17 A 6/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou v právní věci žalobce: D. Ch, zastoupeného: Mgr. Jaroslav Topol, advokát, Na Zlatnici 301/2, 140 00 Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3.12.2015 č.j. 3611/DS/15-4, takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo jako opožděné zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Mariánské Lázně (dále jen „MÚ ML“), odboru dopravy a vnitřních věcí, ze dne 16.10.2015 č.j. DOP/15/7646/LK, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod čtvrtý zákona č. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), pro porušení § 4 písm. c) téhož zákona, za což mu byla uložena pokuta ve výši 2.000,-Kč a náhrada nákladů řízení 1.000,-Kč. Žalobce v žalobě tvrdil, že odvolání podal včas, a to 2.11.2015 e-mailem bez elektronického podpisu. Správní orgán I. stupně sice nepotvrdil převzetí tohoto podání, avšak proto, že tento nepotvrzuje přijetí žádných podání. Dle ustanovené praxe se podání e-mailem prokazuje e-mailem o potvrzení o přijetí podání, takový důkaz lze dle žalobce požadovat spravedlivě jen tehdy, pokud úřad, jemuž podání bylo učiněno, zasílá elektronická potvrzení o přijetí podání. Žalobce tvrdil, že takováto potvrzení MÚ ML zásadně neposílá. Žalobce toto tvrzení opřel o podání ze dne 9.9.2015, které je součástí spisu, přesto nebylo ze strany MÚ ML potvrzeno jeho přijetí. Žalobce uváděl, že podal žalobu na ochranu proti nezákonnému zásahu a žádal o přerušení řízení o předmětné žalobě do rozhodnutí o nezákonném zásahu. Žalobce poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 7.1.2016 č.j. 9As 219/2015-36, kdy bylo shledáno jako oprávněný postup, pokud se při zjišťování, zda byl e-mail doručen, vycházelo z výpisu elektronické komunikace z elektronické podatelny. Žalobce proto navrhl provedení takového důkazu. Dále žalobce k žalobě přiložil printscreen odchozího e-mailu a rovněž navrhl provést ho jako důkaz. Žalobce tedy tvrdil, že podání ze dne 9.11.2015 bylo pouhým potvrzením včas podaného podání ze dne 2.11.2015. Žalobce dále tvrdil, že poté, co mu 2.11.2015 nebylo doručené podání potvrzeno, podal odvolání telefonicky a navrhl provedení důkazu přehráním telefonního hovoru. Žalobce k žalobě přiložil kopii printscreenu e-mailové zprávy ze dne 2.11.2015 v 15:04 hod, kde odesílatelem je … adresátem je [email protected], přílohou je soubor odvolání.pdf a rovněž v e-mailové zprávě je označení žalobce, jeho zmocněnce, spisové značky DOP/15/3113 LK a text o tom, že se podává odvolání v nadepsané věci. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby s tím, že vycházel ze spisové dokumentace správního orgánu I. stupně, kde je založeno pouze odvolání ze dne 9.11.2015. Skutečnost, že by žalobce podal odvolání již 2.11.2015, podle žalovaného nevyplývá ani z výpisu elektronické komunikace podatelny MÚ ML ze dne 2.11.2015, kde jsou obsaženy veškeré způsoby doručení a typy doručení zásilek, které předmětného dne MÚ ML obdržel. Dále žalovaný připomněl, že telefonický způsob podání přípustný není, neboť nelze ověřit totožnost podatele, když proti rozhodnutí se může odvolat pouze účastník řízení. Žalovaný soudu předložil k důkazu doručovací knihu MÚ ML ze dne 2.11.2015, v níž je seznam doručených písemností k tomuto dni osobně, prostřednictvím České pošty i prostřednictvím datové schránky v celkovém počtu 116 podání, kdy je zřejmé, že výpis byl pořízen 16.12.2016 a u každé písemnosti je pořadové číslo, spisová značka, slovní popis podání. Žalobcem zmíněné podání zde uvedeno není. Ve věci žalobcem zmíněné žaloby proti nezákonnému zásahu bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 19.10.2016 č.j. 9As 167/2016-38 tak, že bylo rozhodnuto přímo o žalobě, která byla odmítnuta pro opožděnost. NSS dovodil, že pokud by stěžovatel řádně střežil svá práva, tak by si za situace, kdy mu nebylo doručeno potvrzení o podání, u žalovaného stav věci ověřoval. Žalovaný na podání ze dne 9.11.2015 reagoval přípisem ze dne 11.11.2015, doručeným zmocněnci stěžovatele 