33 A 45/2026

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: Mgr. A. Z., narozený X, bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, sídlem Škroupova 1760/18, 301 00 Plzeň v řízení o žalobě ze dne 5. 7. 2026 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2026, č. j. PK- DSH/7631/26, o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, takto:

Výrok

Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.

Odůvodnění

1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 28. 4. 2026, č. j. PK-DSH/7631/26, sp. zn. ZN/1172/DSH/26 (dále jen napadené rozhodnutí) rozhodl tak, že zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Nýřany, odboru dopravy, ze dne 4. 3. 2026, č. j. 2/OD-PŘEST/311/24-32-FAI (dále jen rozhodnutí správního orgánu I. stupně), a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.

2. Žalobce byl rozhodnutím správního orgánu I. stupně uznán vinným ze spáchání přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 9. 2024 (dále jen zákon o silničním provozu) v souvislosti s porušením ust. § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu, za což mu byl uložen správní trest pokuty ve výši 7 000,- Kč, správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců a úhrada nákladů řízení ve výši 2 500,- Kč.

3. Žalobce proti napadenému rozhodnutí brojí žalobou, kterou spojil s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě. Návrh odůvodnil tím, že výkon napadeného rozhodnutí by pro něj představoval závažnou újmu, neboť žije a pracuje v Praze, má rodinné a osobní vazby mimo Prahu a možnost řídit motorové vozidlo potřebuje pro běžný osobní, pracovní a rodinný život, zejména vzhledem k v červnu narozenému synovi A. Z. Okamžitý výkon zákazu řízení by měl pro žalobce významné praktické dopady, které by v případě následného zrušení rozhodnutí nebylo možné plně napravit.

4. Žalobce zároveň uvedl, že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeně práv třetích osob a není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Měl dosud řádný řidičský profil, neměl v evidenční kartě řidiče ke dni skutku žádné záznamy o přestupcích v dopravě a jeho bodový stav činil 0 bodů. V dané věci jde podle něj navíc o přezkum rozhodnutí zatíženého závažnými procesními a skutkovými vadami. Žalobce k osvědčení hrozící újmy předložil listiny: čestné prohlášení, rodný list nezletilého syna A. Z. a lékařskou zprávu z VFN v Praze, z nichž dovozuje, že výkon zákazu řízení nezasahuje pouze do jeho běžného komfortu, nýbrž významně komplikuje jeho každodenní dojíždění za prací z Plzně do Prahy, zejména však zajišťování péče o novorozené dítě, pomoc matce dítěte a organizaci specializované zdravotní péče ve VFN v Praze. V čestném prohlášení žalobce rekapituloval výše uvedené.

5. Žalovaný na výzvu soudu k předložení písemného vyjádření k přiznání odkladného účinku nereagoval.

6. Odkladný účinek žaloby ve správním soudnictví je upraven v ustanovení § 73 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.).

7. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

8. Zákon tedy stanoví dvě podmínky, které musí být kumulativně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

9. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud nerozhoduje tak, že by předjímal rozhodnutí ve věci samé, ale zjišťuje existenci zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě uvedených v § 73 odst. 2 s. ř. s.

10. Smyslem přiznání odkladného účinku žalobě není oddálení účinku pravomocného rozhodnutí správního orgánu. Jedná se o zvláštní nástroj, který má zabránit situaci, kdy by v důsledku okamžitého výkonu pravomocného rozhodnutí správního orgánu došlo ke zcela konkrétní, závažné a nevratné újmě. Poskytnutí odkladného účinku se tedy vyznačuje svým mimořádným charakterem, je výjimečným institutem a je tak přiznáván v menšině případů (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 1. 2021, č. j. 1 As 473/2020-32). Povinnost tvrdit a prokázat skutečnost, že výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí by pro žalobce znamenaly újmu, která je nepoměrně větší než újma, která může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám, stíhá výhradně žalobce (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 11. 2020, č. j. 8 As 203/2020-78). Žalobce je pro úspěšnost svého návrhu povinen tvrdit včas, úplně a konkrétně rozhodné skutečnosti o vzniku nenahraditelné újmy. Musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a jak intenzivně by takovou újmu pociťoval. Musí dále prokázat, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozhodnutím obává, by pro něj byl zásadním zásahem (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2023, č. j. 9 As 149/2023-82, bod 7). Jen tehdy může soud posoudit, vznikne-li neprodleným výkonem nebo jinými právními následky správního rozhodnutí žalobci nepoměrně větší újma, resp. těžko nahraditelná či kompenzovatelná újma.

11. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS).

12. V nyní projednávané věci žalobce spatřoval újmu v tom, že nebude moci využívat svůj automobil zejména k dopravě do práce a k zajišťování každodenních potřeb svého měsíčního syna a matky dítěte, včetně zdravotnické péče pro nezletilého.

