56 CO 128/2022

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Šímové a soudkyň JUDr. Věry Jakubové a JUDr. Hany Sedláčkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení vlastnického práva k části pozemku o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Chebu č. j. 12 C 431/2021 – 134 z 13. dubna 2022

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 2 169,33 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem zaplocené plochy o výměře dle geometrického zaměření 180,6 m2 z pozemku parc. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] v [označení katastrálního uzemí], u [označení katastrálního úřadu], [označení katastrálního pracoviště], který přímo sousedí s pozemkem parc. [číslo] zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro [označení katastrálního uzemí], [územní celek], část [územní celek], okres [okres], u [označení katastrálního úřadu], [označení katastrálního pracoviště], zamítl (výrok I), žalobci uložil zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že žaloba nebyla shledaná důvodnou, z provedených důkazů je zřejmé, že právní předchůdce žalobce se nemohl domnívat, že předmětnou část oploceného pozemku drží oprávněně, dobu oprávněné držby by bylo možno započíst pouze v případě, že by právnímu předchůdci žalobce dosud neuplynula, což neodpovídalo ani žalobním tvrzením žalobce. Pokud se soud prvního stupně dále zabýval otázkou, zda mohlo dojít k vydržení předmětné části pozemku žalobcem, po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobce neprokázal splnění podmínek vydržení předmětné části pozemku ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když neprokázal splnění podmínky pravé držby ve smyslu ustanovení § 991 NOZ, tedy držby předmětného pozemku opírající se o platný právní důvod nabytí, když putativní (domnělý) právní titul je nedostatečný. Mimo to má soud za to, že u žalobce nebyla splněna ani podmínka držby poctivé ve smyslu ustanovení § 992 odst. 1 NOZ. S ohledem na učiněná zjištění měly u žalobce vzniknout důvodné pochybnosti o tom, zda výměra zaplocené plochy odpovídá výměře jím nabytých nemovitostí. Výměra zaplocené plochy přitom přesahovala o 38,5 % výměru pozemků parc. [číslo] parc. č. St. [číslo] v [katastrální uzemí]. Pouhým náhledem na ortofotomapu přístupnou na internetovém portálu lze zjistit, že vzrostlý smrk a borovice se dle stavu zápisu v evidenci katastru nemovitostí nacházejí zcela mimo hranice pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zatímco dle skutečného stavu jsou součástí oplocené plochy. Předmětem ocenění dle znaleckého posudku vypracovaného [jméno] [příjmení] nebyla zaplocená část pozemku parc. [číslo]. Žalobce nemohl mít za to, že mu náleží právo, které vykonává, tedy, že je vlastníkem předmětné části pozemku. Žalobce zároveň nesplnil podmínky mimořádného vydržení ve smyslu ustanovení § 1095 NOZ.

