30 A 169/2015

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Václava Roučky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce: JUDr. K.K., proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 11. 2015, čj. DSH/13753/15, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci Žalobci bylo podle § 94 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), odňato řidičské oprávnění pro skupiny „AM“, „A1“, „A2“, „A“, „B1“ a „B“ z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel [rozhodnutí Městského úřadu Přeštice ze dne 2. 9. 2015, sp. zn. OSD/3391/2015/HRJ, čj. PR- OSD-HRJ/22121/2015, ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 6. 11. 2015, čj. DSH/13753/15]. II. Řízení před správními orgány Dne 7. 7. 2015 Městský úřad Přeštice obdržel anonymní oznámení, že JUDr. K.K. řídí motorové vozidlo, ač je dlouhodobě léčen na psychiatrii a užívá léky, které ovlivňují řízení motorových vozidel, čímž ohrožuje sebe sama a zejména ostatní účastníky silničního provozu. Vlivem těchto léků má časté stavy nepříčetnosti s potřebou poškodit sama sebe a okolí. Dne 14. 7. 2015 pod sp. zn. OSD/3056/2015/HRJ, čj. PR-OSD-HRJ/18066/2015, Městský úřad Přeštice vydal oznámení o zahájení správního řízení o odnětí řidičského oprávnění z důvodu podezření z pozbytí žalobcovy zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. V souladu s § 96 odst. 3 zákona o silničním provozu městský úřad nařídil žalobci, aby ve lhůtě do 15 dnů od převzetí tohoto oznámení se podrobil přezkoumání zdravotní způsobilosti a aby doklad o výsledku přezkoumání zdravotní způsobilosti vystavený jeho praktickým lékařem ve stejné lhůtě doručil na Městský úřad Přeštice. V úředním záznamu ze dne 22. 7. 2015, sp. zn. OSD/3391/2015/HRJ, Městský úřad Přeštice uvedl: „Na základě převzetí oznámení o zahájení správního řízení o odnětí řidičského oprávnění dne 16. 7. 2015 kontaktoval JUDr. K. telefonicky správní orgán o tom, že se v současné době stěhuje z Čižic do Plzně. Následně byl správní orgán telefonicky kontaktován MUDr. V.P. praktickým lékařem ve Štěnovicích, který se ptal, na základě jakého podnětu bylo zahájeno správní řízení o odnětí řidičského oprávnění JUDr. K. Tato informace mu nebyla poskytnuta.“. Rozhodnutím ze dne 2. 9. 2015, čj. PR-OSD-HRJ/22121/2015, sp. zn. OSD/3391/2015/HRJ, Městský úřad Přeštice podle § 94 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu odňal žalobci řidičské oprávnění pro skupiny „AM“, „A1“, „A2“, „A“, „B1“ a „B“ z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti s tím, že podle § 113 odst. 1 tohoto zákona je držitel řidičského průkazu, kterému bylo odňato řidičské oprávnění, povinen odevzdat řidičský průkaz příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění nabylo právní moci (§ 113 odst. 2 uvedeného zákona). Proti tomuto rozhodnutí správního orgánu prvního stupně se žalobce odvolal. Rozhodnutím ze dne 6. 11. 2015, čj. DSH/13753/15, Krajský úřad Plzeňské kraje odvolání žalobce zamítl a odvoláním napadené rozhodnutí Městského úřadu Přeštice ze dne 2. 9. 2015, sp. zn. OSD/3391/2015/HRJ, čj. PR-OSD-HRJ/22121/2015, potvrdil. III. Žalobní body 1) Rozhodnutí Městského úřadu Přeštice ze dne 2. 9. 2015, sp. zn. OSD/3391/2015/HRJ, čj. PR-OSD-HRJ/22121/2015, bylo vydáno místně nepříslušným správním orgánem, i když tento správní orgán byl informován o tom, že se žalobce přestěhoval z původního bydliště... K přestěhování došlo v červnu 2015, rozhodnutí o zahájení správního řízení bylo Městským úřadem Přeštice vydáno až dne 14. 7. 