25 CO 148/2021

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Krejsové a soudkyň JUDr. Ireny Paterové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci žalobce: ; příjmení anonymizováno jméno – anonymizována tři slova , IČO sídlem anonymizována dvě slova – obec , PSČ obec zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa o zaplacení částky 1 806 000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město, č. j. 25 C 140/2016-649, ze dne 27. 5. 2021

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. a ve výroku II. v části, jíž byl žalobce zavázán zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 178 800 Kč, potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. v části týkající se lhůty k plnění mění tak, že žalobce je povinen plnit povinnost k náhradě nákladů řízení ve lhůtě třiceti dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 600 Kč, a to do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 1 806 000 se zákonným úrokem z prodlení (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 178 800 Kč (výrok II.). V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že žalobce se v řízení domáhal zaplacení žalované částky s tím, že po předchozích jednáních předložil žalovanému nabídku č. 81/ 2012, datovanou dnem 1. 6. 2012, na demontáž [anonymizována tři slova] a montáž [anonymizována dvě slova] a nabídku č. 107/ 2012, datovanou dnem 12. 6. 2012, na výrobu základové desky včetně krycího listu rozpočtu ze dne 14. 6. 2012 na zhotovení základu s tím, že nabídky žalovaný akceptoval objednávkou č. 2012 ze dne 25. 6. 2012, čímž došlo k uzavření smlouvy, jejímž předmětem byl závazek žalobce vybudovat základ pod podúrovňové soustružnické pracoviště, jež zahrnoval předpokládané demontážní, bourací a zemní práce a vybudování základu a nové základové desky za celkovou cenu 3 500 000 Kč bez DPH. Žalobce dílo provedl a dne 30. 10. 2012 došlo k předání a převzetí dokončené části díla (základů podúrovňového soustružnického pracoviště), o čemž byl sepsán a oběma stranami podepsán předávací protokol. Dále dne 3. 12. 2012 došlo k předání a převzetí další žalobcem dokončené části díla – základové desky vybudované žalobcem v rozsahu nabídky č. 107/ 2012 ze dne 12. 6. 2012 na výrobu základové desky pod podúrovňové soustružnické centrum, o jehož dokončení a předání byl sepsán a oběma stranami podepsán předávací protokol. Stejného dne byly také ukončeny práce provedené žalobcem v rozsahu nabídky č. 81/ 2012 s tím, že o této části díla byl sepsán a stranami podepsán dne 3. 12. 2012 předávací protokol, jímž žalovaný dílo převzal. Žalobci tak vzniklo dle ust. § 546 a 548 odst. 1 obchodního zákoníku právo na zaplacení sjednané ceny díla. Cena byla vyfakturována fakturou č. 109 ze dne 14. 11. 2012 na částku 1 494 731,17 Kč, fakturou č. 110 ze dne 3. 12. 2012 na částku 598 320 Kč, splatnou 4. 1. 2013 a fakturou č. 117 ze dne 21. 12. 2012 částkou 1 806 000 Kč. Žalovaný dosud nezaplatil částku 1 806 000 vyúčtovanou fakturou č.

117. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, uvedl, že nárok žalobce neuznává a nesouhlasí s tvrzením, že za provedení díla – vybudování základu pod podúrovňové soustružnické pracoviště včetně demontáží, bouracích a zemních prací byla mezi stranami sjednána pevná cena za dílo ve výši 3 500 000 Kč bez DPH. Připomněl, že se žalobcem zahájil spolupráci na [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], a to na základě smlouvy upravující vztahy mezi příjemcem a spolupříjemcem [anonymizováno] ze dne 22. 7. 2011. Povinností žalovaného bylo zajistit vybudování základu stroje – podúrovňového soustružnického centra (dále též jako PSC). Žalobce byl hlavním příjemcem [anonymizováno], žalovaný jednal se žalobcem o možnosti zadání stavební akce na vybudování základu PSC přímo žalobci, který by si příslušný základ budoval de facto sám pro sebe. Dne 12. 6. 2012 žalovaný obdržel nabídku žalobce č. 104/ 2012 na demontážní a montážní práce a zhotovení základu pro podúrovňové soustružnické centrum, přičemž v rámci této nabídky byl ze strany žalobce naceněn předmět plnění (demontáž stávajícího stroje žalované – brusky na broušení [anonymizována dvě slova], následné bourací a zemní práce a rovněž i vlastní realizace základu PSC a ustavení nového stroje, na němž budou následně prováděny zátěžové a testové zkoušky, a to za podmínek dle smlouvy na projekt). Cena montážních a demontážních prací byla vyčíslena částkou 500 000 Kč bez DPH a cena základu částkou 3 000 000 Kč, kdy žádný bližší rozpočet k této nabídce nebyl přiložen. Na základě této nabídky žalobce vystavil objednávku HS č. 2012 dne 25. 6. 2012 na vybudování základu pro podúrovňové soustružnické pracoviště s tím, že předpokládané náklady, jak je zřejmé z předmětné objednávky, byly vyčísleny na částku 3 000 000 Kč bez DPH za vybudování základu a 500 000 Kč bez DPH za demontážní, bourací a zemní práce. Žalovaný popřel, že by měl v červnu 2012 k dispozici rozpočet datovaný dnem 14. 6. 2012. Ve své objednávce jasně a určitě stanovil, že skutečné náklady budou doloženy na základě projektové dokumentace a rozpočtu skutečně provedených prací. Celková částka 3 500 000 Kč bez DPH je stanovena jako maximální, nikoliv pevná a neměnná. Žalovaný tedy určil ve smyslu ust. § 546 obchodního zákoníku cenu díla dle rozpočtu skutečně provedených prací. Zmíněná objednávka ze dne 25. 6. 2012 nebyla vystavena na základě nabídek žalobce č. 81/12 a 107/ 2012, když tyto nabídky existují vedle nabídky č. 104/ 2012. Pokud jde o údajnou nabídku č. 107/ 2012 na výrobu základové desky, nebyla k této nabídce učiněna jakákoliv zvláštní objednávka a nedošlo tak k jejímu potvrzení ze strany žalovaného. Tato nabídka byla ze strany žalobce žalovanému předložena poprvé jako příloha faktury č.

