16 Ad 31/2020

Rubrum

č. j. 16 Ad 31/2020 - 12 USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci žalobkyně: F. R., narozena dne X, bytem J. 1892, S, zastoupena advokátem Mgr. Ing. Miroslavem Šipkou, sídlem Boženy Němcové 1808, Sokolov, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 11. 2. 2020 takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně brojila proti výše uvedenému rozhodnutí žalované, které jí bylo doručeno dne 19. 2. 2020. Blanketní žalobu zaslala prostřednictvím systému datových schránek dne 18. 4. 2020.

2. Z níže uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalobkyně neuplatnila žádný projednatelný žalobní bod ve lhůtě k podání žaloby a nepožádala o prominutí zmeškání této lhůty. Žalobu proto odmítl podle § 37 odst. 5 soudního řádu správního (dále též „s. ř. s“).

3. Žaloba musí mimo jiné obsahovat i žalobní body, z nichž má být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Rozšířit žalobu o další žalobní body lze jen ve lhůtě pro podání žaloby (§ 71 s. ř. s.). Vadu spočívající v absenci žalobního bodu lze odstranit také pouze ve lhůtě k podání žaloby. Soud pro odstranění této vady stanoví lhůtu odpovídající zbývající části lhůty pro podání žaloby. Neuplatní-li žalobce ve lhůtě pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu alespoň jeden žalobní bod tak, aby jeho žaloba byla projednatelná, soud žalobu odmítne. Soud je povinen vyzvat žalobce k doplnění žalobních bodů vždy, je-li se zřetelem na konkrétní situaci pravděpodobné, že žalobce bude s to žalobu doplnit včas (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS č. j. 3 Azs 66/2017-31 ze dne 20. 3. 2018, č. 3733/2018 Sb. NSS).

4. Posledním dnem k podání žaloby bylo souzené věci pondělí 20. 4. 2020. Žalobkyně zaslala žalobu soudu o víkendu, takže soud mohl žalobkyni vyzvat k odstranění vad žaloby jen do pondělní půlnoci. S ohledem na konkrétní okolnosti věci (žaloba byla soudní kanceláři Shodu s prvopisem potvrzuje M.K. 2 16 Ad 31/2020 z administrativních důvodů předložena až ve 13.40 hodin) i ustálené rozhodovací závěry tak soud nebyl povinen žalobkyni k odstranění vad vyzývat, neboť nebylo pravděpodobné, že vůbec dojde včas k odeslání výzvy, natož aby žalobkyně včas odstranila vady žaloby (srov. např. rozsudky NSS č. j. 3 Azs 112/2019-24 ze dne 10. 12. 2019, č. j. 7 As 551/2018-23 ze dne 21. 3. 2019, č. j. 3 Azs 66/2017-31 nebo č. j. 6 As 50/2014-18 ze dne 21. 5. 2014).

5. Absence žalobních bodů je odstranitelnou vadou do uplynutí lhůty k podání žaloby, po jejím uplynutí jde podle soudního řádu správního o vadu neodstranitelnou (rozsudek č. j. 3 Azs 66/2017-31, odst. 61). Žalobkyně tedy mohla vady odstranit do pondělí 20. 4. 2020, od úterý 21. 4. 2020 do čtvrtka 23. 4. 2020 nebylo možné vady žaloby odstranit a soud mohl a měl žalobu bez dalšího odmítnout.

6. Ode dne 24. 4. 2020 však jde o vadu potenciálně odstranitelnou, neboť toho dne nabyl účinnosti zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu. Podle jeho § 3 žalobkyně mohla od 24. 4. 2020 požádat o prominutí zmeškání lhůty k provedení úkonu, kterým je i odstranění vad spočívající v doplnění žalobních bodů. Absence žalobních bodů se stane odstranitelnou vadou, pokud by soud k žádosti žalobkyně prominul zmeškání lhůty k podání žaloby.

7. Za toho stavu soud zvážil, zda je nutné či vůbec možné žalobkyni vyzvat k odstranění vad žaloby. Z následujících důvodů dospěl k závěru, že to možné není.

8. Zákon č. 191/2020 Sb. nezměnil nic na základní konstrukci soudního řádu správního, podle něhož se žalobní body uplatňují do uplynutí lhůty podání žaloby (§ 71 odst. 2 s. ř. s.). Soud tak může (musí, pokud je to časově možné) vyzvat k odstranění vady spočívající v absenci žalobních bodů jen dokud lhůta k podání žaloby neuplynula. Tomu odpovídá, že lhůtu k odstranění vad stanoví tak, aby odpovídala zbývající části žalobní lhůty. Bez negativních procesních následků může soud stanovit lhůtu i delší, jedná však v rozporu se zákonem (rozsudek č. j. 3 Azs 66/2017-31, odst. 65). V souzené věci zákonná lhůta k podání žaloby marně uplynula, takže nezbývá žádná její část, kterou by soud mohl stanovit k odstranění vad. Pro zjevný rozpor se zákonem nepřichází do úvahy varianta, že by soud nad rámec marně uplynulé zákonné lhůty stanovil k odstranění vad lhůtu soudcovskou. Zákonným postupem tedy žalobkyni k odstranění vad žaloby vyzvat nelze. Do prominutí zmeškání lhůty by ostatně odstranění vad žaloby bylo stále opožděné a k žalobním bodům by nebylo možné přihlédnout.

