Krajský soud v Plzni · Rozsudek

13 Co 650/2024

č. j. 13 Co 650/2024-212

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-10-29 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSPL:2024:13.Co.650.2024.1

Citované zákony (7)

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Havlové a soudců Mgr. Jiřího Novotného a JUDr. Hany Zemanové ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 50 000 Kč o odvolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 5. 3 2024, č. j. 19 C 43/2020-176

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení v částce 4 273 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 50 000 Kč odpovídající kupní ceně vozidla, tak, že přikázal žalovanému zaplatit žalobci částku 15 000 Kč (výrok I). Co do částky 35 000 Kč žalobu zamítl (výrok II), dále přikázal žalobci i žalovanému podle poměru úspěchu ve věci uhradit náklady státu (výrok III, IV) a dále uložil žalobci povinnost uhradit žalovanému náklady řízení ve výši 18 997 Kč (výrok V).

2. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč z titulu odstoupení od kupní smlouvy ze 13. 1. 2018, na základě, které od žalovaného matka žalobce jako jeho právní předchůdkyně (zesnulá dne 14. 3. 2021) zakoupila osobní motorové vozidlo Ford Galaxy, RZ , SPZ, , a to pro podstatné porušení smlouvy spočívající v závadě, kdy v důsledku vadného turbodmychadla spadával za jízdy motor vozidla do nouzového stavu. Mezi stranami bylo nesporné, že uzavření kupní smlouvy předcházelo prohlášení žalovaného, že nechal vyměnit v prosinci 2017 na vozidle turbodmychadlo za repasované. V kupní smlouvě si strany ujednaly, že technický stav odpovídá stáří vozidla a počtu ujetých kilometrů, a kupující (matka žalobce) současně prohlásila, že po prohlídce vozidla, zkušební jízdě a seznámení se s poznatky prodávajícího o vozidle souhlasí s dohodnutou cenou, která byla sjednána v částce 50 000 Kč při najetých přes 269 000 km. Zhruba deset dní po uzavření kupní smlouvy začal žalobce s vozidlem jezdit do Spolkové republiky Německo, do města Straubing. Do té doby jej užíval pouze ke krátkým cestám po Domažlicích, kdy vozidlo nevyvinulo rychlost přesahující 60 km/h. Právě při cestách do Straubingu v průběhu měsíce února 2018 žalobce výše specifikovanou závadu automobilu zpozoroval. Matka žalobce žalovaného o předmětné vadě informovala. Žalovaný přislíbil, že závadu odstraní, což neučinil. Proto matka žalobce dopisem ze dne 3. 4. 2018 od kupní smlouvy odstoupila, a to z důvodu podstatného porušení smlouvy spočívajícího ve skryté vadě v podobě spadávání motoru do nouzového režimu, pro kterou nemůže být vozidlo řádně užíváno k provozu na pozemních komunikacích. Bez ohledu na uvedené však žalobce do doby odstoupení od kupní smlouvy najel vozidlem přes 4 000 km.

3. Žalovaný namítal, že turbodmychadlo bylo funkční, neboť jinak by žalobce nemohl 4000 km úspěšně najet.

4. Soud prvního stupně zaměřil pozornost předně na zjištění, zda nechal žalovaný skutečně turbodmychadlo vyměnit za repasované. Dospěl k závěru, že uvedené lze pokládat za prokázané výpověďmi svědků , jméno FO, a , jméno FO, ve spojení obsahem dodacího listu a faktury za objednané repasované turbodmychadlo od obchodní společnosti , Anonymizováno, Dílčí rozpory ve výpovědích slyšených svědků akceptoval soud prvního stupně jako tolerovatelné s ohledem na časový odstup jejich výpovědi od předmětné opravy. Dále soud prvního stupně provedl důkaz odborným vyjádřením a výpovědí znalce , tituly před jménem, Antonína Váchala, kterého přibral do řízení. Z odborného vyjádření znalce vyplynulo, že turbodmychadlo bylo vyměněno, ale pravděpodobně nebylo před výměnou řádně repasováno. Znalec na zvedacím zařízení vozidlo prohlédl, ověřil, že turbodmychadlo je po výměně, ale zjistil, že přetrvává jeho závadovost, která znemožňuje užití vozidla na komunikaci. Podle názoru znalce se vada turbodmychadla vyskytovala již ke dni uzavření kupní smlouvy ze dne 13. 1. 2018.

