30 A 224/2015

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. Petra Kuchynky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce: Kaufland Česká republika v.o.s., IČ 25110161, se sídlem Bělohorská 2428/203, 169 00 Praha 6, proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, IČ 75014149, se sídlem Květná 15, 603 00 Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30.10.2015, č. j. SZPI/AB448-36/2015 t a k t o:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Napadené rozhodnutí Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Inspektorátu v Plzni ze dne 30.6. 2015, čj. SZPI/AB448-33/2015 . Tento správní orgán prvého stupně rozhodl podle § 1 odst. 6 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tak, že žalobce: 1) ve své provozovně Kaufland Česká republika v. o. s., Suková ulice, 301 00 Plzeň, dne 5. 11. 2014 uváděl na trh formou nabízení k prodeji a prodeje na prodejní ploše provozovny potraviny: a) Dědečkův med Med květový lesní, 450 g, DMT: 11.10.2017, L14219, výrobce/prodávající: Včelpo, spol. s r. o., Obora 108, 679 01 Skalice nad Svitavou, u něhož bylo analýzami v laboratoři Intertek Food Services GmbH, Německo zjištěno, že obsahoval pylová zrna jiného geografického původu než pouze ČR. Dle závěru protokolu o analýze č. 1411180775 ze dne 18. 11. 2014 může být název výrobku doplněn i o informace, týkající se regionu původu "Východní Evropa a Čína" a u něhož bylo analýzami v laboratoři Intertek Food Services GmbH, Německo, zjištěno, že aktivita diastázy činí 6,2 DZ. Pouze u medu s přirozeně nízkým obsahem enzymů (citrusové medy) a obsahem HMF nižším než 15 mg/kg může být aktivita diastázy nejméně 3 stupně dle Schadeho. Tímto jednáním naplnil skutkovou podstatu správního deliktu dle ustanovení § 17 odst. 2 písm. b) zák. č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění do 31. 12. 2014, podle nějž se provozovatel potravinářského podniku dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím požadavky na potraviny a tím, že účastník řízení uvedl na trh med, který nevyhověl ve znaku aktivita diastázy porušil v jednočinném souběhu ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) bod 4. zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění po 1. 1. 2015, dle kterého "Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny na trh, je povinen neprodleně vyřadit z dalšího oběhu potraviny neodpovídající požadavkům na jakost stanovenou vyhláškou nebo deklarovanou výrobcem." Tímto jednáním účastník řízení naplnil znaky skutkové podstaty správního deliktu uvedeného § 17 odst. 2 písm. q) téhož zákona, dle kterého se "provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny na trh, dopustí správního deliktu tím, že nevyřadí z dalšího oběhu potraviny podle §11 odst. 2 písm. a) bodů 3 až 5 “. b) Dědečkův med Med květový lesní, 250 g, DMT: 13.9.2017, L14186, výrobce/prodávající: Včelpo, spol. s r. o., Obora 108, 679 01 Skalice nad Svitavou, u něhož bylo analýzami v laboratoři Intertek Food Services GmbH, Německo zjištěno, že obsahoval pylová zrna jiného geografického původu než pouze ČR. Dle závěru protokolu o analýze č. 1411180728 ze dne 18. 11. 2014 může být název výrobku doplněn i o informace, týkající se regionu původu "Východní Evropa a Čína". Tímto jednáním naplnil skutkovou podstatu správního deliktu dle ustanovení § 17 odst. 2 písm. b) zák. č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění do 31. 12. 2014, podle nějž se provozovatel potravinářského podniku dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím požadavky na potraviny. c) Dědečkův med Med květový - Český med, 900 g, DMT: 6.10.2017, L14214, výrobce/prodávající: Včelpo, spol. s r. o., Obora 108,679 01 Obora, u něhož bylo analýzami v laboratoři Intertek Food Services GmbH, Německo zjištěno, že obsahoval pylová zrna jiného geografického původu než pouze ČR. Dle závěru protokolu o analýze č. 1411180662 ze dne 18. 