18 Co 232/2024

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně tituly před jménem jméno FO , soudkyně tituly před jménem jméno FO a soudce tituly před jménem jméno FO ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 :

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 , adresa 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 , adresa oba zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 o ochranu rušené držby o odvolání žalovaných proti usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum , č. j. spisová značka , I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I mění tak, že žaloba na uložení povinnosti žalovaným zdržet se rušení žalobcovy držby vlastnického práva k pozemku parc. č. st. 91, jehož součástí je stavba domu č. p. 84, rodinný dům, k pozemku parc. č. 1051/95 a k pozemku parc. č. 1051/97, to vše v k. ú. a obci , adresa, , se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.III. Žalobce je povinen nahradit žalovaným náklady odvolacího řízení ve výši , částka, do třídnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovaných.

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně uložil žalovaným povinnost zdržet se rušení žalobcovy držby vlastnického práva ke specifikovaným nemovitostem v k. ú. a obci , adresa, (výrok I). Žalobu co do povinnosti, aby žalovaní společně a nerozdílně tyto nemovitosti uvedli v předešlý stav, zamítl (výrok II). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Žalobci uložil povinnost zaplatit státu na účet Okresního soudu v , adresa, na soudním poplatku částku , částka, do tří dnů od právní moci usnesení (výrok IV). Vycházel ze zjištění, že žalobce je vlastníkem nemovitostí v obci , adresa, . Mezi žalobcem a první žalovanou byla dne , datum, uzavřena dohoda o koupi, která je svým obsahem smlouvou o smlouvě budoucí. Žalovaným byl předán klíč a povolen vstup do nemovitostí, ovšem pouze za sjednaným účelem, tedy že na pozemcích posekají trávu a náletové křoviny, aby si firma, kterou si žalovaní sjednali na opravu střechy domu, měla kde složit materiál. Žalovaní se však dopustili razantního zásahu do nemovitosti, demontovali střechu a dům zanechali přikrytý plachtou. Soud žalobu posuzoval podle § 1003 a násl. o. z., podle § 2951 o. z. a podle § 176 a násl. o. s. ř. Dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a že byla podána včas. Žalobce se o jednání žalovaných, podmínky dovolené svépomoci, ani se nejednalo o zásah dovolený zákonem, smlouvou či rozhodnutím příslušného orgánu. V rozsahu, v němž se žalobce domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost uvést nemovitosti v předešlý stav, žalobu zamítl. Žalobce se totiž domáhal, aby soud rozhodl o navrácení v předchozí stav tak, že žalovaní zajistí vyzdění nových komínů na původním místě, zajistí montáž nových střešních latí, které nahradí ty, jež byly odstraněny, nahradí odstraněné oplechování, nahradí odstraněné okapy a zajistí novou střešní krytinu. Takový postup by byl v rozporu s ustanoveními o uvedení věci v předchozí stav. Žalobou z rušené držby nelze uplatňovat náhradu škody. Uvedení v předešlý stav dle § 1003 o. z. může spočívat například v odnesení věcí, které rušitel složil na držitelův pozemek, nebo ve vydání klíče či zabudování původního zámku, pokud jej rušitel vyměnil a tím ruší držbu uzamčených prostor. Nevratné zničení podstatné ekonomické hodnoty nelze přikázat v rámci řízení o žalobě z rušené držby a požadavek na ně náleží do řízení petitorního.

2. Proti tomuto usnesení podali žalovaní včas odvolání, které směřovalo pouze do vyhovujícího výroku I a do navazujícího výroku o nákladech řízení. V odvolání vyjádřili nesouhlas s tím, že by ve věci jednali svémocně. Žalovaní obdrželi od zprostředkovatele klíče od vstupních prostor do nemovitých věcí, kdy zprostředkovatel a potažmo žalobce byli od počátku srozuměni s tím, že budou provedena opatření směřující k zajištění střechy, aby nedocházelo k dalšímu zatékání do domu. Všechna popsaná opatření tak proběhla za vědomí a se souhlasem žalobce a zprostředkovatele. Nejde tedy hovořit o tom, že by se jednalo o svémocné jednání žalovaných. Žaloba z rušené držby je přípustná pouze tam, kde neoprávněné rušení držitele ze strany rušitele trvá, respektive pokračuje, nebo tam, kde sice již přestalo, avšak existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu. Ke všem činnostem, při nichž došlo k odstranění původní již nefunkční střechy a k jejímu zajištění proti dalšímu průniku vody do vnitřních prostor, došlo prokazatelně v období od , datum, (uzavření smlouvy druhým žalovaným o provedení prací se společností , právnická osoba, ) do , datum, , tedy do odstoupení první žalované od kupní smlouvy a smlouvy o úschově. V době před , datum, byl dům a další nemovité věci rovněž pod kontrolou žalobce a zprostředkovatele, když tito zabránili vstupu prvního a druhého žalovaného se statikem do uvedených nemovitých věcí, aby nemohlo dojít ještě před převodem vlastnických práv k ověření statického stavu domu. V době podání žaloby na rušení tržby dne , datum, tak již nemohl žalobcem tvrzený zásah trvat a nehrozilo ani jeho budoucí opakování. Podle názoru žalovaných z uvedených důvodů měla být žaloba na ochranu držby zamítnuta i v případě požadavku žalobce, aby se žalovaní zdrželi rušení žalobcovy držby, když v době podání žaloby a natož pak v době vydání napadeného usnesení soudu prvního stupně žádný takový zásah již netrval, nehrozilo jeho opakování a žalobce to ani netvrdil. Navíc se nejednalo o svémocné jednání žalovaných. Žalovaní navrhli, aby odvolací soud ve výroku I usnesení soudu prvního stupně změnil a i v této části žalobu zamítl. Dále žádali přiznání náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů.