117. Ručně vepsaná poznámka bývalého výrobně-technického ředitele žalovaného na této nabídce ve znění„ Nabízená cena odpovídá provedení dle dokumentace, viz příloha, Vzhledem k podstatě uvažovaného stroje se jedná o cenu obvyklou.“, neznamená a ani nemůže znamenat jakoukoli akceptaci předmětné nabídky žalobce, u níž je navíc zřejmé, že byla antedatována, neboť v červnu 2012 měl žalovaný k dispozici pouze nabídku žalobce č. 104/ 2012. Výroba základové desky pod PSC je totéž co zhotovení základu, tedy pro jeden předmět plnění by existovaly dvě rozdílné nabídky. Odmítl, že by došlo k akceptaci nabídky žalobce č. 107/ 2012 na základě jeho objednávky. Objednávka jako jediný dokument zakládá práva a povinnosti žalobce a žalovaného v rámci předmětu díla. Termín dodávky byl sjednán do 31. 10. 2012, žalovaný žalobci zaplatil vyúčtované částky ve výši 1 494 731,17 Kč a 589 320 Kč, které korespondovaly s danou objednávkou a byly podloženy rozpočtem skutečně provedených prací a projektovou dokumentací. Předávací protokol byl vyhotoven dne 30. 10. 2012, kdy přílohu tvořil mj. krycí list rozpočtu a projektová dokumentace. Před vystavením faktury č. 109 žalobce předložil k odsouhlasení rozpočet skutečně provedených prací datovaný dne 15. 8. 2012, jenž zněl na částku 3 496 247,64 Kč bez DPH, který jednoznačně obsahoval ceny nepřiměřeně vysoké a položky neodpovídající skutečnosti. To konstatoval externí poradce žalovaného ing. [jméno] [příjmení] s tím, že daný rozpočet je předražen o 1 746 700 Kč. Žalovaný rozpočet rozporoval a žalobce následně tento rozpočet přepracoval, uznal výtky žalovaného a posléze dané dílo vyfakturoval částkou 1 494 731,17, kterou žalovaný uhradil na základě faktury č.

109. Krycí list rozpočtu i rekapitulace rozpočtu jsou datovány dnem 14. 6. 2020, rozpočet však žalobce žalovanému předložil až jako reakci na zamítnutí původního rozpočtu. K nabídce 81/12 žalovaný dodal, že faktury proplacené na základě této nabídky se přímo podstaty vedeného sporu nedotýkají, demontážní a montážní práce byly ze strany žalobce provedeny, uvedeny v rozpočtu skutečně provedených prací. Nabídku 107/ 2012 žalovaný poprvé obdržel až jako přílohu faktury č. 117, vyzval žalobce k předložení projektové dokumentace týkající se fakturovaného strojního základu a požádal o rozpis skutečně provedených prací vztahujících se ke strojnímu základu, zároveň žalobci vrátil fakturu č. 117, když výše fakturované částky nebylo možno bez příslušných podkladů ověřit a uznat je za oprávněnou a způsobilou k proplacení. Požadované dokumenty žalobce žalovanému nepředal, přičemž absenci řádných podkladů pro fakturaci nemůže změnit ani předávací protokol ze dne 3. 12. 2012, jenž byl žalobcem účelově vystavený po sjednaném termínu dokončení díla. Daný protokol podepsal bývalý výrobně-technický ředitel žalovaného v domnění, že se jedná o znovupotvrzení předání díla zhotoveného v rámci akce vybudování základu pod podúrovňové soustružnické pracoviště. Žalobce se pokusil za jedno plnění požadovat dvojí zaplacení a dorovnat si žalovaným odmítnutý původní rozpočet stavební akce. Žalobce nato uvedl, že v roce 2012 spolu obě strany bezproblémově spolupracovaly již bezmála čtyři roky. Pro potřeby výrobně-technického úseku žalobce navrhl žalovanému vybudování podúrovňového soustružnického centra s využitím [anonymizována dvě slova] [stát. instituce]. Žalovaný pro něj měl postavit základ, jednalo se o betonový podstavec, na kterém měl soustruh stát, žalovaný požádal žalobce, aby za něj postavil základ, jak již měl [anonymizována tři slova] udělat on. Žalobce tyto práce objednal u [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]. Vypracoval nabídku, žalovaný s tímto souhlasil, [právnická osoba] základ postavila, předala žalobci a žalobce jí za to uhradil částku 1 494 731 Kč. Žalobce tento základ následně předal žalovanému a žalovaný mu uhradil fakturu č.

109. V areálu žalovaného, kde mělo být vybudováno podúrovňové soustružnické centrum, stál starý soustruh, vedle něj stál ještě jeden takový, který bylo nutné demontovat a odvézt. I tyto práce žalovaný objednal u žalobce. Žalobce na to vypracoval nabídku č. 81/ 2012. Žalovaný souhlasil s nabídkou, žalobce dílo – demontáž a odvoz starého soustruhu provedl a předal žalovanému a žalovaný mu za to uhradil fakturu č.

110. Žalobce řádně splnil svou část dotačního projektu, když vyrobil předmětný soustruh. Jednu z jeho částí je i tzv. svařenec, což je v podstatě železná konstrukce svařená k sobě, jež tvoří spodek soustruhu, která se pokládá na základ. Ve stejné době, kdy žalovaný u žalobce poptával demontáž a odvoz starého soustruhu včetně stavby základu, poptal žalovaný u žalobce další svařenec, který se však již netýkal [anonymizováno] projektu. Žalobce vyhověl, a protože neměl na výrobu tohoto druhého svařence volné kapacity, když se plně věnoval výrobě předmětného soustruhu dle [anonymizováno] projektu, objednal jeho výrobu u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Na základě nabídky [právnická osoba] vypracoval žalobce pro žalovaného nabídku č. 107/ 2012, v níž požadoval o pouhých 6 000 Kč vyšší cenu, než požadovala [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Následně zmíněná společnost vyrobila druhý svařenec a předala jej žalobci. Žalobce za něj zaplatil částku 1 800 000 Kč, žalovaný tento druhý svařenec převzal, jak je zřejmé z předávacího protokolu ze dne 3. 12. 2012, avšak odmítá za něj zaplatit. Žalobce dodal, že v druhé polovině roku 2012 došlo u žalovaného k podstatným provozním změnám, neboť zrušil výrobně-technický úsek a převedl část podniku na společnost [právnická osoba] Provozní potřeby žalovaného, které si dříve zabezpečoval sám, se od té doby řešily subdodavatelsky prostřednictvím zmíněné společnosti. Žalovaný tak ztratil o podúrovňové soustružnické centrum jakýkoliv zájem, proto odstoupil od [anonymizováno] projektu a vyzval žalobce, ať si soustruh vykope a odveze. Žalobce soustruh prodal se ztrátou společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], která jej zřejmě prodala společnosti [právnická osoba], jež nyní pro potřeby žalovaného toto podúrovňové soustružnické centrum provozuje. Není pravdou, že požaduje zaplatit dvakrát za jednu věc. Jednatel žalobce se dne 25. 6. 2012 dostavil do sídla žalovaného, kde mu výrobně-technický ředitel žalovaného ing. [příjmení] před podpisem objednávky č. 2012 předal nabídku č. 107/ 2012 s dopsaným textem, že nabízená cena odpovídá provedení dle dokumentace a jedná se vzhledem k podstatě uvažovaného stroje o cenu obvyklou, a na základě toho jednatel žalobce objednávku podepsal. Tedy nabídka č. 107 byla ze strany žalovaného akceptována a byla podkladem pro výše zmíněnou objednávku, přičemž účastníci se dohodli na pevné ceně za druhý svařenec ve výši 1 806 000 včetně DPH. Žalobce žalovanému předložil rozpočet pouze u jedné nabídky, a to za zhotovení základu pro podúrovňové soustružnické centrum, kdy se jednalo o listiny [právnická osoba]. Součet cen všech tří nabídek žalobce (81/ 2012, 107/ 2012 a tzv. krycího listu rozpočtu) se rovná celkové ceně uvedené v objednávce žalovaného, což dokazuje, že byly podkladem pro vypracování objednávky. Soud prvního stupně následně v bodech 4 až 36 podrobně popsal obsah v řízení provedených důkazů. Odkázal na ust. § 409 a násl. obchodního zákoníku, na ust. § 266 odst. 1 – 4 obchodního zákoníku a uvedl, že po provedení důkazů zhodnotil tyto v souladu s pravidly zakotvenými v ust. § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že nárok žalobce není dán (na obsah provedených důkazů odvolací soud pro stručnost v plném rozsahu odkazuje). Žalobcem tvrzený vztah mezi účastníky soud posuzoval podle ust. § 409 a násl. obchodního zákoníku, kdy s přihlédnutím k citovanému ust. § 410 se nemohlo jednat o smlouvu o dílo, neboť z tvrzení žalobce vyplývá, že svařenec pro žalovaného bez další montáže za pomoci svého subdodavatele pouze vyrobil a žalovanému v jeho provozovně předal. V daném případě bylo na žalobci, aby prokázal, že účastníci uzavřeli jím tvrzenou písemnou smlouvu, na jejímž základě vyrobil a předal žalovanému základovou desku pod podúrovňové soustružnické centrum (tzv. svařenec č. 2). Stěžejní otázkou pro řízení tedy bylo, zda žalobce na základě dohody stran skutečně vyrobil a předal žalovanému zmíněný svařenec č. 2, který nebyl součástí [anonymizováno] projektu, jehož objednávku i předání žalovaný od počátku sporoval. Soud se zabýval i okolnostmi týkajícími se projektu na podúrovňové soustružnické centrum, kdy bylo nutné zjistit, zda žalobcem předávaný svařenec netvořil součást zmíněného projektu, a tudíž mu nevzniklo právo na jeho účtování, neboť se k jeho zhotovení včetně celého soustružnického centra zavázal právě žalobce, jak mj. namítal žalovaný, že jde o dvojí plnění za jednu věc. Oba účastníci řízení, stejně tak [anonymizována tři slova] [obec] a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. se zúčastnili daného projektu, jako řešitel byl mj. uveden i ing. [jméno] [příjmení], tehdejší zaměstnanec žalovaného. Tato otázka nebyla ani mezi účastníky sporná. Úkolem žalovaného bylo mj. připravit místo pro zhotovovaný stroj. Místo, kam měl být umístěn, se nacházelo [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], kde stála stará bruska. Žalovaný se proto obrátil na žalobce, aby mu zpracoval nabídku na demontáž brusky [anonymizována dvě slova] včetně montáže soustružnického centra PSC a zhotovení konkrétního materiálu. Žalobce vypracoval nabídku č. 81/ 2012, dále vypracoval nabídku č. 107/ 2012 na výrobku základové desky pod podúrovňové soustružnické centrum PSC 1 (svařenec), další nabídka byla ve formě krycího rozpočtu, jež zpracovala [právnická osoba] dne 14. 6. 2012 na základ PSC–T v částce 1 494 731,17 Kč bez DPH. Žalobce zpracoval rovněž i nabídku č. 104/ 2012, jež byla datována dnem 12. 6. 2012. Všechny nabídky byly žalovanému předloženy, kdy tehdejší výrobně-technický ředitel nejprve poptal jednatele žalobce, ten následně vyhotovil nabídku a v písemné podobě předal jmenovanému ing. [příjmení], což ostatně nebylo v řízení sporným. V rámcovém rozsahu nabídky č. 104 byly uvedeny demontážní práce, bourací a zemní práce, vlastní základ, ustanovení nového stroje, přičemž cena montážních a demontážních prací měla činit 500 000 Kč + DPH a cena základu 3 000 000 Kč + DPH. Poslední zmíněná nabídka tedy zahrnovala i některé práce, které byly již obsaženy v předchozích nabídkách. Vše pak vyvrcholilo objednávkou žalovaného ze dne 25. 6. 2012, v níž uvedl, že objednává vybudování základu pod podúrovňové soustružnické pracoviště za cenu 3,5 milionu Kč, když dodal, že předpokládané náklady demontážních a bouracích prací činí půl milionu Kč bez DPH a vybudování základů 3 000 000 Kč bez DPH, a byl doplněn i dovětek, že skutečné náklady budou doloženy na základě projektové dokumentace a rozpočtu skutečně provedených prací. Tato objednávka byla následně potvrzena i ze strany žalobce. Soud konstatoval, že není jasné, proč byly zpracovávány jednotlivé nabídky, v nichž byly dokonce opakovaně uvedeny shodné části díla. V daném případě bylo nutné pro významnou chybovost zhodnotit provedené důkazy hlavně ve svém souhrnu a učinit nejpravděpodobnější závěr o skutkovém stavu. Nelze nezmínit, že jak při závěru, že došlo k platnému sjednání kupní smlouvy i k předání předmětu koupě, tak i při opačném závěru se soud musel vypořádávat s důkazy, které takovému závěru nenasvědčovaly. V objednávce žalovaného ze dne 25. 6. 2012 nebyl odkaz na jednotlivé nabídky, pouze popsány částky, jež odpovídaly jak nabídce č. 104/ 2012, tak i nabídce č. 81/ 2012. Další část týkající se betonového základu byla obsažena v krycím listu rozpočtu, která byla dle výpovědi jednatele žalobce rovněž nabídkou, jíž předal žalovanému. Otázkou zůstává, proč v nabídce ze dne 25. 6. 2015 je částka za vybudování základu uvedena ve výši 3 000 000 Kč, přičemž v krycím listu rozpočtu je částka 1 494 731,17 Kč. Z výpovědí jednatele společnosti vyplynulo, že po zhotovení základu PSC-T pod položkou betonový základ měl rovněž i výrobu základové desky (druhého svařence), což by víceméně korespondovalo s částkami 1 494 731,17 Kč z krycího listu rozpočtu a částky 1 505 000 Kč + DPH z nabídky č. 107/ 2012 (celkem 2 999 731,17 Kč). Z dodatečně provedených důkazů, především z výslechu svědkyně [příjmení] i z původně žalovanému předaného krycího listu rozpočtu však vyplynulo, že před samotnou objednávkou nebyly ze strany žalobce předloženy téměř žádné listiny (projektové dokumentace, oceněný rozpočet – výkaz výměr apod.). Podklad byl ve velmi obecné rovině, proto došlo k vystavení objednávky ze strany žalovaného s dovětkem, že bude účtováno na základě skutečnosti a doložených nákladů. Ona sama opakovaně dané listiny u jednatele žalobce urgovala, posléze obdržela rozpočet, který byl vystaven na částku 4 000 000 Kč, u něhož však zjistili nesrovnalosti, proto oslovili ing. [ulice] k jeho posouzení. Ten potvrdil předražení o cca 1,7 milionu Kč. Z tohoto důvodu jednatel žalobce po dalších jednáních předložil nový rozpočet, zde již figurovala za vybudovaný základ částka 1,4 milionu Kč, který byl podkladem pro fakturaci. Faktury, vyjma sporné faktury, jež je předmětem sporu, žalovaný žalobci uhradil. Při zhodnocení těchto doprovedených důkazů ve vzájemné souvislosti s výše uvedenými konkretizovanými nabídkami žalobce a objednávkou žalovaného soud vyhodnotil, že podkladem pro objednávku žalovaného byla nabídka č. 104/ 2012, která se v podstatě plně promítla do objednávky č. 2012. Tato nabídka byla zpřesněna předešlou nabídkou č. 81/ 2012, která obsahovala pouze nabídkovou cenu za demontáž brusky. V nabídce č. 81/ 2012 je uvedena cenou 498 600 Kč bez DPH, v nabídce 104/ 2012 cenou 500 000 Kč bez DPH. Je sice s podivem, že žalobce neuvedl v obou nabídkách totožnou cenu, avšak po provedeném dokazování lze konstatovat, že nejen žalobce se obdobných chyb dopustil častěji. Protože nabídka č. 104/ 2012 následovala po nabídce č. 81/ 2012, platnou zůstala novější nabídka č. 104/ 2012 z 12. 6. 2012. Co se týká nabídky č. 107/ 2012, jež měla být vystavena dne 12. 6. 2012 za účelem výroby základové desky pod podúrovňové soustružnické centrum PSC 1, ta akceptována ze strany žalovaného nebyla, netvořila součást již zmíněné objednávky žalovaného. Soud nepřesvědčil jednatel žalobce p. [příjmení], když vypověděl, že nabídka č. 104/ 2012, kterou vyhotovoval, byla jednou z dalších nabídek, podle níž se nic nerealizovalo, přičemž svařenec č. 2 z ní měl jeho chybou vypadnout (měl být součástí této nabídky). Mělo dojít ke shrnutí předchozích tří nabídek, mezi něž řadil i krycí list rozpočtu ze dne 14. 6. 2012 na částku 1 494 731,17 Kč bez DPH. Logičtěji se v kontextu všech doprovedených důkazů v souvislosti s původně provedenými důkazy jeví závěr o tom, že původní cena byla nadsazena, ze strany žalovaného po konzultaci s ing. [anonymizováno] sporována, a došlo tak ze strany žalobce k její úpravě o cca 1,7 milionu Kč, na což následovala snaha o dorovnání ceny prostřednictvím tzv. svařence č.

