18 Co 69/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Hejdukové, soudkyně JUDr. Evy Kotrbaté a soudce JUDr. Petra Kulawiaka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro 242 000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 29. 11. 2024, č. j. 8 C 15/2024-112,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 242 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 21. 11. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 133 108,80 Kč a náklady odvolacího řízení ve výši 33 275 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu o zaplacení částky 240 000 Kč (správně 242 000 Kč) s příslušenstvím zamítl (výrok I). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 77 776,16 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok II). Pokud jde o skutkový stav, soud zjistil, že žalovaná jako vlastník inzerovala přes sociální sítě k prodeji nemovitost i s nájemníky. Dva makléře odmítla. Nemovitost koupila za 3 500 000 Kč a nabízela ji za 4 000 000 Kč. Svědek , jméno FO, si se žalovanou domluvil schůzku, která se uskutečnila 20. 3. 2023 v bytě svědkyně , jméno FO, . V průběhu schůzky žalovaná zjistila, že svědek , jméno FO, je realitní makléř žalobkyně. Souhlasila ale s tím, že nemovitost prodá žalobkyně, neboť svědek působil důvěryhodně a žalovaná věřila, že jí pomůže s problematickými nájemníky, kteří se nechtěli vystěhovat. Žalované nebyly poskytnuty předsmluvní informace k dohodě o zprostředkování. Před podpisem na tabletu svědka , jméno FO, si dohodu o zprostředkování nepřečetla, ani jí nebyla přečtena či vysvětlována svědkem. Elektronicky podepsala i dokument nazvaný souhlas s nabídkou – zakázkový list, který obsahuje údaje o nemovitosti, cenu a náklady 4 242 000 Kč, údaje o žalované včetně telefonního čísla a e-mailu. Dokument neobsahuje žádné ustanovení o tom, že by předsmluvní informace mohly být ve smyslu ust. § 1828 odst. 1 o. z. sděleny v jiné podobě a že s tím žalovaná souhlasí. Následně obdržela na svůj e-mail odkaz na stažení dohody o výhradním zprostředkování ze dne 20. 3. 2023. Nabídková cena ve výši 4 000 000 Kč navýšená o provizi pro žalobkyni ve výši 242 000 Kč byla stanovena svědkem , jméno FO, . Nemovitost měla podle odhadu jiných realitních kanceláří cenu vyšší, v rozmezí od 5 500 000 Kč do 5 887 960 Kč. Následně svědek , jméno FO, jednal s nájemníky a podařilo se mu s nimi domluvit vyklizení nemovitosti. Při další schůzce 21. 6. 2023 žalovaná na naléhání svědka podepsala dohodu o aukci. Aukční portál uskutečnil aukci, kdy vyvolávací cena byla 4 242 000 Kč. Aukce se účastnil i pan , jméno FO, , který učinil nejvyšší příhoz na finální částku 5 117 000 Kč. Provize za provedení aukce činila podle dohody o aukci 437 500 Kč. Dopisem ze dne 17. 7. 2023 žalovaná sdělila žalobkyni, že odstoupila od dohody o aukci, neboť se cítí být uvedena v omyl. Žalobkyně jednala ve prospěch vyšší provize, přičemž kupní cena byla stanovena vadně a příliš nízko. Žalobkyně připravila návrh kupní smlouvy a smlouvy o úschově o prodeji nemovitosti manželům , jméno FO, za kupní cenu 5 117 000 Kč s provizí pro žalobkyni ve výši 242 000 Kč. Na výzvy k uhrazení provize za zprostředkování ve výši 242 000 Kč a provize 437 500 Kč za provedení aukce a na výzvu manželů , jméno FO, k podpisu kupní smlouvy žalovaná nereagovala. Prodej nemovitosti nedokončila, nemovitost později prodala jiné osobě za 5 800 000 Kč. Soud dospěl k závěru, že dohoda o zprostředkování je neplatná a žalobkyni nárok na dohodnutou provizi nevznikl. Podpis žalované připojený na dokumentu v elektronické podobě požadavek písemné formy smlouvy podle § 9 odst. 2 zákona o realitním zprostředkování naplňuje. Soud však dovodil nedostatek vůle na straně žalované se takovýmto podpisem zavázat k právům a povinnostem, které byly předmětem dohody o zprostředkování (§ 556 o. z.). Žalovaná tedy jednala v omylu dle § 583 a § 584 o. z. Smlouva platně uzavřena nebyla. Dohoda o zprostředkování je dále neplatná pro porušení povinnosti ze strany žalobkyně jakožto podnikatele ve vztahu k žalované jakožto spotřebitelce, kdy žalované před uzavřením smlouvy (dohody o zprostředkování) nebyly poskytnuty povinné předsmluvní informace, což vede k neplatnosti následného právního jednání, tedy dohody o zprostředkování, z důvodu jeho zdánlivosti podle § 551 o. z. a omylu podle § 583 o. z. Jednání žalobkyně navíc soud považoval za rozporné s dobrými mravy dle § 580 o. z. s prvky lichvy dle § 1796 o. z., když žalobkyně prostřednictvím svědka , jméno FO, využila nezkušenosti a lehkomyslnosti žalované a přijala slib k plnění v podobě provize dosahující 13 % z kupní ceny. Protože žalobkyni právo na provizi za zprostředkování dle § 579 odst. 1 o. z. nevzniklo, soud žalobu zamítl.