18 CO 276/2021

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Jeřábka a soudkyň JUDr. Evy Kotrbaté a JUDr. Nataši Loužilové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , PSČ obec , okres anonymizováno pro 64 875,50 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 27. 9. 2021, č. j. 16 C 301/2016-200

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I a IV potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech odvolacího řízení 11 728,53 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku 64 875,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 24. 12. 2015 do zaplacení (výrok I). Žalobu na zaplacení úroku z prodlení za období od 11. 12. do 23. 12. 2015 zamítl (výrok II). Vyslovil, že po právní moci rozhodnutí se vrací žalované z účtu Okresního soudu v Chebu nevyčerpaná záloha na náklady znaleckého posudku ve výši 10 000 Kč (výrok III). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobci k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku odpovídající zcela nákladům žalobce potřebných k účelnému uplatnění jeho práva před soudem, jejíž výše a lhůta pro zaplacení budou stanoveny v samostatném usnesení po právní moci výroku I a II rozsudku. Dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o dílo, případně jiná smlouva, v níž nebyla sjednána cena. Provedení prací, které neurčitě označovala žalovaná, bylo potvrzeno znalcem [příjmení]. Naproti tomu [anonymizováno] [příjmení] s některými položkami prací nepočítal. Soud se vypořádal s námitkami žalované týkajícími se odbornosti znalce [příjmení]. Vypracování revizního znaleckého posudku považoval za nadbytečné. Obvyklá cena prací provedených žalobcem podle znaleckého posudku znalce [příjmení] činila 179 969,85 Kč. Od té bylo nutno odečíst 1 850 Kč za neprovedení revize elektroinstalace. Cena prací provedených žalobcem tak činila 178 119,85 Kč. Soud shledal nedůvodnou námitku o stavebním nedokončení díla. Elektrorevize nemohla být provedena, neboť žalovaná znepřístupnila byt pověřenému pracovníku. Nepředání dokumentace o dalších zkouškách nebránilo faktickému užívání stavby. Žádný z účastníků netvrdil, že by byla ujednána povinnost doklady žalované předat. Žalobce sjednané práce dokončil, respektive dokončení stavebních prací mu mělo být žalovanou znemožněno. Žalovanou dle § 2613 občanského zákoníku tížila povinnost částku 178 119,85 Kč jako cenu sjednaného díla zaplatit. Protože žalovaná uhradila pouze 100 000 Kč, bylo žalobě na doplatek ceny díla vyhověno. S ohledem na doručení výzvy k plnění bylo pouze částečně zamítnuto příslušenství pohledávky. Soud nepřihlédl ke kompenzační námitce započtení vznesené žalovanou týkající se částky 3 000 Kč. Žalobkyně přes výzvu soudu neoznačila žádný důkaz, kterým by prokázala výši tvrzené škody. Netvrdila také nic, co by soudu umožnilo přijmout právní závěr o dospělosti práva na zaplacení této částky. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. za použití § 155 odst. 1 o. s. ř.

2. Proti tomuto rozsudku, a to pouze do výroku I a navazujícímu výroku o nákladech řízení pod bodem IV, podala žalovaná včas odvolání. V následujícím doplnění uvedla, že rozsudek postrádá řádné odůvodnění. To je alespoň jasné, logické a srozumitelné vysvětlení důvodu, proč soud tímto způsobem rozhodl a na základě jakých skutkových zjištění. Soud prvního stupně podle názoru žalované extrémně vadně hodnotil dosavadní skutkový stav věci a z takto učiněných zjištění vyvodil vadné právní závěry, když absence řádného odůvodnění rozhodnutí obecného soudu zakládá nepřezkoumatelnost takového rozhodnutí. Pro stručnost odkázal na všechna svá písemná podání v této věci. Ohradil se proti nelogickému, nepodloženému a spekulativnímu vyjádření soudu v bodě 29, že žalovaná měla znemožnit žalobci dokončení díla ve smyslu § 2604 občanského zákoníku, a to tím, že mu údajně znemožnila dílo předat. Soud si vybral jen některé důkazy a tvrzení a ty hodnotil výhradně ku prospěchu žalobce. Odkázal na nálezovou judikaturu Ústavního soudu týkající se otázky dobrých mravů, jakož i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR k otázce důkazního břemene. Pro případ, že by odvolací soud přes výše uvedené argumenty potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, nebude žalovaná schopna uhradit najednou celou žalovanou částku s příslušenstvím. Je schopna splácet dluh po částkách maximálně 5 000 Kč měsíčně. Žalovaná proto žádá, aby odvolací soud i tuto skutečnost vzal na vědomí. Žalovaná má dále za to, že v daném případě jsou přinejmenším dány okolnosti zvláštního zřetele hodné podle ustanovení § 150 o. s. ř. a již jen z tohoto důvodu by žalobci neměly být vůbec náklady řízení přiznány. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako překvapivý a nepřezkoumatelný zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně aby žalobu jako zcela nedůvodnou a rozpornou s dobrými mravy zamítl a uložil žalobci povinnost uhradit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů, eventuálně aby umožnil žalované splácení v částce maximálně 5 000 Kč měsíčně, když i v takovém případě není dán nárok žalobce na náhradu nákladů soudního řízení ve smyslu § 150 o. s. ř.

