13 CO 50/2023

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Havlové a soudců Mgr. Jiřího Novotného a JUDr. Hany Zemanové ve věci žalobce: ; anonymizována čtyři slova obec a číslo , anonymizováno , PSČ číslo IČO sídlem adresa anonymizováno obec zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: ; jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa zastoupená obecným zmocněncem jméno příjmení bytem adresa o 159 994,76 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 19. 12. 2022, č. j. 5 C 204/2022-73

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 9 438 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 159 994,76 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 16. 11. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 54 817,13 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II).

2. Žalobce se domáhal po žalované, která byla dříve z titulu vlastnictví bytové jednotky [číslo] vymezené v budově bytového domu [adresa], postavené na pozemcích p. st. [anonymizováno] a [anonymizováno] v k. ú. [obec], členkou žalobce, náhrady škody v částce 159 994,76 Kč z důvodu porušení povinnosti žalovanou dle ust. § 1183 obč. zákoníku a stanov žalobce, když k opakovaným výzvám žalobce nezpřístupnila prostory lodžie náležející k bytové jednotce [číslo] k provedení prací (sanace, opravy a zateplení domu [obec a číslo], [anonymizováno]), o nichž bylo rozhodnuto nejvyšším orgánem žalobce – Shromážděním vlastníků, a to usnesením ze dne 26. 11. 2018. Během prací prováděných podle časového harmonogramu stavební firmou na základě smlouvy o dílo uzavřené žalobcem s uvedenou stavební firmou žalovaná a osoby s ní žijící, respektive osoby, jimž umožnila do bytové jednotky přístup, zabránily stavební společnosti ve výkonu prací jednak nevyklizením prostor lodžie, a jednak svojí fyzickou přítomností na ní a slovním a i fyzickým bráněním provedení prací. Z toho důvodu nemohla být v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo část domu, tj. lodžie u bytové jednotky žalované [číslo] zrekonstruována a zateplena a dokončovací práce musely být provedeny až s odstupem poté, kdy byly prostory lodžie zpřístupněny novým vlastníkem předmětné bytové jednotky, a žalobce za dodatečné dokončení rekonstrukce uhradil stavební firmě nad rámec rozpočtu dle smlouvy o dílo žalovanou částku. Soud prvního stupně z provedených důkazů (fotografie a videozáznamy prokazující, že v době, kdy stavební společnost rekonstruovala předmětný bytový dům, nebyla lodžie patřící k bytové jednotce [číslo] žalovanou i přes předchozí výzvy žalobce vyklizena a nebyla zpřístupněna, kdy podle videozáznamu bývalý manžel žalované a dcery žalované byli fyzicky přítomni na lodžii, bývalý manžel žalované slovně bránil pracovníkům firmy ve vstupu na lodžii z lešení), vzal za prokázáno, že žalovaná porušila svoji zákonnou povinnost dle § 1183 odst. 1 o. z. vyklidit a zpřístupnit lodžii, která jí plynula z řádně přijatého rozhodnutí žalobce, proto podle § 2910 o. z. je povinna nahradit žalobci škodu představující částku, kterou musel žalobce zaplatit stavební firmě z důvodu, že rekonstrukce musela být dodatečně dokončována. Za prokázanou měl soud příčinnou souvislost mezi porušením zákonné povinnosti žalovanou a vznikem škody, neboť bránění provedení rekonstrukčních a zateplovacích prací na lodžii žalované bylo příčinou dodatečně vzniklých nákladů žalobce, když bylo prokázáno, že bez dokončení zateplení a neprovedení tzv. kompletní obálky budovy by vznikala škoda další. Obranu žalované, že žalobce neměl přistoupit k provedení prací v době, kdy z podnětu žalované probíhalo soudní řízení o určení neplatnosti rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek, kterým bylo rozhodnuto o provedení předmětných prací, soud neshledal důvodnou se závěrem, že samotná žaloba na určení neplatnosti přijatého rozhodnutí o revitalizaci domu nezpůsobovala odkladný účinek na provedení schválených prací prováděných stavební společností v souladu se smlouvou o dílo uzavřenou žalobcem a prováděných stavební firmou ve sjednaném časovém harmonogramu a jinými - civilními prostředky uplatněnými v soudním řízení – nebyl postup žalobce zpochybněn. Důvodnou neshledal soud prvního stupně ani druhou námitku žalované uplatněnou v řízení, že sama rekonstrukčním pracím na lodžii nebránila, a pokud tak činil její bývalý manžel či dcery, bylo to pouze po krátkou dobu a stavební společnost mohla sanační práce udělat jindy. Odkázal na ust. § 2216 o. z., kdy žalovaná je odpovědná i za jednání osob, jímž umožní byt užívat a k námitce, že stavebním pracím mělo být třetími osobami bráněno jen po omezenou dobu, soud prvního stupně uvedl, že povinností žalované bylo byt zpřístupnit s odkazem na její zákonnou povinnost dle § 1183 odst. 1 o. z., což neučinila, a povinností stavební firmy vykonávající práce podle časového harmonogramu dle smlouvy o dílo, kdy k vyklizení a zpřístupnění lodžie byla žalovaná předem vyzvána a tuto povinnost nesplnila, nebylo opakovaně ověřovat, zda budou pracovníci stavební firmy na lodžii vpuštěni či nikoli. Z uvedených důvodů, tedy pro porušení zákonné povinnosti žalovanou, žalobě vyhověl, když výše škody byla listinami provedenými k důkazu (Dodatky č.1 a č. 2 ke smlouvě o dílo, faktury včetně rozpočtových položek) prokázána. Výrok o nákladech řízení odůvodnil soud prvního stupně ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., plným úspěchem žalobce ve věci, a přiznal mu náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek a náklady právního zastoupení sestávající z odměny 7 500 Kč za 1 úkon právní služby, a to za 5 úkonů právní služby vykonaných zástupcem žalobce a specifikovaným v odůvodnění napadeného rozsudku, 5 režijních paušálů po 300 Kč ke každému z těchto úkonů, náhrady cestovného, náhrady za ztrátu času stráveného na cestě k jednáním soudu, rovněž dle specifikace provedené v odůvodnění rozsudku, celkem 54 817,13 Kč.