30 A 167/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Václava Roučky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobkyně: I.S., zastoupené Mgr. Miluší Pospíšilovou, advokátkou se sídlem Paprsková 10/1340, Praha 4, proti žalovanému: Okresní soud v Karlových Varech, se sídlem Moskevská 17, Karlovy Vary, v řízení o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 45 Si 16/2016, takto:

Výrok

I. Usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 45 Si 16/2016, s e z r u š u j e .

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 13.200,- Kč k rukám její zástupkyně Mgr. Miluše Pospíšilové do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Předchozí řízení Pravidla pro poskytování informací jsou upravena zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“). Dne 18. 3. 2016 podala žalobkyně u Okresního soudu v Karlových Varech žádost o poskytnutí informací 1) až 9) týkajících se soudkyně tohoto soudu JUDr. D.S. (tato žádost byla zapsána pod sp. zn. 45 Si 16/2016). Dne 4. 4. 2016 pod sp. zn. 45 Si 16/2016 Okresní soud v Karlových Varech vyzval žadatelku k zaplacení nákladů za vyhledání informací ve výši 2.000,- Kč. Na tento postup podala žadatelka dne 12. 4. 2016 stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., neboť nesouhlasila s výší sdělené úhrady. Dne 11. 4. 2016 podala žadatelka stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., neboť jí po uplynutí zákonné lhůty nebyla poskytnuta informace, ani nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Dne 14. 4. 2016 pod čj. 45 Si 16/2016-14 Okresní soud v Karlových Varech o žádosti žadatelky rozhodl tak, že informace požadované v bodech 1), 2), 3), 5) a 6) žádosti žadatelce sdělil, žádost ve vztahu k bodům 8) a 9) odmítl a informaci požadovanou v bodě 7) žádosti žadatelce zčásti sdělil a ve zbytku žádost ve vztahu k tomuto bodu odmítl [a informaci požadovanou v bodě 4) žádosti žadatelce nesdělil, ani žádost ve vztahu k tomuto bodu neodmítl]. Dne 16. 5. 2016 žadatelka proti rozhodnutí Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 14. 4. 2016, čj. 45 Si 16/2016-14, podala odvolání podle § 16 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. a zároveň na postup při vyřizování žádosti o informace ve vztahu k bodu 4) podala stížnost podle § 16a odst. 1 písm. c) uvedeného zákona. Usnesením ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 45 Si 16/2016, Okresní soud v Karlových Varech žádost žadatelky ve vztahu k bodu 4) podle § 17 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb. odložil, protože žadatelka ve stanovené lhůtě nezaplatila požadovanou úhradu za poskytnutí informace. Dne 23. 9. 2016 pod čj. MSP-404/2016-OSV-OSV/6 Ministerstvo spravedlnosti rozhodlo, že I. podle § 16a odst. 6 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb. se postup Okresního soudu v Karlových Varech potvrzuje a stížnosti ze dne 11. 4. 2016 a ze dne 16. 5. 2016 se zamítají, II. podle § 16a odst. 7 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. se snižuje výše úhrady, kterou je Okresní soud v Karlových Varech oprávněn požadovat v souvislosti s vyřizováním žadatelčiny žádosti o informace ze dne 18. 3. 2016, a to na 0,- Kč, a III. podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu se ruší rozhodnutí Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 14. 4. 2016, čj. 45 Si 16/2016-14, a věc se mu vrací k novému projednání. Dne 7. 10. 2016 pod sp. zn. 45 Si 16/2016 Okresní soud v Karlových Varech sdělil žadatelce informace požadované v bodech 4), 8) a 9) a ve zbytku bodu 7) její žádosti ze dne 18. 3. 2016. Žadatelka potvrdila převzetí zásilky obsahující sdělení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 7. 10. 2016, sp. zn. 45 Si 16/2016, dne 11. 10. 2016. II. Žaloba Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 29. 9. 2016 se žalobkyně domáhala zrušení usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 45 Si 16/2016, (a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení). Žalobou napadené usnesení je stroze odůvodněno tím, že žalovaný (povinný subjekt) vyzval žalobkyni k zaplacení nákladů za poskytnutí informace a protože žalobkyně ve stanovené lhůtě úhradu neprovedla, je dán důvod pro odložení žádosti. Jeho odůvodnění je nesmyslné, protože žalobkyně proti sdělení výše úhrady podala dne 12. 4. 