14 Co 207/2024

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., a soudců Mgr. Jany Boškové a JUDr. Viktora Vaške ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A : Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného , 348 02 Stráž zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o žalobě žalovaného na zrušení smíru na základě odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Tachově ze dne 16. 7. 2024, č. j. 19 C 169/2024-54

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku náklady odvolacího řízení ve výši , částka, .

1. Soud prvního stupně zamítl žalobu, jíž se žalovaný domáhal, aby soud zrušil soudní smír schválený usnesením Okresního soudu v Tachově ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

2. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že schválený smír neodporuje právním předpisům, vyřešen. V bodech jedna, dva a tři smíru žalobkyně fakticky pouze uznala hranici pozemku v místě nyní stojícího plotu. V bodech čtyři a pět soud záměrně použil slovo „zajistí“, neboť jak účastníkům, tak soudu bylo známo, že vlastníkem pozemku , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1 v k. ú. , adresa, není žalovaný, ale jeho manželka. V řízení se nepodařilo bez pochyb prokázat, kudy vede hranice mezi pozemky a účastníci souhlasili s tím, že plot bude ve spoluvlastnictví, přestože jej stavěli a výstavbu a materiál hradili žalovaný a jeho manželka s tím, že protihodnotou má být ze strany žalobkyně posun hranice na místo, kde plot aktuálně stojí. Žalovaný byl zjevně přesvědčen, že jeho manželka bude mít obdobný názor a k dohodě se připojí. Žalovaný souhlasil s úhradou poloviny nákladů na vypracování geometrického plánu, což hmotnému právu neodporuje (bod šest), stejně tak jako omluva žalovaného, k níž se zavázal v bodě sedm. Bod osm je pouze odrazem § 1024 odst. 1 o. z. Hmotnému právu neodporuje ani dohoda o náhradě nákladů řízení.

3. Žalovaný se proti rozsudku odvolal. Poukázal na to, že posunout hranici pozemku o 30 cm jednostranným prohlášením v řízení, kterého se vlastník sousedního pozemku neúčastní, nemůže mít žádné právní účinky, a je v rozporu s hmotným právem. Je nerozhodné, jaký pojem v bodech čtyři a pět smíru byl použit, když ani slovo „zajistí“ nemá ten význam, jak soud uvedl. Bylo použito shodně ve vztahu k oběma účastníkům řízení, z nichž jeden je vlastníkem a druhý nikoliv. Úvahy soudu o tom, že žalovaný splnění povinností, k nimž se zavázal, měl „zajistit v rámci fungování rodinné domácnosti, v rámci fungování dle jeho manželky bezvadného manželství, kdy žalovaný byl přesvědčen o přijatelnosti kompromisu i přesto, že předmětný spor s manželkou dříve opakovaně probírali“, jsou spekulativní úvahy, pro něž z obsahu spisu nevyplývají žádné podklady. Podstatné je, že účastníci se domluvili na provedení změny hranice pozemku, na tom, že společně podají návrh na provedení této změny v katastru nemovitostí a že se to zavázal „učinit či zajistit“ i nevlastník pozemků, u nichž má dojít ke změně. Takový smír hmotnému právu odporuje.

4. Žalobkyně navrhla ve vyjádření k odvolání žalovaného potvrzení rozsudku. Žalovaný neuvedl žádný relevantní důvod, pro který by měl být rozsudek zrušen. Pokud vlastnické právo není jasné, je rozhrada společná. Plot byl vystavěn na pozemku žalobkyně, ona byla ochotna souhlasit s tím, že plot bude společný. Tím se pouze deklaruje zákonem vyjádřená skutečnost. Smír byl uzavřen svéprávnými účastníky na základě jejich pravé a svobodné vůle, nepříčí se zjevně dobrým mravům, nezavazuje k nemožnému, ani neodporuje zákonu, nedošlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku. Plnění není nemožné, když ujednání o zajištění splnění závazku prostřednictvím třetí osoby je splnitelné, běžné i vymahatelné. Oba účastníci mají právo realizovat svou povinnost nikoliv osobně.

5. Odvolání žalovaného není důvodné.

6. Podle § 99 odst. 3 věta druhá o. s. ř. rozsudkem může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný.

7. Smyslem soudního smíru je, aby účastníkům bylo umožněno skončení soudního řízení na základě dohody a aby tak sami odstranili svým dispozičním úkonem vzniklý spor (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem R 23/2007).

8. O rozpor s hmotným právem jde v případech, je-li smír v rozporu s obecnými požadavky, které zákon klade na náležitosti právních jednání, pomíjí-li náležitosti právních jednání, kladených na vznik, změnu či zánik právního vztahu, případně je jinak v rozporu s kogentními ustanoveními hmotného práva, tato ustanovení obchází, resp. je v rozporu s dobrými mravy (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

9. Úkolem odvolacího soudu (ani soudu prvního stupně) v tomto případě nebylo uzavřený smír vykládat. Jen ve stručnosti lze říci, že – kromě jasného ustanovení o omluvě – se nabízí dvojí možný výklad. Prvním je ten, že strany chtěly vymezit, z jakého právního stavu budou mezi výkladem, který se odvolacímu soudu jeví jako pravděpodobnější, je nadto upravit vlastnické poměry žalobkyně a manželky žalovaného a tuto úpravu promítnout do katastru nemovitostí.

