16 Ad 77/2016

Rubrum

Vyvěšeno: 16Ad 77/2016 - 31 Sňato: ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobkyně: D. K., bytem S., zastoupené: Mgr. Lenka Zajícová, advokátka, se sídlem Hodonínská 27, 323 00 Plzeň, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 25.7.2016 proti rozhodnutí žalované ze dne 26.5.2016 č.j. X o invalidní důchod, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 26.5.2016 č.j. X se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je p o v i n n a zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně Mgr. Lenky Zajícové na nákladech řízení částku ve výši 2.600,-Kč na účet vedený u UniCredit Bank č. X, nejpozději do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Včasnou žalobou s připojenou kopií napadeného rozhodnutí se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného správního orgánu, tj. ČSSZ, ze dne 26.5.2016 č.j. X, kterým žalovaná rozhodnutí ČSSZ č.j. X ze dne 4.11.2015 změnila tak, že se žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), zamítá pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona; žalobkyni nadále náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 26.5.2016 žalovaná mimo jiné uvedla, že ČSSZ rozhodnutím ze dne 4.11.2015 zvýšila žalobkyni od 31.7.2015 stupeň pobíraného invalidního důchodu na druhý bez změny výše pobírané částky (6.186,-Kč) podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona, neboť dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Tachov ze dne 31.7.2015 z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 50%. V řízení o podaných námitkách žalobkyně proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 4.11.2015 podle posudku o invaliditě vypracovaném lékařem ČSSZ dne 4.5.2016 se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole II., oddílu A, položce 1b) přílohy vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro něž se stanovuje procentní míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 15-25%, a lékař ČSSZ stanovil horní hranici rozmezí, tj. 25% a tuto míru vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu zvýšil dle § 3 odst. 2 vyhlášky o 10% na celkových 35%, proto jde o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona. Lékař ČSSZ však zjistil, že došlo k posudkovému nadhodnocení při posouzení lékařem OSSZ a žalobkyně je stále invalidní pro invaliditu prvního stupně, proto byla její žádost o zvýšení invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu zamítnuta s tím, že tato skutečnost je opět bez vlivu na výši vypláceného invalidního důchodu (článek II bodu 8. zákona č. 306/2008 Sb.) Žalobkyně v žalobě vyjádřila nesouhlas s napadeným rozhodnutím, když posudkový lékař nesprávně určil její zdravotní stav a v důsledku toho i pokles pracovní schopnosti, tudíž bylo rozhodnutí vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, neboť podle ní zejména dle neurologického nálezu poklesla její pracovní schopnost tak, že jí má náležet invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Závěrem požadovala zrušení rozhodnutí ze dne 26.5.2016 a vrácení věci žalované k novému rozhodnutí, dále žádala i náhradu nákladů řízení bez bližší specifikace. Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Tachov vedeného ohledně žalobkyně a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 31.7.2015 je zřejmé, že žalobkyně byla od 31.7.2015 uznána invalidní pro invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona nikoli pouze pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole II, odd. A, položce 1c) přílohy vyhlášky, pro něž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 45%, která vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu byla ve smyslu § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšena o 5%, takže celkově činí 50% (doba platnosti posudku: trvale). Dále ze záznamu o jednání a posudku o invaliditě v řízení o námitkách vypracovaného ČSSZ pracoviště Plzeň dne 4.5.2016 vyplývá, že žalobkyně byla nadále (od 25.9.2009) uznána nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole II, odd. A, položce 1b) přílohy vyhlášky, pro něž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25%, která vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu byla ve smyslu § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšena o 10%, takže celkově činí 35% (doba platnosti posudku: trvale); dále bylo uvedeno, že při posouzení na OSSZ se jednalo o posudkové nadhodnocení – stejné recenzní stanovisko odboru 13 ČSSZ odeslané dne 28.12.2015. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě dne 19.8.2016 k důkazu navrhla vyhotovení nového posudku příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a rozhodnutí ponechala na výsledku dokazování a úvaze soudu. Dále ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobkyně vyplývá, že napadené rozhodnutí ze dne 26.5.2016 bylo zástupkyni žalobkyně doručeno dne 26.5.2016 do datové schránky. V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV (§ 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb.). Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 16.11.2016, kdy byla přítomná žalobkyně vyšetřena neurologem. