14 Co 260/2024

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., a soudců Mgr. Jany Boškové a JUDr. Viktora Vaške ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované Anonymizováno Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 115 740 Kč s příslušenstvím na základě odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 25. 6. 2024, č. j. 44 C 98/2024-22

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II, vyjma lhůty k plnění, potvrzuje.

II. Pokud jde o lhůtu k plnění, výrok II napadeného rozsudku se mění tak, že žalovaná je povinna tam stanovenou částku a úroky z prodlení zaplatit ve splátkách po 5 000 Kč, splatných vždy do 15. dne kalendářního měsíce, počínaje březnem 2025, a to pod ztrátou výhody splátek.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 4 768 Kč, a to ve splátkách uvedených v předchozím výroku společně s tam uvedeným plněním. Soud prvního stupně odsoudil žalovanou k zaplacení nájemného a plateb za služby za srpen 2023 až leden 2024, a to z titulu smlouvy o nájmu bytu č. , hodnota, v , Anonymizováno, č. p. , Anonymizováno, . Žalovaná se proti rozsudku odvolala a namítla, že se v řízení nebránila, protože první listinou, která jí byla fakticky doručena, byl až rozsudek. Dále uvedla, že nájemní smlouvu se žalobcem neuzavřela ona, nýbrž její matka (jejím jménem a bez jejího vědomí) a že byt nebyl ve stavu pro řádné užívání. Žalobce měl odvolání s ohledem na koncentraci řízení za bezpředmětné.Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.Především je třeba říci, že podle § 205a o. s. ř. v odvolacím řízení zásadně nelze uplatnit skutečnosti, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně. To znamená, že k novému tvrzení žalované o tom, kdo uzavřel nájemní smlouvu, odvolací soud nemohl přihlédnout. Bránit se měla před soudem prvního stupně.Výjimkou by bylo, kdyby žalované skutečně nebyla doručena žaloba a předvolání k jednání, jak tvrdí, avšak tak tomu nebylo. Sama žalovaná v odvolání potvrdila, že od 1. 3. 2024 se opět zdržuje v , Anonymizováno, , , adresa, . Právě tam ji soud prvního stupně v květnu 2024 doručoval žalobu a předvolání k jednání, jak je patrné z obálky na č. l. 13 spisu a sdělení na č. l. 20 spisu, a proto je třeba uvedené písemnosti považovat dle § 49 odst. 4 o. s. ř. za doručené (tzv. náhradní doručení). To, jak na dané adrese – dle popisu zástupkyně žalované před odvolacím soudem – funguje doručování (společná schránka pro více bytů), jde na vrub žalované ostatně její matka připustila, že kdyby chtěla, mohla by mít schránku vlastní.Proto odvolací soud napadený rozsudek, pokud jde o samotnou povinnost žalované zaplatil nájemné a platby za služby, potvrdil.S ohledem na nepříznivou finanční situace žalované, kterou žalovaná popsala před odvolacím soudem, odvolací soud změnil napadený rozsudek ale potud, že žalované podle § 160 odst. 1 o. s. ř. umožnil zaplacení ve splátkách, které žalovaná navrhla a proti nimž žalobce neměl výhrady. Současně ve prospěch žalobce stanovil ztrátu výhody splátek, což znamená, že pokud se žalovaná se zaplacením některé z nich dostane do prodlení, stane se zbytek dluhu splatným najednou.Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud přiznal žalobci proti žalované právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Ty spočívaly jednak ve vyúčtovaných nákladech na cestu automobilem z , adresa, do , Anonymizováno, a zpět v celkové výši 4 168 Kč, kde má žalobce, jak uvedl a výpisem z katastru nemovitostí doložil, „byznys“, jednak v paušální náhradě hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve výši dvakrát 300 Kč (za vyjádření k odvolání a účast na ústním jednání) podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náhradu za „ušlý čas“ ve výši šestkrát 800 Kč, které požadoval, odvolací soud žalobci nepřiznal. Žalobce by měl nárok na náhradu ušlé mzdy nebo zisku, avšak musel by doložit, že a v jaké výši kvůli jednání a dopravě o mzdu nebo zisk přišel.