3. Žalobce ve vyjádření k odvolání popřel, že by žalovaným udělil souhlas s „opatřeními k zajištění střechy domu, aby bylo zabráněno dalšímu vniku vody do vnitřních místností“. K žádnému vniku vody do vnitřních místností před zásahem žalovaných totiž nedocházelo. Žalovaní toto tvrzení nijak nedokládají. Úvahy ohledně účelnosti a hospodárnosti opravy zde nemají místo. Navíc se nejednalo o žádnou opravu, ale o znehodnocení domu. Z důvodu sundání střešní krytiny a zakrytí krovu pouze plachtou, která je na různých místech potrhaná, došlo k zatékání vody do rodinného domu, což na něm způsobilo škody. Stavebními pracemi byla dále ubourána dvě komínová tělesa do půdního prostoru. V důsledku vadného zakrytí střechy došlo k podstatnému narušení rodinného domu zatečením dešťových vod do interiéru půdy a prvního nadzemního podlaží. Tvrzení žalovaných, že stropní trámy a obvodové zdi domu byly na přelomu června, července v „katastrofálním a životu nebezpečném“ stavu, je nepravdivé. Pokud by byl dům v takovém stavu, pracovníci by nemohli bezpečně zahájit stavební práce bez předběžné statické kontroly a bezpečnostních opatření. Rovněž není pravdivé tvrzení, že v době, kdy probíhala demontáž střechy, došlo rovněž k podpisu kupní smlouvy dne , datum, . Sami žalovaní uvádějí, že pověřili společnost , právnická osoba, k většímu rozsahu prací, než byl doposud proveden. Z hlediska zásahu lze rozlišit a) provedení demontážních a demoličních prací – neoprávněný jednorázový zásah do vlastnického práva, b) neoprávněné umístění cizí věci na stavbu – zakrytí krovu pouze plachtou, která je na různých místech potrhaná, došlo k zatékání vody do rodinného domu, což způsobilo škody na rodinném domě – neoprávněný trvající zásah do vlastnického práva, c) instalace nové střechy – trvající hrozící zásah do vlastnického práva. To, že první žalovaná odstoupila od kupní smlouvy ze dne , datum, , je irelevantní. Žalovaní ani společnost , právnická osoba, nepředali žalobci žádnou stavební dokumentaci k „rekonstrukci“ střechy, přestože je žalobce vlastníkem nemovitostí. Nevydáním dokumentace žalovaní projevují svou vůli tuto dále používat. Nepředáním dokumentu ke stavbě žalovaní nadále zasahují do držby žalobce. Žalovaní rovněž nevrátili zapůjčené klíče od vstupní branky k domu. Nevrácením klíčů žalovaní evidentně projevují vůli do nemovitostí ještě někdy vstoupit a nevydáním klíčů nadále zasahují do držby žalobce. To, že žalovaní formálně neukončili smlouvu se stavební společností, ponechali si dokumentaci ke stavebním pracím a nepředali klíče od nemovitosti, představuje silné riziko opakování zásahu. Žalobce se neztotožňuje ani s nákladovým výrokem III a výrokem o povinnosti k úhradě soudního poplatku pod bodem IV. I v případě částečného úspěchu náleží žalobci plná náhrada nákladů řízení, pokud byl prokázán základ nároku, kterým byl v posuzované věci zásah do držby žalobce. Žalovaným nemůže být ani v případě úspěchu v odvolacím řízení přiznána náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně, neboť žádný úkon neprovedli. Pokud by snad soud shledal důvodnost odvolání, navrhl žalobce, aby žalovaným nebyly přiznány náklady řízení při použití moderace dle § 150 o. s. ř. Žalobce navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil a žalovaným uložil povinnost nahradit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů a aby žalované zavázal povinností společně a nerozdílně zaplatit soudní poplatek , částka, ., právnická osoba, odvoláních žalovaných odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v části odvoláním napadané, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř. Přihlédl k obsahu odvolání žalovaných i k vyjádření žalobce k tomuto odvolání a v souladu s ustanovením § 213 odst. 4 o. s. ř. řízení doplnil sdělením obsahu kupní smlouvy ze dne , datum, , odstoupení kupujících (žalovaných) od smlouvy, odstoupení prodávajícího (žalobce) od smlouvy, podání obsahujícího reakci kupujícího, úředního záznamu policie, smlouvy o provedení práce a faktury za provedené práce.