5. Z hlediska právního hodnocení posuzoval soud prvního stupně především otázku, zda byla právní předchůdkyně žalobce oprávněna odstoupit od kupní smlouvy podle ust. § 2106 odst. 1 písm. d) o. z., tedy z důvodu, že se na předmětném vozidle vyskytla (podstatná skrytá) vada spočívající ve spadávání motoru do nouzového režimu. Soud prvního stupně neztrácel ze zřetele, že předmětem koupě bylo použité, osmnáct let staré vozidlo s nájezdem přes 269 000 km. Nicméně dospěl k závěru, že odpovědnost za vady dopadá rovněž na věci použité a že za vadu použité věci lze považovat jen takový nedostatek, jenž ve své podstatě brání užití věci v souladu s účelem, k němuž se taková věc obvykle užívá. Právní předchůdkyně žalobce kupovala vozidlo za účelem jeho provozu na pozemních komunikacích. Pakliže tedy z dokazování vyplynulo, že vada turbodmychadla znemožňuje řádné použití vozidla v silničním provozu, pak znemožňuje řádné užití vozidla k obvyklému účelu. Podle soudu prvního stupně se jednalo o podstatnou vadu, která měla za následek podstatné porušení kupní smlouvy, neboť lze předpokládat, že právní předchůdkyně žalobce by kupní smlouvu neuzavřela, kdyby o závadě vyměněného turbodmychadla v době uzavření kupní smlouvy věděla. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že uvedená vada byla způsobilá založit právo žalující strany z vadného plnění.

6. Aby však právní předchůdkyni žalobce svědčilo právo odstoupit od smlouvy, muselo být dále prokázáno, že právní předchůdkyně žalobce vadu žalovanému vytkla bez zbytečného odkladu poté, co ji mohla při dostatečné péči zjistit. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že vzhledem k počtu žalující stranou ujetých kilometrů (cca 4 000 km) právní předchůdkyně žalobce zjevně vadu nevytkla v zákonné lhůtě, tedy bez zbytečného odkladu poté, co tuto vadu žalobce při svých cestách do Spolkové republiky Německo odhalil. Oznámení vady po tolika ujetých kilometrech a více než měsíci od okamžiku, kdy žalobce či jeho právní předchůdkyně mohli při vynaložení dostatečné péče vadu zjistit, nelze dle názoru soudu prvního stupně považovat za včasné oznámení vady ve smyslu ustanovení § 2111 o. z., a proto žalující strana pozbyla právo na odstoupení od smlouvy.

7. Soud prvního stupně však přistoupil k aplikaci ust. § 2112 odst. 2 o. z., podle něhož prodávající nemá právo na námitku opožděnosti notifikace vady, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že je namístě klást k tíži žalovaného, že poté, co nechal turbodmychadlo vyměnit za repasované, neověřil řádně zkušební jízdou, zda předchozí problém byl po výměně za repasované turbodmychadlo odstraněn, a zda je vozidlo tudíž v mezích svého stáří a opotřebení plně funkční. Podle soudu prvního stupně se tak žalovaný spolupodílel na vzniku daného stavu, a proto za situace, kdy žalující straně sice prekludovalo právo na odstoupení od smlouvy, nicméně jí v důsledku předestřené aplikace ust. § 2112 odst. 2 věta druhá o. z. nezanikla práva z vadného plnění, dospěl k závěru, že v zájmu spravedlivého řešení věci je namístě přiznat žalobci právo na přiměřenou slevu z kupní ceny 50 000 Kč, kterou stanovil svou úvahou ve smyslu ust. § 136 o. s. ř. v částce 15 000 Kč. Tuto částku žalobci přiznal a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

