17 Ad 41/2025

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci žalobce: R. Z. zastoupený Mgr. Nikolou Kadlecovou, sídlem Veleslavínova 363/33, 301 00 Plzeň, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X. ze dne 9. 6. 2025, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X. ze dne 9. 6. 2025 a jemu předcházející rozhodnutí č. j. X. ze dne 4. 3. 2025 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10 140 Kč k rukám jeho zástupkyně Mgr. Nikoly Kadlecové, advokátky, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Řízení před správním orgánem

1. Žalobce byl od roku 2024 invalidní ve třetím stupni. Rozhodnutím č. j. X. ze dne 4. 3. 2025, žalovaná snížila žalobci výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invaliditu prvního stupně. Na základě posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu totiž dospěla k závěru, že pracovní schopnost žalobce poklesla od 28. 1. 2025 pouze o 45 %. Podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se v takovém případě jedná o invaliditu prvního stupně.

2. Žalobce proti tomuto závěru brojil námitkami. V nich uvedl, že považuje snížení invalidního důchodu za neoprávněné a domáhá se opětovného přezkoumání zdravotního stavu. V současnosti se jeho zdravotní stav opět zhoršil, není schopný pohybu a chůze k zajištění svých životních potřeb, neudýchá sebemenší námahu. Žalovaná napadeným rozhodnutím č. j. X. ze dne 9. 6. 2025, námitky zamítla. V řízení o nich nechala vypracovat posudek lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu, z něhož vyplynulo, že hlavní příčina nepříznivého zdravotního stavu žalobce spadá pod kapitolu V. (Duševní poruchy a poruchy chování), položku 7b (Poruchy osobnosti, středně těžké postižení, stavy s podstatným narušením pracovního a společenského fungování, závažné maladaptivní chování, opakované situační dekompenzace) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 30-45 %. Posudkový lékař zvolil horní hranici daného rozmezí, neboť tím zohlednil ostatní postižení zdravotního stavu žalobce. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobce tedy činí 45 %, což odpovídá invaliditě prvního stupně.

II. Řízení před soudem

3. Proti rozhodnutí žalované o námitkách žalobce brojil žalobou. Žalobce má posudková zhodnocení zpracovaná v předchozím řízení za nesprávná. U žalobce nebylo dostatečně zohledněno, že trpí vícero zdravotními postiženími, nedošlo k zohlední všech sekundárních diagnóz, přičemž každá z nich má dopad na jeho výkonnost a pracovní schopnosti. Žalobce spatřuje vady v tom, že nebyl proveden komplexní funkční test pracovních schopností, nebyly dostatečně zohledněny lékařské zprávy, které doložil, a posudkový lékař nereflektoval další diagnózy a jejich vliv na celkovou funkční kapacitu žalobce. Žalobce má za to, že je potřeba znovu posoudit rozhodující příčinu poklesu pracovní schopnosti, jakož i její procentuální výměru. Vzhledem k dalším postižením zdravotního stavu je pak podle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity namístě přistoupit rovněž ke zvýšení o 10procentních bodů. V posudku o invaliditě nebyla zohledněna obezita žalobce, který má BMI 53. Podle kapitoly IV., položky 14d vyhlášky o posuzování invalidity, kde BMI dosahuje hodnot nad 45, je hodnocena mírou poklesu pracovní schopnosti ve výši 70-80 %. Zdravotní obtíže žalobce jsou dlouhodobého charakteru, přičemž již v minulosti mu byl přiznán třetí stupeň invalidního důchodu. Zdravotní potíže tak trvají a dochází k jejích prohlubování. Žalobce není schopen vykonávat žádnou činnost, jeho zdravotní stav mu to neumožňuje. Žalobce proto navrhl důkaz posudkem Posudkové komise MPSV.

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku, dle nějž z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobce o 45 %, a to od 28. 1. 2025. Posudek IPZS splňuje dle žalované požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti, vypořádává se se všemi rozhodujícími skutečnostmi a jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce. Žalovaná proběhlé řízení neshledala za nesprávné, posudkové zhodnocení za neobjektivní, nebylo zjištěno žádné pochybení při vyhotovení podkladového posudku, žádná vada řízení. Důvodem uznání invalidity nejsou subjektivní pocity a úvahy žalobce, vlastní vyhodnocení zdravotních potíží a zdravotního stavu, nýbrž posudková rozvaha vycházející z objektivně zjištěného zdravotního stavu posudkovými lékaři. Žalovaná navrhla vyhotovení posudku Posudkové komise MPSV.

