25 CO 135/2022

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Krejsové a soudkyň JUDr. Ireny Paterové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci žalobce: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti; žalované: ; jméno příjmení, narozená dne datum sídlem adresa o 16 883,60 Kč s příslušenstvím, k žalobcovu odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 22. 3. 2022, č. j. 14 C 6/2022-16,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části výroku II., jíž byla žaloba zamítnuta co do částky 1 081,40 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z této částky od 14. 7. 2021 do zaplacení, mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 081,40 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 1 081,40 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve zbytku je výrok II. rozsudku soudu prvního stupně odvoláním nedotčen.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 16 883,60 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, kterou se žalovanou uzavřel žalobcův právní předchůdce právnická osoba Podle této smlouvy poskytl žalobcův předchůdce žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit půjčené prostředky spolu s další částkou 8 917 Kč, která zahrnovala kapitalizovaný úrok ve výši 1 789 Kč při úrokové sazbě 29 % ročně a poplatky ve výši 4 180 Kč a 2 948 Kč. Dluh měl být uhrazen v 60ti týdenních splátkách po 316 Kč, ale žalovaná jej nezaplatila. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k závěru, že smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle ust. § 588 občanského zákoníku, a žalobci vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná na dluh uhradila celkem částku 2 033,40 Kč, kterou soud prvního stupně dopočetl ze žalobních tvrzení jako součet rozdílu mezi poskytnutou a dlužnou jistinou a rozdílu mezi celkovou výší úroku a poplatků a požadovanou výší této části dluhu. Částku 2 033,40 Kč, která byla podle jeho názoru na dluh uhrazena, pak odečetl od celkové výše bezdůvodného obohacení 10 000 Kč a došel k tomu, že žalované zbývalo žalobci doplatit částku 7 966,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, kterou žalobci přiznal v nenapadeném výroku I. rozsudku. Zbytek žalobního požadavku ve výši 8 917 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a veškerým dalším požadovaným příslušenstvím zamítl napadeným výrokem II., dále ve výroku III. rozhodl o nákladech řízení a ve výroku IV. o povinnosti doplatit soudní doplatek.

2. Žalobce ve včasném odvolání proti části výroku II. rozsudku nebrojil proti závěru soudu prvního stupně o neplatnosti smlouvy, ale nesouhlasil s tím, že by mu mělo být uhrazeno 2 033,40 Kč, a že tedy žalované zbývá na dluh zaplatit 7 966,60 Kč s příslušenstvím. Tato skutečnost podle něj neplynula ani ze žalobních tvrzení, ani z provedených důkazů. V žalobě tvrdil, že žalovaná do uzavření smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 952 Kč, a toto tvrzení odpovídá listinnému důkazu s názvem přehled plateb (tabulka umoření). Soud prvního stupně tento důkaz zřejmě neprovedl a namísto toho přistoupil k výpočtu, k němuž nebyl oprávněn, a v důsledku nesprávného výpočtu pak dospěl i k nesprávnému závěru o výši uhrazené částky. Proto žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený výrok II. změnil co do částky 1 081,40 Kč s příslušenstvím.

3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. včetně předchozího řízení, aniž by nařizoval odvolací jednání ve smyslu ust. § 214 odst. 3 o. s. ř., a shledal, že odvolání bylo podáno důvodně.

4. Žalovaná jako spotřebitelka a žalobcův předchůdce uzavřeli shora citovanou smlouvu o zápůjčce, která byla bezpochyby neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle ust. § 588 občanského zákoníku. V důsledku této skutečnosti žalobci vzniklo podle ust. § 2991 občanského zákoníku právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu poskytnuté jistiny se zákonným úrokem z prodlení a částky uhrazené žalovanou na dluh. V tom byl odvolací soud zajedno se soudem prvního stupně, ale nesdílel jeho závěr o výši dosud provedené úhrady dluhu.

5. Žaloba obsahovala tvrzení o původní výši dluhu i o výši dluhu po provedených úhradách, z nichž soud prvního stupně vyšel ve svém výpočtu, ale současně v ní bylo uvedeno i tvrzení o zaplacení částky 952 Kč. Tato tvrzení si navzájem neodpovídala, ale nebylo možno opomenout ani jedno z nich, zvláště když úhrada částky 952 Kč vyplývala i ze žalobcem předloženého přehledu plateb (tabulky umoření). Pokud žaloba obsahovala tvrzení o úhradě ve výši 952 Kč, která souhlasila i s přehledem plateb, pak nebylo možno z ostatních tvrzení bez dalšího dovodit, že rozdíl mezi původní výší dluhu a výší vyčíslenou k 6. 8. 2019 představuje skutečnou výši zaplacené části dluhu. Výpočet použitý soudem prvního stupně tedy neodpovídal výsledkům dokazování a vedl k nesprávnému vyčíslení výše bezdůvodného obohacení v napadeném rozsudku.

6. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v napadené části výroku II. změnil podle ust. § 220 odst. 2 písm. a) o. s. ř. tak, že žalobci přiznal právo na úhradu částky 1 081,40 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení.

7. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. Účastníci ve věci dosáhli přibližně stejného úspěchu, proto odvolací soud žádnému z nich nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného, nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soud dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo pokud má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu účastníkům, a to k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni.