25 CO 273/2022

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Krejsové a soudkyň JUDr. Ireny Paterové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci žalobce: právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: jméno příjmení , narozený dne datum , IČO sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 4 350 000 Kč s příslušenstvím o odvolání proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever, č. j. 109 C 8/2016-733, z 11. 8. 2022

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení 62 920 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalovaného.

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud žalobu o zaplacení částky 4 350 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z této částky od 5. 7. 2016 do zaplacení (výrok I.). Žalobci byla uložena povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soud Plzeň-sever náklady řízení zálohované státem ve výši 49 971,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Zároveň mu byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 977 260 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok III.) Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že nárok uplatněný žalobcem není důvodný. Účastníci uzavřeli smlouvu o dílo k objednávce z 15. 6. 2012, na jejímž základě provedl žalovaný pro žalobce zhotovení a montáž krbové sestavy za cenu 1 808 000 Kč. Dílo bylo dokončeno až dne 23. 11. 2012, když plněno mělo být 1. 10. 2012, tedy žalovaný se ocitl v prodlení s plněním své závazkové povinnosti a žalobci vzniklo právo na smluvní pokutu za prodlení. Smluvní pokuta byla sjednána dohodou z 27. 9. 2012 ve výši 75 000 Kč denně, nárok na tuto pokutu za období od 1. 10. do 6. 10.2012 však zanikl, neboť žalovaný uplatnil důvodnou námitku započtení nedoplatku ceny díla, proto žaloba v tomto rozsahu byla zamítnuta. Nárok na smluvní pokutu za období od 7. 10. do splnění závazku dne 23. 11. soud prvního stupně žalobci nepřiznal, když tento nárok posoudil jako výkon práva v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku ve smyslu ust. § 265 obchodního zákoníku z důvodu nedostatku výkonu autorského dozoru ze strany zadavatele a s přihlédnutím k závěrům znalce, že bylo vytvořeno umělecké dílo ojedinělé, splňující zadání o levitaci a dojmu oblaku, které harmonicky dotváří prostor, dílo, jehož hodnota vzrůstá a je jedinečné svého druhu. Za tohoto stavu soud zhodnotil, že by bylo krajně nespravedlivé a zneužívající smluvní pokutu přiznat. S ohledem na okolnosti projednávané věci smluvní pokuta postrádá zajišťovací, sankční a zejména kompenzační charakter. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle zásady úspěchu ve věci.

2. Rozsudek soudu prvního stupně napadl žalobce včasným odvoláním, v němž namítl nesprávnost závěrů soudu prvního stupně. Před započetím samotné realizace díla předložil žalobce, jakožto objednatel, žalovanému, jakožto zhotoviteli, autorské schválení vzorku povrchové úpravy krbu architekty, a to po opakovaném zpracování vzorku, dále rozměrové zadání krbu a počítačovou vizualizaci krbu. Probíhala osobní jednání s autory designu, na kterých byly žalovanému vysvětleny požadavky na zpracování kamene a vyhotovení krbu. Zadání díla nebylo nejasné, naopak bylo jednoznačné. V době, kdy byla sjednána smluvní pokuta, byl žalovaný již jeden měsíc v prodlení s dodáním díla, po určitou dobu byl zcela nekontaktní, přičemž hrozilo, že ze strany žalobce bude od smlouvy odstoupeno. Jednání o smluvní pokutě dne 27. 9. 2012 bylo jednáním smírným. V řízení bylo prokázáno, že zpracování povrchové úpravy, tak jak byla zadána, bylo splněno pouze na 85 %, neboť dva segmenty z hlediska povrchového vykazovalo strukturu sítě či ananasu se zjevnými znaky strojového a pravidelného opracování. Právo žalobce na zaplacení smluvní pokuty je plně v souladu s účelem institutu smluvní pokuty, žalovaný byl povinen realizovat dílo řádně a samostatně a nárůst smluvní pokuty si způsobil sám svým dlouhodobým závažným prodlením s provedením díla. Soud prvního stupně vyhodnotil daný skutkový stav v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu (23 Cdo 1575/2015), dle kterého odepřít ochranu by bylo možno pouze takovému požadavku, který by opomíjel zajišťovací, sankční a kompenzační charakter institutu smluvní pokuty a o takový případ se v dané věci nejedná. Navrhl, aby rozhodnutí soudu prvního stupně bylo změněno tak, že žalobě bude vyhověno.