2015. Okamžitě po obdržení tohoto rozhodnutí o zahájení správního řízení žalobce telefonicky informoval příslušnou referentku, že již nebydlí v Č., ale na adrese P. V době, kdy bylo zahájeno správní řízení, nemohl Městský úřad Přeštice již udělat nic, než poslat do Plzně na příslušný správní orgán. Žalobce byl jmenovanou ujištěn, že až jí zašle doklad o změně trvalého bydliště, že spis zašle na Magistrát města Plzně. Písemně jí tento údaj byl zaslán elektronickou poštou 13. 8. 2015, kdy jim bylo Magistrátem města Plzně tuto změnu učinit. Do té doby žalobce zajistil na poště Š., aby jemu adresované dopisy a zásilky byly mu zasílány na adresu zaměstnání jeho manželky ... Přes sliby Městského úřadu Přeštice, že spis bude zaslán do Plzně, tak učiněno nebylo. Městský úřad Přeštice ještě dne 14. 7. 2015 vyhotovuje oznámení o zahájení správního řízení o odnětí řidičského oprávnění. 2) Přestože jde o rozhodnutí, které musí být doručeno do vlastních rukou, doručenku, kterou mu bylo sděleno „oznámení o zahájení správního řízení“, žalobce nepodepsal, a proto rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění je nicotným právním aktem z důvodu, že jej převzala osoba, která ve věci nebyla aktivně legitimována, a proto je neplatné. Jedná se o tzv. paakt, neboť správní orgán neměl ve věci konat žádné úkony, neboť věděl, že změna trvalého bydliště u žalobcovy osoby byla již vykonána, a žalobce nebyl řádně vyrozuměn, a proto se nepodrobil přezkoumání zdravotní způsobilosti, neboť mu nebylo doručeno do vlastních rukou. Tím, že doručenku nepodepsal, mu nebylo řádně doručeno do vlastních rukou, čímž byl porušen správní řád a občanský soudní řád. Jakékoliv rozhodnutí, které mu oznamuje důležitou skutečnost týkající se jeho osobnostních práv daných Ústavou, se doručuje do vlastních rukou. Žalobce trvá na tom, že doručenku o zahájení správního řízení nepřevzal do vlastních rukou. Pokud by tuto doručenku do vlastních rukou převzal, muselo by být na doručence číslo jeho občanského průkazu a to není. Žalobce má specifický podpis, který nelze zaměnit, a proto napsané rodné číslo a tiskacím způsobem napsáno jeho jméno je v rozporu se správným doručováním. Tady pošta udělala chybu a je potřeba jej znovu obeslat. Žalobce trvá na tom, že jde o nicotný právní akt, neboť bylo doručeno někomu jinému. Tím byla porušena i žalobcova základní osobnostní práva daná mu Ústavou a čl. 2, čl. 3, čl. 7, čl. 10 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). 3) Zákon o silničním provozu žalobci ukládá, že pokud by chtěl řídit motorové vozidlo ve svém věku, musí mít lékařský posudek o zdravotní způsobilosti. Vzhledem k tomu, že se dobrovolně rozhodl, že již řídit nebude, neudělal se tento posudek. Pokud má správní orgán informace, že žalobce řídí vozidlo nebo že byl kontrolován, že je po 65. roce věku řídil, pak nechť je předloží a může vydat rozhodnutí, jaké vydal, jinak ne. Městský úřad Přeštice však vydal rozhodnutí o odebrání řidičského oprávnění, aniž by uvedl, kdy žalobce řídil a co řídil, kdy jako důvod uvedl, že mu bylo doručeno anonymní oznámení, že žalobce jako pacient dlouhodobě léčený na psychiatrii užívá léky, které ovlivňují řízení motorových vozidel, a ze zdravotních důvodů ohrožuje sám sebe a zejména ostatní účastníky silničního provozu, aniž by specifikoval, jaké léčebné zařízení žalobce navštěvuje, jaké léky má brát, které jsou tak závažné, že ohrožují jej i ostatní účastníky silničního provozu. Pokud chtěl správní orgán řešit anonymní oznámení, musí si být vědom toho, že musí dokazovat. Pokud správní orgán nedokazoval a nezjistil, jaké lékařské zařízení žalobce navštěvuje a jaké léky bere, pak je v