2. Nelze v této souvislosti přehlédnout ani to, že jak svědkyně [příjmení], tak svědek [příjmení] vypověděli, že žalovaný žádný další svařenec, který tvořil součást vyráběného prototypu nového soustruhu, neobjednal, když bez dalšího by taková část byla pro žalovaného zcela bez významu. Taktéž takový svařenec, který měl vážit 6,5 tun nikdy ve [anonymizována tři slova], kam často docházeli, neviděli. Soud se zabýval rovněž i jednotlivými předávacími protokoly, hlavně v souvislosti s tím, co skutečně bylo provedeno a předáno. Soudu byly předloženy celkem tři předávací protokoly, jeden ze dne 30. 10. 2012, dva ze dne 3. 12. 2012. Pouze u předávacího protokolu ze dne 30. 10. 2012 figurují podpisy obou jednatelů žalobce, dále tři podpisy pracovníků žalovaného, další dva protokoly podepsali pouze jednatel žalobce [jméno] [příjmení] a tehdejší výrobně-technický ředitel žalovaného ing. [příjmení], jak sám soudu potvrdil při svém výslechu. Předávací protokol ze dne 30. 10. 2012 se týkal vybudování základu podúrovňového soustružnického pracoviště, v něm nebyl zmíněn žádný odkaz na nabídky či objednávky. U předávacích protokolů ze dne 3. 12. 2012 bylo v prvním případě uvedeno, že téhož dne proběhla přejímka základové desky dle nabídky č. 107/12 a objednávky ze dne 25. 6. 2012, přičemž práce byly provedeny v plném rozsahu a vzniklo právo na fakturaci. Ve druhém bylo uvedeno, že dne 4. 12. 2012 byly ukončeny práce dle nabídky 81/ 2012 a dle objednávky ze dne 25. 6. 2012. I tyto práce byly provedeny a vzniklo právo na fakturaci. Je zarážející, že tento předávací protokol byl datován dnem 3. 12. 2012, když se prohlašovalo, že teprve následujícího dne byly ukončeny práce dle zmíněné nabídky. Podobných chyb se v předložených listinách nacházelo více a nebylo možno uzavřít, zda byly úmyslné, či neúmyslné. Nicméně dohodnutá cena za práce, které byly součástí předávacího protokolu v návaznosti na nabídku č. 81/ 2012, byla řádně po fakturaci zaplacena. Nezaplaceny zůstaly toliko práce, které byly předány na základě předávacího protokolu ze dne 3. 12. 2012 dle nabídky č. 107/ 2012. Tyto listiny je nutné však hodnotit v souvislosti s tím, co vypověděli jednotliví svědci a jednatelé žalobce. Soud se zabýval tím, zda se žalobci podařilo unést své důkazní břemeno a prokázat předání druhého svařence žalovanému, k němuž mělo dojít dne 3. 12. 2012 ve [anonymizována dvě slova], toliko za účasti jeho jednatele pana [příjmení] a zaměstnance žalovaného ing. [příjmení]. Šlo přitom o železobetonový svařenec o váze 6 500 kg, který rozhodně nebyl zanedbatelných rozměrů. Jeho předání žalobce prokazoval toliko předávacím protokolem a výslechem svého jednatele. Umístění tohoto svařence žalobce zakreslil do plánku [anonymizováno], jednatel žalobce si však při svém výslechu nevzpomněl na žádné další okolnosti předání. Toliko uvedl, že přítomen byl pouze on a ing. [příjmení] a že předmětný svařenec se nacházel nedaleko zhotovovaného soustružnického pracoviště, jež ještě nebylo dokončeno a předáno žalovanému. Žalobce v další fázi řízení po zrušení prvního rozsudku uvedl, že díky povodni přišel o některé listiny z obchodních případů, mezi nimiž byly i doklady ohledně přepravy předmětného svařence. Kdo přepravu prováděl, si již nevzpomíná. Nelze pominout, že se muselo jednat o nadměrný náklad, jehož přepravou se zabývá pouze menší část přepravců. Je proto zvláštní, že si ani dodatečně žalobce nevzpomněl, kdo tuto přepravu pro něho prováděl. Ze strany žalovaného byly nově navrženy výslechy svědků p. [příjmení] a paní [příjmení], z nichž jednoznačně vyplynulo, že ve [anonymizována tři slova] se nikdy nenacházel tzv. svařenec č.