2. Žalobce ve včasném odvolání podaném z důvodu dle ustanovení § 205 odst. 2 písm. b), e), g) občanského soudního řádu poukazoval na ustanovení § 1095 NOZ, poukazoval na komentářovou literaturu s tím, že držba nemusí být řádná ani pravá, ohledně požadavku na poctivost držby se komentář jednoznačně nevyjadřuje. Ustanovení § 994 občanského zákoníku je třeba vnímat jako obecné ustanovení a ustanovení § 1095 občanského zákoníku jako ustanovení speciální. Speciální ustanovení modifikuje obecné ustanovení tak, že pro účely mimořádného vydržení z obecných požadavků vylučuje požadavek na řádnou držbu. Odvolatel dále poukazoval na ustanovení § 3028 odst. 2 NOZ, dále na ustanovení § 129 odst. 1, 130 odst. 1 a 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Odvolatel uvedl, že vlastnické právo k předmětu dražby nabyl dne [datum], poukazoval na dokumenty, které mu byly v souvislosti s dražbou předány, poukazoval na specifikaci předmětu dražby, tak jak bylo v těchto dokumentech uvedeno. Součásti a příslušenství předmětu dražby – trvalé a okrasné porosty, zpevněné plochy, žumpa, oplocení, jsou rovněž uvedeny ve znaleckém posudku [číslo] [rok] vypracovaného dne [datum] soudním znalcem [jméno] [příjmení]. Dřívější majitel nemovitostí [jméno] [příjmení] v čestném prohlášení ze dne [datum] prohlásil, že parcela [číslo] byla oplocena, pozemek oplotil v roce [rok] a nepřetržitě ho držel až do [datum]. Prohlásil dále, že si není vědomý, dle nejlepšího svědomí, že by hranice uvedeného pozemku neodpovídaly stavu, který je zapsán v listu vlastnictví [číslo]. Poukazoval na pořízenou fotodokumentaci. Dne [datum] proběhla prohlídka dražených nemovitostí, dne [datum] se konala nedobrovolná dražba, dne [datum] došlo k fyzickému předání předmětu dražby, téhož dne byla [jméno] [příjmení] požádána o předání dokumentace, dne [datum] došlo k osobnímu předání vyklizených nemovitostí, dne [datum] byla u vchodových dveří do chaty položena na podezdívce u zábradlí zalepená krabice nadepsaná jménem žalobce, v níž byly uloženy dokumenty týkající se vydražených nemovitostí včetně čestného prohlášení. Žalobce doložil, že oplocení pozemku bylo učiněno již v roce [rok], od této doby je zaplocená plocha v nezměněném stavu. Žalobce neměl sebemenší důvod pochybovat o tom, že by celý zaplocený pozemek nebyl jeho. V době prováděné dražby v roce [rok] nebyla dle žalobce k dispozici v [katastrální uzemí] digitální katastrální mapa, tudíž nebylo možné náhledem na ortofotomapu přístupnou dnes na internetovém portálu zjistit, kde se nacházejí hranice pozemku. Žalobce využíval nemovitosti pouze k rekreačnímu účelu, nebyl nucen činit žádné činnosti vyžadující zaměření pozemku. Dne [datum] si nechal zaměřit a vypracovat akreditovanou geodetickou firmou zaměření svého oplocení pozemku p. [číslo] (myšleno celé zaplocení) včetně žalobcem sekané a udržované plochy za tímto oplocením, dle sdělení geodeta je v této lokalitě průběh hranic dle podkladů, které jsou dostupné na katastrálním úřadě v kvalitě 8, což značí velmi nepřesné vytýčení hraničních bodů s velkou odchylkou tohoto hraničního bodu, a to až 8 metrů na stupnici 4 až 7, z čehož pak následně vyplývají i odchylky a vzdálenosti. Dle tohoto zaměření je zřejmé, že tvar pozemku je nepravidelný. Dle sdělení zaměstnance geodetické firmy nelze pouze„ metrem“ spočítat výměru pozemku, a to ani orientačně. Dle zadaného zaměření oplocení činí plocha nad rámec výměry 180,6 m2, což je vyjádřeno 38,51 % z této celkové zaplocené plochy. Žalovaný do [datum] neprojevil o předmětnou část pozemku žádný zájem, tato část pozemku byla žalobcem řádně užívána přes 12 let, původním majitelem [jméno] [příjmení] od roku [rok]. Dále žalobce uváděl, že o Dohodě o zřízení práva osobního užívání pozemku parc. [číslo] ze dne [datum], jejíž přílohou je geometrický plán, kde jsou rukou psané délky jednotlivých stran pozemku, žalobce nevěděl a o jeho existenci se dozvěděl až při soudním jednání, dokument mu nebyl původním vlastníkem předán. Odvolatel navrhoval změnu rozsudku soudu prvního stupně v tom směru, aby bylo určeno, že vlastníkem blíže specifikované plochy je žalobce, požadoval dále přiznání nákladů řízení.

