Krajský soud v Plzni · Rozhodnutí

4 Co 172/61

Sbírka: R 27/1962

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 1961-06-30 · ECLI:CZ:KSPL:1961:4.CO.172.1961.1

Právní věta

Pracovním úrazem je tělesné zranění zaměstnance, které nastalo nezávisle na jeho vůli, krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Pracovním úrazem však není jen tělesné zranění způsobené nenadálým zevním násilím, nýbrž vůbec porušení zdraví, k němuž došlo nezávisle na vůli poškozeného, jestliže toto porušení zdraví bylo způsobeno zevními vlivy, které svou povahou jsou krátkodobé, je-li zaměstnanec při práci, jíž není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu. Tato tělesná námaha musí pak být příčinou následku, o jehož odškodnění se jedná. Přitom nemusí jít o jedinou příčinu úrazu, nýbrž stačí, když jde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou.

Plný text

Pracovním úrazem je tělesné zranění zaměstnance, které nastalo nezávisle na jeho vůli, krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Pracovním úrazem však není jen tělesné zranění způsobené nenadálým zevním násilím, nýbrž vůbec porušení zdraví, k němuž došlo nezávisle na vůli poškozeného, jestliže toto porušení zdraví bylo způsobeno zevními vlivy, které svou povahou jsou krátkodobé, je-li zaměstnanec při práci, jíž není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu. Tato tělesná námaha musí pak být příčinou následku, o jehož odškodnění se jedná. Přitom nemusí jít o jedinou příčinu úrazu, nýbrž stačí, když jde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou. Č. 27/1962 sb. rozh. Pracovním úrazem je tělesné zranění zaměstnance, které nastalo nezávisle na jeho vůli, krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Pracovním úrazem však není jen tělesné zranění způsobené nenadálým zevním násilím, nýbrž vůbec porušení zdraví, k němuž došlo nezávisle na vůli poškozeného, jestliže toto porušení zdraví bylo způsobeno zevními vlivy, které svou povahou jsou krátkodobé, je-li zaměstnanec při práci, jíž není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu. Tato tělesná námaha musí pak být příčinou následku, o jehož odškodnění se jedná. Přitom nemusí jít o jedinou příčinu úrazu, nýbrž stačí, když jde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou. (Rozhodnutí krajského soudu v Plzni z 30. června 1961, 4 Co 172/61) Žalobce, který pracoval v žalovaném podniku jako člen závodní stráže, pomáhal při nakládání beden se zbožím na nákladní auto. Při zvednutí bedny pocítil nevolnost a upadl do bezvědomí. Po převozu do nemocnice bylo zjištěno, že utrpěl srdeční infarkt. Žalobce uplatnil potom žalobou podanou u okresního soudu Plzeň-město nárok na náhradu škody z pracovního úrazu podle zákona č. 58/1956 Sb.; požadoval na žalovaném podniku zaplacení rozdílu mezi platem a nemocenským, který pobíral po dobu pracovní neschopnosti, náhradu bolestného, vše v celkové částce 2500,- Kčs s přísl. Okresní soud Plzeň-město rozhodl ve věci mezitímním rozsudkem tak, že žalobní nárok je co do základu opodstatněn. Krajský soud v Plzni rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Z odůvodnění: V souzené věci jde o vyřešení otázky, zda jde o pracovní úraz podle § 1 zák. č. 58/1956 Sb. Zákon č. 58/1956 Sb. ve shodě s dřívějšími předpisy (srov. např. § 77 zák. č. 99/1948 Sb.) nemá definici pracovního úrazu. Pojem pracovního (dříve podnikového) úrazu byl však vymezen praxí a judikaturou. Poněvadž nebylo úmyslu ničeho měnit na dosavadním stavu, lze vycházet z ustálené definice pojmu pracovního úrazu, a to jak pokud jde o pojem úrazu podle § 1 zák. č. 58/1956 Sb., tak i pokud jde o pojem pracovního úrazu podle § 16 odst. 2 zák. č. 55/1956 Sb. – s odchylkami plynoucími ze znění obou citovaných ustanovení. Obě ustanovení pod pojmem úraz mají na mysli totéž, totiž tělesné zranění zaměstnance, které nastalo nezávislo na jeho vůli, krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Tento pojem úrazu nutno ovšem současně vymezit tak, aby odpovídal všeobecnému nazírání a chápání uvedeného výrazu, a současně tak, aby toto vymezení byle ve shodě s poznatky vědy a vyhovovalo praktickým potřebám skutečného života. Není proto úrazem jen tělesné zranění způsobené nenadálým zevním násilím, nýbrž vůbec porušení zdraví, k němuž došlo nezávisle na vůli poškozeného, jestliže toto porušení zdraví bylo způsobeno zevními vlivy, které svou povahou jsou krátkodobé, náhlé a násilné. Pak ovšem k pojmu pracovního úrazu stačí, je-li zaměstnanec při práci, jíž není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu. Tato tělesná námaha musí pak být příčinnou prostředku, o jehož odškodnění se jedná. Při posuzování otázky, zda shora uvedené znaky pojmu pracovního úrazu byly v konkrétním případě splněny nutno vycházet především ze znaleckých posudků. Z nich plyne, že k porušení zdraví žalobce došlo v okamžiku, kdy náhle zvedal bednu se zbožím; při zvedání bedny do výše hlavy pocítil nevolnost, prudké bolesti v krajině srdeční a krátce poté omdlel. Toto zranění žalobce označují posudky znalců jako pracovní úraz, který vznikl bezprostředně po pracovním úkonu vyžadujícím neobvyklé a nadměrné zvýšení námahy, přičemž šlo o práci pro žalobce nepřiměřenou a