2. Oba svědci se shodli, co se na žalobcem označeném místě nachází, kdy jde o prostor, který užívá jejich útvar [anonymizováno] cesty, jenž by zde nepřipustil složení jakéhokoliv jiného materiálu či výrobků. V této souvislosti je pak třeba přehodnotit i výslech ing. [příjmení], který vypověděl, že tzv. svařenec č. 2 nepřebíral. Nelze mít za prokázané, že by žalobce skutečně daný druhý svařenec žalovanému předal a ing. [příjmení] ho za žalovaného převzal. Pokud žalobce svůj závěr o předání druhého svařence žalovanému opírá o prokazování jeho výroby, kdy první prodotační projekt měl vyrobit sám a druhý, který měl být předmětem samostatné smlouvy, pro něho vyrobila [právnická osoba], pak lze pouze konstatovat, že na základě tohoto tvrzení není možné učinit závěr, že žalobce svařenec č. 2 řádně předal žalovanému. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno ani ve vztahu k jím tvrzené písemně uzavřené kupní smlouvě, která měla být uzavřena v návaznosti na nabídku žalobce č. 107/ 2012 s připsanou poznámkou ing. [příjmení] a objednávku žalovaného. Co se týká dopisu žalovaného ze dne 5. 12. 2013 i zde doprovedením dalších důkazů, především výslechem svědkyně [příjmení], došlo k vysvětlení toho, za jakých okolností vznikal daný dopis, kdo jej vytvářel a na základě jakých podkladů. Ačkoliv i zde je odkaz na nabídku žalobce č. 107/ 2012, nelze s přihlédnutím k výše uvedeným závěrům dospět k tomu, že by daný dopis prokazoval uzavření smluvního vztahu mezi účastníky týkajícího se svařence č. 2 či jeho předání žalovanému. Dopsaný text do nabídky č. 107/ 2012 tehdejším výrobně-technickým ředitelem žalovaného nelze s přihlédnutím k souhrnu všech provedených důkazů hodnotit jako akceptaci nabídky žalobce. Obdobný závěr platí i u podepsaného předávacího protokolu ze dne 3. 12. 2012, jímž mělo dojít k přejímce základové desky dle nabídky č. 107/ 2012. Je třeba zdůraznit, že ing. [příjmení] uvedl, že nad rámec projektu nic u žalobce neobjednával, z jeho strany nebyl převzat tzv. svařenec č.

2. Svědek nabídl vysvětlení, že zjišťoval cenu svařence pro vedení žalovaného, ač nedokázal upřesnit, z jakého důvodu. Byť se soudu nejeví jeho vysvětlení hodné pozice, kterou u žalovaného vykonával v kontextu s provedenými dalšími důkazy, není možné uzavřít, že žalobce se žalovaným uzavřel kupní smlouvu na dodání svařence č. 2 a tento žalovanému řádně předal. Pokud jde o objednávku ze dne 25. 6. 2012, pak s přihlédnutím k výslechu svědkyně [příjmení] je zřejmé, že žalovaný nabídku, kterou obdržel jen ve velmi obecné rovině, chtěl akceptovat pouze za situace, že cena bude následně vyplývat ze skutečných nákladů, které budou doloženy na základě projektové dokumentace a rozpočtu skutečně provedených prací, tedy soud dospěl k závěru, že částka uvedená v objednávce je pouze předpokládaná, avšak je zde jednoznačně uvedeno, jakým způsobem bude stanoven způsob jejího dodatečného určení. V uvedené objednávce není výslovně v předmětu koupě obsažen i svařenec č. 2 a žádnými důkazy není prokázáno, že by došlo k akceptaci nabídky žalovaného č. 107/ 2012 na zmíněný svařenec č.

2. Z těchto uvedených důvodů tedy soud žalobu výrokem I. zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto za použití ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a 151 odst. 2 a 3 o. s. ř. Žalovanému, který byl ve věci úspěšný, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů, a to za právní zastoupení a zaplacený soudní poplatek za odvolání a dále za úkony činěné již nezastoupeným žalovaným dle vyhl. č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady.

2. Proti rozsudku se žalobce odvolal. V odůvodnění odvolání namítá, že pokud soud uzavřel, že žaloba není důvodná, protože v řízení bylo především výslechy [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizována dvě slova] a ing. [příjmení] vyvráceno tvrzení žalobce o předání předmětu koupě i uzavření tvrzené kupní smlouvy, pak [anonymizováno]. [příjmení] ani [anonymizována dvě slova] se žádných jednání ohledně svařence č. 2 neúčastnili, nikdo je o nich neinformoval a s nabídkou žalobce č. 107 ohledně svařence č. 2 a předávacím protokolem z 3. 12. 2012 o předání svařence č. 2 se seznámili až dodatečně. V řízení vyšlo najevo, že ing. [příjmení] jako výrobně-technický ředitel byl při výkonu své funkce omezen vnitřními předpisy žalovaného. Tyto porušil tím, že s žalobcem o svařenci č. 2, jehož cena více než trojnásobně převyšovala limitní částku 500 000 Kč, vůbec jednal, žalovaného z neznámých a nepochopitelných příčin o těchto jednáních neinformoval a zatajil před ním i existenci nabídky č. 107 a předávacího protokolu z 3. 12. 2012. Tvrzení ing. [příjmení] vyvrací fakt, že ing. [příjmení] nabídku č. 107 poté, co na ni dopsal příslušný text, žalobci vrátil. Pokud by byla skutečně vypracována na pokyn vedení [anonymizována dvě slova], jak ing. [příjmení] tvrdí, žalobci by ji nevracel, ale naopak by ji předal vedení [anonymizována dvě slova]. Tvrzení ing. [příjmení] vyvrací i samotný obsah nabídky č. 107, kdy se jedná o standardní nabídku na dodání svařence č. 2 za cenu 1 505 000 Kč bez DPH. Tvrzení ing. [příjmení] je nelogické, neboť vedení [anonymizována dvě slova] nemělo žádný rozumný důvod si zjišťovat obvyklou cenu svařence, který měl dle [anonymizována dvě slova] vyrobit žalobce. Ing. [příjmení] tvrdí, že předávacím protokolem z 3. 12. 2012 převzal betonový základ podruhé, toto tvrzení je opět nelogické, základ byl bez vad a nedodělků protokolárně řádně předán a převzat 1. 10. 2012 a nebyl tedy žádný důvod jej přebírat podruhé. Žalobce považuje výpověď ing. [příjmení] za zcela nevěrohodnou. Ing. [příjmení] o jednání se žalobcem ohledně svařence, nabídce č. 107 a předávacím protokolu z 3. 12. 2012 evidentně lže. Důvodem je, že jednal protiprávně. Ing. [příjmení] má či měl poměr k žalovanému i k projednávané věci. Jako ředitel [právnická osoba] měl ing. [příjmení] poměr k žalovanému a měl motivaci k tomu mu svou výpovědí přispět. Jednání ing. [příjmení] žalovaného zavazuje, ing. [příjmení] jednal se žalobcem o svařenci č. 2 jako výrobně-technický ředitel žalovaného. Uzavření kupní smlouvy o dodání svařence č. 2 prokazuje, že ing. [příjmení] za žalovaného poptával u žalobce bourací práce, vybudování základu a zhotovení svařence č.