11. 2014 může být název výrobku doplněn i o informace, týkající se regionu původu "Východní Evropa a Čína" a u něhož bylo analýzami v laboratoři Intertek Food Services GmbH, Německo, zjištěno, že aktivita diastázy činí 6,4 DZ. Pouze u medu s přirozeně nízkým obsahem enzymů (citrusové medy) a obsahem HMF nižším než 15 mg/kg může být aktivita diastázy nejméně 3 stupně dle Schadeho. Tímto jednáním naplnil skutkovou podstatu správního deliktu dle ustanovení § 17 odst. 2 písm. b) zák. č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění do 31. 12. 2014, podle nějž se provozovatel potravinářského podniku dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím požadavky na potraviny. Tím, že účastník řízení uvedl na trh med, který nevyhověl ve znaku aktivita diastázy, porušil v jednočinném souběhu ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) bod 4. zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění po 1. 1. 2015, dle kterého "Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny na trh, je povinen neprodleně vyřadit z dalšího oběhu potraviny neodpovídající požadavkům na jakost stanovenou vyhláškou nebo deklarovanou výrobcem." Tímto jednáním účastník řízení naplnil znaky skutkové podstaty správního deliktu uvedeného § 17 odst. 2 písm. q) téhož zákona, dle kterého se "provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny na trh, dopustí správního deliktu tím, že nevyřadí z dalšího oběhu potraviny podle §11 odst. 2 písm. a) bodů 3 až 5 “. d) Dědečkův med Med květový - Český med, 450 g, DMT: 14.10.2017, L I4221,výrobce/prodávající: Včelpo, spol. s r. o., Obora 108,679 01 Obora, u něhož bylo analýzami v laboratoři Intertek Food Services GmbH, Německo zjištěno, že obsahoval pylová zrna jiného geografického původu než pouze ČR. Dle závěru protokolu o analýze č. 1411180799 ze dne 18. 11. 2014 může být název výrobku doplněn i o informace, týkající se regionu původu "Východní Evropa a Čína" a u něhož bylo analýzami v laboratoři Intertek Food Services GmbH, Německo, zjištěno, že aktivita diastázy činí 6,3 DZ. Pouze u medu s přirozeně nízkým obsahem enzymů (citrusové medy) a obsahem HMF nižším než 15 mg/kg může být aktivita diastázy nejméně 3 stupně dle Schadeho. Tímto jednáním účastník řízení naplnil znaky skutkové podstaty správního deliktu uvedeného § 17 odst. 2 písm. q) téhož zákona, dle kterého se "provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny na trh, dopustí správního deliktu tím, že nevyřadí z dalšího oběhu potraviny podle §11 odst. 2 písm. a) bodů 3 až 5 “. 2) ve své provozovně Kaufland Česká republika v. o. s., Pivovarská ulice, 344 01 Domažlice, dne 11. 2. 2015 uváděl na trh formou nabízení k prodeji a prodeje na prodejní ploše provozovny potraviny: a) Dědečkův med Med květový lesní Včelpo, á 900 g, DMT: 17. 12. 2017, šarže L 14304, výrobce: Včelpo, spol. s r. o., Obora 108, 679 01 Obora, země původu Česká republika, u něhož bylo laboratorními rozbory provedenými v laboratoři SZPI v Brně zjištěno, že nevyhovuje ve znaku aktivita diastázy - zjištěna hodnota 4,9 Schadeho stupně. Tímto jednáním účastník řízení naplnil znaky skutkové podstaty správního deliktu uvedeného § 17 odst. 2 písm. q) téhož zákona, dle kterého se "provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny na trh, dopustí správního deliktu tím, že nevyřadí z dalšího oběhu potraviny podle §11 odst. 2 písm. a) bodů 3 až 5 “. b) Med květový Včelpo, á 450 g, DMT: 10.11.2017, šarže L 14251, výrobce: Včelpo, spol. s r. o., Obora 108, 679 01 Obora, země původu Česká republika. Tímto jednáním účastník řízení naplnil znaky skutkové podstaty správního deliktu uvedeného § 17 odst. 2 písm. q) téhož zákona, dle kterého se "provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny na trh, dopustí správního deliktu tím, že nevyřadí z dalšího oběhu potraviny podle §11 odst. 2 písm. a) bodů 3 až 5 “. Za tato jednání byla žalobci uložena podle § 17 odst. 11 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění po 1. 