17 Ad 7/2025

Rubrum

č. j. 17 Ad 7/2025 - 101 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci žalobkyně: R. D. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X. ze dne 18. 12. 2024, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X. ze dne 18. 12. 2024 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Předmět řízení 1. Žalobkyně napadá rozhodnutí žalované č. j. X. ze dne 18. 12. 2024, kterým žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X. ze dne 16. 9. 2024, jímž byla žalobkyni snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně, neboť žalobkyni Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. 2 17 Ad 7/2025 poklesla pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 60 %. Řízení před správním orgánem 2. Žalobkyně byla od roku 2006 plně invalidní, od roku 2010 se jednalo o invaliditu III. stupně. Ke snížení invalidity z III. stupně na stupeň druhý došlo u žalobkyně v roce 2020. V roce 2021 byla žalobkyni opět uznána invalidita III. stupně. Rozhodnutím č. j. X. žalovaná žalobkyni snížila výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invaliditu druhého stupně. Na základě posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu totiž dospěla k závěru, že pracovní schopnost žalobkyně poklesla od 3. 7. 2024 pouze o 60 %. Podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále též „zákon o důchodovém pojištění“), se v takovém případě jedná o invaliditu druhého stupně.

3. Žalobkyně proti tomuto závěru brojila námitkami. V nich uvedla, že je s ohledem na její diagnózu zlepšení zdravotního stavu vyloučené. Posudková lékařka MUDr. T. nemohla vycházet z aktuální zdravotní dokumentace, protože kdyby tak učinila, nemohla dojít ke svému závěru. Dle aktuálních lékařských zpráv totiž došlo proti roku 2022 ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně. Dále žalobkyně zmínila možnou podjatost posudkové lékařky. Konstatovala, že invalidní je již od roku 2006, ale problémy s její invaliditou započaly v roce 2021, kdy bylo zahájeno nadále probíhající rozvodové řízení s MUDr. B. D. Již v minulém posuzování invalidity byl kvůli podjatosti vyloučen vedoucí lékař. Žalobkyně požádala o přezkoumání jejího zdravotního stavu. Žalovaná napadeným rozhodnutím námitky zamítla. V řízení o nich nechala vypracovat posudek lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu, z něhož vyplynulo, že hlavní příčina nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně spadá pod kapitolu VI (postižení nervové soustavy), položku 6d (demyelinizační postižení, roztroušená skleróza mozkomíšní, jiná degenerativní postižení CNS) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje 60 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně tak odpovídá invaliditě II. stupně. Řízení před soudem 4. Žalobkyně v žalobě uvedla, že posudkový lékař učinil závěr o invaliditě žalobkyně bez toho, aby podrobněji zkoumal její zdravotní stav, aniž by ji viděl osobně. Posudkový lékař ignoroval námitky, v nichž žalobkyně popsala své zdravotní obtíže a značná omezení z nich vyplývající. Nebylo také reagováno na námitku možné podjatosti revizních lékařů v první instanci, což zakládá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Posudek žalobkyně považuje za neúplný a nepřesvědčivý. Posudkový lékař se nijak nezabýval celkovou výkonností žalobkyně, jejími pohybovými schopnostmi a schopnostmi zvládat denní aktivitu či kvalitou jejího života dle kritérií položky 6d v kapitole VI. přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb. a ani neuvedl, jak je zohlednil při určení poklesu pracovní schopnosti. Nedošlo ani ke zohlednění psychiatrické diagnózy a neschopnosti vykonávat dělnickou profesi. Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. 3 17 Ad 7/2025 5. Dne 28. 7. 2022 byl vydán posudek o invaliditě č. j. LPS/2022/1493-PS_CSSZ, v němž bylo uvedeno, že platnost posudku o invaliditě III. stupně je stanovena trvale. Vzhledem k diagnóze žalobkyně je zlepšení jejího zdravotního stavu vyloučené. Žalobkyně ujde maximálně 50 m. Diagnóza jí zhoršuje psychické obtíže, trpí těžkými panickými úzkostmi. Postižení žalobkyně je těžké a příznaky roztroušené sklerózy se zhoršují. Žalobkyně není schopna jakékoli fyzické ani psychické zátěže, proto není schopna vykonávat jakoukoli výdělečnou činnost. Posudek nesplňuje požadavek úplnosti přesvědčivosti a správnosti posudku, neboť na námitky žalobkyně nebylo adekvátně a správně procesně reagováno.

