17 A 12/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou v právní věci žalobce: P.K., zastoupeného: Mgr. Jaroslav Topol, advokát, Na Zlatnici 301/2, 140 00 Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, Škroupova 18, 306 13 Plzeň, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18.12.2015 č.j. DSH/14502/15, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 18.12.2015 č.j. DSH/14502/15 se z r u š u j e a věc se v r a c í k dalšímu řízení žalovanému.

II. Žalovaný je p o vi n e n nahradit žalobci náklady řízení ve výši 15.342,-Kč k rukám zástupce žalobce Mgr. Jaroslava Topola do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou domáhá zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo jako opožděné zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Plzně, odboru správních činností, oddělení dopravních přestupků, č.j. MMP/234997/15 ze dne 29.9.2015, kterým byl žalobce uznán vinným z opakovaného spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. a) bod první zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), pro porušení § 5 odst. 1 písm. a) téhož zákona, dále z opakovaného spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu porušením § 5 odst. 1 písm. a) téhož zákona, ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod první zákona o silničním provozu, pro porušení § 7 odst. 1 písm. c) téhož zákona, ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu porušením § 6 ods.t 13 téhož zákona, z opakovaného spáchání přestupku podle § 83 ods.t 1 písm. i) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, pro porušení § 38 odst. 1 písm. a) téhož zákona, a z opakovaného spáchání přestupku podle § 83 odst. 1 písm. k) zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích pro porušení § 38 odst. 1 písm. c) téhož zákona. Žalobce v žalobě namítal, že podal odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně včas, dne 19.10.2015 tak, že jeho zmocněnec podal poštovní zásilku, která obsahovala odvolání, držiteli poštovní licence – České poště, a.s. Žalobce připomněl ustanovení § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu, podle něhož pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence. Žalobce k žalobě přiložil podací lístek datovaný 19.10.2015 a označený podacím číslem zásilky RR921662640CZ. Žalobce rovněž v žalobě navrhl, aby soud požádal Českou poštu, s.p. o vyjádření, zda údaje na podacím lístku jsou pravdivé a zda je podací lístek originální. Dále žalobce namítal, že žalovaný porušil jeho právo na obhajobu, když mu neumožnil vyjádřit se k podkladům rozhodnutí podle § 36 odst. 3 správního řádu, když z rozhodnutí žalovaného je zřejmé, že rozhodoval nejen na základě otisku poštovního razítka na obálce písemnosti obsahující odvolání, nýbrž i na základě informací na stránkách České pošty, a.s. - Sledování zásilek. Žalobce měl za to, že měl mít možnost se k těmto podkladům ve smyslu § 50 správního řádu před vydáním rozhodnutí vyjádřit. Žalobce rovněž namítl, že nebyl vyzván k doplnění důvodů blanketního odvolání v rozporu s § 37 odst. 3 správního řádu. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že zjistil dotazem u České pošty, s.p., že se jednalo o podání prostřednictvím služby Dopis Online, kdy jsou jednotlivá elektronická podání prostřednictvím servisu, jehož zřizovatelem je Česká pošta, transformována do listinné podoby. Na stránkách www.postaonline.cz se uvádí, že korespondenci, která se napíše na počítači, už není třeba tisknout, používat obálku, známku, nosit něco na poštu nebo do schránky. Dokumenty stačí uložit ve formátu pdf. a služba Dopis Online zajistí vytištění, vložení do obálky a odeslání adresátovi. Byť je na obálce písemnosti uveden jako odesílatel Ing. M.J., zásilka byla podle sdělení České pošty, s.p. podaná jinou osobou, která má tuto službu sjednanou. Z obchodních podmínek služby Dopis Online, kterou žalovaný předložil jako přílohu č. 1, vyplývá, že zásilky přijaté do 16 hod je Česká pošta povinna zpracovat ještě týž den a předat k další poštovní přepravě. Česká pošta žalovanému telefonicky sdělila, že podání bylo elektronicky doručeno České poště dne 19.10.2015 v 19:13 hod a ke zpracování do písemné podoby a k předání k další poštovní přepravě došlo až dne 20.10.2015. O tomto svědčí otisk razítka na obálce. Vyjádřením České pošty, s.p. obecně k této službě Dopis Online i ke konkrétnímu spornému podání žalovaný předložil jako přílohu č.

2. Žalovaný připomněl, že služba Dopis Online garantuje odeslání zásilek týž den pouze do 16:00 hod, ale zmocněnec žalobce tuto službu využil až po 16 hod. De facto tedy zaslali z této služby podání do jakési elektronické schránky, se kterou bylo nakládáno až další den. Žalovaný měl za to, že analogicky vhození do poštovní schránky také neznamená jeho předání k poštovní přepravě. Podací lístek žalovaný chápe spíše jako ověření skutečnosti, že jakýsi text či objednávka na vytvoření dopisu byla zadána na webové stránky České pošty, s.p. Ve chvíli doručení textu do elektronického úložiště nemůže být garantováno, že soubor bude odpovídat všem parametrům a půjde přetransformovat do listinné podoby. Elektronickou zprávu zaslanou v poště je třeba považovat za soukromoprávní objednávku na vytvoření písemného dopisu. Podáním ve smyslu práva veřejného (navíc inperfektní, neboť z povahy věci nemůže být opatřeno podpisem podatele), se tak stává až faktickým vytvořením dopisu v listinné podobě. Služba Dopis Online má jen soukromoprávní povahu, neboť nemá oporu ve správním řádu, a s jejím využitím proto nelze spojovat veřejnoprávní důsledky (stejně jako např. se službou dosílky – k tomu srovnej přiměřeně rozsudek NSS čj. 3 As 178/2014-31). Veřejnoprávní účinky podání nastávají až předáním dopisu k poštovní přepravě. Správní řád rozeznává v ustanovení § 37 odst. 4 zásadně čtyři formy podání, a to písemnou, ústní zachycenou do protokolu, elektronickou opatřenou zaručeným elektronickým podpisem (či odeslanou z datové schránky) a tzv. podání učiněná jinými technickými prostředky, která však musí být do pěti dnů potvrzena jednou z předešlých forem. Vzhledem k tomu, že správní řád nezná žádnou hybridní elektronicko-písemnou formu podání, je třeba na dané podání nahlížet na jako jednu z uvedených forem. Vzhledem k tomu, že se podání dostalo do dispozice správního orgánu písemné prostřednictvím držitele poštovní licence, je dle žalovaného na něj třeba nahlížet jako na písemné. Platí pro něj pak režim § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu, podle něhož je lhůta zachována, je-li poslední den lhůty podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence. Z toho je podle žalovaného zřejmé, že zásilkou je dopis v obálce, na který se umístí podací razítko. Do doby, než zpráva získá písemnou podobu, se nemůže jednat o písemné podání. Podle žalovaného nemohlo být podání podáno 19.10.2015 ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu k poštovní přepravě, neboť v té době ještě neexistovalo. Nemůže být předáno k poštovní přepravě dříve, než vznikne. Podatel podle žalovaného musel souhlasit se smluvními podmínkami, tedy mělo a mohlo by mu být známo, že objednávky zadané do počítačového systému po 16 hodině budou zrealizovány až následující den. Dle žalovaného byly elektronické zprávy zadávány po 16 hod záměrně s cílem zpochybňovat doručení. V případě, že by bylo třeba hledět na podání jako elektronické, by podle žalovaného bylo doručeno až dodáním do dispozice správního orgánu (viz zákon č. 300/2008 Sb.). Za úvahu podle žalovaného stojí, zda je takové podání učiněno jiným technickým prostředkem, který je třeba do pěti dnů potvrdit, neboť písemnost zaslanou prostřednictvím dané služby nelze z povahy věci opatřit vlastnoručním podpisem ani zaručeným elektronickým podpisem. K námitce použití stránek České pošty, s.p. – Sledování zásilek bez seznámení žalobce před vydáním rozhodnutí žalovaný uvedl, že tento doklad byl opatřen z veřejně přístupného zdroje (www.postaonline.cz), kde se objeví po zadání čísla zásilky, které měl k dispozici i žalobce a mohl do této služby kdykoliv nahlédnout. Dále správní orgán I. stupně pouze tímto ověřil otisk podacího razítka na obálce odvolání, tedy i bez tohoto ověření byl datum ze spisu zcela zřejmý. Podkladem pro závěr o opožděnosti odvolání byl především otisk razítka na obálce. Žalovaný připomněl, že zmocněnec žalobce má zřízenou datovou schránku pro komunikaci se správními orgány. V replice žalobce namítal, že není rozhodný údaj na razítku na obálce podání, ani v elektronickém systému pošty Track & Trace. Rozhodné podle žalobce je, kdy skutečně k podání odvolání došlo. V tomto směru je více než výmluvný podací lístek, z něhož jasně vyplývá, že k podání této zásilky došlo již 19.10.2015. Žalobce poukázal na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – v Liberci ze dne 14.7.2016 č.j. 60A 4/2016-109 s tím, že se jednalo o totožný případ. Dále žalobce poukázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24.10.2014 č.j. 51A 15/2013-29, podle něhož je podací lístek veřejnou listinou a svědčí mu tedy presumpce správnosti. Žalobce tedy měl za to, že v dobré víře, pokud se spoléhal na to, že údaj o podání odvolání na podacím lístku je v souladu se skutečností. Pokud bylo podáno odvolání opožděně, bylo tomu v důsledku pochybení pošty, které nelze žalobci klást k tíži. Žalobce poukázal i na nález Ústavního soudu ze dne 2.4.1998 sp.zn. 3 ÚS 456/97, podle něhož navrhovatelé podali odvolání opožděně v důsledku mylné informace o datu právní moci rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterou jim podal okresní soud úřední formou – vyznačením doložky právní moci na rozsudku. Doložka právní moci není sice právní skutečností zakládající, měnící či rušící právní vztahy, je však úředním osvědčením o právní skutečnosti a jako takové jí svědčí presumpce správnosti a strana soudního sporu není povinna zkoumat či ověřovat, zda tato právní skutečnost nastala, jak je v osvědčení uvedeno. Z toho důvodu bylo dovoláním nutno se zabývat meritorně, jinak jde o tzv. jiný zásah orgánu veřejné moci, tedy porušení článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tj. znemožnění domáhat se stanoveným postupem svého práva u nestranného a nezávislého soudu. Žalobce v replice dále odmítl účelovost podání po 16 hod. Součástí správního spisu je oznámení o přestupku ze dne 4.5.2015, podle kterého žalobce v tento den řídil osobní motorové vozidlo WV Passat černé barvy RZ… a při řízení mu chyběla přední registrační značka. Odmítl na výzvu předložit povinnou výbavu vozidla, při jízdě telefonoval a na vozidle měl namontováno tažné zařízení, které nebylo zapsáno v osvědčení o registraci vozidla. Kontrola byla provedena na náměstí Republiky před č. 22 v 19 hod. Žalobce se odmítl do oznámení podepsat. Byla pořízena fotodokumentace vozidla a úřední záznam policie. Téhož dne o hodinu později podle dalšího oznámení byl řidič téhož vozidla kontrolován v Dřevěné ulici v Plzni, opět mu chyběla přední registrační značka, bylo na vozidle tažné zařízení, které není zapsané v osvědčení o registraci vozidla, a dále se v oznámení uvádí, že při předchozím projednávání přestupku byl žalobce poučen, že vozidlo nesmí provozovat v této podobě na pozemní komunikaci. I k tomuto byl pořízen úřední záznam policie. Ve správním řízení žalobce zmocnil plnou mocí ze dne 11.6.2015 Ing. M.J. Dne 29.6.2015 proběhlo ve věci jednání, kde byli vyslechnuti svědci policisté J.Ř., P.K. a P.S. Následovalo meritorní rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, které bylo doručeno žalobci prostřednictvím zmocněnce do datové schránky dne 2.10.2015. Žalobce podal blanketní odvolání, kdy na obálce zásilky obsahující odvolání je špatně čitelné razítko podací pošty České Budějovice 20.10.2015 a podání není podepsáno. Správní orgán I. stupně vytiskl informace ze stránky www.postaonline.cz podle podacího čísla zásilky, kde se uvádí datum podání zásilky dne 20.10.2015 a místo podání „Postservis České Budějovice“. Žalobce byl výzvou ze dne 2.11.2015 vyzván podle § 37 odst. 3 správního řádu k odstranění nedostatků podání ve stanovené lhůtě pěti pracovních dnů s tím, že podání není podepsáno. Dne 20.11.2015 žalobce podání o podpis doplnil. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí se vycházelo ze skutečnosti, že lhůta pro podání odvolání marně uplynula 19.10.2015 a prvostupňové rozhodnutí nabylo právní moci 20.10.2015. Téhož dne bylo k poštovní přepravě podáno odvolání, tedy opožděně. Dle poštovního razítka na obálce písemnosti a detailní informace k uvedené poštovní zásilce vysledované prostřednictvím webové aplikace České pošty, a.s. – Sledování zásilek, tudíž žalovaný jako opožděné odvolání zamítl. Soud doplnil dokazování o žalovaným předložený výtisk z Obchodních podmínek pro poskytování služby Dopis Online. V bodě 2.3 se uvádí, že Dopis Online umožňuje zákazníkovi si elektronicky objednat zpracování a podání poštovních zásilek. Česká pošta zabezpečí i zpracování a podání do poštovní sítě. Zpracováním je tedy tisk a kompletace. Služba probíhá podle bodu 4 tak, že se zákazník přihlásí do aplikace a má možnost provádět jednotlivé elektronické objednávky ve službě Dopis Online. Podáním zásilky k poštovní přepravě mezi Českou poštou a zákazníkem je uzavřena poštovní smlouva podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, jejíž obsah určují poštovní podmínky platné v době podání zásilky. V bodě 5.2 se uvádí, že zásilky přijaté do 16 hod je Česká pošta povinna zpracovat a předat k další poštovní přepravě ještě týž den. Dále žalovaný předložil vyjádření České pošty s.p., ze dne 4.5.2016, kde se uvádí, že zpracováním dat a kompletací zásilek je uzavřena smlouva mezi zákazníkem a Českou poštou. Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy Česká pošta akceptuje řádně vyplněnou elektronickou objednávku podáním zásilky do poštovní přepravy. V současné době není na podacím lístku skutečné datum podání, vždy je ale uváděno datum převzetí do zpracování. Data převzetí a podání mohou být podle obchodní formy rozdílná. Na základě tohoto zjištění, kdy je Českou poštou, s.p. zákazníkovi podána mylná informace, bylo rozhodnuto, že je nutná neprodlená úprava softwaru hybridní pošty tak, aby na podacích lístcích, tedy na stvrzenkách, bylo datum dne předání zásilek k poštovní přepravě, tedy datum podání zásilky, a nikoliv datum předání zásilky ke zpracování. Konkrétně se pak vyjadřuje Česká pošta i k předmětné zásilce zmíněného čísla, která byla podle pošty dle elektronické služby Dopis Online podána 19.10.2015 v 19:13 hod. pod příslušným objednacím číslem. Podáním zásilky se podle pošty rozumí přijetí podkladů k tisku na server www.postservis.cz. Zásilky podané do 16 hod. jsou vyrobeny, tedy vytištěny, předány do poštovního provozu týž den, pokud klient rozhodnou dobu překročí, jsou vyrobeny a předány k rozvozu následující pracovní den, tedy v tomto případě to bylo 20.10.2015. K tomu byl předložen i výpis z podpůrného programu Dopis Online, kde se uvádí u podacího čísla předmětné zásilky, že bylo podáno 19.10.2015 v 19:13 hod. Soud rovněž provedl důkaz žalobcem předkládaným podacím lístkem, kde se uvádí podací číslo zásilky, datum podání 19.10.2015, podací pošta 370 20 České Budějovice 90, číslo objednávky, odesílatel Ing. M.J., adresát Magistrát města Plzně. Žaloba je důvodná. Soud má za to, že na daný případ lze aplikovat právní názor obsažený v odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky Liberec ze dne 14.7.2016 č.j. 60A 4/2016-109 (dostupný na www.nssoud.cz). Uvádí se v něm, že pro posouzení toho, zda byla ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu zachována lhůta k podání odvolání, je v případě podání odvolání prostřednictvím držitele poštovní licence za pomoci elektronické služby Dopis Online rozhodující okamžik žádosti o poštovní službu, který byl držitelem poštovní licence datově potvrzen jako den podání doporučené zásilky na poštovní stvrzence. Akceptace elektronické objednávky služeb ze strany držitele poštovní licence totiž bez dalšího implikuje podání zásilky do poštovní sítě k přepravě a tedy uzavření poštovní smlouvy. V právě projednávané věci soud neshledal důvod k odchýlení se od tohoto právního názoru. Jak bylo výše v tomto rozsudku v rámci shrnutí obsahu správního spisu konstatováno, v odvolacím řízení měly správní orgány k dispozici výtisk z internetové aplikace Sledování zásilek, kde byla výslovně u podacího místa uvedena poznámka o využité službě Postservis, tudíž žalovaný měl a mohl získat povědomost o detailech doručování. Dále z žalovaným opatřených dokladů jednoznačně vyplývá, že si Česká pošta uvědomila rozpor, kdy udávala na obálce jiné datum podání než na podacím lístku, a výslovně přiznala, že svým postupem uváděla zákazníka v omyl. Pokud jde o žalobní námitku týkající se absence výzvy k doplnění důvodů blanketního odvolání, taková výzva zřejmě bude v novém řízení následovat. K porušení § 36 odst. 3 správního řádu dle názoru soudu nedošlo, neboť soud má za to, že správní orgán nemá povinnost vyzývat žalobce k seznámení s výtiskem ze stránek Sledování zásilky, kterou žalobce sám podal, (proto má k této stránce jako podatel přístup), když výtisk sloužil pouze k potvrzení údajů obsažených na obálce. Na základě výše uvedeného soud zrušil napadené rozhodnutí pro nezákonnost podle § 78 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Současně soud zavázal žalovaného právním názorem o včasnosti podaného odvolání. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., a žalobci, který měl ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada za zaplacený soudní poplatek, a dále za náklady právního zastoupení sestávající z odměny za 3 úkony právní služby á 3.100,-Kč a 3 režijní paušály á 300,-Kč navýšené o 21% DPH.

Poučení

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V Plzni dne 24. října 2016 Za správnost vyhotovení: Mgr. Jana Komínková, v.r. Martina Kerberová samosoudkyně