uzavírání smlouvy o dílo. I kdyby [anonymizováno] měly vůli diskutovat se žalobkyní o podmínkách specifikovaných v závazném prohlášení, neměly šanci tyto podmínky vykomunikovat právě z důvodu pozdního zaslání závazného prohlášení. Dále žalovaný reagoval na tvrzení žalobkyně o tom, že závazné prohlášení bylo činěno jen k „ velké zakázce“ a na„ malou zakázku“ nemělo vliv. Odkázal na svědeckou výpověď [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který vypověděl, že výběrové řízení se týkalo jak malé tak velké zakázky, a proto byla zjišťována strukturovaná nabídka u každé ze zakázek zvlášť. Žalovaný se dále vymezoval proti tvrzení žalobkyně, že odeslání závazného prohlášení mělo být jeho povinností jako zaměstnance. Namítal, že učinil pro včasné podepsání a poslání závazného prohlášení vše nutné a potřebné, připravil jeho formu i znění a dal pokyn k vypracování průvodního dopisu pro odeslání tohoto dokumentu. Tyto dokumenty pak předal do sekretariátu asistentce ředitele s jasnou instrukcí, do kdy mají být podepsány a odeslány [anonymizováno]. Odesílání firemní pošty prostřednictvím sekretariátu žalobkyně pokládá za povinnost žalobkyně a nikoliv svou. Informaci o zpoždění s dodáním akceptovatelného závazného prohlášení obdržel ředitel žalobkyně od [anonymizováno] písemně 23. 5. 2017. Toto písemné sdělení obsahovalo informaci, že„ … v případě nekonání nebo odmítavého stanoviska ze strany fy. [anonymizováno] podepsat toto závazné prohlášení o zakázku ve [obec] pracovníci žalobkyně přijdou“. Dále žalovaný nesouhlasil s tím, že měl povinnost zajišťovat pracovníky pro realizaci zakázek žalobkyně. Namítal, že za tím účelem měla žalobkyně vytvořenou funkční strukturu organizačních činností firmy. Podle pracovní smlouvy ve znění jejího dodatku měl sjednaný druh práce„ plánování a finanční kontrola“ a z titulu této funkce mu žádná povinnost zajišťovat zakázky žalobkyně nevyplývala. K dokumentu označenému„ soupis činností odpovědného pracovníka provádějící realizaci montážních nebo stavebních prací“, který žalobkyně připojila k odvolání, uvedl, že tento dokument byl vypracován pro předsedkyni představenstva žalobkyně, která se ujala těchto funkcí v listopadu 2017, neboť neměla žádnou povědomost o spektru činností pracovníků provádějících realizační činnosti. Také tvrzení žalobkyně, že jí nesdělil, že uvažovaný termín zakázek je od dubna do září 2018, pokládá žalovaný za účelové. Poukazoval na to, že předsedkyně představenstva [anonymizováno] [jméno] [příjmení] podepsala 25. 1. 2018 objednávku na provedení montážních prací ve [obec] v roce 2018 poddodavatelské společnosti [právnická osoba], přičemž na uvedené objednávce byl jasně stanovený termín provádění prací od dubna do srpna 2018. V únoru 2018 však žalobkyně změnila svůj postoj k plánovaným zakázkám v roce 2018 ve [obec], zamezila žalovanému v přístupu do prostor v areálu ve [obec], ukončila se žalovaným pracovní poměr výpovědí, předsedkyně představenstva žalobkyně odjela na několika týdenní zámořskou dovolenou a delegovala další vyjednávání o zakázkách ve [obec] na svou právní zástupkyni [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně neměla po rozvázání pracovního poměru se žalovaným k dispozici náhradu za něj a vlastně ani neměla zájem na realizaci zakázek ve [obec]. Podle žalovaného tak raději zvolila variantu úplného vyklizení svých dlouholetých pozic budovaných žalovaným u významného energetického zákazníka, likvidaci svého předmontážního skladu ve [obec] a vyfabulovala údajnou škodu, jejíž náhradu uplatňuje po žalovaném žalobou v tomto řízení. Co se týče zneužití dokumentace žalobkyně pro účast [právnická osoba] ve výběrovém řízení, jak mu bylo žalobkyní kladeno za vinu, namítal žalovaný, že výkresová dokumentace byla žalobkyní čtyřikrát odprodána [anonymizováno] při realizaci čtyř předchozích zakázek v průběhu čtyř předchozích let a