3. Žalovaný se k odvolání žalobce vyjádřil v tom směru, že se zcela ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, nárok uplatněný žalobou je zcela neoprávněný. Rozhodnutí soudu prvního stupně je v souladu s relevantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR. Žalobce se s listinnými důkazy předloženými jak jím samotným, tak žalovaným náležitě neseznámil, proto jsou jeho tvrzení uváděná v odvolání zkreslená a neodpovídají objektivní realitě. Poctivé držby předchozího majitele nemovitostí se v tomto případě není možné dovolávat, protože předchozí vlastník velmi dobře věděl, že mu zaplocená část pozemku žalovaného nepatří. Předchozí vlastník tedy nemohl být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že je vlastníkem předmětné části pozemku žalovaného, kdy tato skutečnost vyplývá mimo jiné jednoznačně z Dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] ze dne [datum], jejíž přílohou je geometrický plán vypracovaný Ing. [příjmení]. V tomto geometrickém plánu je srozumitelně zaměřen uvedený pozemek včetně délky jednotlivých stran pozemku a v tomto případě v běžných metrech. Vzhledem k tomu, že předchozí vlastník realizoval žalobcem zdokumentované oplocení i na části pozemku žalovaného, musel tedy měřit jednotlivá pole plotu i spotřebovaný materiál, bylo mu tak bezpochyby jasné, že plot realizuje v jiných rozměrech, než jsou délky jednotlivých stran jím vlastněného pozemku uvedené ve zmíněném dokumentu. Sám pozemek i okolní terén jsou rovné, strany pozemku jsou snadno změřitelné i jen pouhým krokováním. Oprávněná držba by se tedy musela zakládat na omylu držitele, přičemž oprávněná držba se nemůže zakládat na takovém omylu držitele, kterému se mohl při normální opatrnosti vyhnout. Žalobce sám měl k dispozici znalecký posudek znalkyně [příjmení], ze kterého jasně vyplývá, že předmětná část pozemku ve vlastnictví žalovaného nebyla vůbec předmětem zkoumání znalce, stejně jako stromy a stavby se na ní nacházející. Žalobce při obnově oplocení musel dojít ke zjištění, že oplocuje podstatně větší plochu, než jakou má pozemek v jeho vlastnictví. Soud prvního stupně zcela správně uvedl, že z ortofotomapy je zřejmé, že jak vzrostlý smrk, tak vzrostlá borovice, se nacházejí v zaplocené části pozemku, stejně tak vzrostlá vrba zasahuje větvemi nad zaplocenou část pozemku, zatímco dle stavu zápisu v katastru nemovitostí a rozlohy pozemku [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] se tyto stromy nacházejí zcela mimo hranice pozemku žalobce. Žalobcem předestřené tvrzení, že v roce [rok] nebylo možné nahlédnout do digitální katastrální mapy, není pravdivé. Nejen digitální katastrální mapa, ale i ortofotomapa byla již v roce [rok] k dispozici. Žalovaný navrhoval potvrzení rozsudku soudu prvního stupně s tím, že požaduje náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 300 Kč.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně předcházejícího řízení dle § 212 a 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, přihlédl k odvolání žalobce, k vyjádření žalovaného a dospěl poté k závěru, že odvolání nelze shledat důvodným.

5. V posuzované věci rozhodoval soud prvního stupně o žalobě, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem zaplocené plochy o výměře 180,6 m2 výše specifikované. Předložil žalobní tvrzení, že dne [datum] nabyl vlastnické právo k předmětu dražby, a to k pozemku parc. [číslo] o výměře 419 m2 a pozemku parc. č. St. [číslo] o výměře 50 m2, jehož součástí je stavba č. e. [číslo], v [katastrální uzemí], a to na základě nedobrovolné dražby těchto nemovitostí. Předchozím vlastníkem předmětných nemovitostí byl [jméno] [příjmení], který v čestném prohlášení ze dne [datum] mimo jiné uvedl, že pozemek parc. [číslo] byl oplocen v roce [rok] a od této doby jej v rozsahu oplocení nepřetržitě držel až do [datum], kdy přešlo vlastnictví na žalobce. Předmětná část pozemku v rozsahu oplocení tak byla v dobré víře řádně užívána od roku [rok] předchozím vlastníkem a následně žalobcem, jak je zřejmé i z předložených fotografií. Dne [datum] převzal žalobce dopis od žalovaného, v němž mu bylo sděleno, že byly zjištěny nesrovnalosti v užívání pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], který je ve vlastnictví žalovaného s tím, že žalobce by měl užívat cca 180 m2 tohoto pozemku, ačkoliv není jeho vlastníkem. Žalobce má za to, že předmětnou část pozemku řádně vydržel.

6. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu postačujícím pro zjištění skutkového stavu, ve věci učinil skutkové a právní závěry, se kterými se odvolací soud ztotožňuje a které dále doplňuje.

7. Ve věci je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu ustanovení § 80 občanského soudního řádu. Žalobce tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, přičemž v katastru nemovitostí je zapsán jiný vlastník (žalovaný), nápravy lze tedy dosáhnout pouze předmětnou určovací žalobou.