5. Z těchto důkazů odvolací soud zjistil, že žalobce jako prodávající uzavřel s první žalovanou jako kupující za účasti zprostředkovatele jako vedlejšího účastníka obchodní společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, , a. s., kupní smlouvu a smlouvu o úschově, podle níž prodávající kupující prodává ve smlouvě specifikované nemovitosti v k. ú. a obci , adresa, za celkovou kupní cenu ve výši , částka, , když částku , částka, složila strana kupující u zprostředkovatele dne , datum, . Zprostředkovatel kupní smlouvu podepsal , datum, , kupující , datum, a prodávající , datum, .

6. Dle podání ze dne , datum, žalovaná (kupující), odstoupila od smlouvy ze dne , datum, a vyzvala k vypořádání vzájemných nároků. Odstoupení odůvodnila vadným plněním s tím, že stavbu rodinného domu nelze užívat k jejímu obvyklému účelu, kterým je bydlení, neboť stavba je nyní nebezpečnou a hrozí její zhroucení, pokud nedojde ke značným investicím v souvislosti se sanací jejích základů a nosných zdí, kdy na tyto podstatné nedostatky kupující nebyla upozorněna. Jedná se o skutečnosti, s nimiž kupující standardně při koupi nemovité věci nepočítá. Zjištěné vady dle kupující představují porušení kupní smlouvy podstatným způsobem umožňující odstoupení od smlouvy dle § 2106 odst. 1 o. z. Kupující tímto odstoupila od kupní smlouvy v celém rozsahu (číslo listu 72 spisu).

7. Podáním ze dne , datum, (číslo listu 81 spisu) žalobce (prodávající) odstoupil od kupní smlouvy pro nezaplacení kupní ceny. Žalobce zároveň v podání uvádí, že neuznává odstoupení vynaložených na nákup nové plachty, OSB desek, latí, vrutů a jízdného.

8. Z odpovědi první ze dne , datum, (číslo listu 80 spisu) vyplývá, že první žalovaná považuje odstoupení žalobce od kupní smlouvy za neplatné, když nelze odstupovat od již neexistujícího právního jednání, a nesouhlasí s požadovanými nároky žalobce.

9. Dle smlouvy o provedené práci ze dne , datum, (číslo listu 76 spisu) uzavřel druhý žalovaný, jakožto objednatel, smlouvu se společností , právnická osoba, , jakožto zhotovitelem, s tím, že předmětem smlouvy je „rekonstrukce střechy na rodinném baráku , adresa, “.

10. Dle úředního záznamu o podání vysvětlení (číslo listu 74 spisu) provedeného Policií České republiky, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, územní odbor , adresa, , Obvodní oddělení , adresa, , bylo požadováno od druhého žalovaného vysvětlení z důvodu objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele ve věci trestního oznámení o možném odcizení střešní krytiny , adresa, .

11. Dle faktury ze dne , datum, předložené druhým žalovaným při odvolacím jednání společnost , právnická osoba, , jako dodavatel, fakturovala odběrateli, druhému žalovanému, za demontáž střešní krytiny, likvidaci a odvoz sutě a zabezpečení střechy plachtou na rodinném domě v , adresa, celkem , částka, .

12. Odvolání žalovaných je důvodné.

13. Soud prvního stupně z předložených důkazů správně zjistil skutkový stav, z něhož mohl vycházet i odvolací soud. Pokud odvolací soud důkazní řízení doplnil, nedoznal skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně žádných změn podstatných pro rozhodnutí ve věci. Ze správně zjištěného skutkového stavu však soud dovodil nesprávné právní závěry.

14. Podle § 1003 o. z. je zásadně chráněna každá držba, tj. i držba neřádná, nepoctivá a nepravá. Smyslem držební ochrany je zatímně a rychle napravit zásah do pokojného stavu. S ohledem na provizorní a prozatímní charakter ochrany držby však nedochází v držebním řízení ani k posuzování právních otázek týkajících se pravosti, oprávněnosti či řádnosti držby, či existence subjektivního práva držitele.