1. 2015 (v souladu s absorpční zásadou ve smyslu § 12 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů) úhrnná pokuta ve výši 350 000,- Kč. II. Žaloba Žalobce rozhodnutí žalovaného označil za nezákonné, neboť zakládá deliktní odpovědnost žalobce, ať deliktní odpovědnost nemůže být dána. Napadené rozhodnutí je v rozporu se skutečným stavem věci, nemá náležitosti stanovené zákonem a je nepřezkoumatelné. Podle tohoto rozhodnutí neměla žalobci být ukládána žádná sankce. Žalovaný žalobci vytýká, že předmětné výrobky byly označeny jako „Český med“ značkou českého svazu včelařů „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR“ s vyobrazením vlajky České republiky a značkou Klasa na obalu a dále bylo uvedeno země původu Česká republika. Žalovaný vytýkal, že předmětné výrobky měly obsahovat pylová zrna jiného geografického původu, než pouze z ČR a na tomto základě byla žalobci uložena pokuta ve výši 350.000,- Kč. V daném případě podle žalobce jsou rozhodné dvě skutečnosti, a to jednak ta, že vytýkané nedostatky bylo možno zjistit pouze laboratorním rozborem a jednak ta, že předmětné výrobky byly označeny značkou Českého svazu včelařů, jako český výrobek -garantováno Potravinářskou komorou ČR s vyobrazením vlajky ČR a značkou Klasa. Původ dotčených potravin byl tedy garantován dvěma státními autoritami. Žalobce tvrdil, že vykonával aktivní činnost nad rámec zákonných povinností, která je nezbytná ke zproštění se objektivní odpovědnosti, jak např. vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7.12.2009 sp. zn. 30 Ca 17/2008. Žalobce se takto vyvinil ze spáchání správního deliktu a došlo tím k prolomení objektivní odpovědnosti. Žalobce zdůrazňoval, že při provádění kontroly potravin dodávaných dodavateli je značně omezen a to v důsledku ustanovení přílohy páté bodu 1, poslední odrážka zák. č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejich zneužití. Za zneužití významné tržní síly ve smyslu § 4 cit. zákona je považováno mimo jiné uplatňování praktik zakázaných dodavatelsko-odběratelských vztahů uvedených v příloze č. 5 cit. zákona. Podle citované přílohy se za takovou praktiku považuje provedení kontroly výrobních prostorů dodavatele, ať již přímo nebo třetí stranou, včetně požadování rozborů a zkoušek výrobků v době platnosti oprávnění k výrobě vydaného příslušnou státní autoritou nebo akreditovanou osobou, s výjimkou výroby pod vlastní značkou obchodníka, pokud tento na sebe přebírá odpovědnost výrobce a kontrolu provádí na vlastní náklady. Pokud žalovaný v tomto směru neshledal důvodnou tuto námitku z hlediska existence liberačních důvodů, pak tento postup žalovaného žalobce označil za nesprávný a nedostatečně zdůvodněný. Žalobce v tomto směru tvrdil, že se vyvinil ze spáchání správního deliktu a došlo k prolomení jeho objektivní odpovědnosti. Žalobce dále tvrdil, že v daném případě nebylo prokázáno, že by se opravdu nejednalo o med z České republiky. Žalobce akceptoval, že v dané věci byl původ medu posuzován dvěma posudky. Jednalo se o posudek, který si nechal zpracovat sám žalovaný a ze kterého žalovaný dovodil, že se nejedná o med, který by bylo možno označit jako med pocházející z České republiky, neboť obsahuje příměsi medu z jiných geografických oblastí. Oproti tomu žalobce v řízení předložil posudky, které si nechal zpracovat sám výrobce produktu. Ze znaleckého posudku č. 133-15 