13 Co 384/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Havlové a soudců Mgr. Jiřího Novotného a JUDr. Hany Zemanové v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované . Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 312 351 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně i žalované proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 23. 6. 2025, č. j. 25 C 66/2020-400

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I potvrzuje.

II. Ve výroku II, pokud jím byla zamítnuta žaloba co do částky 125 317 Kč s příslušenstvím, se rozsudek soudu prvního stupně v části odvoláním napadené, tj. co do částky 27 759 Kč s příslušenstvím, mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit kromě částky uvedené ve výroku I rozsudku soudu prvního stupně další částku 27 759 Kč s úrokem z prodlení jdoucím ročně ve výši 8,05 % z částky 27 759 Kč do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a v průběhu prvního odvolacího řízení ve výši 93 889,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Plzeň-sever náklady ve výši 996 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Plzeň-sever náklady ve výši 2 218 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 24 272,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 187 034 Kč s příslušenstvím (výrok I). Žalobu co do částky 125 317 Kč s příslušenstvím zamítnul (výrok II). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 49 415,70 Kč (výrok III) a dále podle poměru procesního úspěchu uložil účastníkům uhradit státem zálohované náklady řízení (výroky IV, V).

2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 312 351 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že mezi účastnicemi byla uzavřena dne 15. 6. 2016 smlouva o dílo, na základě níž měla žalobkyně pro žalovanou provést opravu fasády, dešťového svodu, spodního soklu a přendání odpadu dešťové vody na domě č. p. , adresa, v , Anonymizováno, . Žalobkyně započala s plněním díla, ale dílo nemohla dokončit, neboť žalovaná práce přerušila a v tom důsledku žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupila. Přerušení smlouvy uplatnila žalovaná s odkazem na čl. III bod 2 smlouvy o dílo, kde bylo mezi stranami ujednáno, že objednatel je oprávněn dát příkaz k přerušení zhotovování díla z důvodu závažného porušení podmínek smlouvy nebo závažného nedodržování předepsaných technologických postupů. Žalobkyně na přerušení prací žalovanou reagovala tím, že od smlouvy o dílo v rozsahu dosud neprovedených prací odstoupila z důvodů předpokládaných v ust. § 2591 o. z., tedy proto, že po přerušení prací postrádala součinnost žalované k dalšímu provádění díla a dále proto, že jí nebyla uhrazena vyfakturovaná cena za tu část díla, kterou do doby, než od smlouvy odstoupila, pro žalovanou provedla. Podanou žalobou žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení části sjednané ceny díla v rozsahu, v jakém dílo pro žalovanou do přerušení prací zhotovila. Co se týče vlastní výše uplatněného nároku žalobkyně, mezi stranami bylo přes počáteční rozpory nesporným, že konečnou cenu za dílo představuje částka 421 788 Kč. Částku požadovanou žalobou žalobkyně stanovila tak, že k odsouhlasené ceně díla v částce 421 788 Kč přičetla vícepráce za 17 500 Kč, o nichž rovněž nebylo sporu, že byly provedeny, a odečetla žalovanou uhrazenou zálohu ve výši 56 100 Kč a dále částku 70 837 Kč za neprovedenou část díla spočívající v nátěru silikonovou barvou.