13.11.2015. Tedy v tento den nejpozději stěžovatel musel vědět o tom, že podání ze dne 9.11.2015 bylo žalovanému doručeno. Vzhledem k tomu, že lhůta k podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem je podle § 84 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) dva měsíce, žaloba podaná 21.1.2016 byla opožděná. Součástí správního spisu je oznámení o přestupku, ze kterého vyplývá, že se jedná o přestupek ze dne 8.4.2015 spáchaný ve 14:36 hod. mimo obec Drmoul na místě, kde je esíčko, na silnici I. třídy č. 21 ve směru od Staré Vody, v místě, kde je povolená nejvyšší rychlost 70 km/h, kdy žalobci byla naměřena po odečtu tolerance rychlost překročená o 24 km/h. Žalobce se odmítl vyjádřit i podepsat oznámení přestupku. Dále je ve spise záznam o přestupku zachycující přestupek z radaru, úřední záznam Policie České republiky (dále jen „PČR“) a fotodokumentace na místě přestupku, ověřovací list radaru. Správní orgán vydal ve věci příkaz, proti čemuž žalobce podal odpor spolu s předložením plné moci pro pana Ing. Jaroše. Jednání se konalo ve dnech 5.8.2015 a 27.8.2015. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 16.10.2015 bylo doručeno zmocněnci žalobce prostřednictvím datové schránky dne 16.10.2015. Dále je součástí spisu odvolání podané zmocněncem, na kterém je uvedeno „doručeno 9.11.2015 datová schránka“. Následovala výzva k doplnění odvolání ze dne 11.11.2015. Odvolání doplněno ve stanovené lhůtě nebylo. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo odvolání zamítnuto jako opožděné s odůvodněním, že lhůta pro podání odvolání činí dle § 83 odst. 1 správního řádu (dále jen „s.ř.“) 15 dnů od doručení rozhodnutí. V daném případě bylo rozhodnutí zmocněnci žalobce doručeno datovou schránkou dne 16.10.2015. Následovala patnáctidenní lhůta k podání odvolání, která marně uplynula 2.11.2015. Odvolání bylo podáno 9.11.2015, tedy opožděně. Žaloba není důvodná. Na danou kauzu lze podle názoru soudu aplikovat právní závěr obsažený v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22.01.2013, čj. 11 A 53/2010 – 74, podle něhož „pro zachování lhůty v případě podání zaslaného elektronickou poštou (§ 37 odst. 4 správního řádu z roku 2004), tedy odlišně od podání zaslaného prostřednictvím držitele poštovní licence, nepostačí předání k přepravě, ale odesílatel musí v případě pochybností prokázat, že podání správnímu orgánu doručil. Nepostačí tedy tvrzení žalobce, že z jeho počítače zpráva byla odeslána.“ Z této právní věty podle názoru zdejšího soudu vyplývá, že je především odpovědností žalobce prokázat řádné doručení svého emailového podání. NSS ve výše označeném souvisejícím případě žaloby proti nezákonnému zásahu rovněž správně připomněl, že logický postup žalobce v dané věci by byl ověřit si, že bylo odvolání skutečně podáno, tj. zda došlo správnímu orgánu. Takovou aktivitu žalobce neprokázal. V projednávané věci spočívalo důkazní břemeno na žalobci, který je však neunesl, neboť své tvrzení o podání odvolání již 2.11.2015 prokazoval pouze listinou v prosté kopii, avšak údaje v ní obsažené nebyly ničím potvrzeny. Nebyly prokázány ani po doplnění dokazování v řízení před soudem. Žalobcem tvrzené podání nebylo totiž zaznamenáno ani ve výpisu z doručovací knihy MěÚ Mariánské Lázně, pořízeném ke dni 2.11.2015, který předložil žalovaný. Důkaz záznamem o telefonním hovoru navržený v žalobě pak soud neprovedl, neboť jej žalobce k žádnému z nařízených jednání nepředložil. Na základě výše uvedeného soud neshledal žalobní námitky důvodnými, a žalobu proto zamítl podle § 78 odst. 7 s.ř.s. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého by měl nárok na jejich náhradu žalovaný, který měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, a proto jejich náhrada nebyla žádnému z účastníků přiznána.

Poučení

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. V Plzni dne 19. prosince 2016 Za správnost vyhotovení: Mgr. Jana Komínková,v.r. Martina Kerberová samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Lenka Kovandová