49 C 13/2024

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Reitspiesem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně účastníka: Jméno účastníka ., IČ IČO účastníka sídlem Adresa účastníka o žalobě proti rozhodnutí orgán veřejné moci Žaloba proti rozhodnutí , orgán veřejné moci, o povinnosti provést vklad práva stavby do katastru nemovitostí podle návrhu žalobkyně, se zamítá. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne , datum, žalobu proti rozhodnutí , orgán veřejné moci, , když dne , datum, byl ze strany žalobce podán návrh na vklad práva stavby do katastru nemovitostí, k němuž mělo dojít na základě smlouvy o zřízení práva stavby ze dne , datum, , uzavřené mezi společnostmi , právnická osoba, na straně jedné a žalobcem na straně druhé. Předmětné právo stavby, s parametry dle příslušné smlouvy, bylo z vůle smluvních stran sjednáno ve prospěch žalobce a k tíži , adresa, . Dané řízení je u , orgán veřejné moci, vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . Žalobce doplnil a upřesnil návrh na vklad poté, co obdržel od , orgán veřejné moci, seznámení se s podklady pro rozhodnutí a sdělení, že navrhovaný vklad nelze povolit. , orgán veřejné moci, dne , datum, prostřednictvím datové schránky zaslal své rozhodnutí, kterým byl návrh na vklad zamítnut. Žalobce opakovaně nesouhlasí s argumentací , orgán veřejné moci, , když zcela jednoznačné je, že obsahem práva stavby, jehož vklad je navrhován, je oprávnění žalobce zřídit a mít na povrchu či pod povrchem nemovitosti novostavbu průmyslového halového objektu. Obdobný obsah práva je sjednán i v rámci smlouvy o zřízení práva stavby s tím, že vedlejší či podrobnější ujednání lze dle názoru žalobce skutečně považovat toliko za ujednání učiněná toliko výhradně mezi smluvními stranami mající právní účinky výhradně inter partes, díky čemuž není možné je považovat pro účely návrhu na vklad za relevantní, respektive nemohou být v případě daného vkladu práva jeho překážkou. , orgán veřejné moci, uvádí jako hlavní důvod zamítnutí návrhu na vklad neplatnost vkladové listiny s ohledem na rozsah vymezeného práva stavby ve vkladové listině, a to pro rozpor se zákonem. S tímto ovšem žalobce nesouhlasí.

2. Účastník řízení , Jméno účastníka, . souhlasil s návrhy a argumenty žalobce obsažené v žalobě.3. , orgán veřejné moci, ve svém podání ze dne , datum, se žalobou nesouhlasil, když své rozhodnutí považuje za věcně správné a na něj odkazuje.

4. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí soud zjistil, že dne , datum, byl podán návrh na vklad práva stavby pro žalobce, když účelem stavby bylo zřízení oprávnění pro , jméno žalobkyně, zřídit a mít na povrchu či pod povrchem nemovitosti novostavbu průmyslového halového objektu na dobu 99 let na pozemku v , adresa, . Návrh na vklad se týkal jak žalobce, tak účastníka.

5. Ze smlouvy o zřízení práva stavby , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobce a účastník spolu uzavřeli smlouvu, když účastník je výlučným vlastníkem pozemku , adresa, a předmětem smlouvy právě účastník zřizuje ve smyslu ustanovení § 1240 a následující zákon č. 89/2012 Sb. k tíži nemovitosti ve prospěch žalobce zřídit a mít na povrchu či pod povrchem nemovitosti novostavbu průmyslového halového objektu (budova pro výrobu a skladování označené jako budova , Anonymizováno, ), areálové komunikace, zpevněné plochy, případně další potřebnou infrastrukturu, respektive jejich příslušné části zasahující na nemovitost, to vše v souladu se zákresem, který tvoří přílohu číslo , hodnota, této smlouvy a v souladu s rozhodnutím vydaným , Anonymizováno, . Doba trvání smlouvy byla na 99 let, přičemž úplata za zřízení práva stavby po celou smluvenou dobu trvání byla ve výši , částka, .

6. Ze seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne , datum, soud zjistil, že , orgán veřejné moci, seznámil účastníky vkladu s tím, že navrhovaný vklad nelze povolit s tím, že v návrhu na vklad se navrhuje vklad práva stavby s účelem práva stavby s dobou trvání 99 let a další výtky.

7. Z doplnění a upřesnění návrhu na vklad sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, žalobce doplnil a upřesnil návrh na vklad.

8. Ze sdělení účastníků, doplnění a upřesnění seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne , datum, soud zjistil, že i přes doplnění a upřesnění je návrh , orgán veřejné moci, takový, že návrh nesplňuje náležitosti a bude zřejmě zamítnut.