2. Na základě toho žalobce vypracoval tři samostatné nabídky a předal je ing. [příjmení], vedle nich vypracoval ještě jednu, která v sobě všechny zahrnovala č. 104, z níž slovy [anonymizováno]. [příjmení]„ vypadl“ svařenec, avšak celková cena souhlasila, když představovala součet cen v uvedených třech nabídkách. Z těchto nabídek nejméně nabídku č. 107 ing. [příjmení] žalovanému nikdy nepředložil, místo toho na ni dopsal text„ Nabízená cena odpovídá provedení dle dokumentace, viz příloha. Vzhledem k podstatě uvažovaného stroje se jedná o cenu obvyklou.“, připojil podpis za žalovaného a před podpisem objednávky HS č. 2012 ze dne 25. 6. 2012 ji [anonymizováno]. [příjmení] vrátil. Z obsahu předmětné objednávky je zjevné, že žalovaný fakticky opsal nabídku č. 104 i s uvedenou chybou. Nyní po provedeném dokazování lze uvěřit žalovanému, že v době vypracování předmětné objednávky skutečně o žádném svařenci č. 2 nevěděl, avšak pouze vinou jeho zaměstnance ing. [příjmení]. Předání nabídky č. 107 s dopsaným textem a podpisem ing. [příjmení] [jméno]. [příjmení] pochopil jako uzavření dohody o dodání svařence č. 2 za cenu 1 505 000 Kč bez DPH a následně se podle toho choval. Neměl žádné informace o tom, že ing. [příjmení] jedná protiprávně, že překračuje limity vyplývající z interních předpisů žalovaného, a že žalovanému zatajuje informace o jednáních o svařenci č.

2. Žalobce měl dle zrušovacího usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 4. 2012 prokázat, že svařenec č. 2 pro předmětné podúrovňové soustružnické centrum skutečně vyrobil. Fakt, že jeden svařenec (č. 2) vyrobila [právnická osoba], je nesporný. Fakt, že žalobce vyrobil další svařenec (č. 1), plyne ze smlouvy o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu, ze zprávy auditora k ověření a čerpání finančního vypořádání, dohody o ukončení platnosti smlouvy, o zřízení a vedení běžného účtu mezi [právnická osoba] a žalobcem ze dne 23. 4. 2014, dohody mezi [právnická osoba] s. r. o. a žalobcem ze dne 15. 2. 2013, dohody o vzájemném započtení pohledávek a závazků mezi [anonymizováno] [právnická osoba] a žalobcem ze dne 3. 12. 2014 a e-mailu žalobce ze dne 30. 7. 2020. Žalobce k tomu uvádí, že na výrobu svařence č. 1 čerpal dotaci, jejíž čerpání bylo striktně účelově vázáno, kontrolováno auditorem a dokládáno [anonymizováno]. Fakt, že žalobce vyrobil svařenec č. 1, prokazuje i výpověď [jméno] [jméno]. Žalobce měl dále prokázat, že svařenec č. 2 vyrobený [právnická osoba] žalovanému skutečně předal. Tuto skutečnost prokazuje předávací protokol z 3. 12. 2012, výpovědí [příjmení] a fakt, že byly vyrobeny dva svařence a že svařenec č. 2 [právnická osoba] předala dne 3. 12. 2012 žalobci, a že ve stejný den žalobce a žalovaný podepsali předávací protokol, jímž byl podle jeho obsahu svařenec 2 předán žalovanému. Toto žalovaný nemůže zpochybňovat a předání svařence č. 2 nemůže určitě vyvrátit skutečnost, že nelze doložit jeho přepravu ze sídla žalobce do [anonymizována dvě slova], neboť veškerou dokumentaci zničila povodeň v roce 2013. Předání svařence nemůže vyvrátit ani to, že jej ve [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [příjmení] ani [anonymizována dvě slova] nikdy neviděli, neboť jmenovaní vypověděli, že tam docházeli zhruba jedenkrát týdně. Nelze vyloučit, že po předání svařence č. 2 došlo k jeho přemístění neznámo kam, neznámo kým, avšak žalovaný by se na to měl ptát především ing. [příjmení], který jej za žalovaného převzal, a jenž se stal ředitelem [právnická osoba], která od 1. 1. 2013 převzala od žalovaného celý areál [anonymizována dvě slova]. Žalobce je přesvědčen, že prokazuje uzavření smlouvy o dodání svařence č. 2 žalovanému za cenu 1 505 000 Kč bez DPH a jeho předání. Žalobce na základě akceptace nabídky č. 107 žalovaným v kontextu objednávky HS č. 2012 ze dne 25. 6. 2012 a nabídky 104 uzavřel s žalovaným písemnou kupní smlouvu o dodání svařence č. 2 a když ne písemnou, tak alespoň ústní. Nabídka č. 107 představovala dle jejího obsahu návrh na uzavření smlouvy, který žalovaný přijal. Pokud má být prioritou výklad, který nezakládá neplatnost smlouvy, je třeba text dopsaný ing. [příjmení] na nabídku č. 107 s razítkem a podpisem za žalovaného považovat za přijetí návrhu smlouvy. Tento závěr, krom jazykového vyjádření, odpovídá i skutečné vůli obou smluvních stran, jak plyne z výpovědi [anonymizováno]. [příjmení] a jakkoli to ing. [příjmení] účelově popírá. Žalobce dále uvádí, že svařenec č. 2 žalovanému řádně předal na základě protokolu z 3. 12. 2012, který podle jeho obsahu dokumentuje předání svařence č.

2. Nelogickým je tvrzení ing. [příjmení], že jeho prostřednictvím měl údajně převzít základ podruhé. Toto je navíc v rozporu s jazykovým vyjádřením předávacího protokolu. Žalobce tvrdí, že uplatnil nárok z platně uzavřené kupní smlouvy pro případ, že by soud dospěl k jinému závěru, nárokuje si jeho přiznání z titulu bezdůvodného obohacení, když žalovaný svařenec č. 2 převzal. K procesní obraně žalovaného lze souhrnně konstatovat, že neměl vinou ing. [příjmení] až do ledna 2013 žádné informace ani relevantní dokumenty o jeho jednání se žalobcem ohledně svařence č. 2, nemůže tedy z logiky věci tvrdit, co bylo jeho úmyslem v souvislosti s nabídkou č. 107, ani že ing. [příjmení] přebral základ dvakrát. A pokud to přesto tvrdí, jedná účelově. Dodává, že [právnická osoba] ing. [příjmení] v době vrcholícího sporu účastníků odvolala z funkce člena představenstva a zároveň mu za výkon funkce přiznala bonus ve výši 0 Kč a nepřiznala mu žádnou mimořádnou odměnu. Samozřejmě to nelze dokázat, ale okolnosti svědčí pro to, že ing. [příjmení] byl z [právnická osoba] po osmi letech vyhozen bez nároku na bonus a mimořádnou odměnu, protože se o něm žalovaný v průběhu dokazování dozvěděl o jeho protiprávním jednání. Toto protiprávní jednání ing. [příjmení] nicméně žalovaný i v tomto řízení nadále účelově popírá. Zjištění a prokázání protiprávního jednání ing. [příjmení] považuje žalobce za klíčovou věc, která má závažné a dalekosáhlé důsledky na všechny sporné skutečnosti. Navrhuje změnu napadeného rozsudku tak, že žalobě bude vyhověno v plném rozsahu.