3. Žalobce ve vyjádření k odvolání považuje rozsudek soudu prvního stupně za správný. Domnívá se, že jediným pochybením prvostupňového soudu je to, že soud ve svém rozsudku v rozporu s ustanovením § 151 odst. 2 o. s. ř. rovnou nevyčíslil výši nároku na náhradu nákladů řízení a právního zastoupení a hodlal o tomto nároku rozhodnout až po právní moci výroku I a II rozsudku, a to samostatným usnesením. Pokud by tak totiž učinil rovnou v napadeném rozsudku, možná by si žalovaná podání odvolání proti rozsudku s ohledem na výši těchto nákladů řízení rozmyslela. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalobci přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. Žalovaná v následných vyjádřeních poukazovala na další judikaturu vyšších soudů a doložila revizní znalecký posudek znalce [příjmení] ze dne 4. 1. 2022.

5. K odvolání žalované odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v části odvoláním napadené, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř. V souladu s ustanovením § 213 o. s. ř. řízení doplnil sdělením obsahu„ revizního znaleckého posudku“ znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 4. 1. 2022 předloženého žalovanou. Dle tohoto znaleckého posudku znalec sestavil položkový rozpočet na zhotovitelem provedené práce a pro stavební práce stanovil cenu prací a použitého materiálu částkou 89 485,85 Kč bez DPH. Elektroinstalace, rozvody vody a kanalizace převzal z revidovaného posudku a indexoval je na cenovou úroveň roku 2015 s výsledkem 34 639 Kč bez DPH. Od této částky je nutné odečíst cenu za absentující revize a zkoušky a také za nutnou opravu elektroinstalace pod dřezem v celkové částce 11 600 Kč bez DPH. Pro elektroinstalaci a zdravotně technické instalace znalec tak stanovuje rozpočtovou cenu 23 039 Kč Celkem provedl zhotovitel práce a dodávky za 112 524,85 Kč bez DPH. Revidovaný posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zahrnuje do rozpočtu provedených prací i práce, které mohly, ale nemusely být provedeny. U likvidace stavební suti [anonymizována dvě slova] nevyužil možnosti jejího levnějšího provedení. Revidovaný posudek neredukoval ceny cenovým indexem a nebyly tak zohledněny ceny roku 2015, kdy byla stavba provedena. Odvolací soud poté dospěl k závěru, že odvolání žalované není možno považovat za důvodné.

6. Soud prvního stupně provedl důkazní řízení v rozsahu postačujícím pro zjištění skutkového stavu věci. Pokud odvolací soud důkazní řízení doplnil, nedoznal skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně žádných změn podstatných pro rozhodnutí. Ze správně zjištěného skutkového stavu pak dovodil právní závěry, s nimiž se odvolací soud v podstatě ztotožňuje. Pro stručnost je možno na vyčerpávající a přesvědčivé odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně plně odkázat.

