14 CO 135/2023

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., a soudců Mgr. Jany Boškové a JUDr. Viktora Vaške ve věci žalobkyně: ; obec anonymizována dvě slova, IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; jméno příjmení, narozený dne datum bytem adresa o zaplacení 26 520 Kč s příslušenstvím na základě odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 22. 2. 2023, č. j. 16 C 45/2022-45,

I. Napadený rozsudek se ve výroku I mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 5 590 Kč s úroky z prodlení ve výši 10% za dobu od 27. 1. 2020 do zaplacení, 7 085 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25% za dobu od 18. 1. 2020 do zaplacení, 7 865 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25% za dobu od 20. 1. 2021 do zaplacení, 5 980Kč s úroky z prodlení ve výši 8,5% za dobu od 21. 7. 2021 do zaplacení a 1 200 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její advokátky do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 2 513 Kč.

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem žalobu o zaplacení částky 26 520 Kč s příslušenstvím a částky 1 200 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok I) a žádnému účastníku nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

2. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce požadoval příspěvek za vozidlo registrační značka provozované v období od 21. 7. 2019 do 31. 8. 2020 bez uzavření pojištění odpovědnosti z provozu. Podle sdělení stát. instituce byl jako vlastník a provozovatel tohoto vozidla v předmětné době evidován nikoliv žalovaný, ale příjmení příjmení. Byť z předloženého výpisu poskytnutého žalobcem se zdá vyplývat, že v uvedeném období byl evidován jako vlastník i provozovatel vozidla žalovaný, nejde ve skutečnosti o výpis z registru vozidel. Žalovaný tedy není ve věci pasivně legitimován.

3. Žalobkyně se proti rozsudku včas odvolala a uvedla, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil, případně jej zrušil a vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Žalobkyně na základě rozsudku požádala Odbor registru vozidel a řidičů stát. instituce o sdělení informací ohledně vozidla registrační značka a z tohoto sdělení vyplývá, že jako vlastník a provozovatel byl v období od 24. 11. 2015 do 5. 5. 2021 evidován žalovaný. Nadto žalobkyně prokazovala vlastnictví vozidla výpisem z registru silničních vozidel.

4. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

5. Odvolací soud doplnil dokazování a zjistil následující:

6. Ze sdělení stát. instituce, Odbor registru vozidel a řidičů z 12. 4. 2023, předloženého žalovanou vyplývá, že jako vlastník a provozovatel silničního vozidla registrační značka, příjmení jméno číslo, příjmení příjmení, byl od 24. 11. 2015 do 5. 5. 2021 evidován jméno příjmení, od 5. 5. 2021 dosud je evidován příjmení příjmení.

7. Ze zprávy stát. instituce, Odbor registru vozidel a řidičů z 12. 6. 2023, vyžádané odvolacím soudem, vyplývá, že jako vlastník a provozovatel silničního vozidla registrační značka, příjmení jméno číslo, příjmení příjmení, byl od 24. 11. 2015 do 5. 5. 2021 evidován jméno příjmení, od 5. 5. 2021 dosud je evidován příjmení příjmení. Spisovou dokumentaci místní správní orgán neeviduje, neboť převod na pana příjmení byl proveden na registračním místě obec a převod na pana příjmení na registračním místě obec. 8. stát. instituce, Odbor dopravy – registr vozidel, sdělil odvolacímu soudu na základě jeho dotazu, že kopie listin, které byly podkladem pro zápis žalovaného tímto úřadem do registru silničních vozidel dne 24. 11. 2015, již nejsou k dispozici, neboť byly předány ke skartaci.