3. Soud prvního stupně žalobu nejprve zamítl rozsudkem ze dne 8. 8. 2023, č.j. 25 C 66/2020-190. K odvolání žalobkyně však odvolací soud tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud v kasačním usnesení vyložil, že pokládá čl. III bod 2 smlouvy o dílo za absolutně neplatné ujednání obcházející zákon, neboť toto ujednání umožňuje žalované jako objednateli nastolit patovou situaci, která mezi stranami nastala, kdy jakékoliv blíže nedefinované porušení podmínek smlouvy zhotovitelem odkládá vypořádání účastníků, tedy zaplacení za provedené práce na díle, na předem neohraničenou dobu přerušení smlouvy, aniž by bylo zřejmé, jak má být dále postupováno a jak bude situace řešena, či jaké bude mít jiné následky. Dále odvolací soud v předchozím rozhodnutí odůvodnil závěr, že ty důvody, pro které žalovaná přerušila dílo, tedy nezajištění stavebního dozoru žalobkyní, nesprávné vedení stavebního deníku a nedodržení termínu zhotovení díla, nelze pokládat za závažné porušení podmínek smlouvy. Z uvedených důvodů odvolací soud uzavřel, že žalovaná nebyla oprávněna zhotovování díla žalobkyní přerušit, a pokud tak učinila, pak ve své podstatě zmařila provedení díla tím, že neposkytla žalobkyni součinnost k jeho dokončení. Odvolací soud v předchozím rozhodnutí konstatoval, že žalobkyni tudíž svědčilo právo odstoupit od smlouvy o dílo podle ust. § 2591 o. z. Dané ustanovení však stanoví zhotoviteli povinnost upozornit předem objednatele, že od smlouvy odstoupí a také povinnost stanovit před odstoupením objednateli lhůtu k dodatečnému poskytnutí součinnosti. Protože žalobkyně tuto podmínku nedodržela, odvolací soud konstatoval, že ani odstoupení žalobkyně od smlouvy o dílo nebylo platné a dospěl k závěru, že řešení sporu účastníků se přesouvá do režimu ust. § 2613 o. z., podle něhož zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil. Aplikací ust. § 2613 o. z. zaniká povinnost zhotovitele dílo řádně dokončit a předat, samotná smlouva o dílo však jeho aplikací nezaniká. Objednatel je podle daného ustanovení povinen uhradit zhotoviteli smluvně sjednanou cenu díla vyjma toho, co zhotovitel ušetřil jako např. materiál, mzdy či pronájem strojů. Jinými slovy, zhotovitel má právo požadovat tu část smluvené odměny, která připadá na práce již vykonané. Mezi stranami bylo od počátku nesporné, že určité práce byly žalobkyní provedeny, a proto odvolací soud uložil soudu prvního stupně v dalším průběhu řízení zjistit rozsah, kvalitu a cenu provedených prací s tím, že částka, která takto bude zjištěna, má být žalobkyni přiznána.

4. Soud prvního stupně v řízení následujícím po kasaci předchozího rozhodnutí postupoval podle pokynů odvolacího soudu a podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzval účastníky k doplnění jejich tvrzení a důkazů týkajících se rozsahu a kvality prací, které žalobkyně pro žalovanou provedla.

5. Žalobkyně k prokázání rozsahu skutečně provedených prací navrhla k důkazu znalecký posudek soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl soudem prvního stupně přibrán do řízení již před vyhlášením prvního rozsudku soudu prvního stupně v této věci, avšak soud prvního stupně z tohoto posudku nevycházel, neboť byl veden jiným právním názorem, a to, že nárok na zaplacení provedených prací žalobkyně nemá. Žalobkyně poukazovala na to, že z tohoto posudku, resp. jeho doplnění z 30. 6. 2022, vyplývá, že provedla opravu poškozených míst fasády, doplnila chybějící zdobné prvky a provedla klempířské práce i další účtované práce jako očištění fasády, montáž a následnou demontáž lešení apod. Soudní znalec vyčíslil provedené práce na fasádě na 235 559 Kč bez DPH, tj. 270 892,85 Kč včetně 15 % DPH.