3. Žalovaný se k odvolání žalobce vyjádřil podáním z 31. 10. 2022. Se závěry soudu prvního stupně se ztotožnil, s výjimkou závěru, že smluvní pokuta ve výši 4,97 % denně, což činí 1 815 % ročně, je smluvní pokutou přiměřenou a plní svoji funkci. Jednání žalobce je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Dílo nebylo řádně definováno, to potvrdil i znalec [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení]. Zásadní, co do posouzení zadání a údajné vadnosti díla, se jeví výpověď zástupce znaleckého ústavu [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], který hodnotil dílo jako jedinečné a vysoké umělecké hodnoty. Žalobci žádná škoda nevznikla, dům byl zkolaudován 6. 12. 2012 a [anonymizováno]. [příjmení] v něm již na Vánoce 2012 bydlel. Žalovaný dílo dokončil nejpozději dne 6. 10. 2012, což bylo v řízení svědeckými výpověďmi prokázáno, a následující převzetí díla nebylo doloženo. Žalobcem uplatněná smluvní pokuta je nejen šikanózní a rozporná s jejími funkcemi, byla zneužita k poškození žalovaného, je nepřiměřená a byla uplatněna v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Žalobce získal jedinečné hodnotné umělecké dílo, kterým se prezentuje jeho architektonická kancelář. Navrhl, aby rozhodnutí soudu prvního stupně bylo potvrzeno.

4. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně dle ust. § 212 o. s. ř. včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, přihlédl k odvolání a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou doručenou soudu dne 30. 9. 2016 domáhal se žalobce vydání rozhodnutí, jímž by byl žalovaný zavázán k zaplacení částky 4 350 000 s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty za prodlení se zhotovením díla dle smlouvy uzavřené k objednávce z 15. 6. 2012, jejímž předmětem bylo zhotovení a montáž krbové sestavy v rodinné vile za cenu 1 808 000 Kč. Krb měl být zhotoven z mramoru Carrara dle vzorku a projektového zadání s termínem plnění dne 20. 8. 2012. Žalovaný sjednaný termín nedodržel, proto z důvodu jeho prodlení byla dne 27. 9. 2012 uzavřena dohoda o změně termínu do 1. 10. 2012 a zároveň byla písemně sjednána smluvní pokuta ve výši 75 000 Kč za každý den prodlení. Dílo bylo protokolárně převzato dne 20. 11. 2012 a dle tvrzení žalobce bylo vadné. Vady týkající se vzhledu spočívaly v tom, že nelícovala spodní část krbu, štěp neodpovídal vzorku a nebylo správné lícování spojů. Žalobce vytýkal i vady funkčnosti, např. vadnou manžetu kouřovodu a neprovedení topné zkoušky. Žalovaný následně vady opravoval a dílo bylo dokončeno 28. 11. 2012, tj. s prodlením 58 dní. Žalobce uplatnil svůj nárok na smluvní pokutu žalobou.

6. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Nerozporoval uzavření smlouvy o dílo ani sjednání písemné dohody o smluvní pokutě a nenamítal ani, že dílo nebylo zhotoveno dne 1. 10. 2012, když uváděl, že dílo provedl, tedy řádně dokončil a předal dne 6. 10. 2012. Mezi účastníky bylo sporné, jakého charakteru je jejich vztah, tj. zda se jedná o vztah podnikatelský, či nepodnikatelský, sporné byly okolnosti sjednání smluvní pokuty, neboť žalovaný namítal, že byly v rozporu s dobrými mravy, když žalovaný byl pod tlakem, neboť měl nakoupený materiál, zajištěného statika a pracovníky pro zhotovení díla, a žalobce mu vyhrožoval tím, že od smlouvy odstoupí. Smluvní pokuta je dle žalovaného nepřiměřená, když představuje 4,9 % denně z hodnoty díla, tj. 1 815 % ročně. Jednání žalobce je jednání v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, protože smluvní pokuta neodpovídá tomu, že bylo vytvořeno výjimečné dílo, a jednání žalobce považuje žalovaný za šikanózní. Žalovaný uplatnil vzájemný návrh na zaplacení částky 942 304 Kč představující nedoplatek ceny díla.

7. Ve věci bylo soudem prvního stupně již jednou rozhodováno, žaloba byla zamítnuta a byl zamítnut i vzájemný návrh. Soud prvního stupně posoudil vztah účastníků jako vztah nepodnikatelský a aplikoval na něj ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Smluvní pokutu posoudil jako smluvní pokutu neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. § 39 občanského zákoníku a vzájemný návrh zamítl, protože v něm uplatněné nároky byly promlčeny a žalobce se promlčení dovolal. Ve svém zrušovacím rozhodnutí soud prvního stupně zhodnotil vztah účastníků jako vztah podnikatelský a poukázal na odchylnosti úpravy smluvní pokuty v obchodním zákoníku.

8. V dalším řízení žalovaný vznesl námitku započtení nedoplatku ceny díla ve výši 942 304 Kč. Soud zaměřil dokazování na zjištění a hodnocení okolností provázejících uzavření dohody o smluvní pokutě a na zjištění, kdy bylo dílo provedeno, tj. kdy bylo řádně dokončeno a předáno. Za tím účelem provedl řadu svědeckých výpovědí a řadu listinných důkazů. Ve věci byl ustanoven znalec, kterému bylo uloženo, aby posoudil, zda dílo bylo funkční dne 5. 10. 2012 a aby posoudil, zda existovaly tvrzené vady a jaká sleva za vady náleží. Znalec ve svém znaleckém posouzení neodpověděl na otázku funkčnosti díla k vymezenému termínu, když uvedl, že toto nelze následně zjistit, a pokud jde o slevu, uvedl, že se jedná o umělecké dílo a slevu nemůže určit. Kvalitu provedení díla hodnotil, pokud jde o štěp, jako osmdesátiprocentní ve vztahu ke vzorku a uvedl, že dílo mělo spáry ve spojích a spodní strana vykazovala výkyvy. Následně soud prvního stupně ustanovil dalšího znalce znaleckou kancelář [příjmení] [jméno], které zadal určit slevu z vadného díla. Tento znalec své znalecké posouzení uzavřel tím, že konstatoval, že tvrzené vady nejsou vadami, sleva nenáleží, bylo vytvořeno jedinečné výjimečné dílo vysoké umělecké hodnoty, která stále stoupá. V znaleckém posudku rovněž doplnil, že podklady pro dílo nebyly dostatečné, dílo nebylo řádně definováno, když vzorek nenahradí celkový charakter vnímání, v těchto případech je běžné vytvoření modelu a designér by měl být přítomen při tvorbě. Spolupráce mezi objednatelem a zhotovitelem a kontrola provádění díla absentovala, přestože v této věci měl být prováděn autorský dozor. Uvedené námitky pak ve své výpovědi potvrdil i znalec [příjmení] s tím, že jeho znalecké posouzení se týkalo stránky technické. Po provedeném dokazování soud prvního stupně rozhodl, jak shora uvedeno.

9. Závěr soudu prvního stupně, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo a písemná dohoda o smluvní pokutě, je správný a nebyl účastníky rozporován.