9. Ze sdělení stát. instituce, Odbor správní a dopravní, bylo zjištěno, že dne 5. 5. 2021 podal příjmení příjmení, jako nový vlastník silničního vozidla, Žádost o změnu vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla, a to vozidla registrační značka, příjmení jméno číslo z dosavadního vlastníka jméno příjmení. Z připojeného osvědčení o registraci vozidla anonymizováno číslo vyplývá, že žalovaný byl evidován jako vlastník a provozovatel tohoto vozidla, přičemž zápis o evidenci byl proveden 24. 11. 2015 v obec příjmení příjmení je evidován jako vlastník a provozovatel tohoto vozidla na základě zápisu provedeného 5. 5. 2021 v obec.

10. Odvolací soud má na základě toho za prokázaný skutkový stav uvedený v žalobě. Tedy bylo prokázáno, že žalovaný byl v době od 24. 11. 2015 do 5. 5. 2021 evidován jako vlastník a provozovatel motorového vozidla registrační značka, aniž by od 21. 7. 2019 až do 31. 8. 2020 bylo k vozidlu zaplaceno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

11. Podle § 1 odst. 2 písmeno a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“) platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

12. Podle § 4 odst. 1 zákona, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

13. Podle § 4 odst. 2 zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel, je provozovatelem vozidla.

14. Požadovala-li žalobkyně zaplacení příspěvku za každý den porušení této povinnosti za čtyři období (1) 21. 7.2019 – 14. 10. 2019, 2) 15. 10. 2019 – 31. 1. 2020, 3) 1. 2. 2020, 4) 1. 6. 2020 – 31. 8.2020) je její návrh důvodný, neboť po celé toto období byl žalovaný vlastníkem i provozovatelem předmětného vozidla. Bylo prokázáno, že žalobkyně splnila svoji povinnost stanovenou v § 4 odst. 7 zákona a řádně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku, a to samostatně za každé žalované období.

15. Výše požadovaného příspěvku byla žalobkyní pro všechna období správně vyčíslena, a to vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Výši denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

16. Žaloba je důvodná i v části požadovaných úroků z prodlení Žalobkyni náleží právo na jejich zaplacení podle § 1970 o. z., neboť žalovaný byl s plněním vůči žalobkyni v prodlení. Výše úroků vychází z § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Příspěvky se staly splatnými uplynutím 30 dnů od doručení výzev.

17. Žalobkyně má dále právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (zaslání výzev k zaplacení příspěvku do garančního fondu). Výše náhrady činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999, o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla za každou z nich); celkem tedy 1 200 Kč.

18. Soud prvního stupně žalobu zamítl, když uzavřel, že nebyla prokázána pasivní legitimace žalovaného. Přitom vycházel z chybné zprávy stát. instituce, odboru registru vozidel a řidičů. Protože doplněním dokazování odvolacím soudem byl zjištěn jiný skutkový stav, než z jakého vycházel soud prvního stupně, odvolací soud jeho rozsudek změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 2 o. s. ř.

20. Žalobkyni, která byla v řízení jak před soudem prvního stupně, tak před soudem odvolacím zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů. Náklady žalobkyně se skládají ze zaplaceného soudního poplatku (ve výši 1 061 Kč) a nákladů za zastoupení žalobkyně advokátem. O nákladech za právní zastoupení bylo rozhodnuto podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“).

21. Výše nákladů za právní zastoupení byla stanovena podle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. advokátního tarifu, a to za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, sepis žaloby, sepis odvolání) po 300 Kč včetně tří náhrad hotových výdajů advokáta po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písmeno a) advokátního tarifu). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. byla odměna advokáta a náhrada hotových výdajů zvýšena o daň z přidané hodnoty ve výši 21%, tedy z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Pokud žalobkyně požadovala přiznání odměny i za úkon právní služby spočívající v zaslání předžalobní výzvy prostřednictvím její zástupkyně, tento úkon nepovažuje odvolací soud za účelný, a proto za něj odměnu, ani náhradu hotových výdajů nepřiznal. Uvedené výzvě předcházely upomínky žalobkyně, které splňovaly náležitosti předžalobní výzvy podle § 142a odst. o. s. ř. Proto lze tento úkon hodnotit jako nadbytečný, tedy neúčelný. Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.