důkazní nouzi a nemohl vydat rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění. Žalobce ovšem žádné psychiatrické oddělení nenavštěvuje, léky nebere. Každý právní úkon musí být srozumitelný, učiněn vážně, být určitý. Toto rozhodnutí správního orgánu postrádá určitost, protože není specifikováno, kde se žalobce léčí a jaké medikamenty bere a jakou chorobou trpí. Tím byl porušen občanský zákoník, kterému je v daném případě správní řád, podle kterého bylo rozhodnutí vyhotoveno, podřízen, stejně jako zákon o silničním provozu. Žalobce doklad prokazující zdravotní způsobilost nemusí dokládat, pokud nejezdí. Auto prodal a je v důchodu a nejezdí. Z toho plyne, že může mít řidičské oprávnění a nemá lékařskou prohlídku, nemůže řídit motorová vozidla, ale nemusí nikomu odevzdávat řidičský průkaz. 4) Žalobce shrnuje, že v jeho případě došlo k tomuto porušení zákona:

1. Podpis na doručence původního rozhodnutí o zahájení správního řízení není jeho, toto rozhodnutí musí být doručeno do vlastních rukou.

2. Oznámení je anonymní, což je v rozporu s občanským zákoníkem a správním řádem, neboť každý právní úkon, na který navazuje další, musí být určitý, srozumitelný a vážný, nesmí porušovat osobnostní práva občana daná mu Ústavou a Listinou.

3. Nikdo nesmí porušit listovní tajemství (čl. 13 Listiny).

4. Svoboda pobytu je zaručena.

5. Nesmí být porušeno právo na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny). IV. Vyjádření žalovaného správního orgánu Ad 1) Dne 7. 7. 2015 správní orgán prvního stupně obdržel anonymní oznámení, ze kterého vyplývá, že žalovaný je ve stavu, kdy je dlouhodobě léčený na psychiatrii a užívá léky, které ovlivňují řízení motorových vozidel, čímž ohrožuje sám sebe i ostatní účastníky silničního provozu. Na základě takového oznámení je povinen správní orgán prvního stupně zahájit správní řízení dle § 42 správního řádu, který stanoví, že správní orgán je povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Skutečnost, že podnět byl podán anonymně, v tomto případě nebyla důvodem k jeho odložení, jelikož obsahoval skutečnosti odůvodňující zahájení řízení z úřední povinnosti. V takových případech je správní orgán povinen takový podnět přezkoumat a v odůvodněných případech zahájit správní řízení. To bylo v tomto případě zahájeno dne 16. 7. 2015, kdy žalobce oznámení o zahájení řízení převzal. Žalobce měl v době podání podnětu, na základě kterého bylo zahájeno řízení, trvalý pobyt na adrese ... Příslušným úřadem obce s přenesenou působností, který na základě místní příslušnosti měl povinnost zahájit správní řízení v této věci, byl Městský úřad Přeštice, odbor správní a dopravní. Žalobce ve svém odvolání i v žalobě sděluje, že byl přihlášen k trvalému pobytu na adrese …, dne 13. 8. 2015. Tuto skutečnost dokazuje fakt, že registr osob a registr řidičů jsou úzce propojeny tak, aby se údaje v obou těchto registrech vzájemně doplňovaly. Pokud by žalovaný provedl změnu místa trvalého pobytu dříve, tedy před podáním podnětu dne 7. 7. 2015, správní orgán prvního stupně by na tuto změnu reagoval tak, že by celou věc včetně karty řidiče předal k dalšímu řízení Magistrátu města Plzně, odboru registru vozidel a řidičů. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, naopak změna trvalého pobytu byla provedena až v průběhu správního řízení, postupoval správní orgán prvního stupně dle § 132 správního řádu, který stanoví, že změní-li se v průběhu řízení okolnosti rozhodující pro určení místní příslušnosti, dokončí řízení správní orgán původně příslušný. Ad 2) Oznámení o zahájení řízení žalobce prokazatelně převzal, jelikož součástí spisové dokumentace je doručenka s červeným pruhem, na které se v její dolní polovině nachází datum 16. 