7. Soud prvního stupně správně vycházel z ustanovení § 574 občanského zákoníku, podle něhož na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné, než jako na neplatné. Z provedených důkazů správně uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo na rekonstrukci koupelny bez určení ceny díla, když následně byly dojednávány vícepráce. Za této situace v souladu s ustanovením § 2586 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Žalovaná neprokázala, že by některou z provedených prací a žalobcem účtovaných provedl někdo jiný než žalobce. Obvyklá cena díla byla stanovena soudem ustanoveným znalcem [příjmení] [příjmení]. Znalecký posudek znalec při jednání soudu prvního stupně zcela obhájil. Rozsah znalcem uvažovaných prací je zcela v souladu s výpověďmi svědků, kteří dílo prováděli. Ze znaleckého posudku a výpovědi znalce bylo prokázáno, že při určení obvyklé ceny díla znalec vycházel z ceníku Ústavu racionalizace ve stavebnictví, a to v cenové úrovni v době provádění díla, tedy v roce 2015. Znalcem zjištěná obvyklá cena díla činí 179 969,85 Kč. Od této částky soud prvního stupně správně odečetl částku 1 850 Kč za revizi elektroinstalace, s níž znalec počítal, revize však fakticky provedena nebyla. Soud prvního stupně tak správně uzavřel, že obvyklá cena prací provedených žalobcem činila 178 119, 85 Kč. Mezi účastníky dále zůstalo sporné, zda žalobci vzniklo právo na zaplacení ceny díla, či zda nárok byl uplatněn předčasně.

8. Podle § 2610 odst. 1 občanského zákoníku právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle § 2604 dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 odst. 1 dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad. Podle § 2607 odst. 1 má-li být dokončení díla prokázáno provedením ujednaných zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené úspěšným provedením zkoušek. K účasti na nich zhotovitel objednatele včas přizve; nezúčastní-li se objednatel zkoušky a nevylučuje-li to povaha věci, nebrání to jejich provedení.

9. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že v posuzované věci došlo k dokončení a předání díla. Žalovaná neprokázala, že by sama na své náklady zajistila dokončení díla. Jak uváděl soud prvního stupně, i pokud by se takový důkaz žalované zdařil, uvedeným postupem by nepochybně zabránila žalobci dokončení prací. S ohledem na charakter předmětu díla i údaje žalobce o jeho předvedení je možno učinit závěr, že dílo bylo předáno. Mezi účastníky nebylo sjednáno sepsání předávacího protokolu jako hmotněprávní podmínka předání díla. Za takové situace může převzetí díla proběhnout neformálním způsobem, tedy faktickým předáním do dispoziční sféry objednatele. Prvoinstanční soud také správně připomněl, že nepředání protokolu o revizi a tlakových zkouškách, které ostatně ani nebylo ujednáno, faktickému užívání díla nebrání. Lze tak uzavřít, že žalovanou tíží povinnost uhradit obvyklou cenu díla stanovenou celkovou částkou 178 119,85 Kč. Žalovaná dosud uhradila pouze částku 100 000 Kč. Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud dle návrhu žalobce uložil žalované zaplatit doplatek ceny díla v žalované výši 64 875,50 Kč s úrokem z prodlení od doby splatnosti nároku.

10. Prvoinstanční soud rovněž správně nepřihlédl ke kompenzační námitce žalované ve výši 3 000 Kč za jí tvrzenou škodu v souvislosti s údajnou neoprávněnou resp. žalovanou nechtěnou likvidací starého WC a starého lustru. Výši tvrzené škody žalovaná žádným způsobem neupřesnila a neprokázala. Takováto nejistá a neurčitá pohledávka k započtení způsobilá není (§ 1987 občanského zákoníku).

11. Žalobci, který byl v řízení v převážně části úspěšný, tak v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení k uplatňování práva. Byť soud prvního stupně poněkud neobvyklým způsobem rozhodl postupem dle § 155 odst. 1 o. s. ř. pouze o základu náhrady náklady řízení, nelze tento postup vyloučit.

12. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé ve výroku I potvrdil, a to včetně zákonu odpovídajícímu výroku o nákladech řízení. S ohledem na dobu, kdy došlo ke splatnosti pohledávky, nutno uzavřít, že nejsou splněny podmínky § 163 pro umožnění úhrady dluhu ve splátkách, neboť tím by pouze docházelo k další prodlevě v úhradě dluhu. Ani odvolací soud pak neshledal důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu § 150 o. s. ř., pro něž výjimečně nelze náhradu nákladů řízení úspěšnému účastníku přiznat.

13. Žalobci, který byl úspěšný i v odvolacím řízení, byly přiznány náklady odvolacího řízení, a to za 2 úkony právní služby po 3 700 Kč (sepis vyjádření k odvolání, účast na odvolacím jednání), 2 x režijní paušál po 300 Kč, cestovní výlohy v celkové výši 1 093 Kč a ztrátu času za 6 půlhodin po 100 Kč, tedy 600 Kč Celkem náklady řízení činí 9 693 Kč. Po připočtení 21 % DPH ve výši 2 035,53 Kč byly žalobci přiznány náklady odvolacího řízení ve výši 11 728,53 Kč.