tato dokumentace se tak stala majetkem zadavatele, tj. [právnická osoba] na základě kontraktu mezi [anonymizováno] a [anonymizováno]. Dokumentaci tak měli k dispozici z předchozích let jak žalobkyně, tak [anonymizováno] i [anonymizováno]. Podle žalovaného tedy žádné jeho jednání nemělo vliv na rozhodující parametr [právnická osoba], jímž se stala ve výběrovém řízení nabídková cena. Tvrzení, že příčinou bylo nezajištění potřebného personálu žalovaným pro žalobkyni, pokládá za účelové. Důvodem neúspěchu žalobkyně ve výběrovém řízení byla pouze a jen o 33 % vyšší nabídková cena žalobkyně oproti konkurenční nabídce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . Na této fázi nabídkového řízení ze strany žalobkyně se žalovaný nikterak nepodílel, a proto také nemůže nést žádnou zodpovědnost za výsledek žalobkyně. Takový závěr potvrdil i svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], který uvedl, že neúčast žalobkyně na realizaci velké zakázky zapříčinila pouze a jedině cena, se kterou se žalobkyně do výběrového řízení přihlásila, neboť [právnická osoba] a. s . nabídla výrazně výhodnější cenu. Neúspěch žalobkyně ve výběrovém řízení mu proto nemůže být přičítán k tíži. Vzhledem k uvedenému navrhoval žalovaný potvrzení napadeného rozhodnutí.

12. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně předcházejícího řízení (ust. § 212, § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně ve věci samé není důvodné, že důvodné je jen ve vztahu k výroku o nákladech řízení před soudem prvního stupně.

13. Soud prvního stupně zjistil v dostatečném rozsahu skutkový stav věci a také s jeho právním posouzením odvolací soud souhlasí. V daném případě bylo nesporné, že základní podmínkou realizace výběrového řízení [anonymizováno] na sporné dvě zakázky, o něž šlo žalobkyni, byl prvotně úspěch [anonymizováno] ve výběrovém řízení zadávaném na tyto zakázky [anonymizováno]. Pakliže z provedeného dokazování vyplynulo, že [anonymizováno] byly schopny zakázky, o něž soutěžily ve výběrovém řízení zadávaném [anonymizováno], realizovat toliko subdodavatelsky z důvodu nedostatku vlastního odborného personálu, jeví se odvolacímu soudu přesvědčivý žalovaným tvrzený význam závazného prohlášení pro [anonymizováno] v té podobě, jak jej požadovaly po žalobkyni, tzn. v podobě bezpodmínečné garance připravenosti subdodavatele zakázku odborně pro [právnická osoba] realizovat. Význam daného dokumentu potvrdil ve své svědecké výpovědi také [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který při výpovědi před soudem prvního stupně uvedl:„ Pokud by uvedené závazné prohlášení nebylo k dispozici, pokud by tedy vyšlo najevo, že [anonymizováno] není oprávněn příslušnou část prací provést a že nemá k dispozici nasmlouvaného subdodavatele, který je tyto práce oprávněn a schopen provést, došlo by k vyloučení [anonymizováno] z výběrového řízení. Závazné prohlášení o spolupráci bylo důležité, protože jeho neexistence by znamenala ztrátu zakázky v objemu cca 300 mil Kč. (cca 60 mil Kč ročně).“ Nebylo sporné, že žalobkyně v předchozí zažité praxi při spolupráci na obdobných zakázkách se [anonymizováno] pro [anonymizováno] obsah a formu závazného prohlášení, jak jej [anonymizováno] požadovaly, s plným pochopením uvedených souvislostí vždy bezvýhradně akceptovala. Pakliže žalobkyně vnesla do zažité praxe změnu a kladla v závazném prohlášení podmínky způsobilé zpochybnit ve výběrovém řízení zadávaném [právnická osoba] zakázky prostřednictvím subdodavatele provést, jeví se odvolacímu soudu pochopitelné, že tímto změněným postojem žalobkyně byl vztah k ní ze strany [anonymizováno] negativně dotčen, což rovněž koresponduje s výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], kdy uvedl:„ [anonymizováno] právě zanesení uvedených podmínek do prohlášení vnímaly jako nevhodné, protože problémy ve vzájemné spolupráci by měly být řešeny mezi partnery, neměly by být prezentovány u vyššího dodavatele popř. zadavatele výběrového řízení. Uvedená změna závazného prohlášení vyvolala u [anonymizováno] ostražitost.