35 Az 14/2026

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci žalobkyně: D. L., narozená X, státní příslušnice X, bytem X, doručovací adresou X, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-139/ZA-ZA11-P06-2026 ze dne 27. 4. 2026, o návrhu žalobkyně na ustanovení zástupce a návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, takto:

Výrok

I. Žalobě se přiznává odkladný účinek vůči rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. OAM-139/ZA-ZA11-P06-2026 ze dne 27. 4. 2026.

II. Žalobkyni se ustanovuje pro toto řízení zástupcem Mgr. Ing. Vítězslav Zdeněk, advokát se sídlem Mlýnská 938/4, Olomouc.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala dne 4. 2. 2026 opakovanou (druhou) žádost o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný řízení o žádosti zastavil podle § 25 písm. i) zákona o azylu ve znění účinném do 11. 6. 2026, neboť žádost shledal nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. e) téhož zákona. Proti rozhodnutí o zastavení řízení žalobkyně brojí žalobou, kterou spojila s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě a návrhem na ustanovení zástupce. Odkladný účinek žaloby 2. Žalobkyně svůj návrh na přiznání odkladného účinku žalobě odůvodnila tím, že důsledkem napadeného rozhodnutí jí hrozí újma v podobě nuceného vycestování z území České republiky. Na území České republiky pobývá od roku 2022, přičemž v minulosti zde měla udělenou dočasnou ochranu za účelem sloučení rodiny. V Ruské federaci byla naposledy v roce 1996, poté pobývala až do začátku ruské agrese na Ukrajině. V Rusku již neměla žádné osobní ani rodinné vazby. Na území České republiky má partnera, se kterým přibližně dva a půl roku vede společnou domácnost. S ohledem na její současný psychický stav byl pro ni její partner velkou oporou. V nedávné době byla žalobkyně i hospitalizována ve zdravotnickém zařízení. S ohledem na její státní příslušnost měla značně omezené možnosti k získání pobytového oprávnění na území České republiky. V případě nuceného návratu do Ruska by ani nebylo možné zaručit, že by své právo na spravedlivý proces mohla plně a efektivně vykonávat.

3. Žalovaný s návrhem nesouhlasil. Žalobkyně netvrdila, tedy ani neosvědčila, vznik konkrétní závažné újmy, která by jí důsledkem napadeného rozhodnutí hrozila. Žalobkyně se snažila prostřednictvím institutu mezinárodní ochrany legalizovat svůj pobyt na území České republiky. Neuvedla však, proč nepožádala o pobytové oprávnění podle zákona o pobytu cizinců.

4. Důvody pro přiznání odkladného účinku žalobkyně uvedla dva: (1) nucené vycestování do země původu, přičemž na území České republiky žalobkyně pobývala se svým partnerem; (2) zachování jejího práva na spravedlivý proces.

5. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud nerozhoduje tak, že by předjímal rozhodnutí ve věci samé, ale zjišťuje existenci zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě uvedených v § 73 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Zákon stanoví dvě podmínky, které musí být současně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobkyni nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

6. Bylo na žalobkyni, aby tvrdila a osvědčila naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro ni znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Závisí na žalobkyni, zda upřesní, v čem má újma spočívat, a aby takto tvrzené skutečnosti patřičně doložila. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS). Jen tehdy může soud posoudit, vznikne-li neprodleným výkonem nebo jinými právními následky správního rozhodnutí žalobkyni nepoměrně větší újma, resp. těžko nahraditelná či kompenzovatelná újma.

7. Soud shledal, že žalobkyně dostatečně tvrdila a prokázala vznik vážné újmy, která jí hrozí důsledkem napadeného rozhodnutí, tedy že bude nucena vycestovat z území České republiky.