15. V rámci držební ochrany soud pouze zkoumá existenci posledního faktického stavu držby, jejího svémocného rušení a včasného podání žaloby z rušené držby (§ 1008 o. z.). V případě držební ochrany nejde o ochranu subjektivního práva, ale o ochranu pokojného stavu, jenž žalobce musí prokázat. Pokojný stav, kterému je v držebním řízení poskytována ochrana, nemusí být souladný se stavem právním. Je tak možné, že v petitorním řízení bude rozhodnuto zcela jinak, než bylo rozhodnuto v posesorním řízení. Ostatními námitkami se v posesorním řízení nelze zabývat, neboť tyto jsou vyhrazeny právě až pro případné petitorní řízení.

16. V řízení o žalobě z rušené držby se může žalobce domáhat zdržení se zásahu do držby, přičemž se však současně vyžaduje, aby zde bylo nebezpečí opakování takového zásahu do budoucna (viz usnesení Ústavního soudu IV. ÚS 3308/23 ze dne , datum, ). O takový případ se dle názoru odvolacího soudu v posuzované věci nejedná.

17. Soud prvního stupně správně posoudil, že žalobce žalobu uplatnil v zákonné lhůtě vymezené § 1008 o. z. Tato skutečnost ostatně mezi účastníky ani nebyla sporná.

18. Žalovaní svoji obranu založili na tvrzení, že z jejich strany nešlo o svémocné jednání, když obdrželi od zprostředkovatele klíče od vstupních prostor a všechna opatření proběhla za vědomí a se souhlasem žalobce a zprostředkovatele. Namítali dále, že v době podání žaloby zásah již netrval a nehrozilo jeho opakování.

19. K posouzení, zda žalovaní jednali na základě ústní dohody se žalobcem, či zda rozsah jejich zásahu překročil dohodu, jejíž obsah je sporný, a žalovaní jednali svémocně, by bylo nutno provádět rozsáhlejší dokazování, které řízení o ochraně držby, jímž se poskytuje rychlá držby žalobce netrval, jak vyplývá z provedených důkazů, a nelze vysledovat nebezpečí opakování takového zásahu do budoucna.

21. Tvrzení žalobce, že žalovaní nepředali žalobci žádnou stavební dokumentaci k rekonstrukci střechy a nevydáním dokumentace tak žalovaní projevují svou vůli nemovitost dále používat a nepředáním dokumentů ke stavbě tak nadále zasahují do držby žalobce, nemůže obstát. Z údajů žalovaných při odvolacím jednání vyplynulo, že stavební dokumentaci nemají k dispozici, jelikož tato by byla vyhotovována až po prohlídce nemovitosti statikem, kterou žalobce neumožnil. Žalovaní rovněž upřesnili, že spolupráce se společností , právnická osoba, zahrnovala pouze demontáž střechy.

22. Ani skutečnost, že žalovaní dosud žalobci nepředali poskytnutý klíč od vrátek, nemůže představovat riziko opakování zásahu. Žalovaní po odstoupení od kupní smlouvy ze dne , datum, již v nemovitostech nikdy nebyli přítomni. Žalobce se vrácení klíčů od vrátek na žalovaných nedomáhal a svojí neúčastí u odvolacího jednání (byť pochopitelnou s ohledem na vzdálenost místa bydliště žalobce a sídla jeho zástupce) neumožnil žalovaným tyto žalobci předat při odvolacím jednání.

23. Podmínka trvání zásahu do držby žalobce a nebezpečí opakování takového zásahu do budoucna tedy naplněna nebyla.

24. Protože soud prvního stupně vycházel z jiného právního závěru, odvolací soud postupoval dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř., usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku I změnil a žalobu zamítl.

25. O nákladech řízení před soudem prvního stupně bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 2 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšným žalovaným náklady řízení před soudem prvního stupně nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že na jejich náhradu nemá žádný z účastníků právo.

26. Žalovaným, kteří byli úspěšní i v odvolacím řízení (§ 224 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř.), pak byly přiznány účelně vynaložené náklady odvolacího řízení sestávající ze tří úkonů právní služby (převzetí věci, sepis odvolání, účast u jednání odvolacího soudu) při zastupování dvou účastníků po , částka, (§ 9 odst. 1, § 12 odst. 4, § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. , částka, , ze tří režijních paušálů po , částka, (§ 13 odst. 4 vyhlášky), tj. , částka, , z náhrady za promeškaný čas za šest půl hodin po , částka, , tj. , částka, (§ 14 odst. 3), cestovného k jednání odvolacího soudu ve výši , částka, a 21 % DPH ze součtu uvedených částek, tj. , částka, . Náklady odvolacího řízení byly celkem přiznány ve výši , částka, . K úhradě nákladů řízení byla stanovena zákonná lhůta tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž žalobce je povinen tyto uhradit k rukám zástupce žalovaných dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

27. Snad pro úplnost je třeba uvést, že usnesení soudu prvního stupně ve výrocích II a IV nabylo samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.), když v této části nebylo odvoláním napadeno.