13. Jak uvedl s odkazem na judikaturu NSS zdejší soud v usnesení ze dne 14. 8. 2025, č. j. 57 A 32/2025–19: „Žalobci hrozící závažnou újmu nelze bez dalšího spatřovat v potřebě výkonu výdělečné činnosti. Obecně platí, že samotná skutečnost, že žalobce nemůže osobně řídit motorová vozidla, automaticky nepředstavuje zásadní existenční potíže nebo nemožnost vykonávat jeho výdělečnou činnost. Nezbytnou mobilitu lze do značné míry kompenzovat např. změnou organizace práce žalobce a ve zbytku ji pokrýt využíváním hromadných dopravních prostředků či pomocí třetí osoby (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 7. 2020, č. j. 6 As 195/2020-32, bod 10).“ Toutéž optikou je pak třeba nahlížet i na žalobcovu argumentaci stran zajišťování jeho osobních či rodinných záležitostí.

14. Žalobce v návrhu současně tvrdí, že jednak „žije a pracuje v X, má rodinné a osobní vazby mimo Prahu“, jednak uvádí do Prahy za prací každodenně dojíždí z X (kde je soudu známo bydliště žalobce). Už jen touto rozpornou výpovědí žalobce znemožnil soudu posoudit, do jaké míry by jej výkon napadeného rozhodnutí zasáhl. Ani jedna z uvedených verzí však nezakládá nepoměrně větší újmu, která by odůvodňovala přiznání odkladného účinku. Je notorietou, že Praha disponuje vysoce funkční a hustou sítí městské hromadné dopravy. Stejně tak spojení mezi X a Prahou nabízí nadstandardní dostupnost s ohledem na vysokou frekvenci vlakových i autobusových spojů.

15. Žalobce zároveň nijak nespecifikoval (a tedy ani nedoložil), na jaké pozici je zaměstnán či v čem jeho práce spočívá. Neuvedl, odkud kam s vozidlem v rámci svého zaměstnání dojíždí ani za jakým účelem. Soud proto nemohl nijak ověřit, do jaké míry je automobilová doprava pro jeho profesi skutečně nezbytně vyžadována.

16. Stejně tak jde-li o zajišťování péče o nezletilého syna, žalobce nekonkretizoval, v čem by mu bez možnosti řídit motorové vozidlo měla hrozit závažná újma. Třebaže přiložená lékařská zpráva prokazuje, že syn žalobce trpí deficitem biotinidázy, nevyplývá z ní potřeba nadstandardní péče, která by vyžadovala akutní výjezdy žalobce. Lékařská zpráva nestanoví žádné dojíždění na speciální infuze, přístroje nebo procedury. Dle doporučení spočívá samotná léčba v podávání medikace v domácím prostředí a komplexní péči zajišťuje registrující praktický pediatr. Žalobce neprokázal (a ani netvrdil), že by běžné návštěvy lékaře nemohla zařídit matka dítěte, potažmo širší rodina nezletilého. Ostatně sám žalobce uvádí, že jde z jeho strany spíše o pomoc matce dítěte.

17. Žalobce tedy svými tvrzeními neprokázal, že by pro něj výkon napadeného rozhodnutí znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Jelikož zákon k přiznání odkladného účinku vyžaduje kumulativní splnění obou výše analyzovaných podmínek ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s., je při nenaplnění této první podmínky již bezpředmětné zkoumat naplnění podmínky bezrozpornosti s důležitým veřejným zájmem.

18. Přesto považuje soud za nutné pro úplnost uvést, že zájem na bezpečnosti silničního provozu je významný. Aniž by soud předjímal rozhodnutí ve věci samé, je třeba do jeho vydání respektovat presumpci správnosti správních aktů. Překročení povolené rychlosti o 56 km/h představuje závažné porušení pravidel silničního provozu, neboť vyšší rychlost významně zvyšuje pravděpodobnost vzniku dopravní nehody a zhoršuje její následky. Rychlost zkracuje reakční dobu řidiče, prodlužuje brzdnou dráhu a omezuje možnosti vyhnutí se nečekaným překážkám. Z těchto důvodů má ochrana života, zdraví a majetku účastníků silničního provozu a prevence nebezpečného chování na komunikacích v rámci rovnovážného posouzení značnou váhu, která dle soudu v daném případě zakládá rozpor s veřejným zájmem.

19. Soud uzavírá, že žalobce neprokázal, že by mu výkonem nebo jeho jinými právními následky hrozila závažná újma, a současně je zde dán rozpor s důležitým veřejným zájmem ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s.

20. Soud z výše uvedených důvodů návrh na přiznání odkladného účinku žalobě zamítl (§ 73 odst. 2 s. ř. s. a contrario).

21. O nákladech řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku soud nerozhodoval, když bude postupovat analogicky podle § 145 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve spojení s § 64 s. ř. s., a o případných nákladech vzniklých v této souvislosti rozhodne v rozhodnutí o věci samé.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.]. V Plzni dne 29. 7. 2026 Mgr. Jaroslava Křivánková v.r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje H. K.