8. Rozsudek soudu prvního stupně napadli žalobce i žalovaný v plném rozsahu v zákonné lhůtě odvoláním.

9. Žalobce ve svém odvolání nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že bylo prokázáno, že žalovaný nechal vyměnit na vozidle turbodmychadlo za repasované. Nesouhlasil s tím, že by výše uvedené mělo být prokázáno výpověďmi svědků , jméno FO, a , jméno FO, . Soud prvního stupně uvedl, že měl svědek , jméno FO, vypovědět, že výměnu turbodmychadla pro žalovaného prováděl v době, kdy byl u svědka , jméno FO, na praxi. Žalobce poukazoval v odvolání na to, že , jméno FO, byl u , jméno FO, na praxi od roku 2012 do roku 2015, a proto nemohl být u , jméno FO, na praxi v prosinci v roce 2017, kdy mělo k výměně turbodmychadla dojít. Poukazoval na to, že faktura od společnosti , Anonymizováno, s.r.o. není na jméno žalovaného, ale na společnost , jméno FO, , takže tato faktura nedokazuje, že došlo k výměně turbodmychadla na předmětném vozidle. Poukazoval na rozpor mezi výpovědí , jméno FO, , který uvedl, že turbodmychadlo vyměnil sám za sebe pro žalovaného jako kamaráda zadarmo a tvrzení , jméno FO, , který uvedl, že výměnu turbodmychadla prováděl , jméno FO, , když u něj byl na praxi a že ho on dozoroval, což odporuje tvrzení , jméno FO, a je vyvráceno i již zmíněným zjištěním o tom, kdy byl , jméno FO, v učení. Dle mínění žalobce se soud prvního stupně s uvedenými rozpory nevypořádal.

10. Co se týče právního hodnocení věci soudem prvního stupně, žalobce nesouhlasil s tím, že právní předchůdkyně žalobce neměla vadu vytknout včas. Právní předchůdkyně žalobce se dozvěděla o vadě až od žalobce, když v polovině února začal jezdit do Německa. Ještě v únoru 2018 vadu (spadávání motoru do nouzového režimu) oznámila žalovanému, tedy bez zbytečného odkladu. Uvedené bylo prokázáno sms zprávami mezi původní žalobkyní a žalovaným. Z doložených sms zpráv vyplývá, že 1. 3. 2018 původní žalobkyně poslala sms zprávu žalovanému, že auto pořád spadává do nouzového režimu a že s ním následující den pojede do servisu, když on na její zprávy nereaguje. Vyplývá z toho, že obdobné zprávy již žalovanému musela v únoru 2018 posílat. Dle žalobce tedy vada byla vytčena včas bez zbytečného odkladu. Ze zákona nevyplývá, že by vada musela být vytčena písemně. Stačilo tedy její vytknutí telefonicky a sms zprávou.

11. Dle žalobce bylo v řízení prokázáno, že vozidlo mělo vadu v době prodeje, o které prodávající kupující nic neřekl, kupující nemohla auto řádně užívat, neplnilo účel, pro který ho zakoupila a jednalo se tudíž o podstatné porušení smlouvy dle § 2106 odst. 1 písm. d), kupující vytkla vadu řádně a včas a po právu odstoupila od smlouvy pro vážné porušení smlouvy. Navrhoval proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhoví v plném rozsahu.