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání. V následném odůvodnění soudu prvního stupně vytkla, že dospěl k rozporuplným závěrům. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, pokud považoval výpověď svědkyně , jméno FO, za věrohodnou a výpověď svědka , jméno FO, za nevěrohodnou. Svědek , jméno FO, sám uvedl, že zprostředkovatelská smlouva nebyla připravena a údaje o žalované dopisoval teprve na místě. Tím se potvrzuje jeho věrohodnost, neboť ve zprostředkovatelské smlouvě se logicky údaje musely objevit pouze na základě jejich poskytnutí přímo žalovanou. Žalovaná přitom ani sama nevysvětluje, proč poskytovala údaje makléři. Pokud svědkyně , jméno FO, uváděla, že svědek , jméno FO, žalované před podpisem smlouvu nepředčítal, nevysvětloval a mluvilo se jen o ceně a následně svědek spěchal se podívat na předmětnou nemovitost, pak již uvedené tvrzení není pravdivé s ohledem na výslech svědka , jméno FO, . Ten teprve na místě vyplňoval údaje o žalované. Nemohlo dojít k tomu, co uváděla svědkyně, že svědek , jméno FO, pouze vyndal tablet a bez dalšího vysvětlení dal žalované k podpisu prázdné tmavé okno. Žalobkyně podotkla, že žalovaná podepsala více dokumentů a bylo by tudíž zcela nepochopitelné jednání žalované, pokud by tvrzení svědkyně , jméno FO, bylo pravdivé. Uzavření dalších smluv potvrzuje, že žalovaná o zprostředkování vědět musela. V následné listině nazvané jako souhlas s nabídkou – zakázkový list se vyplňovaly údaje o nemovitosti a údaje o žalované. Z uvedeného plyne, že údaje se vyplňovaly dvakrát přímo do tabletu v den konání první schůzky. Sama žalovaná pak potvrdila, že dostala odkaz na zprostředkovatelskou smlouvu a nechtěla nic vysvětlit. Z údajů žalované dále jednoznačně vyplynulo, že sdělení žalované ze dne 17. 7. 2023, že odstupuje od dohody o aukci ze dne 21. 6. 2023, bylo doručeno zájemcům o koupi předmětné nemovitosti. Žalobkyně dále podotkla, že svědkyně , jméno FO, si zaměňuje dny, kdy byla podepsána dohoda o aukci a výhradní dohoda o zprostředkování. Dohoda o zprostředkování byla podepsána 20. 3. 2023, kdy se teplota pohybovala kolem 10°C. Je nepravděpodobné, že by makléř měl na sobě pouze kraťasy a tričko, jak uváděla svědkyně. Nelze tedy považovat za relevantní ani dobu trvání první schůzky uváděné svědkyní. Soud dospěl k nesprávnému právnímu posouzení věci, pokud uzavřel, že žalované nebyly žalobkyní poskytnuty údaje podle § 1820 odst. 1 o. z. Z výslechu svědka , jméno FO, je jednoznačné, že požadované údaje žalované poskytl. Výslechem svědka , jméno FO, bylo prokázáno, že předsmluvní informace byly poskytnuty ústně a dále před podpisem smlouvy byl žalované předložen na tabletu návrh zprostředkovatelské smlouvy s údaji dle § 1820 o. z. Soud prvního stupně nesprávně aplikoval § 12 odst. 1 zákona o realitním zprostředkování, neboť povinnost tohoto ustanovení vyplývající nedopadá na zprostředkovatelskou smlouvu ve vztahu realitní zprostředkovatel a prodávající. Žalobkyně dále má z provedených důkazů za prokázané, že žalovaná od počátku věděla, že jedná s makléřem žalobkyně. Nesprávné je právní posouzení, že zprostředkovatelská smlouva je neplatná vzhledem k nedostatku vůle žalované a zdánlivého právního jednání. Co se týče neposkytnutí vysvětlení způsobu prodeje v aukci a provize plynoucí z dohody o aukci, takové informace nemusely být žalované vysvětleny v průběhu uzavírání zprostředkovatelské smlouvy, když až podle vývoje obchodního případu je prodávajícímu nabídnuta možnost využití aukčního portálu. Předmětem první schůzky mezi obchodním zástupcem žalobkyně a žalovanou bylo uzavření zprostředkovatelské smlouvy. Podle názoru žalobkyně je nesprávně aplikován § 551 a § 558 o. z. a nemohlo dojít ani k rozporu s dobrými mravy dle § 580 o. z. Nedošlo k naplnění jednání s prvky lichvy, když obchodní zástupce žalobkyně navíc žalované pomohl s vystěhováním problémových nájemníků nad rámec běžné zprostředkovatelské činnosti. Žalované pak byla obstarána příležitost za vyšší kupní cenu, než původně sama požadovala. Zdůraznila, že provize sjednaná ze zprostředkovatelské smlouvy činila 5 % z kupní ceny plus DPH. Provize plynoucí z dohody o aukci není provizí náležející žalobkyni. Žalobkyně dále poukázala na rozhodnutí Okresního soudu v Sokolově ze dne 21. 11. 2024, sp. zn. 45 C 69/2024, týkající se žaloby aukční společnosti proti žalované, kde soud došel k opačnému závěru, než ke kterému došel soud prvního stupně v napadeném rozsudku, čímž došlo k porušení legitimního očekávání žalobkyně dle § 13 o. z. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě vyhověl.