8. Žalobkyně je státní příslušnicí Ruska, které v roce 1996 opustila. Následně až do vypuknutí ruské agrese na Ukrajině, tedy do roku 2022, pobývala na Ukrajině. Po vypuknutí ruské agrese se přemístila do České republiky, kde jí byla udělena dočasná ochrana za účelem sloučení rodiny (s dcerou). Od března roku 2024 žalobkyně již dočasnou ochranu neměla a dcera již ani nepobývala na území České republiky. Žalobkyně v návrhu uvedla, že její sestra spolu s manželem sestry a jejich dětmi byly usmrceni při válečném konfliktu na Ukrajině. S ohledem na všechny tyto skutečnosti byl její psychický stav špatný a velkou oporou jí byl její partner, který měl české státní občanství. Psychické problémy žalobkyně jsou rovněž zmíněny v napadeném rozhodnutí. S ohledem na specifickou situaci žalobkyně, ve které se nacházela (zejména její psychický stav a značně omezené možnosti úpravy pobytu na území České republiky), soud shledal, že žalobkyni hrozí důsledkem napadeného rozhodnutí vážná újma v podobě vycestování z území České republiky.

9. Co se týče tvrzení žalovaného, který uvedl, že žalobkyně nepožádala o pobytové oprávnění podle zákona o pobytu cizinců. Soudu není zřejmé, o jaké konkrétní pobytové oprávnění měla žalobkyně žádat. Žalobkyně je státní příslušnicí Ruské federace, její možnosti o získání pobytového oprávnění na území České republiky jsou tedy značně omezené důsledkem ruské agrese na Ukrajině. Žalobkyni v minulosti sice byla udělena dočasná ochrana za účelem sloučení s dcerou. Ta již ale na území České republiky nepobývala. Žádný jiný rodinný příslušník žalobkyně, který by disponoval dočasnou ochranou se na území České republiky dle poskytnutých informací nenacházel.

10. K újmě hrozící přiznáním odkladného účinku jiným osobám soud uvádí, že žalovaný pouze tvrdil, že respektování pravomocných rozhodnutí správního orgánu představuje důležitý veřejný zájem. To by nicméně znamenalo, že by soud v žádném případě nemohl přiznat žalobě odkladný účinek, neboť pokaždé by v pojetí žalovaného převážilo zachování veřejného zájmu v podobě respektování pravomocných rozhodnutí správního orgánu. Pro přiznání odkladného účinku je nicméně nutné, aby přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Soud v nynějším případě takový rozpor neshledal a žalovaný jej dostatečně netvrdil a neosvědčil. Je sice žádoucí, aby pravomocná rozhodnutí správních orgánů byla respektována. Soud ale tímto usnesením pouze dočasně odkládá účinky napadeného rozhodnutí do pravomocného skončení řízení. Soud neshledal, že by dočasný pobyt žalobkyně na území České republiky byl v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Žalobkyně se nedopustila trestné činnosti, na území České republiky se nachází od roku 2022, přičemž zde žije se svým partnerem, a dříve zde měla udělenou dočasnou ochranu. Z ničeho tedy nevyplývalo, že by přiznání odkladného účinku mohlo v dané věci způsobit újmu jiným osobám či by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

11. Z výše uvedených důvodů soud návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě vyhověl (§ 73 odst. 2 s. ř. s.). Ustanovení zástupce 12. Žalobkyně v návrhu uvedla, že žádá o ustanovení advokáta, který by žalobu doplnil. Žalobkyně nedisponovala dostatečnými finančními prostředky k tomu, aby advokáta mohla hradit sama. Měla za to, že ustanovení advokáta bylo nezbytné k ochraně jejích práv, neboť není znalá českého jazyka, neorientuje se v právním řádu a nedokáže samostatně vystupovat v řízení před soudem.

13. Podle § 35 odst. 10 s. ř. s. platí, že navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát.

14. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že účastníkovi lze ustanovit zástupce tehdy, jestliže jsou kumulativně splněny tři podmínky: 1) účastník musí podat návrh na ustanovení zástupce; 2) jde o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a 3) jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.