označeném „Pylová zrna v českém medu“, který byl zpracován prof. RNDr. J. H., CSc. dne 16.3.2015 vyplývá, že nález pylových zrn rostliny Actinidia, Eukalyptus, Vitex a některých dalších rostlin zjištěných při analýzách medu provedených v laboratořích Intertek, nemůže být dostatečným důvodem k tomu, že tento med nemůže být českého původu. Žalobce tvrzení žalovaného v tomto směru označil za nesprávné a zdůraznil, že subjektem, který má dokazovat, že došlo k porušení povinnosti je právě žalovaný. Žalovaný však svým postupem v řízení nepřípustně přenesl důkazní břemeno na žalobce, jako účastníka správního řízení. Žalovaný přitom nedokázal vyvrátit závěry vyplývající z předmětného znaleckého posudku, který předložil žalobce, a který si nechal zpracovat výrobce předmětných výrobků. Žalovaný v napadeném rozhodnutí pouze uvedl, že takovouto možnost považuje za nereálnou. Pokud se týká dalšího posudku zpracovaného výrobcem a předloženého žalobcem již v odvolacím řízení ze dne 9.2.2015, č. 191732, který se týkal i potraviny Dědečkův med, med květový – český med, 450 g, DMT 14102007, L14221, pak z jeho obsahu vyplývá, že interpretace výsledku rozboru, který si nechal zpracovat žalovaný je nesprávná. Žalovaný přitom k tomuto posudku pouze konstatoval, že ho nepovažuje za relevantní, neboť se nejednalo o rozbor provedený z úředně odebraného duplikátního vzorku. Tento závěr podle žalobce je však nesprávný. Zjevně se jednalo o stejný výrobek a výrobek stejné šarže a žalobci není zřejmé, z jakého důvodu žalovaný tento rozbor považuje za nerelevantní. Sám žalovaný totiž kontroluje vzorky šarží a své výsledky interpretuje pro celou šarži. Tak tomu bylo i v případě předmětného výrobku s číslem šarže L14221. Žalovaný se proto měl tvrzením žalobce zabývat, a pakliže tak neučinil, nepřezkoumal rozhodnutí správního orgánu I. stupně v plném rozsahu všech uplatněných odvolacích námitek v rozporu s § 89 odst. 2 správního řádu. Žalobce dále uváděl, že má za to, že laboratorní rozbory předložené žalovaným nesplňují požadavky uvedené v § 11 odst. 3 a 4 vyhl. č. 211/2004 Sb., a to s ohledem na rozpor mezi posudkem, který si nechal zpracovat žalovaný v laboratořích Intertek na str. 1 a posudky, které si nechal zpracovat výrobce na předmětné potraviny a které žalobce předložil v rámci odvolacího řízení. Žalobce navrhl, aby rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Současně požádal o přiznání práva na náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného Žalovaný se vyjádřil ke dvěma okruhům tvrzení žalobce a k námitce, kterou se žalobce domáhal zániku odpovědnosti za správní delikty podle § 17i odst. 1 zák. č. 110/1997 Sb., plně odkazoval na odůvodnění napadeného rozhodnutí v bodě ad 2 na jeho str. 16 a 17. Žalovaný nadále tvrdil, že ani národní značka „KLASA“, a ani označení „Český výrobek - garantováno potravinářskou komorou ČR“ žalobce nezbavovali odpovědnosti za to, že tyto potraviny, které uváděl na trh, odpovídají požadavkům potravinového práva. Žalobce ani neprokázal žádnou konkrétní činnost, kterou by ve vztahu k předmětným medům provedl, aby porušení právní povinnosti zabránil. Podle žalovaného tak neexistují důvody k možné aplikaci ust. § 17i odst. 1 zák. č. 110/1997 Sb., kdy by právnická osoba za správní delikt neodpovídala, pokud by prokázala, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila. Žalobce přitom neprokázal, že by vykonával aktivní činnost nad rámec svých zákonných povinností, jako v žalobcem poukazovaném případě, kdy Krajský soud v Brně ve věci sp.zn. 30A 17/2008 zaujímal právní názor k podmínkám zproštění objektivní odpovědnosti ze spáchání správního deliktu při prolomení objektivní odpovědnosti za předmětný delikt. Žalovaný nesouhlasil ani s žalobcem tvrzenými důvody