3. Zástupkyně žalované při odvolacím jednání odkázala na všechny námitky uvedené v průběhu řízení, kdy má za to, že rozsudek je zcela správný po skutkové i právní stránce. Soud se řádně vypořádal s věcnými námitkami obou účastníků a správně dovodil neplatnost smlouvy o zprostředkování z těch důvodů, které jsou uvedeny v rozsudku. Zásadní je především nedostatek vůle ze strany žalované, která neměla možnost seznámit se s tím, co podepisuje. Žalované navíc nebyly poskytnuty žádné předsmluvní informace ani nedala souhlas k tomu, aby jí byly poskytnuty jiným způsobem než uvedeným v zákoně. Žalobkyně se neustále odvolává na vyjádření svědka , jméno FO, , ale ten nesplnil vůbec žádné povinnosti ve vztahu k žalované jako spotřebiteli. Jednání žalobkyně je možno posoudit jako jednání v rozporu s dobrými mravy, kdy se chtěla na úkor žalované obohatit. Žalovaná se skutečně během čtrnácti dnů od doručení dokumentů ne její e-mail s nimi neseznámila, to ale nemá vliv na její vůli v okamžiku, kdy uzavírala smlouvu, jelikož odstoupit lze jen od smlouvy platné. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku a přiznání práva na náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. K odvolání žalobkyně odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř. Přihlédl k obsahu odvolání a dospěl k závěru, že odvolání je nutno považovat za důvodné.

5. Soud prvního stupně provedl důkazní řízení postačující pro zjištění skutkového stavu věci. Ze správně zjištěného skutkového stavu, z něhož mohl vycházet i odvolací soud, však dovodil právní závěry, s nimiž se odvolací soud neztotožňuje.

6. Z důkazního řízení před soudem prvního stupně bylo prokázáno, že dne 20. 3. 2023 byly podepisovány dva smluvní dokumenty, a to souhlas s nabídkou – zakázkový list a zprostředkovatelská smlouva. Při uzavírání zprostředkovatelské smlouvy a zakázkového listu žalovaná nepochybně věděla, že jedná s makléřem žalobkyně a s tímto byla srozuměna. Tato skutečnost jednoznačně vyplývá i ze sdělení žalované, která v účastnické výpovědi před soudem prvního stupně dne 19. 11. 2024 uvedla, že „tablet podepsala, protože nakonec přistoupila na to, že nemovitost prodá realitní kancelář , Jméno žalobkyně, reality, když pan , jméno FO, působil důvěryhodně“.

7. Lze souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, že smlouva o zprostředkování podepsaná elektronicky splňuje podmínky písemné formy vymezené § 9 odst. 2 zákona o realitním zprostředkování.

8. Tvrzení žalované, že nebyla před uzavřením smlouvy seznámena s údaji dle § 1828 odst. 1, respektive § 1820 o. z., je ve světle dalších zjištěných skutečností namítaných v odvolání žalobkyně nevěrohodné. Navíc nesplnění informační povinnosti bez dalšího neznamená neplatnost právního jednání, kdy tato okolnost může vyvolat jednak obecné právní následky, jednak zvláštní právní následky předpokládané úpravou spotřebitelských smluv uzavíraných distančním způsobem mimo obchodní prostory. Porušení informační povinnosti tak může například vést ke vzniku povinnosti nahradit újmu (§ 2910 o. z.). Na straně spotřebitele může dojít k omylu (§ 583 o. z.). Jednání podnikatele by mohlo být podle okolností konkrétního případu jednáním v rozporu s dobrými mravy (§ 588 o. z.).

9. Nelze přehlédnout, že dne 20. 3. 2023 byly podepisovány dva dokumenty, v nichž byly uvedeny skutečnosti, které bylo možno zjistit pouze od žalované. Dokumenty byly bezprostředně zaslány na žalovanou uvedenou e-mailovou adresu a žalovaná tak měla možnost se s nimi v klidu a nerušeně seznámit, a pokud by některým ustanovením nerozuměla, mohla se bezprostředně obrátit na nějakého odborníka, který by jí mohl vše vysvětlit. Dohoda o zprostředkování v bodě v bodě 12.4 obsahuje ujednání o možnosti a způsobu odstoupení od dohody uzavřené mimo obchodní prostory realitní kanceláře s tím, že klient – spotřebitel je oprávněn od dohody písemně odstoupit do 14 dnů od jejího uzavření bez udání důvodu (§ 1829 a následující o. z.). Pokud klient platně odstoupí od dohody, je povinen zaplatit realitní kanceláři poměrnou část sjednané provize za plnění poskytnuté do doby, kdy bylo realitní kanceláři doručeno odstoupení. Žalovaná v tomto bodě zároveň byla poučena o tom, že není oprávněna od dohody odstoupit, pokud bude obstarána příležitost k uzavření smlouvy. V této souvislosti nutno upozornit, že příležitost k uzavření smlouvy byla obstarána až několik měsíců od uzavření dohody poté, co se v součinnosti se svědkem , jméno FO, podařilo zajistit vyklizení nemovitosti stávajícími nájemci. Žalovaná však byla zcela nečinná, od uzavřené zprostředkovatelské smlouvy, kterou odvolací soud považuje za platnou, jak bude uvedeno níže, včas neodstoupila, ač o této možnosti byla řádně poučena, a tuto žádným způsobem nezpochybnila, což prostřednictvím své zástupkyně potvrdila i při odvolacím jednání. Nelze přisvědčit tvrzení žalované, že konkrétní formulace smlouvy o možnosti odstoupení vlastně faktické odstoupení neumožňovalo. I pokud by tomu tak bylo, k takovému zneužívajícímu ujednání by nebylo možno přihlížet (1813 a následující o. z.).