“ Z vyložených důvodů nepokládá odvolací soud za důvodnou námitku žalobkyně, kdy v odvolání nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně a tvrdí, že není pravdivé, že nemohla poté, co uvedla změny v závazném prohlášení, očekávat pokračování ve spolupráci se [anonymizováno] Ani argumentace žalobkyně v tom smyslu, že závazné prohlášení bylo činěno jen k „ velké zakázce“ a nemohlo mít vliv na realizaci„ malé zakázky,“ neobstojí. Soud prvního stupně dovodil správně, že„ malá zakázka“ a„ velká zakázka“ byly propojeny. Také uvedené potvrdil svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi, kdy uvedl:„ Výběrové řízení se týkalo jak malé tak velké zakázky, proto také byla zjišťována strukturovaná nabídka u každé ze zakázek zvlášť“. Dále vypověděl:„ [právnická osoba], které se účastnily výběrového řízení na velkou zakázku, bylo, aby jak malou tak velkou zakázku realizoval stejný subdodavatel, popř. skupina subdodavatelů, a to proto, že práce na obou dvou zakázkách časově i místně souvisely a nebylo vhodné, aby se při jejich provádění střetávalo více různých nekoordinovaných subdodavatelů.“ Konečně nelze přehlédnout, že v konečném důsledku vysoutěžila ve výběrovém řízení zadávaném [anonymizováno] [právnická osoba] a. s. obě zakázky současně. V řízení před soudem prvního stupně vyšlo najevo, že kromě výše popsané změny závazného prohlášení žalobkyní vnímaly [anonymizováno] negativně rovněž to, že žalobkyně nedodržela sjednaný termín dodání závazného prohlášení žalobkyni. Žalobkyně uvedenou skutečnost ve svém odvolání nezpochybňuje, argumentuje však tím, že prodlení zavinil žalovaný. Z emailové komunikace mezi žalovaným a ředitelem žalobkyně [jméno] [příjmení] z 23. 5. 2017 konstatované v řízení před soudem prvního stupně k důkazu vyplývá, že žalovaný závazné prohlášení předal řediteli k podpisu 16. 5. 2017. Z kontextu provedených důkazů je pak zřejmé, že se jednalo o závazné prohlášení beze změn doplněných následně žalobkyní. V této verzi bylo závazné prohlášení žalovaným předáno sekretariátu žalobkyně s pokynem, aby ho sekretariát předal k podpisu vedení a následně odeslal. Pakliže následně vzniklo prodlení v důsledku změn závazného prohlášení iniciovaných žalobkyní, nelze to klást žalovanému k tíži. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozhodnutí přiléhavě poukazuje na zjištění, že žalovanému nebylo žalobkyní jako zaměstnavatelem uloženo, aby změny závazného prohlášení požadované žalobkyní se [anonymizováno] vyjednával. Ani prodlení s dodáním závazného prohlášení [anonymizováno] tak nelze dle názoru odvolacího soudu žalovanému přičítat. Žalobkyně v odvolání dále uvádí, že pokládá za překvapivý závěr soudu prvního stupně, že nemohla realizovat zakázky, neboť neměla potřebné zaměstnance, neboť její šamotáři byli pro rok 2018 vytíženi. Daný závěr soudu prvního stupně odvolací soud za překvapivý nepokládá. Soud prvního stupně přesvědčivě a v logické vazbě na provedené důkazy vyložil, že se jeho uvedené skutkové zjištění opírá o výpověď [anonymizováno] [jméno] [příjmení], předsedkyně představenstva žalobkyně, z níž jednoznačně vyplynulo, že pro rok 2018 žalobkyně volné zaměstnance (šamotáře) pro zakázky, o něž soutěžila ve výběrovém řízení zadávaném [anonymizováno], neměla k dispozici, neboť byli vytíženi na jiných zakázkách. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nedokázala vysvětlit, proč žalobkyně s potencionálními zakázkami od [anonymizováno] nepočítala, pokud byly realizovány nabídky vůči [anonymizováno] a žalobkyně se účastnila výběrového řízení. Ani s argumentací žalobkyně, že povinnost zajistit pracovníky pro realizaci zakázek měl žalovaný, nemůže odvolací soud souhlasit. V dané souvislosti již soud prvního stupně přiléhavě poukázal na to, že z popisu pracovní funkce žalovaného nevyplývala bez dalšího jeho odpovědnost za autonomní fungování [příjmení] [jméno] a nelze mu klást k tíži, že žalobkyně neměla pro předmětný [anonymizováno] [ulice], jehož předmětem činnosti byla výlučně již zmíněná dlouholetá a cyklicky se opakující realizace zakázek za [anonymizováno] pro [anonymizováno], zajištěny zaměstnance pro svou činnost v roce 2018. Žalobkyně v odvolání namítá, že bylo běžné, že si najímala externí pracovníky a že i jiné firmy si zase naopak najímaly její pracovníky, nebyli-li vytíženi, z čehož dovozuje, že zaměstnance na realizaci zakázek pro [anonymizováno] byla schopna zajistit. V daném kontextu však nelze pominout, že právě využití externích zaměstnanců na realizaci zakázek pro [anonymizováno] vedlo k navýšení cenové nabídky žalobkyně ve výběrovém řízení, což ji v konečném důsledku učinilo nekonkurenceschopnou v porovnání se [právnická osoba] a. s., která výběrové řízení vyhrála. V uvedených souvislostech pak nelze pominout ani to, že žalobkyně nebyla schopna zakázky, o něž soutěžila, provést také z důvodu, že dala [datum] výpověď z pracovního poměru žalovanému, který realizaci zakázek odborně zaštiťoval. S argumentací žalobkyně, že se výběrového řízení až do března 2018 neúčastnila, neboť jí bylo již přípisem [anonymizováno] z 26. 1. 2018 sděleno, že se s ní vedení [anonymizováno] rozhodlo nepokračovat dále ve spolupráci na dalších projektech, odvolací soud nesouhlasí. Soud prvního stupně postupoval správně, pokud k obsahu přípisu z [datum] vyslechl [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Takto soud prvního stupně postupoval ve snaze o zjištění, co bylo skutečným projevem vůle svědka na této listině, jejímž byl sám autorem. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vyložil, že přípisem o ukončení spolupráce [anonymizováno] s žalobkyní chtěl varovat žalobkyni před kroky, které dosavadní bezproblémovou spolupráci mezi [anonymizováno] a žalobkyní hatí. Poukazoval na to, že ještě po vyhotovení a doručení tohoto dopisu se žalobkyní jednal jako s jedním z uchazečů o subdodávky na [obec], což plně koresponduje s jeho další výpovědí, kdy popsal, že po podpisu smlouvy v září 2017 se [anonymizováno] nastoupil do řízení projektu obou zakázek (malé i velké) a koncem roku 2017, popř. počátkem roku 2018, se začal zabývat výběrovým řízením, které se týkalo subdodavatelů. V lednu či únoru 2018 začal zjišťovat podmínky zájemců o subdodávku k vysoutěžené zakázce. Na počátku roku 2018 výběrové řízení vykrystalizovalo do třech oslovených společností, a to žalobkyně, [právnická osoba] a [právnická osoba] a v únoru 2018 byly získány nabídky těchto společností. K vyhlášení výsledků výběrového řízení došlo 12. 3. 2018, kdy jako nejvýhodnější byla shledána nabídka [právnická osoba] a. s. s níž žalobkyně až do konce ve výběrovém řízení soutěžila. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně se výběrového řízení účastnila až do března 2018, a to bez ohledu na obsah předmětného přípisu [anonymizováno] z 26. 1. 2018. V daných souvislostech lze obsahu přípisu z 26. 1. 2018 adresovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobkyni vyložit v inkriminované části skutečně jen tak, že znamená reakci [anonymizováno] na nedorozumění týkající se spolupráce se žalobkyní. Uvedená listina proto důkaz o ukončení účasti žalobkyně ve výběrovém řízení zadávaném [anonymizováno] nepředstavuje. Tvrzení žalobkyně v odvolání o tom, že žalovaný uzavřel se [anonymizováno] smlouvu na„ malou zakázku“ odporuje svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který uvedl, že k podpisu smlouvy ani k fakturaci v souvislosti se soutěženými zakázkami mezi [právnická osoba] a [anonymizováno] nedošlo, což vyplývá ze zjištění, že [právnická osoba] odstoupila z výběrového řízení.