7., kdy z kulatého razítka pošty vlevo lze jednoznačně vyčíst datum 16. 7. 2015, jako předání zásilky žalobci. Dále je zde uvedeno tiskacím písmem jméno K. a pod ním podpis příjemce zásilky. V kolonce pro adresáta je uvedeno jméno žalobce, tedy K.K., a toto je doplněno rokem narození, tedy 1949. Adresa … je přeškrtnuta a doplněna na …. Z výše uvedeného je zcela jasně prokázané, a tedy není pochyb o tom, že zásilku převzal žalobce. Závěrem žalovaný uvádí, že ve věci bylo zahájeno správní řízení a dle § 96 odst. 3 zákona o silničním provozu bylo nařízeno žalobci, aby se podrobil přezkoumání zdravotní způsobilosti, k čemuž byla stanovena lhůta 15 dnů v souladu s § 96 odst. 6 uvedeného zákona. Pokud se budeme pozorněji věnovat tomuto ustanovení zákona, zjistíme, že je zde uvedeno, že příslušný správní úřad obce s rozšířenou působností v rámci řízení o odnětí řidičského oprávnění z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti nařídí držiteli řidičského oprávnění, aby se ve stanovené lhůtě podrobil přezkoumání zdravotní způsobilosti, vyjdou-li najevo skutečnosti nasvědčující tomu, že držitel řidičského oprávnění je zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidel. Správní orgán prvního stupně se oznámením doručeným dne 7. 7. 2015 takové skutečnosti dozvěděl a z tohoto důvodu z úřední povinnosti zahájil s žalobcem správní řízení, přičemž stanovil k doložení lékařského potvrzení prokazujícího opak dostatečnou lhůtu. Vzhledem ke skutečnosti, že lhůta stanovená k tomu, aby se žalobce tomuto lékařskému vyšetření podrobil, vypršela, přistoupil správní orgán prvního stupně k vydání rozhodnutí, a to v souladu s § 96 odst. 5 zákona o silničním provozu, který stanoví, že „nepodrobí-li se držitel řidičského oprávnění bez závažného důvodu přezkoumání zdravotní způsobilosti ve stanovené lhůtě ani ve lhůtě náhradní, považuje se za zdravotně nezpůsobilého křížení motorových vozidel“. V. Posouzení věci krajským soudem Soud přezkoumává napadené výroky rozhodnutí zásadně jen v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta prvá s. ř. s.). V.1 Místní příslušnost Oznámení změny trvalého pobytu pro ISEO dokládá, že ke změně žalobcova trvalého pobytu z adresy … došlo ke dni 12. 8. 2015. Ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu je místní příslušnost správního orgánu určena v jiných řízeních než těch, které jsou uvedena pod písmeny a) až c), týkajících se fyzické osoby místem jejího trvalého pobytu. Podle § 10 odst. 1 věty prvé zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, se místem trvalého pobytu rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v základním registru obyvatel ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Ve smyslu § 132 správního řádu změní-li se v průběhu řízení okolnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti a nestanoví-li zákon jinak, dokončí řízení správní orgán původně příslušný. Ustanovení § 132 správního řádu tedy zakotvuje zásadu trvání místní příslušnosti (perpetuatio fori) podle níž i přes následnou (dodatečnou) změnu okolností rozhodných pro určení příslušnosti správní orgán, který řízení zahájil nebo u něhož bylo zahájeno, je i dokončí a pouze o tom informuje správní orgán, na který by jinak (tj. kdyby se tato zásada neuplatnila) příslušnost přešla. Jinak řečeno, také ve správním řízení se uplatňuje zásada, že místní příslušnost správního orgánu určená podle kritérií, které tu jsou v době zahájení řízení, trvá až