10. Dle prvotní inzerce žalovaná nabízela nemovitost k prodeji za 4 000 000 Kč. Pokud ve zprostředkovatelské smlouvě je jako kupní cena uvedena částka 4 242 000 Kč včetně provize ve výši 5 % plus DPH s možností navýšení sjednané kupní ceny, pak nelze uzavřít, že nebylo vůlí žalované za uvedenou cenu nemovitost nabízet (§ § 556 o. z.). Rozhodně ze soudem zjištěných skutečností nelze dovodit, že vůle jednající osoby (žalované) k uzavření předmětné smlouvy s tam uvedeným obsahem zcela chyběla (§ 551 o. z.), jak nesprávně dovodil soud prvního stupně. Tvrzení žalované, že se domnívala, že služby v souvislosti s prodejem a vyklizením nemovitosti jí poskytne realitní kancelář bezplatně, se jeví absurdní až úsměvně. Přitom ve smyslu § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Lze tak uzavřít, že žalovaná při uzavírání zprostředkovatelské smlouvy nejednala v omylu o rozhodující okolnosti vyvolaném druhou stranou (žalobkyní), jak má na mysli § 583 o. z., či § 584 o. z., jak opět nesprávně dovodil soud prvního stupně. Snad je nutno připomenout, že pokud jde o úvahu soudu o možném omylu dle § 584 odst. 1 o. z. týkající se vedlejší okolnosti, v této části navíc zůstala úvaha soudu prvního stupně zcela nezdůvodněna a tím nepřezkoumatelná (§ 157 odst. 2 o. s. ř.).

11. Odvolací soud neshledal v uzavřené zprostředkovatelské smlouvě prvky lichvy dle § 1796 o. z., jak naznačil soud prvního stupně. Podle tohoto zákonného ustanovení je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Ze shora uvedených skutečností nelze paragrafem 1796 o. z. vymezené zneužití žalované ze strany žalobce při uzavírání dohody o zprostředkování dovodit (viz judikatura Ústavního soudu, například nález sp. zn. I. ÚS 3308/16 a usnesení II. ÚS 213/24, dle jejichž závěrů lichva představuje určité právní jednání, které je v rozporu s dobrými mravy, jejímž podstatným objektivním znakem je hrubý nepoměr vzájemných plnění. Tento nepoměr může být relevantně posouzen pouze na základě rozdílu objektivních hodnot plnění poškozeného a protiplnění lichváře, kdy lze jako jisté vodítko použít kritérium dvojnásobného překročení plnění dlužníka a protiplnění věřitele). S ohledem na všechny okolnosti případu pak dle názoru odvolacího soudu jednání žalobkyně nelze hodnotit ani jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy dle § 580 o. z., k němuž je nutno ve smyslu § 588 o. z. vždy přihlížet. Naopak dle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné a dle § 3 odst. 2 písm. d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být plněny, kdy prvně uvedeným obecným principem soukromého práva se soud prvního stupně při posuzování obsahu právního jednání žalované (§ 555 odst. 1 o. z.) neřídil, a jednu ze základních zásad ignorovala sama žalovaná.