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Namítala, že soud prvního stupně rozhodl na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci, když neprovedl důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností (odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. d/ o.s.ř.), jako např. výslech svědka pana [příjmení], ohledně něhož dle žalované není pravda, že pan [příjmení] aktivně rekonstrukci nebránil, přesto rekonstrukce jeho lodžie byla provedena, dále prověření protokolů ze dvou výjezdů Policie ČR. Dále namítala, že nebyla zohledněna časová prodleva mezi podáním žaloby na neplatnost usnesení SVJ o revitalizaci, kdy soud v řízení sp. zn. [spisová značka] o žalobě rozhodl až po ukončení rekonstrukce, přičemž v řízení se řešila otázka vlastnictví lodžie. Konečně namítala, že žalobce v daném řízení nemá žádný důkaz o tom, že by žalovaná osobně fyzicky bránila stavební firmě v rekonstrukci. Uvedla, že není zodpovědná za to, že její bývalý manžel na balkóně slovně bránil pracovníkům v demontáži zábradlí a nesouhlasila s odkazem soudu na ust. § 2216 o. z., neboť žalovaná nebyla nájemcem, ale vlastníkem a má tedy právo chránit svůj majetek. Dále namítala, že žalobce měl a mohl lodžii v souladu s ust. § 159 o. z. kdykoliv vyklidit na náklady žalované, kdy s takovým postupem i počítala, a pokud tak žalobce nekonal, znamená to odpovědnost žalobce, nikoliv žalované. Dále se žalovaná v odvolání vymezila i proti závěru soudu, který rozhodoval o její žalobě na neplatnost usnesení žalobce, kde měl soud posuzovat vlastnictví či spoluvlastnictví lodžie ze stavebního hlediska a dle názoru žalované bylo soudem (v řízení sp. zn. [spisová značka]) rozhodnuto v rozporu s judikaturou Nejvyššího správního soudu. Dále pak v odvolání žalovaná uplatnila i námitku co do výše škody, k níž údajně mělo dojít, když stavební materiál měla stavební firma již nakoupený a mohlo se tak jednat pouze o převoz pěti polystyrénových desek, kyblíku lepidla, jedné role perlinky, což představuje maximálně jednu cestu malou dodávkou a náklady na postavení tří metrů lešení, kdy práce ani DPH se za půl roku dramaticky nijak nezvýšily. Konstatovala, že nikdy rekonstrukci nebránila, naopak to byla ona, kdo s návrhem na rekonstrukce domu přišel, nechtěla se pouze účastnit katastrofálně předražené akce, a proto uplatnila žalobu proti rozhodnutí společenství vlastníků. Dále v odvolání namítala, že v protokolu o jednání ze dne 14. 11. 2022 je uvedena spousta rozporuplných a lživých věcí, jimiž se následně soud při jednání 19. 12. 2022 nijak nezabýval, a dále, že pokud zástupce žalobce uváděl, že demontované zábradlí měla žalovaná sama umístit přes balkón a po nějaké době jej odnést do kontejneru, pak k tomu žalobce nemá žádné důkazy, naopak žalovaná disponuje důkazem, že zábradlí do kontejneru odnesl pracovník stavební firmy. Vytýkala soudu, že vycházel pouze z tvrzení právního zástupce žalobce, aniž by odstranil zásadní rozpory mezi jeho a jejím tvrzením. Navrhla proto zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Při odvolacím jednání pak obecný zmocněnec žalované, kterého si žalovaná zvolila pro zastupování její osoby v odvolacím řízení, doplnil odvolání žalované o popis okolností předcházejících uplatnění žaloby žalovanou na zneplatnění rozhodnutí žalobce, při němž bylo přijato usnesení o provedení zateplení a další rekonstrukce za uvedené ceny, popsal, že došlo i k zamlčení řádných úvěrových podmínek ze strany orgánů žalobce a žalovaná žalobu podala proto, aby se domohla pravdy a případně provedení rekonstrukce, kterou sama dříve z pozice člena výboru SVJ prosazovala, avšak za lepších podmínek, než jaké byly prezentovány ze strany žalobce. Zdůraznil, že žalobu na neplatnost rozhodnutí SVJ žalovaná uplatnila u soudu v únoru 2019, přičemž žalobce smlouvu o dílo na provedení předmětné rekonstrukce podle žalobou napadeného rozhodnutí uzavřel až následně dne 28. 3. 2019, aniž by vyčkal výsledku rozhodnutí soudu (žaloba žalovanou podána 21. 2. 2019 a řízení bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]). Dále zástupce žalované označil tvrzení žalobce, že to měla být žalovaná, kdo odmontované zábradlí z lodžie umístil nejprve na lodžii a posléze přemístil do kontejneru, za nepravdivé s tím, že žalovaná má důkaz, a to záznam na telefonu pořízený starší dcerou žalované o tom, že zábradlí do kontejneru odnesl pracovník stavební firmy. Žalovaná prostřednictvím svého zástupce navrhla změnu napadeného rozsudku a zamítnutí žaloby z důvodu, že veškeré tvrzení žalobce není podloženo řádně důkazy, a že i přivolaní příslušníci policie doporučovali buď dohodu zúčastněných nebo vyčkání rozhodnutí soudu o žalobě na neplatnost usnesení SVJ, a dále i z důvodu, že žalovaná komunikovala s pracovníky stavební firmy a bylo jí řečeno, že mají zákaz na lodžii vstupovat a cokoliv tam dělat, a to i za situace, kdy po druhém výjezdu policie rekonstrukční práce na domě ještě další tři měsíce trvaly a prokazatelně nikdo pracovníkům firmy již nebránil.