6. Žalovaná zadala sama znalci , tituly před jménem, , jméno FO, doplnění jeho znaleckého posudku s tím, že po něm žádala, aby podrobněji zkoumal kvalitu a vady provedeného díla a vzniklou škodu. Znalec v doplňku posudku ze dne 3. 4. 2025 uvedl cenu provedených prací na rozdíl od prvního doplňku posudku z 30. 6. 2022 v částce 168 364 Kč, kdy rozdíl spočíval v tom, že již neocenil zařízení staveniště, stavbu lešení a odvoz suti s tím, že tyto položky sice byly žalobkyní provedeny, ale dle jeho názoru nevedly ke splnění cíle. Žalovaná ve vztahu k rozsahu a kvalitě provedených prací argumentovala s odkazem na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, včetně jeho doplňků především tím, že dílo bylo zpracováno zcela vadně a že náklady na opravu provedené části díla přesahují jeden milion korun. Vzhledem k uvedenému uplatnila námitku započtení nároku na náhradu škody v částce 1 000 050 Kč, kterou uplatňovala po žalobkyni s odkazem na závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , podle něhož vadnou realizací díla žalobkyní v rozsahu dalších prací na díle s výjimkou znalcem uznaných položek provedených žalobkyní bez zásadních vad, vznikla žalované škoda v uvedeném rozsahu. Dále pak žalovaná namítala k započtení nárok na náhradu škody, jež měla spočívat v tom, že při realizaci díla mělo dojít v důsledku zavinění žalobkyně k havárii spočívající v probourání nosné zdi, čímž vznikla díra do bytu, který žalovaná pronajímala. Nájemkyně si zajistila zakrytí díry ve zdi sama ze svých zdrojů, a proto jí žalovaná poskytla slevu z nájmu v částce 77 251 Kč a tuto částku namítala žalovaná k započtení proti žalobou uplatněné pohledávce žalobkyně. Tuto slevu žalovaná kapitalizovala za období cca 8 let od data havárie (9. 12. 2016) až do května 2025.

7. Žalobkyně namítala, že obě dotčené vzájemné pohledávky žalované jsou neurčité, a proto zápočet nemůže být účinný. Zároveň žalobkyně namítla promlčení nároku na náhradu škody spočívající ve slevě z nájmu s tím, že promlčecí doba začala běžet 30. 3. 2017, kdy žalovaná zastavila stavbu a musela si být vědoma vzniku škody i toho, kdo za ni odpovídá. Dále žalobkyně poukazovala na to, že započtení bylo uplatněno po koncentraci řízení.

8. Soud prvního stupně provedl ve věci rozsáhlé dokazování, a to zejména znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, včetně jeho doplňků, dále vyšel z výslechu svědků, kteří vypovídali o rozsahu a kvalitě provedených prací již před kasací, tedy , jméno FO, (stavbyvedoucí), , jméno FO, (technický dozor) a , jméno FO, (přizvaný konzultant stavbyvedoucího). Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ověřil, které práce žalobkyně provedla, že šlo o práce zahrnuté do rozpočtu nebo jeho dodatků, pouze s výjimkou oplechování římsy pod střechou, kterou žalobkyně označila za vícepráce. Vyšel z prvního ocenění těchto provedených prací znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy znalec konstatoval, že bez potřeby dalších zásadních oprav byly provedeny práce v hodnotě 235 559 Kč bez DPH, tj. 270 893 Kč. Pokud v následném doplňku posudku znalec uvedenou částku ponížil na 168 364 Kč bez DPH s odůvodněním, že další část provedených prací jako zařízení staveniště, doprava a likvidace suti, či stavba a demontáž lešení, již nevedly ke splnění cíle, pak s tímto závěrem se soud prvního stupně neztotožnil. Tyto činnosti posoudil také jako nezbytné při realizaci stavebních prací jako celku a započetl je do hodnoty provedeného díla. Soud prvního stupně tedy vyšel z původního ocenění prací znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, v částce 270 893 Kč. Od takto zjištěné ceny díla pak odečetl zálohu složenou žalovanou ve výši 56 100 Kč, jejíž úhrada nebyla ze strany žalobkyně zpochybněna, a limitovanou cenu díla provedeného žalobkyni stanovil v částce 214 793 Kč.