2016 stížnost podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb., o které příslušelo rozhodnout Ministerstvu spravedlnosti. Ačkoliv zákonná lhůta pro rozhodnutí o stížnosti marně uplynula, o stížnosti v této lhůtě rozhodnuto nebylo. Ke dni vydání žalobou napadeného usnesení o stížnosti žalobkyně proti výši úhrady stále rozhodnuto nebylo. Podle § 17 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb. přitom platí, že pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží, avšak po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady tato lhůta neběží (viz i rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2015, čj. 10 A 4/2014-148, publikovaný pod č. 3372/2016 Sb. NSS). Z tohoto důvodu je usnesení o odložení žádosti žalobkyně pro nezaplacení úhrady nákladů nezákonné a již tento důvod postačuje pro jeho zrušení soudem. Pro jeho nezákonnost však svědčí též další důvod. Rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ze dne 23. 9. 2016, čj. MSP-404/2016-OSV-OSV/6, bylo rozhodnuto o stížnosti žalobkyně podle § 16a odst. 7 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. tak, že výše úhrady, kterou je Okresní soud v Karlových Varech oprávněn požadovat v souvislosti s vyřizováním žádosti žalobkyně o informace ze dne 18. 3. 2016, se snižuje na 0,- Kč. Pokud tedy bylo žalobou napadeným usnesením rozhodnuto o odložení žádosti žalobkyně o informaci z důvodu, že žalovaný vyzval žalobkyni k zaplacení nákladů za poskytnutí informace, které žalobkyně ve stanovené lhůtě nehradila, pak tento důvod není dán, protože nadřízený orgán výši požadované úhrady snížil na 0,- Kč, tj. úhrada nákladů byla od počátku po žalobkyni požadována neoprávněně. Řízení je tak zatíženo závažnými vadami a vydané usnesení je nezákonné. III. Vyjádření žalovaného správního orgánu Okresní soud v Karlových Varech uznal, že usnesení ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 45 Si 16/2016, o odložení žádosti, nemělo být vydáno před rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti o celkem třech podaných stížnostech žalobkyně na postup soudu. Žalovaný však byl v situaci, kdy Ministerstvo spravedlnosti ve stanovené lhůtě nerozhodlo o stížnosti žalobkyně, jeho nečinnost vedla k podání žaloby na nečinnost okresního soudu a tuto situaci se snažil žalovaný zhojit, byť, jak žalobkyně správně uvádí ve své současné žalobě, k vydání napadeného usnesení nemělo dojít. Z těchto důvodů žalovaný souhlasí s návrhem, aby rozhodnutí bylo zrušeno. Za situace, kdy Okresní soud v Karlových Varech již plně žádosti žalobkyně dle zákona č. 106/1999 Sb. vyhověl, je bezpředmětné věc vracet k dalšímu řízení soudu. K další námitce žalobkyně je třeba uvést, že stížnost byla předložena v zákonné lhůtě Ministerstvu spravedlnosti a již není věcí okresního soudu dodržení lhůty k vyřízení stížnosti Ministerstvem spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti vydalo až dne 23. 9. 2016 rozhodnutí, jímž zamítlo stížnosti žalobkyně z 11. 4. 2016 a 16. 5. 2016 a zrušilo rozhodnutí okresního soudu z 14. 4. 2016 a vrátilo věc k novému projednání. Žalovaný následně, na základě závazného právního názoru nadřízeného orgánu, zaslal žalobkyni požadované informace včetně informace týkající se stížností podaných na osobu soudkyně za dobu jejího výkonu funkce soudce. Zásilku si žalobkyně vyzvedla dne 11. 10. 2016. Žalovaný, s ohledem na aktuální stav věci, navrhuje, aby žalobou napadené usnesení Okresního soudu v Karlových Varech bylo zrušeno bez dalšího. IV. Posouzení věci krajským soudem Podle § 17 odst. 5 věty prvé a druhé zákona č. 106/1999 Sb. poskytnutí informace podle odstavce 3 je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží. K přípustnosti žaloby proti odložení žádosti přijal Nejvyšší správní soud tento závěr: „V případě odložení žádosti o informace podle § 17 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím, není možno využít jako opravný prostředek stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím. Zákon neupravuje ani jiné opravné prostředky proti takovému rozhodnutí, proto se žadatel o informace může bránit žalobou ve správním soudnictví přímo proti rozhodnutí povinného subjektu o odložení žádosti o informace podle § 17 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím.“ (rozsudek ze dne 17. 4. 2013, čj. 6 Ans 16/2012-62, publikovaný pod č. 2959/2014 Sb. NSS). Podle § 17 odst. 5 věty třetí zákona č. 106/1999 Sb. po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady lhůta podle věty druhé neběží. V daném případě byla výše požadované úhrady oznámena žadatelce dne 6. 4. 2016. Stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb. podala žadatelka dne 12. 4. 2016. O této stížnosti bylo rozhodnuto dne 23. 9. 2016, rozhodnutí bylo žadatelce doručeno dne 27. 9. 2016. Lhůta k zaplacení požadované úhrady tedy neběžela od zahájení vyřizování stížnosti dne 12. 4. 2016 do oznámení skončení vyřizování stížnosti žadatelce dne 27. 9. 