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní, šlo o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona, nešlo o invaliditu třetího stupně, když šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50%, nedosahoval však více než 69%. Dle doložené zdravotní dokumentace se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, kdy PK MPSV oproti posouzení lékařem OSSZ a ČSSZ za rozhodující zdravotní postižení považuje vleklý bolestivý syndrom krční a bederní páteře, který má i nejvýznamnější dopad na míru poklesu pracovní schopnosti. Onkologické onemocnění (stav po hysterektomii s oboustrannou adnexektomií pro dobře diferencovaný karcinom endometria v 03/2014, po aktinoterapii v 10-11/2014) je v remisi, onkologická léčba byla ukončena a žalobkyně je dispenzarizována na gynekologii. Jako komplikace po ozáření malé pánve se postupně rozvinula léze lumbosakrálního plexu oboustranně s následnou omezenou funkcí dolních končetin a močového měchýře. Míru poklesu pracovní schopnosti při vleklém bolestivém syndromu krční a bederní páteře PK MPSV hodnotila podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c) horní hranicí - 40%, neboť se jedná se o středně těžké funkční postižení, když jde o závažné postižení krčního a bederního úseku páteře, v oblasti krční páteře je porucha statiky a dynamiky středně těžká, v oblasti bederní páteře těžká, je přítomna léze L5 vpravo s lehkou paresou pravé DK proximálně, chůze je lehce topornější vpravo, recidivují projevy kořenové iritace z oblasti krční i bederní páteře; jedná se o funkčně významný nález s poškozením nervu. Uvedené poškození bylo verifikováno cíleně provedeným EMG vyšetřením ze dne 27.7.2016, které posuzující lékaři ČSSZ neměli k dispozici. Klinický objektivní nález prokazuje uvedenou tíži funkční poruchy vyšetřením neurologa ze dne 11.4.2016. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu, v jehož důsledku je dopad na míru poklesu pracovní schopnosti větší, byla podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšena tato hodnota o 10%, takže celková míra poklesu činí 50%. Jedná se zejména o stav po chirurgické a onkologické léčbě pro karcinom dělohy s přetrvávající únavou a močovými obtížemi po ozařování, dále recidivující synovitidy kolenních kloubů. Stanovená procentní hranice zohledňuje i dosaženou kvalifikaci žalobkyně a její schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti prodavačky; vzhledem k věku a prokázanému zdravotnímu stavu komise již nepředpokládá schopnost rekvalifikace. Žalobkyně je schopna jen fyzicky nenáročné práce bez nutnosti nošení a zvedání břemen, bez přetěžování DK delším stáním nebo chůzí, mimo prostředí s rizikem prochlazení a mimo práce v nočních směnách, ve zkráceném pracovním úvazku. Datum změny (stupně) invalidity komise stanovila dnem 11.4.2016 (neurologické vyšetření); platnost posudku nebyla omezena vzhledem k věku a kvalifikaci žalobkyně. (Stejnopis posudku byl doručen žalobkyni i žalované.) Zástupkyně žalobkyně v podání ze dne 20.12.2016 požadovala náklady řízení celkem 2.600,-Kč a to za 2 úkony právní služby (převzetí věci a sepis žaloby) á 1.000,-Kč a dále požadovala 2 režijní paušály á 300,-Kč dle advokátního tarifu. S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. (3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle § 3 odst. 1 uvedené vyhlášky v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. (Podmínky pro toto zvýšení byly shledány, jak uvedeno shora, ale nikoli dle § 3 odst. 2 vyhlášky, jak uvedla žalovaná v napadeném rozhodnutí ze dne 26.5.2016). Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění (soudní řád správní, dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.). Podle § 76 odst. 1 písm. a), b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí a proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění. Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (v této věci stav ke dni 26.5.2016), a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.). Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přiznání vyššího stupně invalidity z důvodů v ní uvedených. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 16.11.2016 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byla žalobkyně od 11.4.2016 invalidní pro invaliditu druhého stupně nikoli pouze prvního stupně , proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 26.5.2016 bez jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně, neboť správní orgán si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle posudku PK MPSV ze dne 16.11.2016 bylo shora uvedené poškození při vleklém bolestivém syndromu krční a bederní páteře verifikováno cíleně provedeným EMG vyšetřením ze dne 27.7.2016, které posuzující lékaři neměli k dispozici a klinický objektivní nález prokázal uvedenou tíži funkční poruchy vyšetřením neurologa ze dne 11.4.2016 a od tohoto data uznala komise žalobkyni invalidní pro invaliditu druhého stupně na rozdíl od posouzení lékaře ČSSZ v řízení o námitkách. Po právní moci tohoto rozsudku bude proto vycházet žalovaná ze zjištění, že invalidita druhého stupně žalobkyně nastala od 11.4.2016, o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – tj. uznání invalidity od uvedeného data dle posudku PK MPSV ze dne 16.11.2016, čímž bude realizován i rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 16Ad 77/2016-31 ze dne 22.12.2016 vydaný na základě shora citovaného posudku PK MPSV. Právním názorem soudu je žalovaná vázána, jak vyplývá z § 78 odst. 5 s.ř.s. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Zástupkyně žalobkyně v žalobě a poté dne 20.12.2016 požadovala náklady řízení za 2 úkony právní služby á 1.000,-Kč a 2 režijní paušály á 300,-Kč, jak uvedeno shora. Nárok je oprávněný, proto soud přiznal požadovanou částku 2.600,-Kč, jež je zcela v souladu s § 7, § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif., když tuto částku je povinna žalovaná uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně ve lhůtě, kterou soud považuje za přiměřenou.

Poučení

: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o této stížnosti rozhoduje. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Plzni dne 22. prosince 2016 JUDr. Alena Hocká, v.r. Za správnost vyhotovení: Bc. Michaela Karásková samosoudkyně