15. První podmínku žalobkyně splnila. Zároveň jsou u žalobkyně splněny i předpoklady pro osvobození od soudních poplatků: žalobkyně uvedla, že nemá žádný stálý příjem, nevlastní žádný majetek větší hodnoty, žije s partnerem v nájmu a má dluhy cca 4 500 Kč. Její partner zajišťuje veškeré náklady na jejich život. Soud má pak za to, že je rovněž splněna i třetí výše citovaná podmínka pro ustanovení zástupce, tedy že ustanovení zástupce je nezbytně třeba k ochraně práv žalobkyně. Žalobkyně sice podala žalobu prostou vad, je nicméně zřejmé, že žalobu nepsala sama a žaloba v její současné podobě se týká azylového příběhu žalobkyně obecně, nikoliv ve vztahu k důvodům napadeného rozhodnutí. S ohledem na její osobní a rodinnou situaci si není schopna zajistit dlouhodobé profesionální právní poradenství.

16. Soud proto ustanovil žalobkyni zástupce z řad advokátů, a to konkrétně Mgr. Ing. Vítězslava Zdeňka, který má sídlo v Olomouci, tedy v místě aktuálního místa pobytu žalobkyně. Mgr. Ing. Zdeněk se zaměřuje na správní, cizinecké a azylové právo. Podrobnějšího odůvodnění není pro účely tohoto rozhodnutí třeba (srov. § 55 odst. 4 s. ř. s.; k tomu vizte a contrario rozhodnutí rozšířeného senátu NSS č. j. 8 As 21/2005-101 ze dne 25. 4. 2006, č. 1006/2007 Sb. NSS, a č. j. 7 Azs 24/2008-141 ze dne 21. 12. 2009, č. 1995/2010 Sb. NSS). Náležitosti žaloby 17. Žalobu lze považovat za bezvadnou, neboť obsahuje všechny obecné i zvláštní náležitosti, včetně žalobního bodu. Tím je plně projednatelné tvrzení o tom, že se v řízení objevily nové skutečnosti, pro které se měl žalovaný žádostí žalobkyně znovu meritorně zabývat. Žalobkyně se obávala návratu do Ruska mj. s ohledem na své tetování na zápěstí, na kterém měla vytetovaný ukrajinský státní znak. Žalovaný se nezabýval hodnocením budoucí hrozby pronásledování, omezil se pouze na skutečnost, že žalobkyně v Rusku dlouho nebyla, ani tam nebyla trestně stíhána a jiné konkrétní problémy v Rusku neměla.

18. Proto soud žalobkyni nevyzýval k odstranění vad a pouze připomíná, že rozšířit žalobu o další žalobní body může žalobkyně jen ve lhůtě pro podání žaloby (§ 71 odst. 2 in fine s. ř. s.). Z údajů poskytnutých žalovaným vyplývá, že žalobní lhůta počala běžet dne 20. 5. 2026. Tato lhůta se staví od 3. 6. 2026, kdy žalobkyně podala žalobu k poštovní přepravě do dne, kdy toto usnesení nabude právní moci (§ 35 odst. 10 s. ř. s.). K případnému doplnění žaloby o nové žalobní body zbývá jeden den.

19. Platí však nadále, že v mezích již uplatněných žalobních bodů lze žalobu i po uplynutí lhůty k podání žaloby více konkretizovat, tj. žalobkyně může upřesnit ta žalobní tvrzení, která v žalobní lhůtě již konkrétně a individualizovaně zafixovala základní rozsah toho, co bude ve věci předmětem soudního přezkumu.

20. Soud vyčká na případné doplnění, resp. rozšíření, žalobní argumentace dva týdny a následně bude bez odkladu pokračovat obvyklými úkony směřujícími k přípravě věci k rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná [§ 104 odst. 3 písm. c) a d) s. ř. s.]. Plzeň 1. července 2026 Mgr. Jan Šmakal v.r. soudce Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.