do jeho skončení. V daném případě bylo řízení zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení o odnětí řidičského oprávnění žalobci (§ 46 odst. 1 správního řádu). Jelikož v době zahájení řízení byl podle § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu místně příslušným Městský úřad Přeštice, byl tento správní orgán v souladu s § 132 správního řádu oprávněn i povinen toto řízení dokončit a Magistrát města Plzně o tom pouze informovat. Místní příslušnost správního orgánu se zde odvíjí od místa trvalého pobytu fyzické osoby; při jeho změně je rozhodné datum jejího vyznačení v základním registru obyvatel (in concreto: 12. 8. 2015), ne datum faktického přestěhování [§ 10 odst. 1 věta prvá zákona o evidenci obyvatel]. Žalobní bod zpochybňující místní příslušnost správního orgánu tudíž soud nepokládá za důvodný. V.2 Doručení písemnosti V oznámení o zahájení správního řízení o odnětí řidičského oprávnění ze dne 14. 7. 2015, sp. zn. OSD/3056/2015/HRJ, čj. PR-OSD-HRJ/18066/2015, Městský úřad Přeštice podle § 96 odst. 3 zákona o silničním provozu nařídil žalobci, aby se ve lhůtě do 15 dnů od převzetí tohoto oznámení podrobil přezkoumání zdravotní způsobilosti a aby doklad o výsledku přezkoumání zdravotní způsobilosti vystavený jeho praktickým lékařem ve stejné lhůtě doručil správnímu orgánu. Tuto písemnost doručoval správní orgán žalobci prostřednictvím provozovatele poštovních služeb – České pošty, s.p. K tomu se ve správním spise nachází doručenka, na základě níž došly správní orgány k závěru, že není pochyb o tom, že zásilku převzal žalobce (rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 6. 11. 2015, čj. DSH/13753/15, str. 3, a vyjádření žalovaného správního orgánu k žalobě ze dne 9. 2. 2016, zn. DSH/732/16, str. 2). Žalobce ovšem tvrdí, že podpis na doručence není jeho. Ve správním spisu se dále nachází úřední záznam Městského úřadu Přeštice ze dne 22. 7. 2015, sp. zn. OSD/3391/2015/HRJ, tohoto znění: „Na základě převzetí oznámení o zahájení správního řízení o odnětí řidičského oprávnění dne 16. 7. 2015 kontaktoval JUDr. K. telefonicky správní orgán o tom, že se v současné době stěhuje z Č. do P. Následně byl správní orgán telefonicky kontaktován MUDr. V.P., praktickým lékařem ve Štěnovicích, který se ptal, na základě jakého podnětu bylo zahájeno správní řízení o odnětí řidičského oprávnění JUDr. K. Tato informace mu nebyla poskytnuta.“. Soud se v podstatě ztotožňuje se závěrem, ke kterému došly správní orgány. Jelikož však podpis příjemce zásilky na doručence skutečně vykazuje odlišnosti od podpisu žalobce na odvolání nebo na žalobě, je této záležitosti třeba věnovat další pozornost. Doručování je upraveno v § 19 až 26 správního řádu. V § 19 odst. 6 tohoto zákona se praví: Je-li pro řízení třeba, aby bylo doručení doloženo, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo [věta prvá]. Nelze-li doručení prokázat, je nutno doručit opakovaně [věta druhá]. Písemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno [věta třetí]. K tomu zaujal Nejvyšší správní soud tento názor: „Je-li adresát s obsahem písemnosti obeznámen, potom otázka, zda bylo doručení vykonáno předepsaným způsobem, nemá význam. Nedodržení formy tedy samo o sobě neznamená, že se doručení musí zopakovat, rozhodující je, zda se daná písemnost dostala do rukou adresáta. Koneckonců ke stejnému výsledku se přiklonil již i formální úpravou nový správní řád, který v § 19 (v obecných společných pravidlech pro doručování ve správním řízení) normuje, že písemného dokladu o doručení či dodání písemnosti není třeba, je-li z postupu účastníka řízení (adresáta) zjevné, že mu bylo doručeno (k tomu viz Správní řád, komentář, Josef Vedral, Polygon, 2008 – str. 169: „chová-li se účastník v řízení tak, že z jeho jednání je zřejmé, že je mu obsah písemnosti znám, není písemného dokladu zapotřebí“).