12. Žalovaný ve svém odvolání nesouhlasil s tím, že soud prvního stupně posoudil vadu turbodmychadla jako skrytou. Poukazoval na to, že žalobce v odstoupení od smlouvy doslova uvedl, že při převzetí vozidla nebyla funkční brzda, ostřikovač skel a motor spadával do nouzového režimu. Žalobce oproti tomuto tvrzení v řízení před soudem prvního stupně uváděl, že spadávání motoru do nouzového režimu se začalo projevovat, až když jezdil s vozidlem do Spolkové republiky Německo v průběhu měsíce února 2018. Podle žalovaného je nemožné, aby v takto zásadní právní otázce byly nabízeny dva vůči sobě protichůdné skutkové scénáře. Poukazoval na to, že žalovaný najel s vozidlem do doby uplatnění vady více jak 4 000 km do Straubingu a zpět. To podle něho svědčí o tom, že nechal provést repasi turbodmychadla úspěšně. Má za to, že uvedené prokazuje, že v době přechodu nebezpečí škody na věci na žalobce bylo vozidlo ve stavu plně pojízdném, neboť není představitelné, aby s vozidlem, které padá do nouzového režimu (v tomto fakticky nelze jet povětšinou vyšší rychlostí než 50 km/h) byl žalobce ochoten jezdit mnoho kilometrů do Německa a zpět. Dále nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že měl a mohl vědět v době předání vozu žalující straně o tom, že turbodmychadlo je vadné. Pokud by tomu tak bylo, namítal, že by závadu reklamoval u společnosti , Anonymizováno, s.r.o. Byl však přesvědčený, že vozidlo je v pořádku, a proto mu nelze přičítat jakoukoliv formu nepoctivého jednání. Tomu, že bylo vozidlo bez vady nasvědčuje vysoký nájezd kilometrů během poměrně krátkého období. Pokud žalobce tvrdil, že tolik km nemohl najet, že pravděpodobně špatně fungoval tachometr, pak toto zůstalo jen v rovině neprokázaných tvrzení žalobce. Podle žalovaného byl postup soudu prvního stupně podle odst. 2 ust. § 2112 o. z. nesprávný a nemá oporu v provedeném dokazování. Má za to, že s ohledem na jím uplatněnou námitku opožděnosti notifikace došlo na straně žalobce k prekluzi práva z vadného plnění. Nad rámec uvedeného se žalovaný vyjádřil i k relevanci odborného vyjádření znalce , tituly před jménem, Antonína Váchala. Zdůraznil, že znalec podal v dané věci odborné vyjádření, nikoliv znalecký posudek. Odborné vyjádření znalce pokládá za nepřezkoumatelné. Znalci vyčítal, že se vyjadřoval k otázce, zda bylo, anebo nebylo repasováno turbodmychadlo, nicméně v rámci svého zkoumání neprovedl vyjmutí turbodmychadla, nijak ho nedelaboroval, dokonce ho ani nenafotil. Diagnostika pak byla prováděna pomocí softwaru určeného pro jiné vozidlo, než bylo vozidlo zkoumané. Použit byl software na jiný typ vozidla Volkswagen než Volkswagen Galaxy. Navrhoval, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu v plném rozsahu zamítne.

13. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení mu předcházejícího ve smyslu ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání účastníků nejsou důvodná.

14. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav věci v dostatečném rozsahu a věc také správně právně posoudil. Odvolací soud souhlasí se skutkovými závěry soudu prvního stupně potud, že zjištěná a žalobcem vytýkaná vada spočívající ve spadávání motoru vozidla za jízdy do nouzového stavu představovala vadu bránící obvyklému způsobu užívání vozidla. Šlo o vadu podstatnou, když není pochyb, že byla zapříčiněna závadou turbodmychadla, které patrně nebylo před výměnou řádně repasováno, což potvrzuje odborné vyjádření a následná výpověď ustanoveného soudního znalce. V případě, kdy by repas turbodmychadla byl proveden řádně, bylo možné vozidlem bez ohledu na jeho stáří a opotřebení ujet mnoho dalších kilometrů po pozemních komunikacích. Dílčí rozpory ve výpovědích svědků, jejichž výpovědí byla vlastní výměna turbodmychadla prokázána (, jméno FO, , , jméno FO, ), pokládá také odvolací soud za omluvitelné s ohledem na časový odstup. Pro vlastní posouzení věci je irelevantní, zda se předmětná vada na vozidle vyskytovala již v době přechodu nebezpečí škody na právní předchůdkyni žalobce, tedy ke dni uzavření kupní smlouvy ze dne 13. 1. 2018, anebo zda se projevila až při cestách žalobce do Spolkové republiky Německo. Stejně tak je nepodstatné, byla-li vada turbodmychadla zapříčiněna vadnou repasí či chybnou montáží samotného repasovaného turbodmychadla, neboť v obou případech by za vadu odpovídal žalovaný jako prodávající.