8. Žalobce, jak již výše uvedeno, předložil žalobní tvrzení, že zaplocenou plochu o výměře 180,6 m2 z pozemku parc. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] v [katastrální uzemí], u [název katastrálního úřadu], [název katastrálního pracoviště] (ve vlastnictví žalovaného), který přímo sousedí s pozemkem parc. [číslo] zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [název obce], část [název], okres [okres], u [název katastrálního úřadu], [název katastrálního pracoviště] (ve vlastnictví žalobce), užíval v dobré víře právní předchůdce žalobce od roku [rok], od roku [rok] pak žalobce. Žalobce má za to, že se stal z titulu mimořádného vydržení vlastníkem předmětné zaplocené části pozemku, a to minimálně k [datum], když k tomuto datu je prokazatelně doložena dvacetiletá vydržecí doba.

9. Soud prvního stupně postupoval správně, pokud se v prvé řadě zabýval tím, zda mohlo dojít k vydržení pozemku právním předchůdcem žalobce. Soud prvního stupně správně aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013. Pro případ nabytí vlastnického práva vydržením před [datum] je při posouzení této otázky nutno postupovat podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (§ 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. – NOZ). Tedy vydržení dovršené před [datum] se posoudí výhradně podle občanského zákoníku z roku 1964, kdy vydržení bylo zavedeno novelou účinnou k 1. 4. 1983. Soud prvního stupně správně aplikoval ustanovení § 129 odst. 1, 130 odst. 1, 134 občanského zákoníku. S ohledem na dohodu o zřízení práva osobního užívání pozemku z [datum], jejíž přílohou byl geometrický plán, z něhož vyplývá rozloha pozemku [číslo] včetně zakreslení délky jednotlivých stran pozemku, právní předchůdce žalobce se nemohl domnívat, že předmětnou část pozemku drží oprávněně. Je zapotřebí však zároveň zdůraznit, že i pokud by právní předchůdce žalobce byl oprávněným držitelem od roku [rok], jak tvrdí žalobce, nevznikl by prostor pro započtení vydržecí doby ve smyslu § 1096 NOZ. Toto ustanovení se neuplatní, pokud se vydržení dovršilo u předchůdce. Kdo uplatňuje své vydržení, si nemůže započíst držbu svého právního předchůdce, pokud se vydržecí doba dovršila již u tohoto předchůdce. V takovém případě musí ten, kdo uplatňuje vydržení, prokázat, že sám držel právo po celou vydržecí dobu nebo, že právo od svého právního předchůdce platně a účinně nabyl (například platnou a účinnou převodní smlouvou). Blíže NS 22 Cdo 248/2018, 22 Cdo 1066/2015, 22 Cdo 2009/2014 nebo 22 Cdo 1484/2011.