5. Žalobce ve vyjádření k odvolacím zdůraznil, že provedení revitalizace domu bylo žalobcem řádně schváleno a pokud jde o časovou souslednost, tj. uplatnění žaloby žalovanou na neplatnost rozhodnutí žalobce a uzavření smlouvy o dílo žalobcem, pak žalobce smlouvu o dílo se stavební firmou uzavřel 28. 3. 2019 v době, kdy neměl žádnou informaci o tom, že ze strany žalované bylo zahájeno řízeno o zneplatnění rozhodnutí žalobce, a pokud žalovaná v rámci uvedeného řízení podávala návrh na vydání předběžného opatření, soudem o něm bylo rozhodnuto 16. 4. 2019, kdy mu nebylo vyhověno, a tedy v době uzavření smlouvy o dílo neexistovala žádná právní skutečnost, která by uzavření smlouvy o dílo bránila. K námitkám žalované o časově omezeném bránění pracovníkům firmy k provádění stavebních prací žalobce prostřednictvím svého zástupce uvedl, že prokazatelně k zabránění provádění prací ze strany zástupce žalované došlo, opakovaně byla přivolána policie, přičemž na pracovníky stavební firmy nelze klást požadavek, aby opakovaně zkoušeli, zda už přístup na lodžii bude umožněn nebo nikoliv a ze strany uživatelů bytu žalované bude opět volána policie, jako k tomu došlo v předchozích dvou případech potvrzených i zástupcem žalované. Navrhl potvrzení napadeného rozsudku a přiznání nákladů odvolacího řízení.