12. Žalovaná za součinnosti se svědkem , jméno FO, uzavřela dne 21. 6. 2023 se společností , právnická osoba, dohodu o aukci prodávané nemovitosti. Dne 22. 6. 2023 proběhla aukce, v níž zvítězili zájemci , adresa, a , jméno FO, . Žalovaná dne 23. 6. 2023 uzavřela se zájemci , jméno FO, a , jméno FO, za účasti žalobkyně dohodu o koupi nemovitosti, která byla smlouvou o smlouvě budoucí kupní, a to za kupní cenu 5 117 000 Kč včetně provize. Ze smlouvy vyplynula pro žalovanou povinnost uzavřít kupní smlouvu nejpozději do konce doby trvání dohody, tj. do 23. 9. 2023. Tuto povinnost žalovaná nesplnila, kupní smlouvu neuzavřela a následně nemovitosti prodala jiným zájemcům. Žalovaná tak porušila povinnosti vyplývající z výhradní dohody o zprostředkování ze dne 20. 3. 2023. Žalobkyně naproti tomu svoje povinnosti z dohody splnila, když žalované obstarala příležitost uzavřít se zájemcem o nemovitost kupní smlouvu, respektive smlouvu o smlouvě budoucí. Žalovanou tak stíhá povinnost k úhradě provize sjednané v dohodě o zprostředkování ve výši 242 000 Kč. Žalovaná na výzvu žalobkyně žalovanou částku neuhradila.

13. Veden shora uvedenými úvahami odvolací soud dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadený rozsudek změnil, důvodně podané žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 242 000 Kč s úrokem z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty uvedené v předžalobní výzvě k plnění, tj. ode dne 21. 11. 2023 (§ 1968 o. z.), ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z.).

14. Jelikož odvolací soud v meritu změnil rozsudek soudu prvního stupně, musel znovu rozhodnout i o nákladech řízení u soudu prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Žalobkyně byla v řízení úspěšná, přísluší jí proto právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů dle § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. Účelně vynaložené náklady před soudem prvního stupně sestávají z 10 úkonů právní služby po 9 300 Kč dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka, vyjádření ze dne 29. 4. 2024, podání z 20. 5. 2024, účast u jednání dne 30. 4. 2024, účast u jednání dne 24. 9. 2024 přesahující 2 hodiny, účast u jednání dne 19. 11. 2024 přesahující 2 hodiny), z 10 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4, náhrady za promeškaný čas za 18 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3, tj. 1 800 Kč, a náhrady cestovních výdajů při ujetí 528 km, celkem 4 207,30 Kč (základní náhrada 2 956,80 Kč + spotřeba benzínu 1 250,50 Kč dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.), tj. celkem 102 007,30 Kč. Po připočtení 21 % DPH z uvedené částky, tj. 21 421,50 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ze žaloby ve výši 9 680 Kč byly náklady řízení před soudem prvního stupně žalobkyni přiznány v celkové výši 133 108,80 Kč. Žalobkyni nebyla přiznána náhrada za účtovaný úkon – vyjádření k výslechu svědků a závěrečný návrh ze dne 15. 11. 2024, který není ve spise doložen.

15. Účelně vynaložené náklady odvolacího řízení úspěšné žalobkyně byly přiznány za 2 úkony právní služby po 9 300 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od 1. 1. 2025, 2 režijní paušály po 450 Kč, tj. celkem 19 500 Kč. Po připočtení 21 % DPH ve výši 4 095 Kč a zaplaceného soudního poplatku z odvolání ve výši 9 680 Kč byly náklady odvolacího řízení žalobkyni přiznány v celkové výši 33 275 Kč. Náklady řízení před soudy obou stupňů je žalovaná povinna uhradit v běžné pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).