situaci, že měl být omezen v možnosti provádět rozbory a zkoušky výrobků, ve smyslu přílohy páté, bodu 1 zák. č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle, neboť předmětné zákonné ustanovení praví, že každý odběratel nese odpovědnost a musí nahradit škodu způsobenou tím, že vyžaduje provedení kontroly výrobních prostor dodavatele, ať již přímo nebo třetí stranou. Žalobce podle žalovaného takto postupovat mohl a kromě uvedeného postupu mohl příslušné rozbory předmětných výrobků zajistit i sám. Žalovaný konstatoval, že zák. č. 395/2009 Sb. neznemožňuje provedení kontroly, ale pouze stanoví, že za provedené kontroly nese jejich náklady odběratel, který jejich provedení vyžádal. Žalovaný neshledal právní relevantní ani odkaz žalobce na stanovisko ministra zemědělství v této podobě v jaké bylo prezentováno na webových stránkách České televize, neboť nemohlo žalobce jakkoliv omezit ve vztahu k možnému zamezení porušení právních povinností a žalobce měl a mohl učinit opatření, aby vytýkané nedostatky zjistil a porušení právních povinností sám zabránil. Žalovaný konstatoval, že z uvedeného mediálního výstupu ministra zdravotnictví žalobce nemohl nabýt dojmu o změně koncepce potravinového práva založeném na odpovědnosti provozovatele potravinářského podniku na plnění jeho povinnosti podle potravinového práva. Z těchto důvodů žalovaný tento okruh žalobních tvrzení vyhodnotil jako nedůvodný. V dalším okruhu žalobních tvrzení žalobce namítal, že žalovaný v předmětném správním řízení neprokázal, že by se v případě předmětných medů nejednalo o med z České republiky. Žalovaný vzal v úvahu argumentaci žalobce u těchto žalobních tvrzení a konstatoval, že stejná námitka tvrdící, že byl nedostatečně zjištěn skutkový stav ohledně původu předmětných medů, byla uplatňována i v odvolacím řízení. V této souvislosti opět žalovaný poukázal na vlastní argumentaci k tomuto odvolacímu tvrzení, tak jak je uvedena na str. 10 a 14 napadeného rozhodnutí. Na tomto odkazovaném skutkovém stavu a jeho právním hodnocení žalovaný i nadále setrval. Žalovaný tak považoval stále za prokázané, že žalobce uváděl v rozporu správní úpravou na trh předmětné potraviny klamavě označené na jejich obalu zemí původu Česká republika, když na základě laboratorních rozborů provedených laboratoří Intertek vyplývá, že posuzované vzorky pochází z regionů „Čína a východní Evropa“ popřípadě „východní Evropa a Čína“ a jde tedy o směs medů vzniklou smícháním medu z východní Evropy a medu z Číny, kde jako země původu nemůže být uvedena pouze Česká republika. Žalovaný nesouhlasil ani s tvrzením žalobce, že žalovaný na žalobce přenesl vlastní důkazní břemeno. Citovaná část napadeného rozhodnutí musí být podle žalovaného vykládána tak, že závěry znaleckého posudku prof. RNDr. J. H., CSc. sice vysvětlily nález exotických pylových zrn, nikoliv však kombinaci a množství exotických pylů v pylovém spektru typickém pro med jiného původu než výhradně České republiky, jakož to stěžejní atribut, který vedl laboratoř Intertek k jeho závěru. Posudek předložený žalobcem byl zaměřen jiným směrem, což dokládá i jeho název „Pylová zrna v Českém medu“, tak i jeho zadání „Ředitel firmy Včelpo s.r.o. se na mne obrátil jako na znalce z oboru zemědělství a zahradnictví, abych se vyjádřil k možnému výskytu pylových zrn rostlin, které se nevyskytují na území ČR, v medu získaném výkupem od Českých chovatelů a takto označovaném“. Záměrem žalovaného bylo vyjádření, že předmětný posudek prof. RNDr. J. H., CSc. nezpochybnil závěr laboratoře Intertek. Pokud žalobce v řízení předložil vlastní znalecký posudek, žalovaný se s ním dostatečně vypořádal a shledal, že není možno posudek zohlednit jako relevantní učiněný závěru o původu předmětného medu. Předmětný znalecký