9. Co se týče započtení, soud prvního stupně vyložil, že judikatura Nejvyššího soudu opakovaně dovodila, že námitka započtení představuje hmotně právní obranu, k níž je třeba přihlédnout, i když byla uplatněna až po koncentraci řízení, a započtením se proto zabýval a posuzoval jeho účinky.

10. Po zvážení rozhodných okolností soud prvního stupně uznal účinným započtení nároku žalované na náhradu škody, jež jí vznikla v podobě slevy z nájmu, kterou poskytla nájemkyni, která užívala byt, kde došlo k havárii. Tuto pohledávku krátil soud prvního stupně v rozsahu, v němž ji k námitce žalobkyně posoudil jako promlčenou, a nárok žalobkyně snížil na 27 759 Kč. Co se týče další pohledávky z titulu náhrady škody, jež měla žalované vzniknout v důsledku vadného provedení díla, tu shledal soud prvního stupně nejistou a neurčitou, a z toho důvodu nezpůsobilou k započtení ve smyslu ust. § 1987 o. z.

11. S ohledem na uvedené dospěl soud prvního stupně k závěru, že se pohledávka žalované se kryje s pohledávkou žalobkyně ve výši 214 793 Kč pouze částečně, v rozsahu 27 759 Kč, a že žaloba byla podána důvodně, jde-li o zaplacení částky 187 034 Kč s příslušenstvím. Proto žalobě v uvedeném rozsahu vyhověl a ve zbylé části žalobu zamítnul.

12. Žalobkyně napadla rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé odvoláním. Její odvolání směřovalo do výroku II rozsudku co do částky 27 759 Kč s příslušenstvím. Namítala, že nemůže souhlasit s tím, že soud prvního stupně připustil započtení pohledávky žalované na náhradu škody v uvedené výši v podobě slevy z nájmu nájemnice, u níž byla probouraná zeď. Namítala, že nárok na tuto slevu byl uplatněn několik let po koncentraci řízení. I pokud by však soud připustil prolomení koncentrace, namítal, že nebyla v řízení nijak prokázána příčinná souvislost mezi vznikem škody a jednáním žalobkyně, neboť sice ze svědeckých výpovědí (zejména svědka , jméno FO, ) a kopie stavebního deníku vyplynulo, že v prosinci 2016 došlo k probourání nosné zdi při vyjmutí neodborně zazděného kouřovodu po akumulačních kamnech, nicméně žalobkyně nemohla vznik takové škody předvídat a měla zájem tuto situaci vyřešit již v prosinci 2016, nicméně kvůli absenci přístupu do bytu tak nemohla učinit. Od března 2017 pak žalobkyně již opravu provést ani nemohla, neboť neměla na stavbu přístup, jenž jí byl žalovanou svévolně zamezen. Poskytnutá sleva tedy dle jejího názoru není v příčinné souvislosti s jakýmkoliv jejím jednáním. Poukazovala na to, že žalovaná za opravu, jejíž náklad by byl v řádu nižších tisíců korun, poskytla slevu na nájmu po dobu 8 let převyšující 70 000 Kč, což vnímá jako nepřípustné. Ve vztahu k výroku o nákladech řízení žalobkyně namítala, že jí byla přiznána náhrada za uhrazený soudní poplatek ze žaloby, soudní poplatek z odvolání a ze zálohy na znalecký posudek toliko v rozsahu 20 %, ale je přesvědčena, že jí měla být přiznána náhrada ve výši 60 % z takto vynaložených částek, když v cca takovém rozsahu byla procesně úspěšná. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobkyni přizná nárok na zaplacení ceny díla v částce 214 793 Kč a podle procesního úspěchu jí přizná odpovídající náhradu nákladů řízení včetně náhrady za uhrazené soudní poplatky a zálohu na znalecký posudek.