6. Odvolací soud podle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, včetně předcházejícího řízení, přihlédl k obsahu odvolání podaného žalovanou, jakož i k vyjádření zástupců účastníků při odvolacím jednání a dospěl k závěru, že odvolání žalované nelze považovat za důvodné.

7. Soud prvního stupně zjistil správně a v dostatečném rozsahu skutkový stav a správně jej také právně posoudil. S jeho závěry se odvolací soud ztotožňuje.

8. Žalobce podanou žalobou ve znění jejího doplnění uplatnil po žalované nárok na náhradu škody, vzniklé mu porušením zákonné povinnosti žalované ve smyslu ust. § 1183 odst. 1 o.z. upravující povinnost vlastníka bytové jednotky zdržet se všeho, co brání údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu nebo pozemku, o nichž bylo řádně rozhodnuto, jsou-li prováděny uvnitř bytu nebo na společné části, která slouží výlučně k užívání vlastníka jednotky, umožnit do nich přístup, pokud k tomu byl předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu.

9. Odvolací soud se ztotožňuje se soudem prvního stupně učiněným na základě provedeného důkazního řízení, že žalobce prokázal všechny předpoklady pro vznik povinnosti žalované k náhradě škody podle ust. § 2910 o.z., a to protiprávní jednání žalované, vznik škody, která je v příčinné souvislosti se vznikem škody a zavinění. Protiprávní jednání žalované spočívá v porušení ust. § 1183 odst. 1 o.z. žalovanou vyklidit a zpřístupnit lodžii náležející k bytové jednotce, jejíž vlastníkem v době provádění rekonstrukce a zateplení domu [obec a číslo], [anonymizováno] v červnu a srpnu 2019 na základě rozhodnutí žalobce ze dne 26. 11. 2018, byla žalovaná vlastníkem. Pro znepřístupnění lodžie žalované nebyla rekonstrukce a celkové zateplení domu stavební firmou, provádějící stavební práce na základě smlouvy o dílo uzavřené žalobcem dne 28. 3. 2019, dokončeno, v důsledku čehož docházelo k negativním jevům (únik tepla z budovy, tepelné mosty v nezateplených místech a tím ovlivnění tepelně izolačních vlastností domu) a za dodatečné provedení opravy a zateplení lodžie po jejím zpřístupnění novým vlastníkem, žalobce uhradil nad rámec původního rozpočtu jednak částku 17 727,25 Kč dle dodatku č. 1 ze dne 18. 11. 2019 k původní smlouvě o dílo, za technické poradenství a vícepráce ke způsobu provedení dodatečného zateplení svislých a vodorovných čel, a dále částku 142 267,51 Kč dle dodatku č. 2 ze dne 20. 1. 2021 k uvedené smlouvě o dílo za dodatečnou revitalizaci lodžie v cenové úrovni roku 2021. Povinnost žalované zpřístupnit lodžii náležející k její bytové jednotce žalobce prokázal rozhodnutím nejvyššího orgánu žalobce – shromáždění vlastníků ze dne 18. 11. 2018, jehož platnost byla potvrzena soudem, když žaloba žalované na zneplatnění tohoto rozhodnutí byla pravomocně [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrzena, a dále i výzvami žalobce k vyklizení lodžií vlastníky bytových jednotek z června a srpna 2019. Znepřístupnění lodžie (jak její nevyklizení, tak aktivní bránění pracovníkům stavební firmy ve vstupu na lodžii bývalým manželem žalované, jemuž žalovaná přístup do bytové jednotky umožnila) bylo zcela bezpečně prokázáno k důkazu provedenými fotografiemi a dvěma videonahrávkami.