posudek se podle žalovaného primárně zabýval vysvětlením přítomnosti exotických pylových zrn v medu označeném jako med český, aniž by odpověděl na otázku přítomnosti pylového spektra typického pro jiný, než výlučně český med, jako klíčového parametru pro určení původu medu a proto závěry posudku žalovaný považoval za irelevantní co do posouzení skutečného původu předmětných medů. Pokud se týče znaleckého posudku č. 191732 ze dne 9.2.2015 předloženém žalobcem, tento rovněž žalovaný nadále označoval za irelevantní, neboť se nejedná o rozbor provedený z úředně odebraného duplikátního vzorku. Z výsledku laboratorních rozborů, které žalobce zasílal správnímu orgánu I. stupně sice je zřejmé, že se jednalo o laboratorní rozbory potravin označených stejnou DMT (šarží), avšak nejednalo se o laboratorní rozbory vzorků odebraných pro doplňující odborný posudek ve smyslu ust. čl. 11 odst. 6 Nařízení (ES) č. 882/2004. U laboratorních rozborů provedených účastníkem řízení z jiných, než duplikátních vzorků, není přitom zaručena právní a analytická validita vzorků. Žalovaný vycházel, ze závěru, že tak není zaručeno, že byl znalecký posudek žalobce vyhotoven na základě vzorku totožné potraviny. Žalovaný uváděl, že předmětné posudky předložené žalobcem v rámci odvolacího řízení, jsou irelevantní a nejsou způsobilé vyvrátit kontrolní zjištění stran původu předmětných medů. Na podkladě těchto posudků není důvod k tvrzení, že došlo k porušení požadavků uvedených v § 11 vyhl. č. 211/2004 Sb. Žalovaný z těchto důvodů souhrnně navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Projednání věci krajským soudem Krajský soud při přezkoumávání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů, kterými byly výroky rozhodnutí řádně napadeny (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.). Žaloba není důvodná. Žalobce v prvém okruhu žalobních bodů tvrdil, že v posuzovaném případě nebyly vůbec naplněny znaky jeho objektivní odpovědnosti za předmětné správní delikty. Vytýkané nedostatky u jednotlivých výrobků bylo možné zjistit pouze laboratorním rozborem a navíc se jednalo o výrobky označené značkou Českého svazu včelařů "Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR“ s vyobrazením vlajky ČR a značkou KLASA. Odpovědnost žalobce za předmětné správní delikty je odpovědností objektivní, které se lze zprostit pouze při splnění podmínek vyplývajících z ust. § 17i odst. 1 zák. č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, podle kterého právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Soud shledal, že pouhé označení předmětných výrobků značkami KLASA a Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR žalobce nezprošťuje odpovědnosti za předmětné správní delikty a žalobce plně odpovídá za to, že předmětné potraviny uváděné do oběhu odpovídají požadavkům potravinového práva. Obě uvedené značky jsou vytvořeny pro lepší orientaci spotřebitelů na trhu potravinářských výrobků, jedná se o značky marketingové, přičemž značka „KLASA“ je udělována konkrétním výrobků ministrem zemědělství ČR a značka „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR“ je užívána na podkladě povolení prezidenta Potravinářské komory ČR po předchozím schválení výkonnou radou Potravinářské komory ČR. Samotné označení předmětných výrobků těmito značkami není liberačním důvodem, pro který by se žalobce bez dalšího splnění zákonem požadovaných skutečností dovolal zániku objektivní odpovědnosti. Ve smyslu ust. § 17i zák. o potravinách a tabákových výrobcích objektivní odpovědnosti se může právnická osoba zprostit, pouze pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které by bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Skutečností, že žalobce uváděl do oběhu výrobky s označením značky