10. Soud prvního stupně postupoval správně, pokud se následně zabýval otázkou, zda mohlo dojít k vydržení předmětné části pozemku žalobcem. Žalobce předložil žalobní tvrzení, že v tomto směru splnil veškeré podmínky stanovené zákonem v období od roku [rok] do roku [rok]. Vlastnické právo žalobce k předmětným nemovitostem bylo zapsáno do katastru nemovitostí na základě Potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne [datum], přičemž žalobce byl výzvou žalovaného ze dne [datum] vyzván k odstranění nesrovnalostí v užívání předmětné části pozemku. Soud prvního stupně správně aplikoval ustanovení § 3028 odst. 2, § 1089 odst. 1, § 1091 odst. 2, § 1092, § 991, § 992 odst. 1, § 993, § 1090, § 980 odst. 1, § 1095 NOZ. V případě samotného žalobce se nemohlo jednat o případ vydržení dovršeného před [datum]. Dle úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb. (NOZ), oproti dosavadní úpravě není možnost vydržení i při putativním titulu (držitel se pouze domnívá, že titul má). Za účinnosti NOZ je třeba zjišťovat, zda se nejedná o držbu v rozporu se stavem veřejných knih, přičemž je nutno vycházet z ustanovení § 980 odst. 1 NOZ. Žalobce neprokázal splnění podmínky pravé držby ve smyslu ustanovení § 991 NOZ, nebyla splněna ani podmínka držby poctivé ve smyslu ustanovení § 992 odst. 1 NOZ, přičemž na závěry soudu prvního stupně v tomto směru odvolací soud odkazuje. Žalobce nabyl předmětné nemovitosti na základě nedobrovolné dražby, předchozím vlastníkem mu nebyla předána dokumentace ve vztahu k předmětným nemovitostem včetně staveb nacházejících se v zaplocené části pozemku, tedy dřevěné kůlny a udírny, stejně tak ve vztahu k oplocení (ohlášení stavby, stavební povolení, geometrický plán). Z provedených důkazů bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce užíval i pozemek za oplocením, kde měl zřízený kompost, uloženy ostatky domácích zvířat, apod. Soud prvního stupně správně zjišťoval všechny konkrétní okolnosti, tedy zabýval se i umístěním vzrostlého smrku a borovice ve spodní části pozemku v části přiléhající k přehradní nádrži. Správně uzavřel, že náhledem na ortofotomapu přístupnou na internetovém portálu lze zjistit, že tyto stromy se dle stavu zápisu v evidenci katastru nemovitostí nacházejí zcela mimo hranice pozemku parc. [číslo] zatímco dle skutečného stavu jsou součástí oplocené plochy. Znalecký posudek [číslo] [rok] vypracovaný [jméno] [příjmení] dne [datum] neobsahoval ocenění zaplocené části pozemku parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalovaného. Ze souhrnu všech těchto skutečností soud prvního stupně vyvodil správný závěr, že u žalobce měly vzniknout důvodné pochybnosti o tom, zda výměra zaplocené plochy odpovídá výměře jím nabytých nemovitostí, přičemž výměra zaplocené plochy přesahovala o 38,5 % výměru pozemků parc. [číslo] parc. č. St. [číslo] v [katastrální uzemí]. Byť má pozemek parc. [číslo] tvar lichoběžníku, přesto je přehledný a rovný, strany byly snadno změřitelné. I případné odchylky vzniklé při vyměřování nemohly být, a nebylo tak prokázáno, takového významu, aby mohly přivodit závěr o odchylce, jež by sama o sobě způsobila onu nepřesnost rovnající se cca 180 m2. V době, kdy žalobce předmětnou část pozemku užíval, aniž by se jednalo o období, kdy mu již ze strany žalovaného byla v roce [rok] doručena výše citovaná výzva, byl schopen náhledem na ortofotomapu přístupnou na internetovém portálu zjistit, že tyto stromy se dle stavu zápisu v evidenci katastru nemovitostí nacházejí zcela mimo hranice pozemku parc. [číslo] zatímco dle skutečného stavu jsou součástí oplocené plochy. Ze souhrnu všech těchto skutečností nelze dospět k závěru, že žalobce mohl mít z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, tedy, že je vlastníkem předmětné části pozemku. Odvolací námitky proto nemohly být odvolacím soudem shledány důvodnými. Žalobce nesplnil ani podmínky mimořádného vydržení ve smyslu ustanovení § 1095 NOZ s ohledem na dobu, kdy žalobce držel předmětnou část pozemku ([rok] až [rok]), nebyla tedy splněna podmínka dvojnásobně dlouhé vydržecí lhůty. Žalobci bylo dáno před soudem prvního stupně poučení ve smyslu ustanovení § 118b odst. 1 věta druhá a § 5 o. s. ř. o tom, že řízení je koncentrováno, rovněž tak byl žalobce poučen ve smyslu § 118a odst. 3 a § 119a o. s. ř. Žalobce pak v následujícím období nepředložil žádný důkaz způsobilý koncentraci a účinky poučení mu daného prolomit.Žalobcem předložená zpráva [název katastrálního úřadu], [název katastrálního pracoviště] z [datum] nebyla způsobilá tyto účinky prolomit. Odvolací soud vzhledem k výše uvedeným důvodům rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný a zákonu odpovídající včetně výroku o nákladech řízení dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

11. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se opírá o ustanovení § 224 a 142 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud přiznal v odvolacím řízení úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 2 169,33 Kč, přičemž tato částka sestává z řádně vyúčtovaného cestového v částce 1 569,33 Kč (cesta při použití osobního automobilu za souhlasu daného soudem [okres] – [obec] a zpět, celkem 218,2 km při ceně benzínu 44,50 Kč za 1 litr, účtováno dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.), dále ze 2 paušálních náhrad á 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (vyjádření k odvolání, účast u jednání před odvolacím soudem). Žalobce je povinen zaplatit náklady řízení žalovanému v zákonné třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).