9. Z rozhodnutí , orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soud zjistil, že návrh na vklad byl zamítnut, když v návrhu na vklad se navrhuje vklad práva stavby s účelem práva stavby, zřízení oprávnění pro , jméno žalobkyně, chybí právní forma společnosti, zřídit a mít na povrchu či pod povrchem nemovitosti novostavbu průmyslového halového objektu s dobou trvání na 99 let. Ve vkladové listině je ale právo stavby vymezeno odlišně od návrhu na vklad, a to tak, že jde o právo stavby, které spočívá v oprávnění společnosti , jméno žalobkyně, zřídit a mít na povrchu či pod povrchem nemovitosti novostavbu průmyslového halového objektu (budovy pro výrobu a skladování označené jako budova , Anonymizováno, ), areálové komunikace, zpevněné plochy, případně další potřebnou infrastrukturu, respektive jejich příslušné části. Dle vkladové listiny jsou účelem práva stavby, respektive právo stavby zahrnuje mimo jiné areálové komunikace, zpevněné plochy, případně další potřebnou infrastrukturu, respektive jejich příslušné části zasahující na nemovitost. Dle , orgán veřejné moci, zásadní nedostatek spočívá ve vymezení stavby, pro kterou je právo stavby zřizováno. Stavba je jinak vymezena v návrhu na vklad a jinak ve vkladové listině. Ve vkladové listině stavba navíc zahrnuje areálové komunikace, zpevněné plochy, případně další potřebnou infrastrukturu, respektive jejich příslušné části zasahující na pozemek zatěžovaný právem stavby, ke kterému právo stavby nelze zřídit. Účastník se dovolává návrhu na vklad, který doplňuje a upřesňuje, nic však neuvádí ohledně vymezení stavby ve vkladové listině, která je předmětem přezkumu dle katastrálního zákona v rozsahu ustanovení § 17 odst. 1 katastrálního zákona, ve kterém je stavba definována. Úplata za zřízení práva stavby po celou dobu trvání je stanovena na , částka, bez DPH. Tato úplata je úplatou za zřízení práva stavby pro stavbu kompletně, to nejenom novostavbu halového, ale i dalšího. Vzhledem k tomu, že předložené podání nesplňuje náležitosti pro zápis do katastru nemovitostí ve smyslu ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) a f) katastrálního zákona, což je důvodem pro zamítnutí návrhu na vklad.

10. Podle § 17 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad.

11. Podle § 17 odst. 1 písm. f) katastrálního zákona ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména, zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání.

12. Podle § 18 odst. 1 katastrálního zákona, jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst.

1. V opačném případě nebo i tehdy ztratí-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.

13. Soud shledal rozhodnutí , orgán veřejné moci, jako věcně správné, když návrh na vklad zamítl, a to z důvodů uvedených a vysvětlených účastníkům, v němž nelze míti za to, že pokud , Anonymizováno, v rámci České republiky zapsal právo stavby, ve stejném případě oprávněné očekávání, že k tomu dojde i v rámci , orgán veřejné moci, v návrhu , č. návrhu, . Tato skutková tvrzení žalobce nikde nedoložil, ani jeden z účastníků se jednání nezúčastnil, přítomen byl pouze , orgán veřejné moci, . Nebylo tedy z čeho porovnávat, jestli eventuálně skutečně jiný , orgán veřejné moci, rozhodl ve věci, která by samozřejmě musela být stejně podána v návrhu na vklad vzhledem k smlouvě, tzn. musel by jít o stejný konkrétní věcný případ, což nebylo účastníky doloženo.

14. Soud se ztotožnil se závěry , orgán veřejné moci, , a to zejména ohledně § 7 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona, když dle soudu vkladová listina a její obsah neodůvodňují navrhovaný vklad, a proto muselo dojít k zamítnutí návrhu na vklad v souladu s § 18 odst. 1 katastrálního zákona. Stejně jako , orgán veřejné moci, soud dospěl k závěru, že zde je jasná disproporce mezi návrhem na vklad práva stavby, kdy skutečně pro žalobkyni se zřizovalo oprávnění zřídit a mít na povrchu či pod povrchem nemovitosti novostavbu průmyslového halového objektu na dobu 99 let. Přičemž z vkladové listiny je mezi účastníky věcné právo stavby daleko větší, nevztahuje se pouze na objekt , Anonymizováno, , ale i na další infrastrukturu. Přičemž celková cena je , částka, za kompletní věcné právo stavby, novostavbu průmyslového halového objektu, ale i další infrastrukturu. Přičemž navrhuje se vklad práva pouze k novostavbě průmyslového a halového objektu, což neodpovídá smlouvě mezi žalobcem a účastníkem, jedná se pouze o dílčí část této smlouvy, když není ovšem smlouvě uvedeno, jaká úplata se vztahuje jenom k této novostavbě průmyslové halového objektu, když úplata je domluvena za kompletní předmět smlouvy mezi účastníky. Soud poznamenává, že pokud by se jednalo i o zápis areálové komunikace, zpevněné plochy atd. nemohl by , orgán veřejné moci, tomuto také vyhovět, neboť se jedná o liniové stavby, které takto zapsat s právem stavby nejdou. Jedná se o přístupové komunikace, sítě elektrické, vody, plynu atd., které zůstanou součástí pozemku i po likvidaci průmyslového halové objektu třeba právě po 99 letech.

15. Z výše uvedených důvodů tedy soud shledal rozhodnutí , orgán veřejné moci, ze dne , datum, pod č. j. , spisová značka, jako věcně správné, a proto žalobu zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce nebyl ve věci úspěšný, stejně tak účastník, který zastával stejný právní názor, proto soud ani jednomu z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.