KLASA a značky Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR, skutečně projevil dobrou víru uvádět do oběhu nejkvalitnější potravinářské a zemědělské výrobky splňující podmínky pro udělení uvedených značek. Samotná dobrá víra v to, že uvádí do oběhu kvalitní výrobky českého původu s deklarací přidělených marketingových značek, však žalobce nezbavuje objektivní odpovědnosti za správní delikty ve smyslu ust. § 17 odst. 2 písm. b), § 17 odst. 2 písm. q) zák. č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, nemůže být důvodem zproštění sankční odpovědnosti, ale může mít vliv toliko na stanovení výše uložené pokuty. ( obdobně Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 12.12.2003, sp. zn. 5A 110/2001, dostupného na www.nssoud.cz.) Tím, že žalobce uváděl do oběhu výrobky označené uvedenými marketingovými značkami, nelze ani tvrdit, že takto vykonával aktivní činnost nad rámec svých povinností, jejímž prokazatelným výkonem by se objektivní odpovědnosti zprostil. Zproštění objektivní odpovědnosti v souzeném případě nemůže zakládat ani vázanost žalobce zák. č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle. Tento zákon v ust. § 4 praví, že zneužití významné tržní síly vůči dodavatelům je zakázáno. Zneužití významné tržní síly je zejména soustavné uplatňování praktik zakázaných dodavatelsko-odběratelských vztahů uvedených v příloze č. 5 tohoto zákona. Odkazovaná Příloha 5 definuje praktiky zakázané v dodavatelsko-odběratelských vztazích a pod bodem 1 v posledním odseku konstatuje, že každý odběratel nese odpovědnost a musí nahradit škodu způsobenou tím, že vyžaduje provedení kontroly výrobních prostorů dodavatele, ať již přímo, nebo třetí stranou, včetně požadování rozborů a zkoušek výrobků v době platnosti oprávnění k výrobě vydaného příslušnou státní autoritou nebo akreditovanou osobou. Tento zákon o významné tržní síle, účinný od 1.2.2010, vytváří právní prostředí zamezující zneužití tržní síly obchodních řetězců a diktování podmínek obchodními řetězci pro dodávky zboží od dodavatelů do maloobchodní sítě. Zákon o významné tržní síle v příloze 5 definuje praktiky zakázané v dodavatelsko-odběratelských vztazích, avšak ve vztahu k projednávanému případu, je nezbytné zdůraznit, že současně definuje podmínky odpovědnosti a podmínky náhrady škody způsobené odběrateli, který požaduje rozbory a zkoušky výrobků v době platnosti oprávnění k výrobě vydaného příslušnou státní autoritou nebo akreditovanou osobou. Žalobci jako odběrateli, však zůstává zachována jeho zákonná povinnost uvádět do oběhu zboží v souladu s platnými právními předpisy a žalobce není tímto zákonem omezován v provádění kontroly potravin dodávaných od dodavatelů. Se všemi těmito aspekty možného zproštění žalobce objektivní odpovědnosti se správní orgán I. stupně i žalovaný vypořádali v rámci posuzování odvolacích námitek a žalovaný tak explicitně učinil v přezkoumávaném rozhodnutí v části Ad 1) při posouzení námitky nesprávnosti vytýkaných zjištění a v části Ad 2) při posouzení námitky odpovědnosti účastníka řízení. Ve druhém okruhu žalobních tvrzení žalobce se dovolával přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí s tvrzením, že výchozí zjištění správního orgánu je v rozporu se skutečným stavem a rozhodnutí nemá zákonem stanovené náležitosti. Soud vyhodnotil jako nedůvodné tvrzení žalobce, že v daném případě nebylo prokázáno, že se u předmětných výrobků se nejednalo o med z České republiky. Své skutkové závěry správní orgán I. stupně i žalovaný podrobně odůvodnili a v tomto směru lze plně odkázat na argumentaci žalovaného v části, ve které se vyjadřoval a argumentoval nesprávností vytýkaných zjištění, kde k podrobně prezentované odvolací námitce podrobně s deklarací i širších souvislostí