13. Žalovaná napadla rozsudek soudu rovněž odvoláním. Její odvolání směřovalo ve věci samé do výroku I rozsudku soudu prvního stupně. Namítala, že soud prvního stupně nedostatečně zhodnotil to, že žalobkyně vystupovala vůči žalované a stále vystupuje jako odborná osoba ve smyslu ust. § 5 o. z. Zopakovala, že žalobkyně jí slíbila realizaci díla ve velmi krátké lhůtě za situace, kdy neměla k dispozici vůbec žádnou odbornou osobu, která by měla zkušenosti s opravami historických fasád. Dílo bylo podle ní provedeno ve velmi špatné kvalitě, což potvrdil znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, . Dále v odvolání uvádí, že žalobkyně poté, co prohrála soudní spor u soudu prvního stupně, převedla svoji společnost na tzv. „bílého koně“ a sám právní zástupce při jednání před soudem prvního stupně sdělil, že nová majitelka společnosti není kontaktní a zřejmě se jedná o osobu bez trvalého bydliště. Dále žalovaná v odvolání rekapituluje své stanovisko, že byla oprávněna k přerušení díla. Požaduje, aby bylo přihlédnuto k započtení i té částky, kterou bude muset vynaložit na opravu vad fasády, jak ji na základě znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, uplatnila. Pro případ, že by odvolacímu soudu nepostačoval pro vyhovění jejímu odvolání znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, včetně doplňků, navrhovala, aby byl zadán posudek , právnická osoba, Pro přehlednost doplnila odvolání o časovou osu tvorby díla. Navrhovala zrušení napadeného rozsudku soudu prvního stupně, popř. jeho změnu tak, že žaloba bude zamítnuta i v rozsahu výroku I.

14. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které mu předcházelo (ust. § 212, § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné, avšak odvolání žalované důvodným neshledal.

15. Soud prvního stupně postupoval v řízení v intencích závazného právního názoru odvolacího soudu obsaženého v předchozím kasačním rozhodnutí a zaměřil dokazování na zjištění rozsahu a kvality prací, které na základě sjednané smlouvy o dílo žalobkyně pro žalovanou provedla. Otázka rozsahu a kvality těchto prací představuje otázku odborného posouzení, a proto soud prvního stupně správně vycházel ze zjištění ustanoveného soudního znalce z oboru stavebnictví a ekonomika, , tituly před jménem, , jméno FO, . Porovnáním provedených prací s rozpočtem znalec , tituly před jménem, , jméno FO, v doplnění znaleckého posudku ze dne 30. 6. 2022 zjistil, že bez zásadních oprav byly provedeny práce v hodnotě 235 559 Kč bez DPH, tj. 270 893 Kč. Soud prvního stupně postupoval správně, vyšel-li při stanovení limitované ceny díla, kterou žalobkyni přiznal, z uvedené částky. Odvolací sodu se plně ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně potud, že není důvod nezahrnout do ceny provedených prací také přípravné a závěrečné práce jako např. zařízení staveniště, dopravu a likvidaci suti, nebo lešení, které znalec odečetl v následujícím doplňku posudku, který zpracoval na žádost žalované, a souhlasí, že se jedná o činnosti nezbytné k realizaci stavebních prací jako celku. Odvolací soud se tedy ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že po odpočtu zálohy složené žalovanou ve výši 56 100 Kč, lze na základě provedeného dokazování pokládat za limitovanou cenu provedených prací částku 214 793 Kč.

16. Pokud soud prvního stupně neuznal námitku započtení uplatněnou žalovanou ve vztahu k náhradě škody přesahující milion korun s odkazem na ust. § 1987 o. z., pak i s tímto závěrem odvolací soud souhlasí, neboť uvedená pohledávka tvrzená žalovanou je mezi účastníky sporná, vyžaduje rozsáhlé dokazování, a v tomto řízení je ji nutno hodnotit, jak správně dovodil soud prvního stupně, jako pohledávku nezpůsobilou k započtení pro její zatím neurčitost.

