14 CO 236/2022

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D. a soudců JUDr. Viktora Vaške a Mgr. Jany Boškové ve věci žalobce: jméno příjmení , narozený dne datum bytem ulice a číslo , PSČ obec zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa o zvýšení výživného zletilého dítěte o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 20. 9. 2022, č. j. 19 C 1/2022-70,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku náklady odvolacího řízení ve výši 300 Kč.

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal vůči žalovanému s účinností od 1. 1. 2022 zvýšení výživného na zletilé dítě z dosavadních 1 500 Kč měsíčně na 10 000 Kč měsíčně (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky (výrok II). Dospěl k závěru, že od doby poslední úpravy výživného, provedené jeho rozsudkem ze dne 4. 2. 2011, č. j. [číslo jednací], nedošlo u účastníků k podstatné změně okolností odůvodňující zvýšení výživného; odůvodněné potřeby žalobce se sice zvýšily, podstatným způsobem se však zlepšily i jeho majetkové poměry.

2. Žalobce podal proti tomuto rozsudku odvolání, směřující proti oběma jeho výrokům. Namítal, že závěr soudu prvního stupně o tom, že oproti době vydání původního rozhodnutí nenastala podstatná změna okolností, je neudržitelný, neboť v roce 2015 žalobce nastoupil na gymnázium a v roce 2019 na vysokou školu. Skutečnost, že žalobce je dlouhodobě zabezpečován svojí matkou, nemůže žalovaného zbavit jeho vyživovací povinnosti. Žalovaný navzdory výzvě soudu neposkytl tvrzení ani důkazy k prokázání svých výdělkových poměrů, bylo však prokázáno, že je vlastníkem [značka automobilu], který je sportovním vozem s nadstandardním výkonem a tomu odpovídající cenou. Žalobce navrhl změnu napadeného rozsudku tak, že výživné bude žalovanému přiměřeně zvýšeno.

3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že žalobce je inspirován chutí žít na úkor jiného a neskutečnou závistí. Je prapodivné, že žalobce hotel, jehož je vlastníkem, poskytuje jiným osobám k bezplatnému užívání a pak se dožaduje podpory od člověka, který ani není jeho otcem. Soud by měl zvážit, zda žalobce, jeho matka a jeho zástupce by neměli být odsouzeni za falšování matričních dokumentů, v nichž ho nepravdivě uvedli jako žalobcova otce. Navrhl, aby soud„ zrušil jeho otcovství“ a tím ho zprostil povinnosti platit žalobci výživné.

4. Odvolání není důvodné.

5. Odvolací soud doplnil dokazování rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 8. 4. 2022, č. j. 7 C 306/2020-112, a svým rozsudkem ze dne 10. 8. 2022, č. j. 25 Co 178/2022-139, z nichž zjistil, že žaloba žalovaného na popření jeho otcovství k žalobci byla v loňském roce pravomocně zamítnuta. Z potvrzení [anonymizována tři slova], [ulice] [anonymizována dvě slova] [ulice] [anonymizována dvě slova], [obec], [ulice a číslo] ze dne 12. 12. 2022 (č. l. 147 spisu), odvolací soud zjistil, že žalobce je od 1. 9. 2022 studentem [anonymizováno] ročníku této školy, přičemž studium je [anonymizováno].

6. Odvolací soud dále doplnil dokazování výpisy z katastru nemovitostí na č. l. 117-144 spisu, z nichž zjistil, že žalobce je vlastníkem jedné poloviny rodinného domu na adrese [adresa] (pozemku st. parc. [číslo] s rodinným domem [adresa], který je jeho součástí, a pozemku poz. parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec]), nabyté darovací smlouvou ze dne [datum], jedné pětiny rodinného domu na adrese [adresa] (pozemku st. parc. [číslo] s rodinným domem [adresa], který je jeho součástí, pozemku st. parc. [číslo] se zemědělskou stavbou a pozemku poz. parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], části [územní celek]), nabyté kupní smlouvou ze dne [datum], rodinného domu na adrese [ulice a číslo], [obec] (pozemku st. parc. [číslo] s rodinným domem [adresa], který je jeho součástí, a pozemku poz. parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], části [územní celek]), nabytého darovací smlouvou ze dne [datum] a kupní smlouvou ze dne [datum]), rodinného domu na adrese [adresa] (pozemku [číslo] s rodinným domem [adresa], který je jeho součástí, a pozemku [číslo] v katastrálním území a obci [obec], části [územní celek]), nabytého kupní smlouvou ze dne [datum], rodinného domu na adrese [adresa] (pozemku st. parc. [číslo] s rodinným domem [adresa], který je jeho součástí, a pozemku poz. parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec]), nabytého kupní smlouvou ze dne [datum], hotelu [ulice] na adrese [adresa] (pozemku st. parc. [číslo] se stavbou občanské vybavenosti [adresa], která je jeho součástí, a pozemků poz. parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], části [územní celek]), nabytého darovacími smlouvami z [datum] a [datum], budovy obchodu na adrese [adresa] (pozemku [číslo] se stavbou obchodu [adresa], která je jeho součástí, v [katastrální uzemí], obci [obec] a části [územní celek]), nabytého kupní smlouvou ze dne [datum], bytu na adrese [adresa] (bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] na pozemcích st. parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], části [územní celek]), nabytého darovací smlouvou ze dne [datum], bytu na adrese [adresa] (bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] na pozemku [číslo] v katastrálním území a obci [obec], části [územní celek]), nabytého kupní smlouvou ze dne [datum], bytu na adrese [adresa] (bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] na pozemku [číslo] v katastrálním území a obci [obec]), nabytého kupní smlouvou ze dne [datum], a bytu na adrese [adresa] (bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] na pozemku [číslo] v katastrálním území a obci [obec]), nabytého kupní smlouvou ze dne [datum].