vypořádal na 5ti stranách odůvodnění rozhodnutí. V rámci své argumentace se žalovaný vypořádal i se znaleckým posudkem č. 133-15 zpracovaným prof. RNDr. J. H., CSs. dne 16.3.2015, který skutečně podává vysvětlení k možnému nálezu exotických pylových zrn v českém medu, ale nevyjadřuje se však ke kombinaci těchto pylů v pylovém spektru, které je typické pro med jiného původu, než výhradně z České republiky. Druhým žalobcem opatřený posudek ze dne 9.2.2015 čj. 191732 byl rovněž předložen v průběhu odvolacího řízení a i s tímto posudkem se žalovaný dostatečným způsobem vypořádal. Při ověřování dostatečnosti způsobu, s jakým se žalovaný se skutečnostmi dokládanými předloženým znaleckým posudkem vypořádal, vycházel soud z obsahu správního spisu, a to z dokladů o provedených kontrolních úkonech č. D027-40514/14, které byly vypracovány v rámci kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Inspektorátu v Plzni zaměřené na dodržování povinností při uvádění potravin na trh a odběr vzorků do laboratoří. Protokolem o odběru předmětných vzorků bylo doloženo, že žalobce jako kontrolovaný subjekt v souladu s čl. 11 odst. 5 Nařízení (ES) č. 882/2004, resp. § 16 odst. 3 zák. č. 110/1997 Sb., požádal o odběr vzorku pro doplňující odborný posudek a byl poučen, že nakládání se vzorkem pro doplňující odborný posudek musí být podle čl. 11 odst. 7 Nařízení (ES) č. 882/2004 takové, aby zaručovalo právní i analytickou platnost vzorku. Kontrolovaná osoba vzala na vědomí, že vzorek pro doplňující odborný posudek pro potřeby kontrolované osoby, byl úředně zapečetěn bezpečnostními plombami a byl umístěn do bezpečnostního sáčku č. 0004055, jehož otevření je vyhrazeno pouze zkušební laboratoři provádějící zkoušení vzorku. U předmětných kontrolovaných výrobků, vyjma výrobku Dědečkův med, med květový – Český med, 450 g, DMT 14.10.2017, L14221, byly k dispozici další vzorky pro případný doplňující odborný posudek. Z těchto zajištěných vzorků však posudek předložený žalobcem ze dne 9.2.2015 č. 191732 zpracován nebyl, proto rovněž soud shledává výsledky tohoto zpracovaného posudku, nikoliv z úředně odebraného duplikátního vzorku, za právně irelevantní pro posouzení stavu předmětné věci. Ani druhý okruh žalobních tvrzení nebyl soudem shledán důvodným. Správní orgány obou stupňů pečlivě a podrobně popsaly zjištěné nedostatky a správně je podřadily skutkovým podstatám správních deliktů podle zákona o potravinách. V tomto směru nebylo třeba žalovanému ani prvoinstančnímu správnímu orgánu cokoliv vytknout, a soud tak v tomto směru plně odkazuje na odůvodnění prvoinstančního a zejména napadeného rozhodnutí [k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, čj. 8 Afs 75/2005-130 (k dispozici na www.nssoud.cz), podle kterého „(…) je-li rozhodnutí žalovaného správního orgánu řádně odůvodněno, je z něho zřejmé, proč žalovaný nepovažoval právní argumentaci účastníka řízení za důvodnou a proč jeho odvolací námitky považoval za liché, mylné nebo vyvrácené, shodují-li se žalobní námitky s námitkami odvolacími a nedochází-li krajský soud k jiným závěrům, je přípustné, aby si krajský soud správné závěry se souhlasnou poznámkou osvojil.“] Žaloba jako nedůvodná byla proto soudem postupem podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnuta. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání při splnění podmínek tohoto postupu vyplývajících z ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s a vzhledem k tomu, že strana žalovaná dosáhla procesního úspěchu, ale náhradu nákladů řízení neuplatnila, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení nemá právo.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V Plzni dne 21. prosince 2016 JUDr. Václav Roučka, v.r. předseda senátu Za správnost: Kováříková