III. Posouzení věci

5. Napadený výrok rozhodnutí žalované krajský soud přezkoumal podle § 75 odst. 2 soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Obecná východiska 6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobce na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)].

7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS).

8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).

9. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobce. Tento postup navrhli oba účastníci řízení. Závěry posudkové komise 10. Žalobce byl posuzován jako dělník. Posudková komise dospěla k závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí poklesla o 55 %, a proto se v jeho případě jedná o invaliditu druhého stupně § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Jako rozhodující příčinu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu žalobce posudková komise určila obstrukční spánkovou apnoe podle kapitoly VI. (Postižení nervové soustavy), položky 5b (Narkolepsie, hypersomnie, syndrom spánkové apnoe, středně těžká forma, některé denní aktivity omezeny) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kterou posudková komise zhodnotila 45 %. Dalšími příčinami dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu jsou porucha osobnosti, anxiozně depresivní symptomatika, sociální fobie, oboustranná nedoslýchavost, stav komplikuje extrémní obezita. Vzhledem k tomu, že žalobce není schopen využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, pokračovat v předchozí výdělečné činnost, byla hodnota podle § 4 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity navýšena o 10 %. Celková míra poklesu pracovní schopnosti žalobce tak činí 55 %. Žalobce není pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav schopen fyzicky těžké práce s manipulací s těžkými břemeny, práce ve vynucené poloze, v nepřiznivých klimatických podmínkách. Schopen lehčí práce s možností změny polohy sed, stoj, v příznivém klimatu. Nevhodná práce na směny. Datum změny stupně invalidity byl stanoven ke dni 28. 1. 2025, platnost posudku stanovena trvale vzhledem k chronicitě onemocnění. K žalobním námitkám posudková komise uvedla, že zdravotní stav žalobce byl posuzován k datu vydání napadeného rozhodnutí, nelze proto přihlédnout k lékařským zprávám, které byly vydány po tomto datu. Změny a zhoršení zdravotního stavu mohou být zhodnoceny pouze v novém řízení na základě nové žádosti. Nárok na invaliditu v případě obezity se nehodnotí pouze podle BMI, ale musejí být přítomny interní a pohybové komplikace.

11. Z posudkového zhodnocení je zřejmé, proč posudková komise není v souladu s předchozím posudkovým zhodnocením žalobce. Nelze než uzavřít, že posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobce odpovídá 55 %, což podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění odpovídá invaliditě druhého stupně, která byla dána ke dni napadeného rozhodnutí žalované o námitkách, tak i ke dni jemu předcházejícímu rozhodnutí, jímž žalovaná snížila výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

IV. Závěr

12. Jelikož žalovaná vycházela z toho, že žalobce je invalidní v prvním stupni, bylo její rozhodnutí založeno na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Soud proto její rozhodnutí zrušil pro vady podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a věc jí vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1, 3 a 4 s. ř. s.).

13. Žalovaná bude v dalším řízení vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě provedeného dokazování v soudním řízení, tedy že invalidita druhého stupně žalobci vznikla ke dni 28. 1. 2025 (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

14. Procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil vůči procesně neúspěšné žalované (§ 60 odst. 1 věty první s. ř. s.). Soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení za 2 úkony právní služby po 4 620 Kč – převzetí a příprava právního zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu) a písemné podání ve věci samé – žaloba (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu). K tomu dvakrát režijní paušál po 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za poradu s žalobcem přesahující 1 hodinu, neboť tato porada se navíc uskutečnila dne 16. 7. 2026, tedy ve stejný den, jako byla tehdejšímu zástupce Mgr. Laštovkovi udělena plná moc pro zastupování v řízení. K poradě došlo společně s převzetím právního zastoupení, první porada s klientem je ale neoddělitelně spojena s úkonem příprava a převzetí právního zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, a proto ji nelze považovat za samostatný úkon právní služby (k tomu např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 909/20 ze dne 14. 4. 2020). Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 10 140 Kč a žalovaná je povinna tyto náklady nahradit ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 23. července 2026 Mgr. Jan Šmakal v.r. soudce Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.