7. Ze sdělení žalobcovy matky [příjmení] [jméno] [příjmení] (č. l. 159 spisu), odvolací soud zjistil, že hotel [ulice] od 1. 10. 2022 slouží pouze k ubytování ukrajinských uprchlíků, kteří za jeho užívání neplatí žádné nájemné ani zálohy na elektřinu a plyn. Ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 12. 12. 2022 (č. l. 145 spisu), odvolací soud zjistil, že žalovaný byl naposledy zaměstnán v [anonymizováno], [obec], [anonymizována tři slova], kde jeho pracovní poměr skončil ke dni 30. 11. 2008; od té doby žalovaný v České republice nikde zaměstnán nebyl. Odvolací soud dále doplnil dokazování sdělením České správy sociálního zabezpečení ze dne 12. 12. 2022 (č. l. 149 spisu), z nějž zjistil, že žalovaný nepobírá v České republice žádný důchod. Ze sdělení Finančního úřadu pro Plzeňský kraj ze dne 13. 12. 2022 (č. l. 151 spisu) zjistil, že žalovaný měl v roce 2021 příjmy z pronájmu ve výši 167 303 Kč před zdaněním. Odvolací soud konečně doplnil dokazování výpisem evidence práv pro osobu na č. l. 115 spisu, z nějž zjistil, že žalovaný není vlastníkem žádných hmotných nemovitých věcí evidovaných v katastru nemovitostí.

8. Na základě těchto důkazů, ve spojení s těmi skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, které nebyly odvoláním zpochybněny a z nichž odvolací soud vychází, dospěl odvolací soud k závěru, že vskutku nejsou dány podmínky pro novou úpravu výživného ve smyslu § 163 o. s. ř.

9. V době poslední úpravy výživného bylo (tehdy nezletilému) žalobci necelých [anonymizováno] let, chodil na 2. stupeň základní školy a nevlastnil žádné nemovité věci, zatímco nyní je mu necelých [anonymizováno] let, chodí do [anonymizováno] ročníku střední školy a studuje v [anonymizováno] ročníku na vysoké škole a vlastní výše uvedené nemovité věci. Žalovanému bylo v době poslední úpravy výživného [anonymizováno] let, nebyl nikde zaměstnán, byl spoluvlastníkem nemovitých věcí a měl prostředky z jednorázově vyplaceného důchodového připojištění ve Spolkové republice Německo a úspory ze společného podnikání se svojí manželkou, zatímco nyní je mu [anonymizováno] let, žádné hmotné nemovité věci nevlastní, vlastní ojeté vozidlo [příjmení] [příjmení], úspory již nemá a žije z finančních příspěvků své matky. U obou účastníků tedy došlo od doby předchozí úpravy výživného k podstatné změně okolností ve smyslu § 163 o. s. ř., a pokud soud prvního stupně dospěl k opačnému závěru, mýlí se.