10. Odvolací soud souhlasí s argumentací žalovaného, že pokud účastníkem dohody o změně hranic mezi pozemkem ve vlastnictví žalobkyně a pozemkem ve vlastnictví manželky žalovaného nebyla manželka žalovaného, katastrální úřad by na jejím základě vklad neprovedl. To však v projednávané věci není podstatné. Podstatné je, na což odvolací soud účastníky během jednání upozornil, jednoznačné znění § 1760 o. z. Podle něj skutečnost, že strana nebyla při uzavření smlouvy oprávněna nakládat s tím, co má být podle smlouvy plněno, sama o sobě neplatnost smlouvy nevyvolává. To je právě jádrem současného sporu mezi účastníky, jelikož žalovaný v podstatě namítá, že žalovaný nebyl oprávněn uzavřít smír ohledně něčeho, co nevlastní.

11. Pokud žalovaný odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž se uvádí, že „smír lze uzavřít jen ohledně práv, jimiž mohou účastníci disponovat,“ pak přehlédl, že toto rozhodnutí bylo přijato v době účinnosti předchozí právní úpravy (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník), nikoliv za úpravy účinné v době uzavření smíru (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Předchozí právní úprava však neumožňovala takovou smluvní volnost jako současná a hlavně neobsahovala citovaný § 1760 o. z., a proto žalovaným označený judikát není v posuzované věci použitelný.

12. Dále lze poukázat na § 1769 o. z., podle nějž zaváže-li se někdo zajistit pro druhou stranu, aby jí třetí osoba splnila, zavazuje se tím, že se u třetí osoby přimluví, aby ujednané plnění poskytla. Zaváže-li se však někdo k tomu, že třetí osoba splní, co bylo ujednáno, nahradí škodu, kterou věřitel utrpí, pokud k splnění nedojde.

13. Jde právě o sporné sloveso „zajistit“, které vykládal soud prvního stupně. Ten uzavřel, že „žalovaný byl přesvědčen, že se manželka k jím uzavřené dohodě připojí. Žalovanému nebylo uloženo zadání vypracování geometrického plánu, ani mu nebylo zadáno, že má vypracovat či podat osobně návrh na příslušný katastr nemovitostí. Měl toto zajistit v rámci fungování rodinné domácnosti.“ Toto odůvodnění reflektuje § 1769 o. z. Jinak lze říci, že žalovaný by měl u své manželky prosadit, aby se k jím uzavřené dohodě připojila, případně uzavřela jinou, možná jinak formulovanou dohodu, která by však odpovídala jím uzavřené dohodě, a podala následně příslušný návrh na katastr nemovitostí. Nelze tedy přisvědčit argumentaci žalovaného, že zajistit splnění této povinnosti není možné, jak tvrdí žalovaný. Byť to ve smíru takto výslovně formulováno není, uplatní se i zde, tedy při výkladu právního jednání, zásada, že na právní jednání je třeba hledět spíše jako na platné, než jako na neplatné (§ 574 o. z.). Je třeba spíše hledat cestu, jak dohodu naplnit než hledat důvody její neplatnosti. Nadto platí, že smlouvy se mají dodržovat.

14. Odvolací soud tedy nevidí žádný důvod, pro který by měl smír považovat za rozporný s hmotným právem. Proto napadený rozsudek potvrdil.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení, protože byl v odvolacím řízení neúspěšný. O výši nákladů bylo rozhodnuto podle advokátního tarifu. Výše sazby za jeden úkon právní služby činí podle § 6 odst. 1 a § 7 advokátního tarifu , částka, , když se vychází tarifní hodnoty , částka, [§ 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu]. Žalobkyni náleží odměna za dva úkony právní služby, a to písemné vyjádření k odvolání žalovaného [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu] ve výši , částka, a účast zástupce žalobkyně u odvolacího jednání [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu]. Dále dva režijní paušály po , částka, (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu). Jízdné na trase , adresa, a zpět (o celkové délce 80 km), konané osobním automobilem Hyundai Tuscon, registrační značky , SPZ, při průměrné spotřebě 6,4 l benzínu na 100 km a ceně pohonných hmot , částka, za 1 l a amortizace stanovené paušálem , částka, na 1 km, tedy jízdné , částka, (§ 13 odst. 1 advokátního tarifu, § 157 zákoníku práce, vyhlášky č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení náleží náhrada za ztrátu promeškaného času, a to čtyři půlhodiny po , částka, , to je , částka, (§ 14 odst. 1, 3 advokátního tarifu).