14. Z výše uvedeného vyplývá, že jak pro soud prvního stupně, tak i pro odvolací soud byla při posouzení řešeného případu klíčová svědecká výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Jednalo se o osobu pověřenou řízením projektu obou zakázek za [anonymizováno], který výběrové řízení připravoval. Odvolací soud pokládá výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] ve shodě se soudem prvního stupně za věrohodnou, konzistentní a přesvědčivou. Pracovní kontakt svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalovaným při realizaci zakázek žalobkyně ve [obec] v rámci dlouholeté spolupráce ani spolupráce žalovaného se svědkem v rámci přípravy ať již žalovaného anebo [právnická osoba] na výběrové řízení na„ malou a velkou zakázku,“ nemohou věrohodnost tohoto svědka zpochybňovat, pokud žalovaný se svědkem v době podání jeho svědecké výpovědi před soudem prvního stupně již v pracovním ani jiném kontaktu nebyl. V řízení nebyly ztvrzeny ani prokázány žádné skutečnosti, jež by daný předpoklad zpochybňovaly.

15. Po provedeném dokazování dospěl odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že skutečnost, že žalobkyně neuspěla ve výběrovém řízení a nezískala zisk ze zakázek, jehož náhrady se svou žalobou domáhá po žalovaném, nelze klást do příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, která vymezila žalobkyně ve své žalobě. Žalovaný, byť nesporně vůči žalobkyni konkurenčně prostřednictvím své [právnická osoba] s . r. o. vystupoval, možnost žalobkyně zakázky získat nezmařil. Dokumentace žalobkyně k zakázkám byla již před výběrovým řízením známa jak [anonymizováno], tak i [anonymizováno] z předchozí spolupráce a byla ve své podstatě součástí již poptávky na realizaci soutěžených zakázek, s níž se [anonymizováno] obracela na potenciální účastníky výběrového řízení. Využitím předmětné dokumentace tedy žalovaný také možnost žalobkyně zakázky získat nezmařil. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] pak vyplynulo, že ani urgence zaplacení nesplatného závazku [anonymizováno], jež žalovaný za žalobkyni [příjmení] odeslal, nebyla důvodem, pro který žalobkyně zakázky ve výběrovém řízení nezískala. Odvolací soud souhlasí se skutkovým závěrem soudu prvního stupně, dovodil-li na podkladě provedených důkazů, že důvodem neúspěchu žalobkyně ve výběrovém řízení zadávaném [anonymizováno] na„ malou a velkou zakázku“ byla výše nabídkové ceny žalobkyně, která nebyla konkurenceschopná v porovnání s cenovou nabídkou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . V řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný úspěch žalobkyně v uvedeném výběru zmařil. S uvedeným závěrem pak koresponduje také správná a logická úvaha soudu prvního stupně, že neodpovídá-li žalovaný za neúspěch žalobkyně ve výběrovém řízení zadávaném [anonymizováno], nemůže odpovídat ani za následnou likvidaci [příjmení] [jméno], jehož provoz bez zakázek od [anonymizováno] postrádal smysl. Neshledal-li soud prvního stupně oprávněným základ nároku, postupoval správně, pokud se v zájmu procesní ekonomie dále nezabýval ani výší uplatněné náhrady škody.