3. Žalovaný se k odvolání vyjádřil podáním ze dne 18. 11. 2021. Uvádí, že žalobce neunesl důkazní břemeno, a proto soud prvního stupně naprosto správně žalobu zamítl. Žalobci se nepodařilo prokázat, že by si žalovaný u žalobce svařenec č. 2 objednal, tedy že by došlo k uzavření jakékoliv smlouvy, jejímž předmětem by mělo být dodání tohoto svařence. Nepodařilo se žalobci ani prokázat, že by svařenec č. 2 žalovanému fakticky předal. Jediný smluvní vztah mezi účastníky, na který bylo plněno, vznikl na základě písemné objednávky č. 2012 ze dne 25. 6. 2012 a tato se svařence č. 2 netýkala, což bylo před soudem prvního stupně prokázáno. Tato objednávka je zcela evidentně navázána na dotační projekt, v rámci kterého byl realizován vývoj jednoho soustruhu, který byl umístěn ve [anonymizována čtyři slova]. Svědek ing. [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] navíc jednoznačně v rámci své svědecké výpovědi potvrdil, že [právnická osoba] se důvodně domnívala, že svařenec, který vyráběla, byl určený pro soustruh vyvíjený v rámci dotačního programu, a že byl předán v sídle společnosti žalobce. Ing. [příjmení] v rámci své výpovědi rovněž uvedl, že svařenec do [anonymizována tři slova] jejich společnost nepřevážela, a že si myslí, že svařenec pod soustruhem ve [anonymizováno] je ten, který vyráběla [právnická osoba]. Svědci [příjmení] a [anonymizováno] potvrdili, že svařenec č. 2 žalovaný nikdy nepotřeboval, v areálu [anonymizována dvě slova] se nikdy nenacházel a oni jej nikdy neviděli, ač do [anonymizováno] pravidelně docházeli. Potvrdili, že na místo, které žalobce označil jako místo, kam údajně svařenec při předání umístil, se nebylo možno dostat. Doplňuje, že odvolání žalobce má za neúplné, neboť neobsahuje odvolací důvod. Nevyplývá z něj, v čem konkrétně žalobce spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu. Žalobce pouze sám hodnotí provedené důkazy a dopouští se spekulací ohledně působení svědka ing. [jméno] [příjmení] u subjektu, který není účastníkem tohoto řízení. Omezuje se tak v podstatě na znevažování výpovědi ing. [jméno] [příjmení], tedy by mělo být odmítnuto. Pokud nebude odmítnuto, pak navrhuje potvrzení napadeného rozsudku a uložení žalobci povinnosti náhrady nákladů žalovanému.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, dle ust. § 212 a 212a o. s. ř. a o odvolání rozhodl za použití ust. § 214 odst. 1 o. s. ř. po provedeném ústním jednání konaném za přítomnosti obou účastníků řízení. Odvolání není důvodné.

5. Podle ust. § 409 odst. 1 obchodního zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu.

6. Podle ust. § 536 odst. 2 obchodního zákoníku dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci či zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se vždy rozumí zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

7. Jak již odvolací soud uvedl ve svém dřívějším rozhodnutí, tvrdil-li žalobce dodání tzv. svařence 2 jako železného rámu o hmotnosti 6 500 kg bez další montáže za sjednanou cenu na základě smluvního ujednání účastníků, pak lze takové tvrzené ujednání hodnotit ve smyslu výše citovaných ustanovení jako smlouvu kupní (nikoli tedy smlouvu o dílo, jak žalobce uváděl). Žalobce tak stíhalo břemeno důkazní ohledně uzavření smlouvy a dodání tvrzeného zboží. Toto své důkazní břemeno žalobce v řízení neunesl, neboť nebylo prokázáno uzavření kupní smlouvy ani v ústní, ani v písemné formě (žalobce ve svých vyjádřeních vůči soudu tvrdil obojí, resp. uzavření smlouvy v písemné, poté ústní a posléze opět ve formě písemné).

8. Pokud jde o žalobcem předkládanou listinu označenou jako nabídka č. 107/ 2012, na níž žalobce zejména odkazuje s tím, že byla jím vyhotovena a žalovaným, resp. jeho pracovníkem ing. [příjmení] akceptována, pak odvolací soud konstatuje, že vůli k uzavření kupní smlouvy nelze z obsahu této listiny dovodit. Především se jedná o nabídku, jež zcela jednoznačně předpokládá formální písemnou objednávku, která však ze strany žalované nebyla učiněna, neboť za takovou jednoznačně nelze považovat objednávku č. 2012 ze dne 25. 6. 2012. Tato objednávka zcela očividně byla ze strany žalované učiněna v reakci na nabídku žalobce č. 104/ 2012 a žádný předmět, který by mohl odpovídat svařenci č. 2, neobsahuje. Pokud žalobce za akceptaci této nabídky považuje rukou psaný text ing. [příjmení], že„ Nabízená cena odpovídá provedení dle dokumentace – viz příloha, vzhledem k podstatě uvažovaného stroje se jedná o cenu obvyklou.“, pak jde o vyjádření, z něhož naprosto nelze dovodit zájem o to, aby nabízený předmět byl žalovanému dodán, tedy projev vůle směřující k uzavření kupní (ani jiné) smlouvy. V uvedeném textu se neobjevuje žádný z výrazů, z něhož by bylo možno usuzovat na vůli – zájem o dodání zde uvedeného předmětu, tj. nejsou zde ani slova„ objednáváme u Vás“, či„ dodejte nám“, event.„ máme zájem o dodání“ apod. Uvedená formulace ručně psaného textu je pouhým konstatováním o přiměřenosti nabízené ceny, a ani ve spojení s dalšími provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by zde byla vůle jednající osoby k uzavření kupní smlouvy na dodávku železné konstrukce označované posléze žalobcem jako tzv. svařenec 2. Nelze také nepřihlédnout k tomu, že tvrzení žalobce o vůli jednajících osob k uzavření kupní smlouvy na základě nabídky č. 107/ 2012 nebylo prokázáno ani za pomoci výkladu dle ust. § 266 obchodního zák. Ing. [příjmení] jednoznačně popřel, že by měl vůli k uzavření kupní smlouvy na svařenec č. 2, a že by ji projevil poznámkou o přiměřenosti ceny na nabídce, a jednatel žalobce pan [příjmení], jak sám vypověděl, k uvedené nabídce očekával objednávku. Nevyplývá z jeho výpovědi, že by připsáním poznámky o ceně smlouvu považoval za uzavřenou.

