25 CO 57/2022

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Krejsové a soudkyň JUDr. Ireny Paterové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, IČO sídlem adresa proti; žalovanému: ; jméno příjmení, narozený dne datum bytem adresa o zaplacení částky 24 974,02 Kč s příslušenstvím o odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Chebu, č. j. 15 C 4/2021-34, ze dne 3. 11. 2021

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud zamítl žalobu o zaplacení částky 24 974,02 Kč, částky 381,25 Kč a částky 2 280,05 Kč s úrokem 10,9 % ročně z částky 24 974,02 Kč za období od 24. října 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 24 974,02 Kč za období od 24. října 2020 do zaplacení (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že nebylo zjištěno, že došlo k přenechání úvěrových peněz žalovanému, jak bylo žalobcem tvrzeno. Smlouva účastníky uzavřená ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku prokazuje pouze existenci ujednání, jímž se úvěrující zavazuje poskytnout úvěr, avšak skutečnost, že peníze byly žalovanému poskytnuty, prokázána nebyla. Břemeno důkazní týkající se pozitivní skutečnosti, tj. žádost o čerpání úvěru a poskytnutí peněz, tížilo žalobce a žalobce toto důkazní břemeno neunesl. Soud byl připraven na jednání žalobce poučit v souladu s ustanovením § 118a o. s. ř. o tom, že uplatněná tvrzení neprokázal, avšak žalobce se vzdal výsady této výzvy, když se jednání nezúčastnil. Žádal-li žalobce o odročení jednání pro případ jakékoliv možnosti jeho procesního neúspěchu, soud s ohledem na § 41a odst. 2 o. s. ř. nemohl k podmíněné žádosti o poskytnutí lhůty k vyjádření pro případ, že by soud neměl žalobě vyhovět, přihlédnout. Vzhledem k zákonné koncentraci pro uplatnění tvrzení a navrhování důkazů stanovené v § 118b odst. 1 o. s. ř. nebylo možné ani odročením jednání očekávat zlepšení procesní situace žalobce, když žádné zvláštní důvody pro prodloužení zákonem stanovené lhůty soud neshledal. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle zásady úspěchu ve věci.

2. Rozsudek soudu prvního stupě napadl žalobce včasným odvoláním, v němž namítl, že závěry soudu prvního stupně nejsou správné. Žalobce předložil soudu standardní výpis z účtu, který splňuje všechny náležitosti, neboť je z něj patrno číslo účtu, ve prospěch koho je účet veden a období, za které byl vyhotovován. Tento výpis prokazuje poskytnutí peněz z úvěrového účtu žalobkyně č. bankovní účet na účet žalovaného, č. účtu: bankovní účet, dne 29. 3. 2019 pod transakcí označenou jako čerpání úvěru. Je běžné, že věřitelé pohledávek ze smluv o úvěru dokládají v žalobě tvrzenou výši pohledávky výpisy z úvěrového účtu. Na základě ustálené rozhodovací praxe byl žalobce přesvědčen, že soud nebude mít pochybnosti o důvodnosti uplatněného nároku a pro případ, že by soud neměl žalobě vyhovět, požádal, aby mu byla poskytnuta lhůta k vyjádření. Soud prvního stupně na tuto prosbu nereflektoval. Odvolatel navrhl, aby rozhodnutí soudu prvního stupně bylo změněno tak, že žalovaný bude k zaplacení zavázán.

3. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně dle ustanovení § 212 o. s. ř. včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, přihlédl k odvolání a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou doručenou soudu dne 23. 10. 2020 domáhal se žalobce vydání rozhodnutí, jímž by byl žalovaný zavázán k zaplacení částky 24 974,02 Kč s příslušenstvím z titulu nesplnění závazku z úvěrového vztahu založeného úvěrovou smlouvou z 29. 3. 2019, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr 30 000 Kč. Žalovaný závazkovou povinnost z úvěrového vztahu poskytnutý úvěr vrátit nesplnil, proto došlo k zesplatnění úvěru a žalobce uplatnil své nároky žalobou. Žalovanému bylo ve věci doručováno náhradním způsobem a k žalobě se nevyjádřil. Soud prvního stupně svolal ve věci ústní jednání, na které se žalobce omluvil, a rozhodl, jak shora uvedeno.

5. Závěr soudu prvního stupně, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, je správný a odvolací soud se s tímto závěrem zcela ztotožnil. Přisvědčit je třeba i závěru, že předloženým výpisem z účtu žalobce neprokázal, že žalovanému úvěr poskytl. V úvěrové smlouvě je zakotveno, že žalovaný je majitelem účtu číslo tento účet bude sloužit pro čerpání a splácení úvěru. Skutečnost, že na tento účet byly finanční prostředky z úvěrové smlouvy poskytnuty, v řízení prokázána nebyla. Ve smlouvě se sice uvádí, že číslo úvěrového účtu (zřejmě zřízeného pro žalovaného) je bankovní účet, avšak shodně se soudem prvního stupně odvolací soud konstatuje, že se jedná o účet zřízený žalobcem, který není opatřen žádným podpisem či jiným autorizačním znakem. Za stavu, kdy dle smlouvy měl být účtem pro čerpání a splácení úvěru účet číslo žalobce dokládá pouze výpis z jiného účtu, nebylo v řízení prokázáno, že částka 30 000 Kč byla připsána na účet žalovaného. Závěrům soudu prvního stupně je třeba přisvědčit. Žalobce se k ústnímu jednání nedostavil, tedy nemohl být soudem prvního stupně poučen o jeho povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř.

6. Správný shledává odvolací soud i procesní postup soudu prvního stupně, když jednání neodročil k doplnění tvrzení žalobce, neboť nemohl přihlédnout k jeho podmíněné žádosti o poskytnutí lhůty k vyjádření pro případ, kdy by soud neměl žalobě vyhovět. Navrhovaný postup by byl v rozporu s ustanovením § 41a odst. 2 o. s. ř., dle kterého k úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky (vyhovění žalobě) nebo doložení času, se nepřihlíží.

7. Rozsudek soudu prvního stupně je správný, proto odvolací soud tento rozsudek dle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

8. Rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení má svoji oporu v ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v odvolacím řízení úspěšný, náklady řízení mu však nevznikly, proto soud žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců od doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.