6. Ve vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že na vyšší míru poklesu pracovní schopnosti zdravotní stav žalobkyně nedosahuje. Ani přezkumem zdravotního stavu v námitkovém řízení nebylo zjištěno funkční poškození takové závažnosti, aby indikovalo vyšší stupeň invalidity žalobkyně. Lékařka IPZS pro námitkové řízení k námitkám žalobkyně uvedla, že míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na podkladě dostatečně vypovídající a aktuální zdravotnické dokumentace. Ve vztahu k roztroušené skleróze nebylo dokladováno podstatné zhoršení diagnózy. Při námitkovém řízení byla potvrzena změna III. stupně invalidity na druhý stupeň dnem 3. 7. 2024, platnost stanovena trvale vzhledem k charakteru invalidizujícího onemocnění. K námitce, že k jednání lékařské posudkové služby nebyla žalobkyně přizvána, žalovaná uvedla, že vzhledem k dostatečně doložené zdravotní dokumentaci a vzhledem k tomu, že mezi lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr, byly dány předpoklady pro posouzení zdravotního stavu v nepřítomnosti žalobkyně.

7. Žalovaná neshledala proběhlé řízení za nesprávné, posudkové řízení za neobjektivní, nebylo zjištěno žádné pochybení při vyhotovení podkladového posudku. Napadené rozhodnutí je dostatečně odůvodněno, jsou uvedeny a konkretizovány všechny lékařské zprávy, z nichž žalovaná vycházela, jakož i posudková rozvaha, zdravotní dokumentace byla pro posouzení a vyhotovení posudku zcela dostačující, závěr posudku vychází z objektivně zjištěného zdravotního stavu. Žalovaná navrhla vyhotovení posudku u příslušné posudkové komise MPSV. Závěry posudkové komise 8. Posudková komise vypracovala dne 24. 6. 2025 posudek, v němž došla k závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně odpovídá středně těžkému funkčnímu postižení a jen hraničně těžkému. Dle svého tvrzení posudková komise zvolila cestu proklientského přístupu a s ohledem na komorbidity a profesi hodnotila funkční postižení srovnatelně jako těžké. K datu vydání napadeného rozhodnutí poklesla pracovní schopnosti žalobkyně o 60 %, a proto se v jejím případě jedná o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Jako rozhodující příčinu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně posudková komise určila podle kapitoly VI (postižení nervové soustavy), položku 6d (demyelinizační postižení, roztroušená skleróza mozkomíšní, jiná degenerativní postižení CNS) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. U žalobkyně nejsou plně vyjádřeny klinické příznaky pro těžké funkční postižení, ani nejsou plně vyjádřeny klinické příznaky pro zvlášť těžké funkční postižení. U ostatních uvedených nemocí nelze prokázat takové závažné funkční postižení, aby byla splněna podmínka použití § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Není ani důvod pro použití § 4 odst. 1 citované vyhlášky. Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. 4 17 Ad 7/2025 Žalobkyně není pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav schopna práce fyzicky těžké s manipulací s těžkými břemeny, práce ve vynucené poloze, v nepříznivých klimatických podmínkách. Výkon výdělečné činnosti nevyžaduje zcela mimořádné podmínky podle § 6 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Jako datum změny invalidity žalobkyně posudková komise stanovila den 3. 7. 2024, přičemž platnost posudku stanovila trvale, neboť není předpoklad pro zlepšení zdravotního stavu. Závěrem posudková komise podotkla, že není vyloučeno, že u žalobkyně docházelo po celou dobu k nadhodnocení zdravotního stavu.