9. Soud však nemá ani povinnost žalobkyni vyzývat k podání žádosti o prominutí zmeškání úkonu. Jde o žádost, jejíž uplatnění závisí plně na její vůli. V civilním soudnictví se k tomu ustálil názor, že v případech, kdy je podáno opožděné odvolání, které neobsahuje návrh na prominutí zmeškání lhůty, nemá soud povinnost vyzvat k podání takového návrhu (usnesení NS sp. zn. 26 Cdo 1910/99 ze dne 31. 8. 1999). Stejně tak soud odmítne opožděně podaný opravný prostředek, jestliže účastník nepožádal o prominutí zmeškání lhůty k odvolání, i když lhůtu zmeškal z omluvitelných důvodů (usnesení NS sp. zn. 20 Cdo 2579/99 ze dne 28. 2. 2001). Tento závěr se uplatní i pro správní soudnictví. Jakkoliv § 36 odst. 1 s. ř. s. ukládá soudu poskytnout poučení o procesních právech a povinnostech v rozsahu nezbytném pro to, aby účastníci v řízení neutrpěli újmu, jde o poučovací povinnost kterou zásadně není třeba plnit vůči osobám znalým práva a jejím obsahem Shodu s prvopisem potvrzuje M.K. 3 16 Ad 31/2020 nemůže být poskytnutí návodu, co by měl účastník v dané situaci dělat, nýbrž v tom, jak má soudu dát svůj konkrétní úkon najevo, aby jím vyvolal zamýšlený účinek [srov. nález sp. zn. I. ÚS 63/96 ze dne 25. 6. 1997 (N 82/8 SbNU 267) či rozsudek NSS č. j. 3 Ads 57/2018-20 ze dne 28. 3. 2019].

10. Poslední otázkou podstatnou pro rozhodnutí bylo, zda soud může rozhodnout o odmítnutí žaloby ještě před uplynutím lhůty pro žádost o prominutí zmeškání lhůty podle § 3 odst. 2 zákona č. 191/2020 Sb. Tento zákon kombinuje subjektivní a objektivní lhůtu, které se vážou k existenci nouzového stavu i existenci těch mimořádných opatření při epidemii, která jsou důvodem, pro který žalobkyně měla zmeškat lhůtu. Zda takové opatření ve skutečnosti existuje a které z opatření to má být, však soudu nemůže být známo do té doby, než mu to samotná žalobkyně sdělí. Z vymezení mimořádných opatření v § 1 odst. 2 zákona č. 191/2020 Sb. tak lze dovodit toliko to, že nepochybné uplynutí lhůt pro podání žádosti o prominutí zmeškání lhůty může soud konstatovat, až budou zároveň splněny tyto podmínky: bude zrušen nebo ukončen nouzový stav, zároveň budou zrušena nebo ukončena všechna mimořádná opatření vydaná v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví (tj. i ta vydaná dne 31. 12. 2020) a uplynou dva týdny. Tyto okolnosti mohu být bez pochyb existovat již v roce 2020, nemusí však nastat ani v roce 2021 (v horším případě pak jde dokonce o situaci dies incertus an, incertus quando).

11. Je však absurdní, že by měl soud odložit odmítnutí vadné žaloby na neurčitý den v budoucnosti v očekávání, že žalobkyně potenciálně učiní procesní úkon směřující k tomu, že se vady žaloby stanou odstranitelnými. Nic takového zákon č. 191/2020 Sb. nestanoví – co do svého jazykového vyjádření je jednoznačný a nelze to dovodit ani z (mimořádných) okolností, ani z přípravných a podpůrných materiálů, jako je důvodová zpráva či jasně vyjádřený záměr zákonodárců v projednání zákona [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.)]. Zákon č. 191/2020 Sb. umožňuje pouze prominout zmeškání jinak neprominutelné lhůty. Nijak nemění ostatní pravidla soudního řádu správního, podle nichž je na žalobkyni, zda vůbec a kdy požádá o prominutí lhůty, a podle nichž soud odmítne (bez průtahů) žalobu, jejíž vady nelze odstranit (na podání žádosti nevyčkávají ani civilní soudy, srov. cit. usnesení NS sp. zn. 20 Cdo 2579/99).

12. Žalobkyně tedy podala žalobu bez žalobních bodů, bez kterých nelze v řízení pokračovat. Tuto vadu již nelze odstranit. O prominutí zmeškání lhůty žalobkyně nepožádala ani do rozhodnutí soudu dne 24. 4. 2020, ani později – s vyhotovením a vypravením rozhodnutí soud vyčkal do 4. 5. 2020, podle § 55 odst. 2 s. ř. s. jím do té doby nebyl vázán a mohl je zrušit až do jeho doručení (srov. i rozsudek NSS č. j. 2 Azs 13/2012-18 ze dne 2. 5. 2012).

13. Protože soud žalobu odmítl, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 3 s. ř. s.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Shodu s prvopisem potvrzuje M.K. 4 16 Ad 31/2020 Plzeň 24. dubna 2020 Mgr. Jan Šmakal v.r. soudce Shodu s prvopisem potvrzuje M.K.