55 A 61/2023

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudce Mgr. Jana Šmakala a soudkyně Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobce: I. M. proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha, o návrhu žalobce na vydání předběžného opatření ve věci žaloby proti zásahu žalovaného spočívajícímu ve vrácení žádosti žalobce o dočasnou ochranu ze dne 15. 11. 2023 č. j. OAM-386795/DO-2023 pro nepřijatelnost, takto:

Výrok

Ministerstvo vnitra a Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie i všechny odbory cizinecké policie jsou povinny strpět pobyt žalobce

I. M., na území České republiky do skončení soudního řízení před Krajským soudem v Plzni ve věci sp. zn. 55 A 61/2023.

Odůvodnění

1. Dne 30. 11. 2023 podal žalobce žalobu proti zásahu Ministerstva vnitra spočívajícím v tom, že mu vrátil žádost ze dne 15. 11. 2023 o poskytnutí dočasné ochrany pro nepřijatelnost podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Důvodem nepřijatelnosti mělo být to, že žalobci byla dočasná ochrana poskytnuta již v Rumunsku.

2. Postup žalovaného žalobce považoval za protiprávní a rozporný s unijním právem. Žalobce splňoval podmínky pro udělení dočasné ochrany v ČR, přičemž nebylo podstatné, zda v době podání žádostí dočasnou ochranu v Rumunsku měl, či nikoliv. Žalobce se v Rumunsku dočasné ochrany vzdal spolu se svou rodinou (manželkou a nezletilou dcerou), se kterou v ČR o dočasnou ochranu požádal. Nezletilá dcera žalobce je těžce zdravotně postižená, v ČR měla domluvenou lázeňskou léčebu, což žalovaný nezohlednil.

3. Zároveň žalobce uvedl, že na věc dopadá výluka ze soudního přezkumu podle § 5 odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb. Tato výluka je podle něho v rozporu s unijním právem, soud by ji tedy na základě přímého uplatnění unijního práva neměl aplikovat a jeho žalobu by měl projednat věcně. Rozpor této výluky s unijním právem potvrdily i správní soudy včetně Krajského soudu v Plzni. Pravomoc soudu rozhodovat o věci 4. Podle § 5 odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb. Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky nepřijatelnou žádost cizinci vrátí a sdělí mu důvod nepřijatelnosti; soudní přezkum je vyloučen.

5. Soudní přezkumem je stricto sensu chápán postup soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). V souzené věci nebylo napadeno rozhodnutí žalovaného ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Ve shodě s dřívějšími závěry liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem v odst. 20–28 rozsudku č. j. 59 A 45/2022-30 tak Krajský soud v Plzni konstatuje, že projednání věci před soudem nemůže být vyloučeno podle § 68 písm. e) s. ř. s.

6. Zároveň se však soud ztotožnil se závěry liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem i v tom, že záměrem zákonodárce bylo vyloučit rozhodování správních soudů zcela, nikoliv pouze v řízení o žalobě podle § 65 a násl. s. ř. s. Za toho stavu by žaloba měla být nepřípustná podle § 6 s. ř. s. ve spoj. s § 5 odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb.

7. Krajský soud v Plzni ve skutkově a právně obdobných věcech již dříve konstatoval v rozsudcích č. j. 55 A 6/2023-44 ze dne 17. 5. 2023 a č. j. 55 A 40/2023-63 ze dne 18. 10. 2023, že výluka soudního přezkumu podle § 5 odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb. je v rozporu s unijním právem. S ohledem na to dospěl k předběžnému závěru, že i v nynější věci je výluka soudního přezkumu podle § 5 odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb. potenciálně v rozporu s unijním právem.

8. Na rozdíl od věci souzené Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 2 Azs 178/2022 totiž žalobce podle svých tvrzení již pravděpodobně není poživatelem dočasné ochrany v jiném státu EU. Neuplatní se tedy bez dalšího logika úvah Nejvyššího správního soudu, že poživatel dočasné ochrany nemůže být zkrácen na právech tím, že nepřiznání (další) dočasné ochrany není přezkoumatelné soudem. Zároveň Krajský soud v Plzni v cit. rozsudku 55 A 40/2023-63 dospěl k závěru, že žalobci svědčí právo na dočasnou ochranu i v případě, kdy žalobce požádá o dočasnou ochranu na území ČR a zároveň je poživatelem dočasné ochrany v jiném státu EU. Tomuto hmotnému právu pak svědčí soudní ochrana zaručená čl. 47 Listiny základních práv EU.

9. Do přijetí konečného závěru soudu o otázce přípustnosti výluky soudního přezkumu v nynější věci tak žalobu není možné odmítnout. S ohledem na předběžný názor soudu o protiprávnosti výluky je naopak třeba činit úkony směřující k rozhodnutí ve věci samé. Posouzení návrhu na vydání předběžného opatření 10. Žalobce navrhl vydání předběžného opatření, kterým by soud dočasně upravil jeho pobyt v ČR. Žalobce aktuálně v ČR pobývá v rámci bezvízového styku, po jeho skončení mu hrozí, že by na území státu pobýval nelegálně a došlo by k zahájení řízení o správním vyhoštění a jeho následné vyhoštění. Dále žalobce uvedl, že v jeho případě nelze upravit jeho pobyt podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), neboť pro žádný pobytový titul nesplňuje podmínky.

11. Podle § 38 odst. 1 s. ř. s. může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet, byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu.

12. Žalobce osvědčil, že mu hrozí vážná újma, neboť po skončení jeho bezvízového styku bude v ČR pobývat nelegálně. Zároveň žalobci nebyla poskytnuta dočasná ochrana. Hrozící vážnou újmu přitom lze spatřovat i v bezprostředně hrozícím uložení správního vyhoštění, jakož i zařazení do Schengenského informačního systému a do Evidence nežádoucích osob. Ve skutkových poměrech jeho případu jde o vážnou újmu, které je namístě předejít předběžnou úpravou poměrů. Soud proto žalovanému v souladu s návrhem uložil povinnost strpět pobyt žalobce na území České republiky do pravomocného skončení tohoto soudního řízení. Současně soud za užití poslední věty § 38 odst. 1 s. ř. s. uložil tutéž povinnost i Policii ČR, Ředitelství služby cizinecké policie a všem odborům cizinecké policie, jelikož lze usuzovat, že při absenci jakéhokoli formálního osvědčení o oprávnění cizince pobývat na území České republiky by cizinecká policie mohla vůči cizinci uplatňovat sankce za nelegální pobyt.

13. Soud proto podle návrhu uložil žalovanému a Policii ČR, Ředitelství služby cizinecké policie a všem odborům cizinecké policie, aby strpěli pobyt žalobce na území České republiky do konečného vyřešení otázek vznesených v žalobě.

14. Soud před vydáním předběžného opatření nežádal vyjádření žalovaného, neboť to nebylo potřebné. Rozhodnutí o předběžném opatření může soud zrušit nebo změnit, změní-li se poměry, a to i bez návrhu (§ 38 odst. 2, 4 s. ř. s.). Je tedy na žalovaném, aby oznámil případnou změnu poměrů žalobce oproti stavu, ze kterého soud při rozhodování vycházel.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.]. Plzeň 7. prosince 2023 Mgr. Alexandr Krysl v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.