15. Soud prvního stupně posuzoval, zda byla právní předchůdkyně žalobce oprávněna s ohledem na výše specifikovanou podstatnou vadu vozidla odstoupit od kupní smlouvy ve smyslu ust. § 2106 odst. 1 písm. d) o. z. Správně proto zaměřil pozornost na posouzení otázky, zda právní předchůdkyně žalobce vytkla vadu žalovanému bez zbytečného odkladu poté, co ji mohla při dostatečné péči zjistit (ust. § 2111 o. z.).

16. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce přes poučení, jehož se mu o povinnosti tvrzení i důkazní dostalo, neprokázal, kdy vadu zjistil. Závěr soudu prvního stupně, posoudil-li z hlediska výsledků dokazování okamžik vytknutí vady právní předchůdkyní žalobce dne 1. 3. 2018 jako opožděný, pokládá odvolací soud za plně odpovídající. Potom je rovněž správný závěr soudu prvního stupně, že v případě opožděné notifikace nastupuje ust. § 2111 o. z. a dochází k prekluzi práva na odstoupení od smlouvy. Ostatní práva z vadného plnění zůstávají nedotčena. Námitku, že vada nebyla včas oznámena, nemá prodávající právo uplatnit, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět (ust. § 2112 odst. 2 o. z.). Odvolací soud souhlasí, že je namístě klást k tíži žalovaného, že ačkoliv nechal turbodmychadlo vyměnit za repasované, neověřil po jeho výměně zkušební jízdou, zda byl problém odstraněn. Tím se skutečně spolupodílel na vzniku závadového stavu, o čemž z hlediska své odbornosti musel vědět. Zůstala-li za daného stavu žalobci zachována práva z vadného plnění s výjimkou práva odstoupit od smlouvy, pak je přiměřené a odpovídající, pokud soud prvního stupně svou úvahou ve smyslu ust. § 136 o. s. ř. přiznal žalobci přiměřenou slevu z kupní ceny v částce 15 000 Kč. Zatěžovat řízení další znaleckou expertízou směřující ke zjištění odpovídající slevy z kupní ceny by odporovalo zásadě procesní ekonomie řízení.

17. Vzhledem k výše uvedenému pokládá odvolací soud po zvážení všech rozhodných okolností rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný a zákonný, a proto ho včetně plně odpovídajících nákladových výroků podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Odvoláními obou účastníků bylo napadeno celé rozhodnutí ve věci, a proto je přiznána žalovanému, převážně úspěšnému v odvolacím řízení, náhrada nákladů řízení podle poměru jeho procesního úspěchu v rozsahu 40 %. Žalovaný uplatnil nárok na náhradu nákladů právního zastoupení za dva úkony právní služby – sepis odvolání a účast na jednání před odvolacím soudem, a to v sazbě mimosmluvní odměny z tarifní hodnoty sporu 50 000 Kč dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále a. t.) v částce 3 100 Kč spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 a. t. za každý úkon právní služby, dále náhradu cestovních výloh právního zástupce žalovaného za cestu z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, a zpět osobním automobilem s průměrnou spotřebou nafty 4,7 l/100 km při ceně paliva 38,70 Kč/l dle vyhl. č. 398/2023 Sb. a sazbě základní náhrady 5,60 Kč/km dle téhož předpisu, celkem 802 Kč, a dále za promeškaný čas na cestě právního zástupce k jednání před odvolacím soudem za 4 půlhodiny po 100 Kč dle ust. § 14 odst. 3 a. t., to vše spolu s DPH 21 % a celkem 9 682,44 Kč. Dále žalovanému náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek za odvolání 1 000 Kč, celkem 10 682,44 Kč. Z této částky mu pak byla podle procesního úspěchu přiznána částka 40 %, tj. 4 272,976 Kč, zaokrouhleno 4 273 Kč. Tuto částku pak odvolací soud uložil žalobci k úhradě k rukám právního zástupce žalovaného (ust. § 140 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.