10. Pokud tedy soud prvního stupně na základě provedeného dokazování uzavřel, že žalovaná, která porušila zákonnou povinnost dle § 1183 odst. 1 o.z., odpovídá žalobci za škodu ve výši rovnající se nákladům, které musel žalobce za dodatečné dokončení rekonstrukce a dokončení celkového zateplení domu nad rámec původního rozpočtu smlouvy o dílo č. 6/ 2019 ze dne 28. 3. 2019 vynaložit, a jejichž výši žalobce prokázal k důkazu provedenými listinami (dodatky č. 1 a 2 ke smlouvě o dílo, faktura č. 2021 -102 včetně položkového výkazu výměr), odvolací soud s tímto závěrem souhlasí. Výše škody vyplývá z důkazů provedených při jednání, jehož se žalovaná zúčastnila (viz protokol o jednání ze dne 19. 12. 2022) a samotnou výši škody nijak nezpochybňovala. I přes poučení soudem dle ustanovení § 118b o.s.ř. o koncentraci řízení, a tedy povinnosti o uplatnění všech tvrzení a označení důkazů k nim do konce koncentrační lhůty, žalovaná na obranu proti nároku žalobce na náhradu škody vůči její osobě uplatnila pouze dvě námitky – jednak že žalobce neměl do doby rozhodnutí o její žalobě na neplatnost usnesení shromáždění vlastníků přistoupit k rekonstrukci a zateplení domu, ale že měl vyčkat až na konečné rozhodnutí, které bylo vydáno soudem až v říjnu 2020, a jednak že sama žalovaná přístupu pracovníkům stavební firmy na lodžii nebránila, a pokud tak učinili příslušníci její rodiny bylo to jen po omezenou dobu a práce tak mohly být provedeny stavební firmou následně. Jiné námitky zpochybňující nárok žalobce na náhradu škody žalovaná přes poučení soudu o koncentraci řízení dle § 118b o.s.ř. a i podle ust. 119a o.s.ř. při jednání, při němž soud provedl krom výše citovaných listinných důkazů k prokázání porušení zákonné povinnosti žalovanou a k prokázání výše škody i důkaz obsahem spisu [anonymizována dvě slova] [obec] sp.zn. [spisová značka], neuplatnila a ani neoznačila žádné jiné důkazy.

11. Pokud tedy žalovaná v odvolání namítala jako odvolací důvod nedostatečné zjištění skutkového stavu soudem prvního stupně proto, že nebyly provedeny důkazy navržené žalovanou, pak uvedený odvolací důvod dán není. Je nutno uvést, že předmětné řízení je sporným řízením, na něhož dopadá ust. § 118b o.s.ř. upravující koncentraci řízení, a z něhož vyplývá, že účastník řízení může uplatňovat rozhodné skutečnosti a důkazy jen do stanovené doby. Jak shora podrobně popsáno, žalovaná obranu proti nároku žalobce založila na dvou skutečnostech (nemožnost provedení rekonstrukcí žalobcem do doby rozhodnutí o její žalobě na zneplatnění shromáždění vlastníků z 18. 11. 2018 a že sama žalovaná v provedení prací nebránila, případně příslušníci rodiny tak činili pouze omezeně a krátkou dobu), s nimiž se soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí vypořádal a řádně zdůvodnil, proč tyto námitky neshledal opodstatněnými. Žádné jiné tvrzení zpochybňující správnost uplatněného nároku žalovaná, ač poučena o koncentraci řízení ve smyslu ust. § 118b odst. 1 o.s.ř., neučinila, a ani neoznačila žádné důkazy k takto při jednání uplatněné a specifikované obraně proti nároku žalobce.

12. Pokud pak žalovaná v odvolání namítala, že měl soud prvního stupně mimo jiné provést výslech svědka [příjmení], jemuž i přes jeho nesouhlas byla rekonstrukce lodžie na rozdíl od žalované provedena, pak k tomu je nutno uvést, že jednak uvedený důkaz žalovanou navržen po poučení ve smyslu ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. a § 119a odst. 1 o.s.ř. nebyl, a jednak by nebyl s ohledem na uplatněnou obranu žalované ani opodstatněn, neboť dle sdělení žalobce se v případě lodžie užívané panem [příjmení] jednalo o situaci odlišnou od žalované, neboť nešlo o lodžii přináležející k bytové jednotce, jako v případě žalované, ale o lodžii přístupnou ze společných částí (z chodby) domu.