10. Soudu prvního stupně je však třeba přisvědčit v tom, že nastalá podstatná změna okolností nicméně ve svém výsledku není důvodem k byť jen částečnému zvýšení výživného. Z § 913 o. z. vyplývá, že pro určení rozsahu výživného jsou rozhodující odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Žalobce sice studuje na střední a vysoké škole a stále tedy není schopen sám se živit (§ 911 o. z.), jeho majetkové poměry se však od poslední úpravy výrazně zlepšily, zatímco poměry žalovaného se naopak zhoršily, a to částečně nikoli jeho vinou. Žalobce v letech 2018 -2022 nabyl dílem darem od své matky a dílem koupěmi od jiných osob financovanými jeho matkou pět rodinných domů, hotel, obchod a čtyři byty. Celková cena těchto nemovitých věcí nepochybně přesahuje deset miliónů Kč, a to i když snad některé z rodinných domů nejsou v dobrém stavu – pozemky, na nichž jsou postaveny, nepochybně svoji hodnotu mají. Žalobce užívá pouze byt na adrese [adresa], v němž bydlí, ostatní nemovité věci neužívá. Naopak možnosti, schopnosti a majetkové poměry žalovaného se od doby poslední úpravy výživného zhoršily. Zatímco tehdy mu bylo [anonymizováno] let a bylo možné od něj spravedlivě požadovat, aby pracoval, a vlastnil prostředky z jednorázového důchodového připojištění ve Spolkové republice Německo, úspory ze společného podnikání s manželkou a podíly na nemovitých věcech, nyní je mu [anonymizováno] let, je v důchodovém věku, žádné nemovité věci ani úspory již nemá, vlastní pouze ojetý sportovní vůz a je financován svou matkou. V období vymezeném žalobou, tedy od 1. 1. 2022 do současnosti, od něj vzhledem k jeho věku již nelze spravedlivě požadovat, aby pracoval. Okolnost, že žalovaný během svého života nepracoval natolik, aby mu vznikl nárok na starobní důchod, a že si tedy snad svou současnou nemajetnost zavinil, nepovažuje odvolací soud za významnou. Zkoumání dle § 913 odst. 2 o. z., zda se výživnou povinný nevzdal výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, nemůže vést k pátrání po chybách povinného v celém jeho dosavadním životě. Za významné považuje odvolací soud chování povinného v období, za něž je výživné nárokováno, či v období, které je v rozumné časové souvislosti. Chtěl-li žalobce žalovanému vyčítat, že se vzdává výdělečné činnosti, měl to učinit podstatně dříve, nikoli v důchodovém věku žalovaného.

11. Každopádně rozdíl mezi majetkovými poměry účastníků je natolik propastný, že stávající výživné, byť již spíše symbolické, lze vskutku požadovat za dostatečné. Žalobci nic nebrání v tom, aby některé své nemovité věci, které neužívá, prodal a z výtěžku financoval své potřeby; prodejem byť jediného z těch svých bytů, které neužívá, by získal minimálně dva milióny Kč a byl by schopen financovat své potřeby na několik let dopředu. Okolnost, že je ještě ve věku blízkém nezletilosti, během studia snad vyhledává spíše povyražení a o správu svého majetku se nezajímá, není podstatná; je již zletilý, se svým majetkem již může volně nakládat a to, že jeho prodejem by získal prostředky k financování svých potřeb, jistě alespoň v základních rysech ví. Okolnost, že jeho nemovité věci spravuje jeho matka, on je jejich vlastníkem pouze„ formálně“ a jejich prodej by vyvolal matčinu nelibost, také není podstatná. Jestliže se jeho matka rozhodla mu nemovité věci nebo prostředky na jejich koupi darovat, pak se nároků na ně vzdala a musí akceptovat, že žalobce s nimi alespoň do určité míry bude nakládat podle svého uvážení.

12. Závěr soudu prvního stupně, že nastalá podstatná změna okolností není důvodem pro zvýšení výživného podle § 163 o. s. ř., je tedy správný. Proto odvolací soud napadený rozsudek potvrdil, a to i ve výroku o nákladech řízení, proti němuž žalovaný, v jehož neprospěch soud prvního stupně o nákladech rozhodl, odvolání nepodal.

13. Námitkami žalovaného ve vyjádření k odvolání se odvolací soud nemusel zabývat, neboť žalovaný sám odvolání nepodal a proti výroku ve věci samé ani podat nemohl. Jen pro úplnost však lze uvést, že otázka jeho otcovství k žalobci je již pravomocně vyřešena rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 8. 4. 2022, č. j. 7 C 306/2020-112, a rozsudkem odvolacího soudu ze dne 10. 8. 2022, č. j. 25 Co 178/2022-139, přičemž žalobu na zvýšení výživného nelze považovat za zneužití práva jen proto, že žalovaný snad ve skutečnosti není biologickým otcem žalobce a že žalobce o tom ví a přesto od něj požaduje vyšší výživné. Žalobu nelze považovat za zneužití práva ani vzhledem k nabídce učiněné v průběhu řízení, že žalobce vezme žalobu zpět, pokud žalovaný vydá jeho matce dva obrazy, jejichž výlučným vlastníkem se matka stala vypořádáním společného jmění; z vysvětlení učiněného zástupcem žalobce při jednání u odvolacího soudu dne 17. 1. 2023 vyplývá, že tato nabídka byla jen součástí pokusu o komplexní vyřešení více sporů mezi žalobcem, jeho matkou a žalovaným a byla tedy projevem ochoty žalobce přispět k urovnání sporů, nikoli projevem nátlaku na žalovaného, aby obrazy vydal.

14. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšný žalovaný má právo na plnou náhradu nákladů, které spočívají v paušální náhradě hotových výdajů nezastoupeného účastníka za jeden úkon (sepis vyjádření k odvolání ze dne 27. 10. 2022) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč, jež je mu žalobce podle § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku.