19 C 5/2021

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl JUDr. Vlastou Formánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti účastníků: 1) jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa 2) MUDr. jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa 3) PhDr. jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa 4) RNDr. jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa 5) Ing. příjmení příjmení , narozený dne datum bytem adresa 6) Mgr. jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa 7) jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa 8) Mgr. jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá nahrazení rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodnutím soudu tak, že se povoluje vklad vlastnického práva na základě Dohody o vypořádání spoluvlastnictví a změny [číslo] prohlášení vlastníka ze dne [datum] jednotek vymezených v pozemku [anonymizováno] [parcelní číslo] v obci a [katastrální uzemí] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] ve prospěch [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], bytem [adresa] [číslo] tvořené bytem a podílem na společných částech nemovité věci [číslo], [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], bytem [adresa] [číslo] tvořené bytem a podílem na společných částech nemovité věci [číslo], společné jmění manželů [příjmení] [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] a Mgr. [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], oba bytem [adresa] [číslo] tvořené bytem a podílem na společných částech nemovité věci [číslo], společné jmění manželů [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] a Mgr. [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], oba bytem [adresa] [číslo] tvořené bytem a podílem na společných částech nemovité věci [číslo], RNDr. [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], bytem [adresa] [číslo] tvořené bytem a podílem na společných částech nemovité věci [číslo], společné jmění manželů [příjmení] [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] a PhDr. [jméno] [příjmení], narozené dne [datum] k jednotce [číslo] tvořené bytem a podílem na společných částech nemovité věci [číslo], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce včas podanou žalobou podle části páté o. s. ř., doručenou Krajskému soudu v Plzni dne [datum], napadl rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým správní orgán zamítl návrh na vklad změny vlastnického práva k nemovitostem - jednotkám [číslo] včetně spoluvlastnických podílů na [anonymizováno] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] na základě Dohody o vypořádání spoluvlastnictví a změny [číslo] prohlášení vlastníka ze dne [datum]. Domáhal se vydání rozsudku, kterým bude nahrazeno napadené rozhodnutí správního orgánu tak, že bude povolen vklad vlastnického práva na základě Dohody o vypořádání spoluvlastnictví a změně [číslo] prohlášení vlastníka ze dne [datum] jednotek vymezených na pozemku [anonymizováno] [parcelní číslo] zapsaných na [příjmení] vlastnictví [číslo] v obci a k. ú. [obec], ve prospěch [jméno] [příjmení], narozené dne [datum] bytem [adresa], [PSČ] [obec] k jednotce [číslo] tvořené bytem a podílem na společných částech nemovité věci [číslo], [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], bytem [adresa] [číslo] tvořené bytem a podílem na společných částech nemovité věci [číslo], společné jmění manželů [příjmení] [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] a Mgr. [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], oba bytem [adresa], [číslo] 00 [obec a číslo] k jednotce [číslo] tvořené bytem a podílem na společných částech nemovité věci [číslo], společné jmění manželů [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] a Mgr. [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], bytem [adresa] [číslo] tvořené bytem a podílem na společných částech nemovité věci [číslo], RNDr. [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], bytem [adresa] [číslo] tvořené bytem a podílem na společných částech nemovité věci [číslo] a společné jmění manželů [příjmení] [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] a PhDr. [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], oba bytem [adresa] [číslo] tvořené bytem a podílem na společných částech nemovité věci [číslo]. Žalobce nesouhlasí s právním názorem správního orgánu vyjádřeným v rozhodnutí, tedy, že bytové jednotky, které byly vymezeny podle zákona č. 72/19994 Sb., není možné cestou změny prohlášení vlastníka podle § 1169 občanského zákoníku transformovat na jednotky vymezené podle zákona č. 89/2012 Sb., a k takové transformaci může dojít pouze zrušením vymezení jednotek a následným novým vymezením jednotek.