9. Žalobcem v řízení požadovanou částku pak není možno přiznat ani z titulu tzv. bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 451 a násl. občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013. Žalobci se v řízení nepodařilo prokázat faktické dodání uvedené železné konstrukce žalovanému. Žalobce dodání opírá o předávací protokol z 3. 12. 2012, v němž je odkaz na nabídku č. 107/ 2012 a objednávku č. 2012 z 25. 6. 2012. Žalovaný popřel, že by byl uvedeným protokolem předáván, resp. jím převzat tzv. svařenec 2 s tím, že v předchozím období již došlo k předání díla, jež žalobce pro žalovaného nesporně provedl, a jež bylo předmětem objednávky č. 2012, tj. vybudování základu pod podúrovňové soustružnické centrum a demontážní a montážní práce, a že osoba za žalovaného jednající – ing. [příjmení] měl za to, že jde o znovu potvrzení převzetí téhož. Toto tvrzení žalovaného pak bylo podpořeno svědeckou výpovědí ing. [příjmení], který nepotvrdil, že by se mělo v případě předávacího protokolu ze dne 3. 12. 2012 jednat o samotnou železnou konstrukci, ale že podpisem protokolu znovu potvrdil převzetí betonového základu, který byl předmětem předání již dle protokolu z 30. 10. 2012. Výpověď ing. [příjmení], kterou žalobce zpochybnil, byla v dalším průběhu řízení podpořena i dalšími výslechy, a to svědků [příjmení] a [anonymizováno], kteří jednoznačně vypověděli, že uvedená konstrukce nemohla být a nebyla dodána do [anonymizována tři slova], jak žalobce tvrdí, nemohla být složena v místech žalobcem uváděných. Uvedli také, že by si jí zde nemohli nevšimnout, když navíc by bylo i obtížné se do uvedených míst s technikou fyzicky dostat. K protokolu ze dne 3. 12. 2012 pak odvolací soud podotýká, že zde není důvodu pochybovat o správnosti výpovědi ing. [příjmení]. V tomto protokolu totiž není žádná zmínka o železné konstrukci o hmotnosti 6 500 kg. Je zde jen uvedeno označení„ základová deska“ a odvolací soud podotýká, že termíny základová deska a základ jsou běžně vzájemně naprosto zaměnitelné, přičemž to, že základem se má rozumět betonový základ pod podúrovňové soustružnické centrum a základovou deskou železná konstrukce, jež je již součástí stroje, bylo účastníky dospecifikováno až v průběhu řízení. Pokud pak jde o odkaz na nabídku č. 107/ 2012 je třeba vzít v úvahu to, že si ing. [příjmení] při podpisu této listiny nemusel nutně pamatovat a uvědomovat přesný obsah nabídky č.

107. V této souvislosti pak odvolací soud podotýká, že sám žalobce ohledně nabídky č. 107/ 2012 netvrdí jednoznačně a konzistentně, zda tato byla ing. [příjmení] podepsána a vrácena jednateli žalobce, či zda si ji měl ponechat. Žalobce totiž v závěru řízení před soudem prvního stupně a zejména pak v podaném odvolání zdůrazňuje, že uvedená nabídka nebyla v podniku žalovaného nikomu známa, čímž nejen potvrzuje, že nemohla být podkladem pro objednávku č. 2012, ale z jeho vyjádření vyplývá, že tuto nabídku si ing. [příjmení], jednatel žalobce, po jejím opatření ručně psanou poznámkou ing. [příjmení] odnesl. Je proto přijatelné vysvětlení, že po několika měsících si nemusel přesnou formulaci nabídky právě onoho konkrétního čísla a její přesný obsah ing. [příjmení] pamatovat, neboť ji nadále neměl k dispozici.

10. K uvedené objednávce ing. [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že nabídku přinesl ing. [příjmení], který tam něco připsal, jenom mu ji předal a čekal, co bude dál. Toto jeho vyjádření je však v rozporu s tím, co uvádí žalobce ve svých dalších vyjádřeních, tj. např. co uvedl v bodu 5 podaného odvolání, tedy že ing. [příjmení] nabídku č. 107/ 2012 poté, co na ni dopsal příslušný text, žalobci vrátil. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce touto nabídkou opatřenou ručně psanou poznámkou ing. [příjmení] disponoval a sám ji žalovanému předkládal poté, co žalovaný odmítal proplatit jím vystavenou fakturu, jež je předmětem tohoto sporu, je namístě závěr o tom, že ing. [příjmení] ji vrátil jednateli žalobce.

11. Byť soud prvního stupně v řízení provedl všechny navržené důkazy (a odvolací soud poznamenává, že mnohé z nich byly provedeny v rozporu se zásadou ekonomie řízení, neboť s podstatou sporu naprosto nesouvisely, nebo jen velmi vzdáleně), žalobci se jeho tvrzení o dodávce uvedené železné konstrukce označované jako svařenec č. 2 o váze 6 500 kg prokázat nepodařilo.

12. Uvedené nelze jednoznačně dovodit ani z toho, že žalobce prokazoval převzetí uvedené konstrukce dne 3. 12. 2021 od [právnická osoba], která měla konstrukci pro žalobce vyrábět s tím, že ing. [jméno] měl potvrdit svojí výpovědí, že uvedenou konstrukci stejného typu pro podúrovňové soustružnické centrum bylo vyráběno v rámci [anonymizováno] projektu samotným žalobcem. Z vyjádření jednatele společnosti [příjmení] vyplynulo, že měl za to, že uvedenou železnou konstrukci vyráběli pro žalobce v rámci výroby stroje, jenž byl předmětem [anonymizováno] projektu, a také, že ji dodali žalobci, tj. nepotvrdil dodání do prostor žalovaného – [anonymizována tři slova]. Tvrzení žalobce že svařenec č. 2 nejprve převzal od [anonymizována dvě slova] a poté předával žalovanému, je tak nejen neprokázané, ale je také stěží uvěřitelné, že v jeden den by tatáž konstrukce byla přemístěna těžkou technikou nejprve k žalobci a pak znovu naložena a převezena do [anonymizována tři slova].

13. Za důkaz, jenž by mohl podpořit tvrzení žalobce, pak nelze pokládat ani žádný z dále provedených. Pro věc samu totiž není nikterak podstatné, jaké byly další okolnosti týkající se dotačního projektu na výrobu podúrovňového soustružnického centra a jeho dalšího osudu, a již vůbec ne to, že byl ing. [příjmení] po mnoha letech odvolán z funkce člena představenstva společnosti [právnická osoba] bez přiznání nějaké odměny či odstupného.

14. Byť tedy lze soudu prvního stupně vytknout, že mnohé důkazy byly provedeny v zásadě nadbytečně, neboť se týkaly tvrzení, jež neměla s předmětem sporu přímou souvislost, a byť nelze souhlasit s jeho právním hodnocením o tom, že v případě smlouvy uzavřené na podkladě objednávky 2012 mělo jít o kupní smlouvu (viz bod 54 rozsudku), přestože jednoznačně zahrnovala montážní práce a týkala se stavby betonového základu, je závěr o tom, že žalobce neprokázal své tvrzení o uzavření kupní smlouvy a dodání svařence 2, jehož zaplacení se v řízení domáhal poukazem na fakturu č. 117, správný.

15. Odvolací soud proto za použití ust. § 219 o. s. ř. rozsudek jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení. S ohledem na majetkovou situaci žalobce, doloženou v souvislosti s žádostí o osvobození od soudních poplatků, byla změněna dle ust. § 220 o. s. ř. jen ta část výroku II. o náhradě nákladů řízení, jež se týká lhůty k plnění. Žalobci bylo umožněno plnění v delší lhůtě.

16. Pokud jde o náhradu nákladů odvolacího řízení, bylo rozhodováno dle ust. § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byl úspěšnější žalovaný, proto mu přísluší právo na náhradu nákladů dle vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, a to za dva úkony po 300 Kč.