2016. Z této lhůty před vydáním napadeného usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 45 Si 16/2016, tudíž uplynulo namísto stanovených 60 dnů toliko pět dnů. Z uvedeného plyne, že v den vydání žalobou napadeného usnesení nebyla splněna zákonná podmínka spočívající v marném uplynutí šedesátidenní lhůty k zaplacení požadované úhrady za poskytnutí informací. Tento názor se shoduje také s žalobkyní citovaným závěrem soudní praxe: „Nečinnost nadřízeného orgánu v řízení o stížnosti proti úhradě nákladů vylučuje odložení žádosti podle § 17 odst. 5 věty druhé zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť po dobu vyřizování stížnosti žadatele proti výši požadované úhrady lhůta pro zaplacení úhrady neběží.“ (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2015, čj. 10 A 4/2014-148, publikovaný pod č. 3372/2016 Sb. NSS). V. Celkový závěr a náklady řízení Jelikož žaloba je důvodná, soud podle § 78 odst. 1 věty prvé s. ř. s. zrušil napadené usnesení pro vady řízení. V této souvislosti soud zvažoval, zda je v daném případě nutno postupovat podle § 78 odst. 4 s. ř. s., podle něhož zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. Kdyby zdejší soud věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, založil by mu povinnost řízení zákonným způsobem skončit. Pokud zákon č. 106/1999 Sb. nestanoví jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona a) pro rozhodnutí o odmítnutí žádosti, b) pro odvolací řízení a c) v řízení o stížnosti pro počítání lhůt, doručování a náklady řízení ustanovení správního řádu; dále se při postupu podle tohoto zákona použijí ustanovení správního řádu o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o ochraně před nečinností a ustanovení § 178; v ostatním se správní řád nepoužije (§ 20 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb.). „Podle názoru Nejvyššího správního lze z úpravy postupu při poskytování informací provedené zákonem o svobodném přístupu k informacím dovodit, že zákonodárce neměl v úmyslu podrobit poskytování informací podle tohoto zákona obecné úpravě správního řízení tak, jak je provedena správním řádem. … Podle názoru Nejvyššího správního soudu lze z tohoto legislativního řešení dovodit, že záměrem zákonodárce bylo stanovit pro poskytování informací podle citovaného zákona procesní postup, který by byl pružnější a rychlejší než postup v klasickém správním řízení a který by zároveň poskytl žadateli o informace dostatečnou ochranu jeho práva na informace proti případným obstrukcím povinného subjektu. Proces rozhodování o žádosti o informace je tedy méně formální než klasické správní řízení …“ (bod 45 výše citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu). V přezkoumávané věci byl postup povinného subjektu při vyřizování žádosti žadatelky již ukončen poskytnutím informací. Kdyby zdejší soud řízení otevřel, povinný subjekt by neměl, jak je skončit. Standardně by správní orgán řízení zastavoval podle § 66 správního řádu (patrně z důvodu, že žádost se stala zjevně bezpředmětnou), v prostředí zákona o svobodném přístupu k informacím je to však nemožné vzhledem k jednoznačné dikci ustanovení § 20 odst. 5 části věty za druhým středníkem. Na základě uvedeného došel zdejší soud k tomu, že v tomto zcela specifickém případě není k ochraně veřejných subjektivních práv žalobkyně výjimečně nutno vyslovovat, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu o věci samé bez jednání. Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R(81) 19 ze dne 25. 11. 1981 o přístupu k informacím veřejných orgánů obsahuje ve své příloze také princip, že informace mají být poskytnuty v přiměřené lhůtě. V tom je podle názoru soudu u přezkoumávané věci dán závažný důvod pro její přednostní projednání a rozhodnutí (§ 56 odst. 1 část věty za středníkem s. ř. s.). Žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, má podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. proti žalovanému správnímu orgánu, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem v celkové výši 13.200,- Kč, skládající se ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 3.000,- Kč, z odměny advokáta za tři úkony právní služby po 3.100,- Kč podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu a z náhrady hotových výdajů – výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné za tři úkony právní služby po 300,- Kč podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu. Za úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu se považují 1) převzetí a příprava zastoupení, 2) žaloba a 3) replika. Ke splnění povinnosti nahradit náklady řízení bylo žalovanému určeno platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. a stanovena přiměřená lhůta podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. (s přihlédnutím k možnostem žalovaného tuto platbu realizovat). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V Plzni dne 31. ledna 2017 JUDr. PhDr. Petr KUCHYNKA, Ph.D., v.r. předseda senátu Za správnost: Kováříková