10. Sporná nebyla ani skutečnost, že žalovaný byl v prodlení se zhotovením díla do 6. 10. 2012 a že žalobci náleží smluvní pokuta za pět dní prodlení ve výši 375 000 Kč. Nárok na zaplacení této smluvní pokuty zanikl započtením, neboť žalovaný vznesl námitku započtení nedoplatku ceny díla. Rovněž tyto závěry soudu prvního stupně jsou bezchybné.

11. Přisvědčit je třeba i závěru, že okolnosti sjednání dohody o smluvní pokutě nejsou v rozporu s dobrými mravy. V době, kdy byla dohoda uzavírána, byl žalovaný více než jeden měsíc v prodlení se zhotovením díla, tedy postup žalobce, který požadoval smluvní pokutu, byl zcela namístě. Na díle pracovala řada zhotovitelů, jednotlivé práce na sebe navazovaly, žalobce byl závislý na dodržení termínu zhotovení díla a jeho požadavek na smluvní pokutu zajišťující splnění závazku byl obecně zcela legitimní.

12. Správný je i závěr, že za období od 7. 10. do provedení díla dne 23. 11. 2012 (řádné dokončení a předání) nelze žalobci právo na smluvní pokutu přiznat, neboť se jedná o výkon práva v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku podle § 265 obchodního zákoníku. Znalec uzavřel, že pro dané dílo nebyly dostatečné podklady, neboť nebyl vytvořen model díla a zcela absentoval autorský dozor. Spolupráce zadavatele a zhotovitele neexistovala, když v řízení bylo svědecky doloženo, že [anonymizováno] [příjmení], který zadal zhotovení díla, viděl krb až ve fázi, kdy byl umístěn na stěnu, v průběhu tvorby díla nepodléhalo dílo žádné kontrole a strany na jeho finální podobě nekooperovaly. Za stavu, kdy absentovala spolupráce stran a zcela absentoval autorsky dozor, bylo by v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku sankcionovat žalovaného za prodlení se zhotovením díla, které bylo nestandartní a při jehož tvorbě bylo třeba součinnosti zadavatele, jež poskytnuta nebyla. Uvedený závěr je podepřen a má souvislost i se skutečností, že žalobci se dostalo plnění ve formě výjimečného a ojedinělého díla vysoké umělecké hodnoty, která stále stoupá. Výjimečnost díla byla prezentována i v médiích. Zatímco žalovaný byl předmětným obchodem poškozen, když v důsledku nedoplacení ceny díla nesplnil závazky vůči svým subdodavatelům a tento fakt vedl k soudním řízením, v nichž byl žalovaný k plnění zavázán a následně exekvován, žalobci škoda nevznikla. Za tohoto stavu smluvní pokuta postrádá sankční a zejména kompenzační charakter.

13. Odvolací soud nad rámec učiněných závěrů doplňuje, že pokud jde o výši smluvní pokuty, s hodnocením soudu prvního stupně se zcela neztotožňuje, když smluvní pokutu ve výši 4,9 % denně, tj. 1 815 % ročně nepovažuje za smluvní pokutu přiměřenou, a to i za stavu, kdy je nepochybné, že provádění prací na rodinné vile na sebe stavebně navazovalo a že celková hodnota díla byla enormně vysoká.

14. Rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud zamítl žalobu na zaplacení smluvní pokuty, je správné a odvolací soud jeho rozhodnutí dle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně části o náhradě nákladů řízení, neboť i o nich bylo správně rozhodnuto. V podrobnostech pak odvolací soud odkazuje na velmi obsáhlé rozhodnutí soudu prvního stupně.

15. Rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení má svoji oporu v ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v odvolacím řízení úspěšný, proto má právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady řízení sestávají z odměny advokáta za dva úkony právní služby po 25 700 Kč za úkon a ze dvou režijních paušálů po 300 Kč; včetně DPH činí náklady řízení 62 920 Kč. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalobci uloženo nahradit tyto náklady k rukám advokáta žalovaného.