13. Další námitky žalované uvedené v odvolání, ve vztahu k výši požadované škody, nebyly žalovanou řádně do doby koncentrace řízení uplatněny. Jak již shora podrobně popsáno, z obsahu protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 19. 12. 2022, při němž byla žalovaná přítomna a dostalo se jí poučení o koncentraci řízení a nutnosti uplatnit všechna tvrzení zpochybňující nárok žalobce a označit k tomu důkazy do doby rozhodnutí soudu prvního stupně, žádné tvrzení, jímž by se vymezovala i proti výši uplatněného nároku, neuvedla. Pokud tak učinila až v podaném odvolání, jde o nepřípustné novoty, k nimž odvolací soud ve smyslu ust. § 205a o.s.ř. nemůže přihlížet.

14. S dalšími v odvolání žalované uplatněnými a v odvolacím řízení přípustnými námitkami, tj. že nemělo být žalobcem přistoupeno k rekonstrukci dříve, než bylo rozhodnuto o žalobě žalované na neplatnost rozhodnutí žalobce, že osobně žalovaná sama rekonstrukčním pracím nebránila, a pokud tak činili příslušníci její rodiny, bylo to pouze po omezenou dobu, se soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí vypořádal, neshledal je důvodnými a s jeho závěry, jak již výše uvedeno, se odvolací soud ztotožnil. Správně soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce smlouvu o dílo na revitalizaci domu včetně zateplení uzavřel na základě rozhodnutí přijatého nejvyšším orgánem žalobce, a byť se tak stalo po podání žaloby žalovanou na zneplatnění tohoto rozhodnutí, žalobci nebránila žádná zákonná překážka k uzavření předmětné smlouvy o dílo, když odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že podání samotné žaloby na zneplatnění rozhodnutí žalobce, nezpůsobuje odkladný účinek platně přijatého rozhodnutí, jehož platnost byla následně pravomocně potvrzena a soudem nebylo žalobci uloženo zdržet se provádění rekonstrukce. Správně tedy soud prvního stupně dovodil, že žalované svědčila zákonná povinnost ve smyslu ust. § 1183 o.z. zpřístupnit prostory lodžie za účelem provedení stavebních prací a v řízení pak bylo provedenými důkazy (fotografie a videa) zcela nepochybně prokázáno, že povinnost žalovaná nesplnila, a to nejen v důsledku nevyklizení věcí, ale především aktivním zabráněním pracovníkům stavební firmy v provedení zateplení a rekonstrukce lodžie, přičemž žalovaná tento úmysl zabránit v rekonstrukci lodžie prezentovala, jak vyplývá ze spisu Okresního soudu v [anonymizováno] [obec] sp.zn [spisová značka], provedeného soudem prvního stupně k důkazu, také ve svém podání ze dne 11. 9. 2019, kterým uplatnila odvolání proti usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jímž bylo vydáno předběžné opatření, kterým bylo žalované ukládáno zpřístupnit lodžii za účelem provedení předmětných rekonstrukčních prací. V podaném odvolání žalovaná potvrzovala, že nesouhlasí s provedením rekonstrukce podle uvedeného rozhodnutí žalobce a že se nehodlá uvedenému rozhodnutí až do doby, kdy o její žalobě na zneplatnění uvedeného rozhodnutí bude soudem rozhodnuto, podřídit.

15. Pokud tedy soud prvního stupně na základě provedeného důkazního řízení s ohledem na v době rozhodnutí soudu prvního stupně jediné uplatněné námitky žalované k nedůvodnosti nároku žalobce vyhověl, považuje odvolací soud rozhodnutí za věcně správné a zákonu odpovídající, a proto ho podle § 219 o.s.ř. potvrdil, včetně správného výroku o nákladech řízení.

16. Výrok o nákladech odvolacího řízení pak vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 224 odst. 1 o.s.ř., kdy v odvolacím řízení úspěšnému žalobci náleží i náhrada nákladů této fáze řízení, které spočívají v odměně za právní zastoupení za 1 úkon právní služby (účast při jednání) ve výši 7 500 Kč (§ 7 a.t.), 1 režijní paušál ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a ze součtu uvedených částek 21 % DPH, celkem 9 438 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).