2. Vkladové řízení bylo vedeno u [stát. instituce], [stát. instituce] pod [číslo jednací].

3. Správní orgán ve svém vyjádření ze dne [datum] plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

4. Z rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyplývá, že návrh na vklad správní orgán zamítl s odůvodněním, že nebyly splněny zákonné podmínky pro povolení vkladu dle § 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2013 Sb., neboť navrhovaný vklad není odůvodněn obsahem předložené listiny. Uvedl, že na základě změny prohlášení mělo dojít mimo jiné ke změně vymezení jednotek v důsledku zvětšení dvou jednotek na úkor společných částí budovy. Jedná se o jednotky, které byly vymezeny podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. Předloženou dohodou tak zároveň mělo dojít k transformaci jednotek z jednotek vymezených podle zákona o vlastnictví bytů na jednotky vymezené dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dle zákona o vlastnictví bytů jednotku představuje vymezená část domu (soubor místností) a s ní nedílně spojený spoluvlastnický podíl na společných částech budovy (přičemž takto vymezená jednotka není nemovitostí, i když se na ni jako na nemovitost nahlíží). Dále s touto jednotkou souvisí podíl na stavební parcele pod budovou. Tento podíl je sice samostatnou věcí, ale nelze s ním až na výjimky samostatně nakládat. Naproti tomu jednotku vymezenou dle občanského zákoníku tvoří byt, popř. nebytový prostor a podíl na společných částech nemovité věci (jednou ze společných částí nemovité věci je i stavební parcela pod budovou). Jednotka vymezená dle občanského zákoníku je nemovitou věcí. Český úřad zeměměřičský a katastrální konstantně a dlouhodobě zastává názor, že není možné změnou prohlášení vlastníka dle § 1169 občanského zákoníku měnit jednotky vymezené dle zákona o vlastnictví bytů na jednotky vymezené dle občanského zákoníku. Změna prohlášení dle § 1169 občanského zákoníku je spojena se změnou jednotek či jejich vymezení a nemůže být spojována se zánikem a novým vznikem jednotek. K požadované transformaci tak dle názoru správního orgánu může dojít pouze zrušením vymezení jednotek a následným novým vymezením jednotek ve stavební parcele. Podle správního orgánu u většiny jednotek docházelo vlivem navrhované změny ke snížení podílu na společných částech nemovité věci, tedy potažmo i ke snížení podílu na stavební parcele. U některých jednotek je evidováno zástavní právo popř. jiná věcná práva, která se váží i ke konkrétnímu podílu na stavební parcele. Navrhovanou změnou by v podstatě u části podílu na stavební parcele došlo k vymizení zástavních práv či jiných věcných práv. Pouhým souhlasem příslušných zástavních věřitelů nemůže k zániku zástavních či jiných věcných práv dojít. Správní orgán navíc konstatoval, že výše uvedená právní otázka nebyla dosud ze strany soudů judikována. Rozhodnutí bylo doručeno žalobci dne [datum].

5. Žaloba byla podána oprávněnou osobou (§ 246 odst. o. s. ř.), ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí (§ 18 odst. 5 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí); žaloba je tedy přípustná.

6. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř., rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen„ správní orgán“) podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1 o. s. ř.), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

7. Podstatou řízení o žalobě ve věci, v níž bylo rozhodnuto správním orgánem, podle páté části o. s. ř., je nové projednání sporu u soudu a nové rozhodnutí ve věci, pokud soud dospěje k jiným závěrům, než správní orgán. Nejedná se ovšem o přezkum rozhodnutí správního orgánu, ale o nové projednání a rozhodnutí ve věci, o níž, jako o věci soukromého práva, rozhodoval nejprve správní orgán. Proto soud není vázán ani skutkovým stavem zjištěným ve správním řízení, ani jeho právním hodnocením věci.

8. Podle § 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve vkladovém řízení zkoumá katastrální úřad u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad.

9. Podle § 17 odst. 1 písm. g) téhož zákona, ve vkladovém řízení zkoumá katastrální úřad u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

10. Podle § 1169 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (účinného od 1. 1. 2014), vlastníci jednotek mohou prohlášení změnit. Ke změně prohlášení se vyžaduje písemný souhlas vlastníka jednotky, jehož práv a povinností se změna dotkne. Je-li jednotka zatížena, vyžaduje se rovněž písemný souhlas osoby oprávněné z věcného práva, pokud se jejích práv a povinností změna dotkne. Pro účinnost změny se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže se změna dotýká práv a povinností všech vlastníků jednotek.

11. Podle § 3063 občanského zákoníku, nabyl-li vlastnického práva alespoň k jedné jednotce v domě s byty a nebytovými prostory přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyvatel podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé spoluvlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, vznikne i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k dalším jednotkám v tomto domě podle dosavadních právních předpisů.