16. Z vyložených důvodů pokládá odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, tj. ve výroku I, za věcně správný a zákonný, a proto ho za podmínek ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

17. Ve vztahu k výroku o nákladech řízení však odvolací soud pokládá námitky žalobkyně za důvodné. Z odůvodnění nákladového výroku soudem prvního stupně (bod 40) vyplývá, že soud prvního stupně vyšel při stanovení sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z částky 2 303 015 Kč, tj. nezohlednil, že v rozsahu částky 60 000 Kč s příslušenstvím byla věc vyloučena na základě usnesení soudu prvního stupně z 15. 9. 2021, č. j. 17 C 20/2021-187, k samostatnému projednání a rozhodnutí pod sp. zn. 17 C 141/2021, a že v této věci již byla za úkony právní služby v souvislosti s uplatněním částky 60 000 Kč přiznána žalovanému náhrada nákladů právního zastoupení od samotného počátku řízení, tj. včetně převzetí a přípravy zastoupení, sepisu žaloby atd. V tomto řízení je proto třeba pro účely stanovení sazby mimosmluvní odměny za každý z přiznaných úkonů právní služby vycházet z částky 2 243 015 Kč (2 223 552 Kč + 19 463 Kč). Pak činí odměna za jeden úkon právní služby podle ust. § 7 a. t. 17 300 Kč. Podle obsahu spisu žalovanému náleží náhrada nákladů právního zastoupení za následující úkony právní služby: 1/převzetí a přípravu zastoupení – 17 300 Kč, 2/ vyjádření z 1. 4. 2021 – 17 300 Kč, 3/účast na přípravném jednání [číslo] 2021 8 650 Kč dle ust. § 11 odst. 2 písm. g) a. t., 4/účast na přípravném jednání 12/1 2022 – 8 650 Kč dle ust. § 11 odst. 2 písm. g) a. t., 5/účast na přípravném jednání dne 16/2 2022 – 8 650 Kč dle ust. § 11 odst. 2 písm. g) a. t. 6/účast na jednání 13. 4. 2022 - 34 600 Kč - odměna zvýšena na dvojnásobek podle ust. § 11odst. 1 písm. e) a. t. (jednání přesáhlo dvě hodiny), 7/ účast na jednání 6. 6. 2022 – 34 600 Kč - odměna zvýšena na dvojnásobek podle ust. § 11 odst. 1 písm. e) a. t. (jednání přesáhlo dvě hodiny), 8/ jednání 13/6 2022 – 34 600 Kč - odměna zvýšena na dvojnásobek podle ust. § 11odst. 1 písm. e) a. t. (jednání přesáhlo dvě hodiny), 9/ jednání 26. 7. 2022 – 34 600 Kč - odměna zvýšena na dvojnásobek podle ust. § 11odst. 1 písm. e) a. t. (jednání přesáhlo dvě hodiny), 10/ jednání 19. 9. 2022 – 34 600 Kč - odměna zvýšena na dvojnásobek podle ust. § 11 odst. 1 písm. e) a. t. (jednání přesáhlo dvě hodiny), to vše spolu s deseti režijními paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a DPH 21 % částky 259 430 Kč ve výši 54 480,30 Kč, celkem 286 225,50 Kč Odvolací soud souhlasí s žalobkyní, že za právní zastoupení žalovaného na přípravných jednáních, která přesáhla 2 hodiny, nepřísluší mimosmluvní odměna v dvojnásobné výši, neboť v případě účasti právního zástupce na přípravných jednáních advokátní tarif takové navýšení nepřipouští.

18. Vzhledem k uvedenému odvolací soud za podmínek ust. § 220 o. s. ř. změnil výrok II napadeného rozsudku soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení tak, že žalobkyni uložil uhradit žalovanému na náhradě nákladů řízení namísto částky 307 155,50 Kč částku 286 225,50Kč.

19. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto za podmínek ust. § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně nebyla v odvolacím řízení ve věci samé procesně úspěšná, právo na náhradu nákladů této fáze řízení proto svědčí žalovanému. Žalovaný uplatnil nárok na náhradu nákladů právního zastoupení v odvolacím řízení za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast při jednání), a to v sazbě mimosmluvní odměny v částce 6 280 Kč za jeden úkon právní služby. Tato částka nepřevyšuje sazbu mimosmluvní odměny, která by mu podle a. t. příslušela za 1 úkon, tj. částku 17 300 Kč, a proto mu náhradu nákladů za 2 úkony právní služby v uplatněné výši odvolací soud přiznal spolu se dvěma režijními paušály po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 a. t. Dále byla žalovanému přiznána náhrada cestovného jeho právního zástupce na trase [obec] - [obec] a zpět za ústní jednání před odvolacím soudem dle vyhl. č. 467/2022 Sb. osobním automobilem s průměrnou spotřebou doloženou velkým technickým průkazem ve výši 4, 7 l NM/100 km ve výši 1 227 Kč a náhrada za ztrátu času právního zástupce žalovaného na cestě [obec] - [obec] a zpět za 6 půlhodin po 100 Kč dle ust. § 14 odst. 3 a. t., to vše spolu s DPH 21 %, celkem 18 134 Kč.