namáhavou. Posudek znalců dospívá k závěru, že pracovní výkon žalobce byl vyvolávajícím činitelem při vzniku infarktu myocardu. Ze shora uvedeného plyne, že k porušení zdraví žalobce došlo nezávisle na jeho vůli působením zevních vlivů, které byly svou povahou krátkodobé, náhlé a násilné, přičemž současně žalobce byl nucen zvýšit neobvykle, náhle a nadměrně svoji námahu. Při tom je nutno přihlédnout k tělesným možnostem žalobce, který vzhledem k svému věku a vzhledem k tomu, že řadu let již tělesně nepracoval, musel vynaložit při této práci neobvyklou a nadměrnou námahu. V tom směru je třeba zejména poukázat na shora uvedené znalecké posudky, z nichž plyne, že pro člověka manuální práci zvyklého jde o jiný druh námahy, než u člověka, který tělesně nepracoval a má poměrně slabě vyvinuté svalstvo. V tomto případě stačí náhlé působení mnohem menší námahy než v případě pracovníka manuální práci zvyklého k tomu, aby toto působení bylo pak pro srdeční sval škodlivé. Poněvadž pak k infarktu žalobce došlo bezprostředně po předmětném pracovním úkonu, a toto porušení jeho zdraví bylo v přímé souvislosti s výkonem zaměstnání, byla dána příčinná souvislost mezi poškozením zdraví a úrazovým dějem. Přitom ovšem – a to nutno zdůraznit – nemuselo jít o jedinou příčinu úrazu, nýbrž stačilo, když šlo o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou. Všeobecným zkoumáním jevů lze totiž dojít k závěru, že každý následek mívá nikoli jednu, nýbrž obvykle celou řadu příčin a každá příčina zase řadu následků. Některé příčiny jsou hlavní a ty vedou k určitým následkům a jiné jsou podružné a k následkům toho druhu nevedou. z toho je nutno vyjít při posuzování příčinné souvislosti a provést tak logickou izolaci určité příčiny a určitého následku. Ze všech následků je třeba hodnotit jen jediný, jímž je porušení zdraví a ze všech příčin jen ty, s nimiž zákon spojuje nárok na odškodnění. Jestliže pak škodná událost, s níž zákon tento nárok spojuje, je v konkrétním případě jednou z hlavních příčin nastalého porušení zdraví, je dána příčinná souvislost mezi touto škodnou událostí a následkem, o jehož odškodnění se jedná. Poněvadž zkoumání příčin, které vedou k určitému porušení zdraví, spadá do oboru lékařské vědy, nutno vycházet ze znaleckých posudků v konkrétní věci podaných, jichž obsah shodně nasvědčuje tomu, že pracovní výkon v souzeném případě byl vyvolávajícím činitelem při vzniku infarktu. Za této situace byly splněny všechny pojmové znaky pracovního úrazu ve smysly § 1 zák. č. 58/1956 Sb. Srov. zák. č. 150/1961 Sb. Přihlásit k odběru Přihlášením k newsletteru souhlasíte se zpracovaním osobních údajů. Tisk RSS ©2026 Nejvyšší soud Na našich webových stránkách používáme soubory cookie, abychom vám poskytli co nejrelevantnější zážitek tím, že si zapamatujeme vaše preference pro opakované návštěvy. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním všech souborů cookie. Můžete však navštívit „Nastavení souborů cookie“ a poskytnout kontrolovaný souhlas. Nastavení cookies Akceptovat vše Správa souhladů Zavřít Přehled ochrany osobních údajů Tento web používá soubory cookie ke zlepšení vašeho zážitku při procházení webem. Z nich se ve vašem prohlížeči ukládají soubory cookie, které jsou kategorizovány podle potřeby, protože jsou nezbytné pro fungování základních funkcí webu. Používáme také soubory cookie třetích stran, které nám pomáhají analyzovat a porozumět tomu, jak tento web používáte. Tyto soubory cookie budou ve vašem prohlížeči uloženy pouze s vaším souhlasem. Máte také možnost odhlásit se z těchto souborů cookie. Ale odhlášení některých z těchto souborů cookie může ovlivnit váš zážitek z prohlížení. Nezbytné Nezbytné Vždy povoleno Nezbytné soubory cookie jsou naprosto nezbytné pro správné fungování webu. Tyto soubory cookie anonymně zajišťují základní funkce a bezpečnostní prvky webu. Cookie Délka Popis cookielawinfo-checkbox-analytics 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics". cookielawinfo-checkbox-functional 11 months The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional". cookielawinfo-checkbox-necessary 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary". cookielawinfo-checkbox-others 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other. cookielawinfo-checkbox-performance 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance". viewed_cookie_policy 11 months The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data. Výkonnostní Výkonnostní Výkonnostní cookies se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních indexů webových stránek, což pomáhá při poskytování lepší uživatelské zkušenosti pro návštěvníky. Analytické Analytické Analytické soubory cookie se používají k pochopení toho, jak návštěvníci interagují s webem. Tyto soubory cookie pomáhají poskytovat informace o metrikách počtu návštěvníků, míře okamžitého opuštění, zdroji návštěvnosti atd. Ostatní Ostatní Další nekategorizované soubory cookie jsou ty, které jsou analyzovány a dosud nebyly zařazeny do žádné kategorie. ULOŽIT A PŘIJMOUT Tyto stránky využívají Cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s používáním Cookies. Zjistit více OK, rozumím

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (12)