12. Protože ve věci byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř., dospěl soud k závěru, že k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobce s navrhovaným postupem soudu ve stanovené lhůtě vyjádřil souhlas podáním ze dne [datum], účastníci [číslo] se nevyjádřili, když usnesení s výzvou jim bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř.

13. Soud projednal žalobu v souladu s ustanovením § 250f o. s. ř. Při rozhodnutí o věci vycházel z listinných důkazů založených ve spise a z přiloženého správního spisu sp. zn. V [číslo].

14. Z informace o pozemku, získané po nahlédnutí do katastru nemovitostí na list vlastnictví [číslo] bylo zjištěno, že nemovitosti specifikované v žalobě zapsané na tomto listu vlastnictví tj. [anonymizováno] [adresa] stojící na pozemku [anonymizována dvě slova] pro obec a [katastrální uzemí] jsou aktuálně zapsány ve prospěch [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], bytem [adresa] [číslo] tvořené bytem a podílem na společných částech nemovité věci [číslo], [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], bytem [adresa] [číslo] tvořené bytem a podílem na společných částech nemovité věci [číslo], společné jmění manželů [příjmení] [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] a Mgr. [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], oba bytem [adresa] [číslo] tvořené bytem a podílem na společných částech nemovité věci [číslo], společné jmění manželů [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] a Mgr. [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], oba bytem [adresa] [číslo] tvořené bytem a podílem na společných částech nemovité věci [číslo], RNDr. [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], bytem [adresa] [číslo] tvořené bytem a podílem na společných částech nemovité věci [číslo], společné jmění manželů [příjmení] [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] a PhDr. [jméno] [příjmení], narozené dne [datum] k jednotce [číslo] tvořené bytem a podílem na společných částech nemovité věci [číslo].

15. Z obsahu správního spisu sp. zn. V [číslo] soud konstatoval obsah návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí, doručený [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum]; obsah dohody o vypořádání spoluvlastnictví a změnu [číslo] prohlášení vlastníka ze dne [datum]; souhlas zástavního věřitele [právnická osoba] ze dne [datum] vztahující se k bytové jednotce [číslo] s vkladem změny prohlášení vlastníka budovy; souhlas [právnická osoba] ze dne [datum] jako osoby oprávněné z věcného práva vztahující se k bytové jednotce [číslo] se změnou prohlášení vlastníka budovy a rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad [číslo jednací] vydané [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum]. Nad rámec soud uvádí, že podání žalobce ze dne [datum], označené jako oprava, soud účastníkům z důvodu ekonomičnosti řízení nerozesílal, když podání obsahovalo toliko opravu zjevné písařské chyby v žalobě. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech.

16. Není sporu o tom, že úkolem prací na novém občanském zákoníku bylo postavit kodifikaci civilního práva nejen srozumitelnou s ustálenými úpravami v jiných zemích, ale zároveň reagovat na společenský vývoj posledních desetiletí. To tedy přineslo zásadní obrat proti stávajícímu stavu právní úpravy. Nově je jednotka popsána tak, že jde o nemovitou věc, která zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a zároveň má v sobě obsažen i podíl na společných částech domu jako další nemovité věci. Pojem„ byt“ je v novém občanském zákoníku legislativní zkratkou, která znamená, že tam, kde nová právní úprava používá výraz byt, platí totéž pro nebytový prostor, případně i více bytů nebo více nebytových prostorů jako soubor těchto bytů a nebytových prostorů, které tak mohou být jako soubor vymezeny jako jedna jednotka. Rozdíl nové právní úpravy oproti předchozí tedy spočívá v tom, že je šířeji určen pojem jednotky, neboť tento pojem v sobě již nezahrnuje pouze onu prostorově oddělenou část domu reprezentovanou bytem nebo nebytovým prostorem, ale též spoluvlastnický podíl na domu neboli na společných částech nemovité věci případně i na pozemku. Nově tedy jednotka zahrnuje nejen byt nebo nebytový prostor coby prostorově oddělenou část domu, ale zároveň i podíl na společných částech budovy a pozemku. Nový občanský zákoník ponechává do značné míry na vůli toho, kdo vytváří, popřípadě učiní, prohlášení, které části nemovité věci (zejména domu) budou považovány za společné. Meze stanoví pouze v tom směru, že společnými musí být vždy stavební části podstatné pro zachování domu, včetně jeho hlavních konstrukcí, jeho tvaru a vzhledu a zařízení sloužící jinému vlastníkovi jednotky k užívání bytu. Nový občanský zákoník tak dává větší míru svobody projevu vůle při určování podílů na společných částech budovy, kdy již není vymezení podílu na společných částech vázáno jednoznačně na výpočet podle poměru velikosti bytu nebo nebytového prostoru k velikosti všech bytů nebo nebytových prostorů v domě. To umožňuje, aby se podíly na společných částech určovaly dle jiného kritéria, a to buď jako všechny stejné, bez ohledu na podlahovou plochu, nebo sice jako rozdílné, avšak nikoli se zřetelem k podlahové ploše, ale též s ohledem na povahu a případné zvláštnosti v umístění bytu. Naproti tomu předchozí právní úprava vlastnictví bytů a nebytových prostor byla obsažena v zákoně č. 72/1994 Sb., který byl sice k 1. 1. 2014 zrušen, ale podle tohoto zákona, v souladu s ustanovením § 3063 občanského zákoníku, se jednotkou rozumí určitý prostor, prostorově oddělená část domu, a to buď byt, nebo nebytový prostor. Vlastníku dále náležel i určitý spoluvlastnický podíl na společných částech domu a obvykle také spoluvlastnický podíl na pozemku, na němž se dům nacházel, a pokud náležel pozemek pouze vlastníkům bytových jednotek, bylo spoluvlastnictví budovy spojeno se spoluvlastnictvím pozemku. Velikost podílu se určovala zákonem stanoveným klíčem, od něhož nebylo možné se odchýlit, neboť šlo o kogentní ustanovení. Výše uvedené znamená, že u nás jsou zachovány dva režimy, dva zákonné způsoby vymezení jednotek, přičemž způsob dle zákona č. 72/1994 Sb., podlahovou plochu určuje bez vnitřních příček a druhý způsob dle občanského zákoníku a Nařízení vlády č. 366/2013 Sb., včetně příček a nových konstrukcí (a s pozemkem). To tedy znamená, že i v případě, že se shodnou všichni členové SVJ nelze změnit prohlášení vlastníka určené dle z. č. 72/1994 Sb. tak, aby odpovídalo Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. Soud se sice snažil pohlížet na danou věc skrze oba způsoby vzniku vlastnictví jednotek i prostřednictvím odborné literatury a i možné judikatury, avšak s ohledem na ustanovení § 3063 občanského zákoníku podle soudu není možné změnou prohlášení vlastníka podle § 1169 občanského zákoníku určit jednotky vymezením podle zákona o bytech na jednotky vymezené dle občanského zákoníku. Tyto argumenty korespondují i s obsahem kvalitního rozhodnutí správního orgánu. V neposlední řadě, v souladu s odbornou judikaturou, soud zastává názor, že v dané věci by k transformaci jednotek na jednotky podle občanského zákoníku mohlo dojít zrušením vlastnictví bytů a novým rozdělením již podle právní úpravy občanského zákoníku. Shodně jako správní orgán tedy soud dospěl k závěru, že nebyly splněny zákonné podmínky pro povolení vkladu dle § 17 odst. 1 katastrálního zákona, neboť navrhovaný vklad není odůvodněn obsahem předložených listin a žalobu v celém rozsahu zamítl.

17. Soud rovněž rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soudní řízení podle páté části o. s. ř. je předurčeno charakterem hmotněprávního vztahu, jehož obsahem je právo (nárok) tvořící předmět řízení nejprve před správním orgánem, posléze před soudem. Navazuje-li tedy řízení podle páté části o. s. ř. na jiné, než sporné správní řízení (předchází-li soudnímu řízení správní řízení, jehož účastníci nemají protichůdné postavení), není ani v řízení podle páté části o. s. ř. strany žalované. Je nepochybné, že vkladové řízení je obvykle řízením solučním, účastníci nejsou ve„ sporu“. Soluční povaha vkladového řízení pak pojmově vylučuje aplikaci ust. § 142 o. s. ř. při posuzování náhrady nákladů řízení, a proto soud tuto zvláštní povahu v nákladovém výroku zohlednil a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.