35 A 20/2026

Rubrum

č. j. 35 A 20/2026-18 USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci žalobkyně: I. Z., narozená X, státní příslušnice X, toho času bytem X, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-2410-11/ZR-2026 ze dne 16. 4. 2026, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě, takto:

Výrok

Žalobě se přiznává odkladný účinek vůči rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. OAM-2410- 11/ZR-2026 ze dne 16. 4. 2026.

Odůvodnění

1. Ministerstvo vnitra odňalo žalobkyni oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany podle § 5 odst. 7 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve spoj. s § 10 odst. 2 a § 9 odst. 2 písm. b) zákona č 221/2003 Sb., o dočasné ochraně. Důvodem mu proto bylo to, že žalobkyně měla v řízení o poskytnutí dočasné ochrany uvést nepravdivé údaje.

2. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně brojí žalobou, kterou spojila s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě. Ten odůvodnila tím, že na území České republiky může pobývat toliko na základě bezvízového styku po dobu maximálně 90 dnů v rámci 180 dní. Jelikož si žalobkyně nemohla upravit pobyt na území České republiky jinak, po skočení bezvízového styku jí hrozilo zahájení řízení o správním vyhoštění, případně také zápis do Schengenského informačního systému, evidence nežádoucích osob, uložení zákazu vstupu, a s tím spojené pokuty i náklady řízení. Potenciální rozhodnutí o správním vyhoštění by mělo dopad na její soukromý život. Žalobkyně dříve měla udělenou dočasnou ochranu v Bulharsku, z toho důvodu zde nemohla požádat o vízum za účelem strpění pobytu na území či mezinárodní ochranu. V Bulharsku jí přitom dočasná ochrana již zanikla, ani tam tedy nemohla žalobkyně vycestovat. Pokud soud návrhu nevyhoví, budou rovněž značně omezeny možnosti komunikace žalobkyně se soudem.

3. Žalovaný s návrhem nesouhlasil. Hrozba správního vyhoštění byla v obdobných případech toliko hypotetická, nikoliv aktuální a bezprostřední. Nadto bylo možné poukázat na existenci překážek případného vycestování, v jejichž důsledku by případné rozhodnutí o správním vyhoštění nebylo fakticky vykonatelné. Obecně vyjádření zájem cizince na osobní účasti v řízení či na kontaktu s právním zástupcem, resp. ochraně práva na spravedlivý proces, nemohly bez dalších individuálních okolností samy o sobě odůvodnit přiznání odkladného účinku. Žalobkyně netvrdila žádné konkrétní individuální Shodu s prvopisem potvrzuje L. C. 2 35 A 20/2026 okolnosti, které by tvrzený zásah do jejích procesních práv činily mimořádně intenzivním či jinak specifickým. Po odnětí dočasné ochrany je žalobkyně oprávněna pobývat na území České republiky ještě po dobu 90 dnů, neboť byla držitelkou biometrického cestovního pasu. Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku 4. Soudní řád správní stanoví v § 73 odst. 2 dvě podmínky, které musí být současně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

5. Je na žalobci, aby tvrdil a osvědčil naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro něj znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Závisí na žalobci, zda specifikuje, v čem má újma spočívat, a aby takto tvrzené skutečnosti patřičně doložil. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS).

6. Žaloba zásadně nemá odkladný účinek, což platí i pro případy, kdy v řízení nemůže vzniknout újma jiným osobám (např. tam, kde žádné jiné osoby v řízení nevystupují). Hrozící újma proto nesmí být vzhledem k poměrům žalobce bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebude-li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjde-li sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žalobci vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod. (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 10 Ads 99/2014-58 ze dne 1. 7. 2015, č. 3270/2015 Sb. NSS).

7. Soud přisvědčil žalobkyni, že v důsledku odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany žalobkyně pozbyla právní titul k pobytu na území České republiky. Žalobkyně aktuálně pobývá na území České republiky na základě bezvízového styku, přičemž po jeho skončení zde bude pobývat nelegálně a hrozí jí tedy újma v podobě zahájení řízení o správním vyhoštění, případný zápis do Schengenského informačního systému, evidence nežádoucích osob, uložení zákazu vstupu, a s tím spojené pokuty i náklady řízení. Žalobkyně přitom území České republiky pobýva od roku 2022 se svým manželem a nezletilým synem (žaloby s totožným předmětem řízení manžela a nezletilého syna žalobkyně jsou vedeny u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 33 A 33/26 a 62 A 7/26). Ve skutkových poměrech případu žalobkyně tedy jde o vážnou újmu, které je namístě předejít přiznáním odkladného účinku žalobě.

8. Pokud žalovaný tvrdil, že po odnětí dočasné ochrany je žalobkyně oprávněna setrvat na území České republiky po dobu 90 dnů na základě bezvízového styku s Ukrajinou, uvádí k tomu soud, že tato skutečnost nemůže vést k závěru o absenci závažné újmy hrozící žalobkyni právními následky napadeného rozhodnutí a k zamítnutí jejího návrhu na Shodu s prvopisem potvrzuje L. C. 3 35 A 20/2026 přiznání odkladného účinku žalobě, neboť nelze dopředu předjímat, že soud stihne rozhodnout o projednávané věci před vypršením této doby. Napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 11. 5. 2026, ke dni vydání tohoto usnesení tedy žalobkyni značná část doby, po kterou je oprávněna setrvat na území České republiky, již uplynula.

9. K újmě hrozící přiznáním odkladného účinku jiným osobám soud uvádí, že žalovaný netvrdil ani z ničeho nevyplývalo, že by přiznání odkladného účinku žalobě mohlo v dané věci způsobit újmu jiným osobám. Soud proto shledal, že přiznání odkladného účinku žalobě nezpůsobí újmu jiným osobám. Závěr 10. Z výše uvedených důvodů soud návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě vyhověl (§ 73 odst. 2 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.]. Plzeň 18. června 2026 Mgr. Jan Šmakal v.r. soudce Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.