17. Ve vztahu k zápočtu nároku žalované na náhradu škody v částce 27 759 Kč v podobě slevy z nájmu poskytnutého žalovanou jedné z nájemnic bytu, kde došlo k probourání stěny, odvolací soud nesdílí názor soudu prvního stupně, že ho lze pokládat za účinný. Tvrzená pohledávka má představovat slevu z nájmu při užívání sklepních prostor. Odvolací soud souhlasí s argumentací žalobkyně, že lze stěží dovodit příčinnou souvislost mezi danou slevou a škodou, jež žalované probouráním stěny vznikla. Podle žalobkyně by náklady na odstranění vzniklé škody měly být mnohonásobně nižší než sleva na nájemném, kterou žalovaná nájemnici poskytla. V daném kontextu je zřejmé, že také danou pohledávku je nutno hodnotit jako nejistou a neurčitou a v tom důsledku zjevně nezpůsobilou k započtení ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o. z.

18. Z vyložených důvodů odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I, ukládajícím žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 187 034 Kč s příslušenstvím, jako věcně správný a zákonný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil a ve výroku II v části odvoláním napadené, tj. v rozsahu zamítnutí žaloby co do částky 27 759 Kč s příslušenstvím, rozsudek za podmínek ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit kromě částky uvedené ve výroku I rozsudku soudu prvního stupně žalobkyni i tuto další částku 27 759 Kč s příslušenstvím.

19. O nákladech řízení před soudem prvního stupně rozhodoval odvolací soud podle ust. § 224 odst. 2 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. V důsledku změny napadeného rozhodnutí činí procesní úspěch žalobkyně v částce 214 793 Kč s příslušenstvím v poměru k předmětu řízení, jímž je částka 312 351 Kč, 69 %, a její procesní neúspěch 31 %, a proto má nárok na 38 % účelně vynaložených nákladů řízení. Pokud jde o tyto náklady řízení, ty byly správně soudem prvního stupně vyčísleny na částku 247 078,50 Kč, přičemž 38 % z této částky představuje 93 889,80 Kč, které žalobkyni vůči žalované náleží. Námitce žalobkyně, že jí má náležet vyšší procento na náhradě za zaplacený soudní poplatek a zálohu na znalecký posudek, nelze přisvědčit, neboť náklady řízení sestávají jak ze zaplaceného soudního poplatku, složených záloh, tak odměny za právní zastoupení a z jejich souhrnné výše se pak podle poměru úspěchu ve věci přiznává účastníku převážně úspěšnému náhrada nákladů řízení. Vzhledem k uvedenému odvolací soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně včetně prvého odvolacího řízení, které skončilo kasačním rozhodnutím, částku 93 889,80 Kč, jejíž splatnost určil dle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a k rukám právního zástupce žalobkyně.

20. Dále rozhodl odvolací soud znovu a odlišně od soudu prvního stupně, a to s ohledem na změněný poměr úspěchu a neúspěchu účastníků, i o státem zálohovaných nákladech řízení splatných Okresnímu soudu Plzeň – sever, které činily podle obsahu spisu 3 214 Kč na znalečném vyplaceném soudnímu znalci , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyni tak bylo uloženo uhradit 31 % těchto nákladů, tj. v částku 996 Kč a žalované 69 %, tedy částku 2 218 Kč, v obou případech v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

21. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst.1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení plně procesně úspěšná, a proto má právo na plnou náhradu nákladů tohoto odvolacího řízení, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení za dva úkony právní služby (sepis odvolání, účast na odvolacím jednání) v sazbě 9 580 Kč dle ust. § 7 a. t. spolu se dvěma režijními paušály po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 a. t., to vše spolu s DPH 21 %, celkem v částce 24 272,60 Kč. Náhradu těchto nákladů uložil odvolací soud žalované zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku (ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám jejího právního zástupce (ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.).