13 CO 55/2022

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Havlové a soudců Mgr. Jiřího Novotného a JUDr. Hany Zemanové v právní věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; jméno příjmení, narozený dne datum bytem adresa o zaplacení 10 137,34 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 24. 11. 2021, č. j. 11 C 316/2021-22

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II dotčeném odvoláním mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 479,20 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 1 270,50 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Napadeným rozhodnutím soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 137,34 Kč s přísl. jako náhradu za výplatu, kterou poskytla obec anonymizována dvě slova (právní předchůdce žalobkyně) z garančního fondu podle ust. § 24 odst. 9 zák. č. 168/1999 Sb. poškozenému v souvislosti s dopravní nehodou, kterou zavinil žalovaný vozidlem, k němuž neměl uzavřené povinné ručení. Současně uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč Náklady řízení zahrnují soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (AT), tři režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH. Žalobkyně se proti výroku II o nákladech řízení včas odvolala. S poukazem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu a rozhodnutí odvolacích soudů napříč republikou uváděla, proč neměl být § 14b AT aplikován. Žádala, aby odvolací soud nákladový výrok změnil a přiznal jí náhradu nákladů řízení podle ust. § 7 a ust. § 11 AT ve výši 8 479,20 Kč. Odvolací soud přezkoumal napadený výrok rozhodnutí včetně předcházejícího řízení (ust. § 212, § 212a o. s. ř.) a aniž za podmínek ust. § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř. nařizoval jednání, dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné. Rozhodnutí o nákladech řízení podle ust. § 14b AT představuje výjimku z obecné zásady, podle které úspěšnému účastníku v řízení o zaplacení peněžité částky náleží náklady ve výši stanovené v ust. § 7 AT. Taková výjimka předpokládá splnění několika podmínek spočívajících v podání návrhu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž předmětem je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. V přezkoumávané věci však tomu tak není. Předmětem řízení je speciální postižní nárok obec anonymizována dvě slova vyplývající z ust. § 24 odst. 9 zák. č. 168/1999 Sb. ve znění od 1. 1. 2018, který vznikl výplatou plnění z garančního fondu ve výši jedné třetiny toho, co obec anonymizována dvě slova plnila poškozenému. Uplatněný žalobní nárok není nárokem na náhradu škody, ale nárokem sui generis a nelze tedy bez dalšího dovodit, že by se jednalo o jednoduchý či bagatelní spor, v němž by zástupkyně žalobkyně pouze jednoduše rutinním způsobem vyplnila žalobní návrh na ustáleném vzoru poté, co by si obstarala typizované podklady od obec anonymizována dvě slova, resp. od žalobkyně. Protože škoda při provozu motorového vozidla může být v každém dílčím případě způsobena odlišným způsobem a může být důsledkem porušení různých právních povinností, musí být v každé takové žalobě vylíčeny skutečnosti zcela svébytně zakládající v tom kterém případě odpovědnost provozovatele za škodu způsobenou provozem vozidla. Žaloba přitom musí obsahovat i skutečnosti určující výši této škody, které jsou rovněž v každé konkrétní věci rozdílné. Lze tudíž uzavřít, že řízení bylo zahájeno žalobou, která nevykazuje znaky tzv. formulářové žaloby ve smyslu ust. § 14 b odst. 1 písm. a) AT, tedy žaloby, která by měla podobu ustáleného vzoru, jenž se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře. Žalobkyně jako právnická osoba má v dané věci právo být zastoupena advokátem a s ohledem na její procesní úspěch v řízení jí přísluší podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů řízení ve výši stanovené § 7 AT, která zahrnuje tři úkony právní služby po 1 540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se skutkovým a právním rozborem a sepsání žaloby), dále tři režijní paušály po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 AT, to vše s 21 % DPH a na náhradě za soudní poplatek 800 Kč. Vzhledem k uvedenému odvolací soud za podmínek ust. § 220 o. s. ř. napadený výrok rozsudku soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení změnil a žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 7 479,20 Kč. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která byla v odvolacím řízení úspěšná, byla přiznána náhrada za jeden úkon právní služby (sepis odvolání do výroku o nákladech řízení) ve výši 750 Kč dle § 7 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. c) AT (jedna polovina z částky 1 500 Kč, když tarifní hodnotou je částka 5 227,20 Kč představující rozdíl mezi odvolacím soudem přiznanými a soudem prvního stupně uloženými náklady řízení), jeden režijní paušál ve výši 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 AT, to vše s 21 % DPH, tj. celkem 1 270,50 Kč. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.