“ [rozsudek ze dne 6. 3. 2009, čj. 1 Afs 148/2008- 73, na který navázaly např. rozsudky ze dne 16. 12. 2010, čj. 1 As 90/2010-95, a ze dne 29. 6. 2011, čj. 8 As 31/2011-88]. K řečenému je na místě dodat, že podle § 84 odst. 2 věty prvé správního řádu se neoznámení rozhodnutí nemůže dovolávat ten, kdo se s ním prokazatelně seznámil. V přezkoumávané věci žalobce nenamítá, že mu předmětné oznámení nebylo fakticky doručeno. I kdyby podpis příjemce zásilky na doručence nebyl jeho, nelze v daném případě uplatňovat neplatnost doručení oznámení o zahájení správního řízení spolu s výzvou k předložení výsledku přezkoumání zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, protože z úředního záznamu o reakci žalobce na zahájení příslušného správního řízení a o dotazu praktického lékaře MUDr. V.P., jakož i z postoje žalobce vyjádřeného v odvolání, v žalobě i v replice, je dostatečně prokázáno, že mu uvedená zásilka obsahující výzvu byla doručena a že se s jejím obsahem prokazatelně seznámil (a to nejpozději dne 22. 7. 2015). Žalobní bod zpochybňující oznámení písemnosti tudíž soud nepovažuje za důvodný. V.3 Ostatní námitky Řidičské oprávnění a řidičský průkaz jsou upraveny v hlavě III části první zákona o silničním provozu (= § 80 až 118c). Podle § 94 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidičské oprávnění odejme, pokud jeho držitel pozbyl zcela zdravotní způsobilost. Ve smyslu § 96 odst. 1 tohoto zákona pozbytí zdravotní způsobilosti podle § 94 odst. 1 písm. a) se zjišťuje přezkoumáním zdravotní způsobilosti. Podle § 96 odst. 2 uvedeného zákona pro přezkoumání zdravotní způsobilosti platí obdobně ustanovení § 84 až 86. Ve smyslu § 96 odst. 3 zákona o silničním provozu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v rámci řízení o odnětí řidičského oprávnění nařídí držiteli řidičského oprávnění, aby se ve stanovené lhůtě podrobil přezkoumání zdravotní způsobilosti podle odstavce 2, vyjdou-li najevo skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že držitel řidičského oprávnění je zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidel. Podle § 96 odst. 4 tohoto zákona držitel řidičského oprávnění je povinen podrobit se přezkoumání zdravotní způsobilosti ve stanovené lhůtě. Nemůže-li se držitel řidičského oprávnění ze závažného důvodu podrobit přezkoumání zdravotní způsobilosti ve stanovené lhůtě, oznámí tuto skutečnost neprodleně příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který mu stanoví lhůtu náhradní. Podle § 96 odst. 5 uvedeného zákona nepodrobí-li se držitel řidičského oprávnění bez závažného důvodu přezkoumání zdravotní způsobilosti ve stanovené lhůtě ani ve lhůtě náhradní, považuje se za zdravotně nezpůsobilého k řízení motorových vozidel. Ve smyslu § 113 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu řidičský průkaz je povinen odevzdat držitel řidičského průkazu, kterému bylo odňato řidičské oprávnění. Ve smyslu § 113 odst. 2 tohoto zákona je držitel řidičského průkazu povinen odevzdat řidičský průkaz podle odstavce 1 příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do pěti pracovních dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění. K tomu soud uvádí, že ani eventuální nedostatek místní příslušnosti, ani eventuální závady při doručování písemnosti samy o sobě nezakládají nulitu správního aktu (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2005, čj. 6 A 76/2001- 96, publikovaný pod č. 793/2006 Sb.). Výzva k podrobení se přezkoumání zdravotní způsobilosti by se tedy sama o sobě nestala neúčinnou ani tehdy, kdyby ji vydal místně nepříslušný správní orgán, ani tehdy, kdyby byla předána jiné osobě než účastníkovi řízení, jestliže tomuto byla následně předána a on se s ní prokazatelně seznámil. V daném případě však, jak uvedeno výše, řízení o odnětí řidičského oprávnění zahájil, vedl a dokončil místně příslušný správní orgán. Držitel řidičského oprávnění se podle § 94 odst. 2 zákona o silničním provozu může řidičského oprávnění vzdát. Příslušný postup je upraven zejména v § 94 odst. 3 a 4 tohoto zákona. Vzdání se řidičského oprávnění podle odstavce 2 vezme příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě oznámení podle odstavce 3 na vědomí a nerozhoduje o odnětí řidičského oprávnění (§ 94 odst. 5 uvedeného zákona). Ať už žalobce motorové vozidlo řídil nebo neřídil, jelikož se řidičského oprávnění nevzdal, byl povinen se přezkoumání zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel podrobit. Správní orgán může rozhodnout o odnětí řidičského oprávnění bez ohledu na to, zda má prokázáno, že držitel tohoto oprávnění v nějaké inkriminované době motorové vozidlo řídil nebo ne. Na uvedeném nic nemění ani to, že žalobce své auto prodal. Řidičské oprávnění se netýká jen konkrétního vozidla, nýbrž určených skupin vozidel. Držitel řidičského oprávnění je za stanovených podmínek oprávněn řídit i motorová vozidla, která nejsou v jeho vlastnictví či spoluvlastnictví. U předmětného anonymního oznámení je relevantní toliko to, zda na jeho základě samém či v souvislosti s dalšími okolnostmi mohlo vyjít najevo skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že držitel řidičského oprávnění je zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidel (§ 96 odst. 3 zákona o silničním provozu). Soud nesouhlasí s žalobcovým tvrzením, že rozhodnutí správního orgánu postrádá určitost, protože není specifikováno, kde se žalobce léčí a jaké medikamenty bere a jakou chorobou trpí. Pro úplnost soud konstatuje, že neshledává žádnou oporu pro názor, že správní řád a zákon o silničním provozu jsou v daném případě (nebo i v jiných případech) podřízeny občanskému zákoníku. Výzva k odevzdání řidičského průkazu pak v daném případě není šikanou, nýbrž připomenutím povinnosti stanovené v § 113 odst. 1 písm. b) odst. 2 zákona o silničním provozu. I soud tak může shrnout, že nedošel k tomu, že by v přezkoumávané věci bylo ve vztahu k žalobci porušeno listovní tajemství (čl. 13 Listiny), svoboda pobytu (čl. 14 odst. 1 Listiny) a právo na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny), jakož i práva a svobody garantované v čl. 2, 3, 7 a 10 Listiny. Ani ostatní námitky žalobce proto nemohly být soudem shledány důvodnými. VI. Celkový závěr a náklady řízení Soud přezkoumal napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta prvá s. ř. s.). Jelikož na základě výše uvedené argumentace neshledal žalobu důvodnou, podle § 78 odst. 7 s. ř. s. ji rozsudkem zamítl. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu o věci samé bez jednání. Žalovaný správní orgán, který měl ve věci plný úspěch, má podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný správní orgán však žádné náklady řízení neuplatnil, a proto bylo rozhodnuto, že na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V Plzni dne 28. listopadu 2016 JUDr. PhDr. Petr KUCHYNKA, Ph.D., v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Helena Kováříková