9. K posudku se vyjádřila žalobkyně, která uvedla, že s ohledem na její diagnózu je zlepšení zdravotního stavu vyloučené. Její zdravotní stav se dle aktuálních lékařských zpráv naopak zhoršuje. Ujde maximálně 50 m, zhoršují se psychické obtíže a těžké panické úzkosti. Není schopna podstupovat jakoukoli psychickou či fyzickou zátěž, není proto schopna vykonávat jakoukoli soustavnou výdělečnou činnost. Má proto za to, že byla nesprávně stanovena závažnost jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu ve své komplexnosti a s ní spojená míra poklesu pracovní schopnosti. Podle žalobkyně míra poklesu její pracovní schopnosti činí trvale nejméně 70 %. Z posudku posudkové komise nevyplývá, že by se posudkový lékař podrobně zabýval žalobkyní uvedenými skutečnostmi. Dále nebyla zohledněna psychiatrická diagnóza žalobkyně a neschopnost vykonávat její dělnickou profesi. V průběhu řízení nebylo vůbec reagován na námitku žalobkyně týkající se podjatosti revizních lékařů, předcházející kroky jsou tudíž nepřezkoumatelné. Jednání ve věci 10. Soud ve věci konal dne 12. 9. 2025 jednání, kterého se zúčastnila žalobkyně a za stranu žalovanou Mgr. Turková. Žalobkyně setrvala na svém žalobním návrhu. Dále uvedla, že iniciaci přezkumu svého zdravotního stavu klade za vinu svému bývalému manželovi, lékaři, který žalobkyni nechce platit výživné. Od počátku rozvodového řízení je žalobkyni každý rok přezkoumávána invalidita, předtím se tak nikdy nedělo. Na jednání soud konstatoval, že má pochybnosti o úplnosti a přesvědčivosti zdravotního posouzení obsaženém v posudku posudkové komise, neboť ten se podrobněji nezabývá psychiatrickou diagnózou žalobkyně. Soud proto odročil jednání na neurčito z důvodu nutnosti vyžádání doplňujícího eventuálně srovnávacího posudku. Doplňující a srovnávací posudek 11. Soud poté požádal posudkovou komisi o doplnění svého posudkového zhodnocení zejména tak, aby byly zřejmé 1) důvody tvrzení posudkové komise, že „není zcela vyloučeno, že po celou dobu následně docházelo k posudkového nadhodnocení zdravotního stavu“; 2) důvody, pro které celková míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně byla hodnocena podle hlavního postižení 60 % bez zohlednění dalších okolností – profese žalobkyně a komorbidit, to zejména s ohledem na zprávu lékaře z oboru psychiatrie z měsíce září 2024, který žalobkyni diagnostikoval v poslední době středně těžkou depresivní poruchu; 3) vyjádření k námitce podjatosti konkretizované při jednání soudu.

12. Posudková komise předložila soudu doplňující posudek ze dne 20. 11. 2025 v němž uvedla, že vypracované posudkové hodnocení hodnotí jako úplně a přesvědčivé, posudek navíc obsahuje přesnou citaci funkčního postižení, které odpovídá zařazení pro III. stupně invalidity. Dále posudková komise sdělila, že se necítí být ve věci podjatá. Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. 5 17 Ad 7/2025 13. Jelikož nebyly rozptýleny pochybnosti soudu o úplnosti a přesvědčivosti posudkového zhodnocení, vyžádal srovnávací posudek od posudkové komise MPSV v Českých Budějovicích.

14. Posudková komise v Českých Budějovicích vypracovala dne 3. 3. 2026 posudek, v němž došla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je roztroušená skleróza v chronické progredientní formě. K hodnocení pokročilosti roztroušené sklerózy mozkomíšní se používá Kurtzkeho škála EDSS. Uzavřela, že žalobkyně byla v době, kdy byl stupeň onemocnění hodnocen jako EDSS 5,0 uznána jako plně invalidní. Podle klinického nálezu i podle škály EDSS bylo indikováno hodnocení za použití kapitoly VI, položky 6c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., šlo o posudkové nadhodnocení. Jelikož jde o chronickou progredientní formu nemoci, klinický nález se v čase zhoršoval. V letech 2014-2017 byla žalobkyně dle EDSS hodnocena jako 5,5, 6,0. Tato klasifikace včetně popsaného klinického nálezu nebyla nadále jednoznačnou indikací pro ponechání invalidity III. stupně, navíc byla v dokumentaci vyjádřena suspekce na agravaci. Podle klinického nálezu i podle škály EDSS bylo indikováno hodnocení za použití kapitoly VI, položky 6c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., opět šlo o posudkové nadhodnocení. Na počátku roku 2021 byl stupeň onemocnění klasifikován jako EDSS 6,0, později ve stejném roce již jako EDSS 6,5, který již umožňuje invalidizaci ve III. stupni za použití klasifikace podle kapitoly VI, položky 6d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s tím, že bude použito taxační navýšení.

15. Stav žalobkyně byl posuzován ke dni vydání napadeného rozhodnutí. V neurologických nálezech z roku 2024 byl stupeň onemocnění opět hodnocen jako EDSS 6,0. Nálezy z doby až po napadeném rozhodnutí pak stupeň hodnotí jako EDSS 6,5, což se dle provedeného vyšetření při jednání komise jeví jako plně validní. Pokud by se posudková komise řídila pouze nálezy z roku 2024, pak by bylo indikováno hodnocení dle kapitoly VI, položky 6c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Posudková komise z hlediska vývoje onemocnění použila k datu vydání napadeného rozhodnutí položku určenou pro postižení těžké – kapitoly položky 6d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kde je dán pokles pracovní schopnosti 60 %. Posudková komise tak přihlédla nejen k nálezům z doby po napadeném rozhodnutí, ale i k nálezům z doby minulé, kdy byl stupeň onemocnění také hodnocen jako EDSS 6,5. Učinila tak s ohledem na § 2 odst. 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb., dle níž u zdravotních postižení, u nichž dochází průběžně ke zhoršování a zlepšování zdravotního stavu, se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti tak, aby odpovídala průměrnému rozsahu funkčního postižení a tomu odpovídajícímu poklesu pracovní schopnosti.

16. Jako součást dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posudková komise shledala i psychické problémy žalobkyně, které mají významnou exogenní složku. Podle psychiatra, který byl členem komise, tyto potíže indikují použití § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. při použití maximálně možného taxačního navýšení, míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně tak činí 70 %.

17. Posudková komise uzavřela, že z důvodu zjištěného dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně činí 70 %, stav odpovídá III. stupni invalidity. Platnost posudku byla stanovena trvale, neboť není předpoklad pro zlepšení zdravotního stavu. Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. 6 17 Ad 7/2025 18. Ke srovnávacímu posudku se vyjádřila žalovaná. Uvedla, že si nechala vypracovat odborem Lékařské posudkové služby ČSSZ recenzní stanovisko k posouzení zdravotního stavu žalobkyně, dle nějž se lze ztotožnit s posudkem posudkové komise v Českých Budějovicích. Funkční postižení lze dle neurologických nálezů hodnotit jako středně těžké až těžké, v čase kolísající. Zhoršený psychický stav je rovněž posudkově významný, protože má vliv na průběh somatického onemocnění. Současně lze u žalobkyně vzít v úvahu pouze základní vzdělání a pracovní zařazení pouze v nižší administrativě. Žalobkyně však výdělečnou činnosti již 20 let nevykonává, z dostupně dokumentace nevyplývá ani zlepšení zdravotního stavu ani jeho stabilizace umožňující podstatně pracovní zařazení. Změna v obsazení soudu 19. Věc byla původně přidělena samosoudkyni zdejšího soudu, která učinila také většinu procesních úkonů. S ohledem na její dlouhodobou nepřítomnost však k rozhodnutí o věci samé přistoupil zastupující soudce, protože neshledal důležitý důvod pro další odklad s rozhodnutím. Posouzení věci 20. Napadený výrok rozhodnutí žalované krajský soud přezkoumal podle § 75 odst. 2 soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

21. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobkyně na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)].

22. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS).

23. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003- 54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. 7 17 Ad 7/2025 důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).

24. Jak již bylo rekapitulováno dříve, soud nepovažoval původně vyžádaný posudek posudkové komise v Plzni za úplný a přesvědčivý, a to ani po jeho doplnění. Posudkové zhodnocení totiž soudu nevysvětlovalo zejména absenci posouzení komorbidit s ohledem na psychiatrickou diagnózu žalobkyně. Posudková komise v Plzni také ani neosvětlila, proč má za to, že mohla být invalidita žalobkyně v minulosti nadhodnocována.

25. Oproti tomu srovnávací posudek splňuje judikaturou NSS kladené požadavky na úplnost a přesvědčivost, proto z něj při rozhodování v projednávané věci vycházel. Posudková komise podrobně rozvedla své úvahy stran rozhodující příčiny žalobkynina nepříznivého zdravotního stavu. Podrobně a koherentně se zabývala i postupným vývojem jejího onemocní a zohlednila a vyjádřila se i k psychickým obtížím žalobkyně. Ze srovnávacího posudku jasně plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně odpovídá 70 % což podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění odpovídá invaliditě třetího stupně, která byla dána ke dni napadeného rozhodnutí. Závěr 26. Jelikož žalovaná vycházela z toho, že žalobkyně je invalidní v druhém stupni, bylo její rozhodnutí založeno na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Soud proto její rozhodnutí zrušil pro vady podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a věc jí vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1 a 4 s. ř. s.).

27. Žalovaná bude v dalším řízení vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě provedeného dokazování v soudním řízení, tedy že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní ve třetím stupně, přičemž platnost posudku je stanovena trvale (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

28. Procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila vůči procesně neúspěšné žalované (§ 60 odst. 1 věty první s. ř. s.). Žalobkyně ale žádné vzniklé náklady neuplatnila, soud je nezjistil ani z obsahu správního spisu. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 4. června 2026 Mgr. Jan Šmakal v.r. soudce Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. 8 17 Ad 7/2025 Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.