18 Co 162/2024

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Hejdukové, soudkyně JUDr. Evy Kotrbaté a soudce JUDr. Petra Kulawiaka ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o vydání věci o návrhu žalobce na opravu odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 16. 5. 2024, č.j. 9 C 44/2024-66, Návrh žalobce na opravu odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 16. 5. 2024, č. j 9 C 44/2024–66, se zamítá. Podáním ze dne 11. 6. 2024 žalobce uplatnil návrh na opravu odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 16. 5. 2024, kterým bylo vyhověno jeho žalobě a žalovanému uložena povinnost vydat žalobci nákladní automobil tovární značky , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, do tří dnů od právní moci rozsudku a žalobci nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce uvedl, že souhlasí s výrokem I, nesouhlasí s výrokem II a proti tomuto výroku také podal odvolání spolu s návrhem na opravu odůvodnění rozsudku. Žalobce nesouhlasí s odůvodněním rozsudku týkajícím se věci samé, ale ani s odůvodněním výroku o nákladech řízení. Soud prvního stupně postupoval nepřípustně tak, že na začátku soudního jednání účastníkům sdělil, že žalobě vyhoví, chce věc údajně řešit do budoucna a vyhodnotit i financování předmětného automobilu a nároky s tím spojené, aby předešel případným dalším finančním sporům účastníků. V souvislosti s tím prováděl nepřípustně důkazy nad rámec vymezeného předmětu řízení. Důkazy navíc vyhodnotil vadně. Odůvodnění rozsudku nemá podklad ve zjištění skutkového stavu a nemá ani náležitosti vymezené § 157 odst. 2 o. s. ř. Žalobce proto navrhuje, aby odvolací soud postupoval podle ustanovení § 165 odst. 1 o. s. ř., pokud navrženou opravu odůvodnění rozsudku neprovede sám soud prvního stupně. Žalobce upozornil, že se stal vlastníkem předmětného automobilu na základě kupní smlouvy a nikoli na základě registrace v registru silničních vozidel, když tento právní závěr soudu prvního stupně je vadný. Soud prvního stupně se vůbec nezabýval plnou mocí. Žalovaný jakožto zkušený podnikatel nemohl předpokládat, že by koupě předmětného automobilu údajně pro jeho osobu mohla proběhnout bez jím udělené písemné plné moci. Soud prvního stupně nepřípustně uvěřil svědkyni Hurajčíkové, kamarádce žalovaného a jeho manželky, s níž také žalovaný před soudní síní věc rozebíral. Svědkyně Hurajčíková vypovídala v rozporu se skutečností a nepravdivě. Prvoinstanční soud nepřípustně ignoroval výpověď žalovaného o tom, že jeho matka mu na nákup půjčila 100 000 Kč, které pak nechtěla vrátit, a dalších 50 000 Kč žalobce získal z prodeje svého automobilu. Soud prvního stupně nerespektoval zásadu volného hodnocení důkazů a bez dostatečného vysvětlení upřednostnil důkaz získaný podivným výslechem nevěrohodné svědkyně Hurajčíkové. Účastnický výslech žalobce nevzal v úvahu. Žalobce doložil, že platil náklady na provoz předmětného automobilu, a to i povinné ručení. Žalobce měl v bydlišti žalovaného svoji firmu a s tím související dokumentaci i k předmětnému automobilu. Navrhl, aby soud prvního stupně opravil odůvodnění svého rozsudku tak, že uvede: 1) Žalobce se stal vlastníkem předmětného automobilu tovární značky , Anonymizováno, , reg. zn. 5 P0 7045, na základě kupní smlouvy číslo 10717 ze dne 28. 8. 2017 od prodávajícího , právnická osoba, . 2) Financování žalobce probíhalo tak, že žalobce na koupi předmětného vozidla použil 100 000 Kč z půjčky od své matky a 50 000 Kč z prodeje svého automobilu , jméno FO, , jméno FO, v březnu 2016 za částku 175 000 Kč. 3) Soud prvního stupně nemá dokazováním, zejména výpověďmi žalovaného a svědkyně Hurajčíkové, za prokázáno, že by mezi žalobcem a žalovaným došlo k dohodě o tom, že by žalobce kupoval předmětný automobil pro žalovaného. 4) Žalobce platil provoz předmětného automobilu, zatímco žalovaný neprokázal tvrzené platby žádnými doklady. 5) Žalobce měl v bydlišti žalovaného svoji firmu (místo podnikání) a s tím související dokumentaci i k předmětnému automobilu včetně velkého technického průkazu.Protože soud prvního stupně návrhu žalobce na opravu odůvodnění rozsudku nevyhověl, předložil věc v souladu s ustanovením § 165 odst. 2 o. s. ř odvolacímu soudu k rozhodnutí o opravě.Ani odvolací soud neshledal návrh žalobce na opravu odůvodnění důvodným.Především je třeba uvést, že žalobce návrh na opravu odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 16. 5. 2024 řádně uplatnil ve lhůtě stanovené § 165 odst. 1 o. s. ř., tedy předtím, než rozsudek nabyl právní moci.Je třeba připomenout, že oprava je možná jen tehdy, jestliže odůvodnění rozsudku nemá podklad ve zjištění skutkového stavu. Důvodem opravy může být jen rozpor s obsahem spisu.V daném případě však žalobce polemizuje s hodnocením důkazů, které soud v řízení provedl.Dle použitelné judikatury Nejvyššího soudu (R 54/1964) v řízení o návrhu na opravu odůvodnění soud nemůže provádět dokazování, které bylo v řízení ve věci samé navrhováno, ale provedeno nebylo, a nemůže také hodnotit jinak provedené důkazy, než se tak stalo v rozsudku, o jehož opravu důvodů se žádá. Již z tohoto důvodu návrh žalobce na opravu odůvodnění nemůže být úspěšný.Návrh na opravu odůvodnění rozsudku dále musí obsahovat přesný návrh, která konkrétní věta odůvodnění má být vypuštěna, nahrazena či změněna. Ani tento požadavek návrh žalobce nesplňuje, když přesně nevymezil, jak má být oprava provedena, tedy které věty v odůvodnění rozsudku mají být vypuštěny a nahrazeny jinými větami.Vzhledem k uvedeným skutečnostem odvolací soud návrh žalobce na opravu odůvodnění předmětného rozsudku jako nedůvodný zamítl.Snad pro úplnost je možno ještě k námitkám žalobce připomenout § 159a o. s. ř., z něhož vyplývá, že závazný pro účastníky řízení, případně další osoby, je pouze výrok pravomocného rozsudku.