56 Co 197/2024

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Šímové a soudkyň JUDr. Věry Jakubové a JUDr. Hany Sedláčkové ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o vyklizení bytu o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 27. 2. 2024, č. j. 16 C 244/2023-61 Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám zástupce žalobce náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 6 767,80 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Rozsudkem ze dne 27. 2. 2024, č. j. 16 C 244/2023-61 uložil Okresní soud v Sokolově žalované povinnost vyklidit byt č. , hodnota, , o velikosti 1 + 3 s příslušenstvím, nacházející se v bytovém domě č. p. , Anonymizováno, , na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k. ú. a obci , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, , na adrese , adresa, a vyklizený jej předat žalobci do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), a dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení za řízení před soudem prvního stupně 13 444 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání, jímž se domáhá změny napadeného rozsudku a zamítnutí žaloby. Uvádí, že předmětný byt užívá nejméně od října 2013 a pokud se v několika případech dostala do prodlení s placením nájemného a záloh na služby, dluh vždy uhradila. Dále žalovaná tvrdí, že původně byla nájemní smlouva uzavřena na dobu neurčitou a od 1. 5. 2021 na dobu určitou, vždy na tři měsíce, s automatickým prodlužováním o další tři měsíce. Žalovaná nesporuje, že nájemné za měsíc leden a zálohy na služby za tento měsíc uhradila teprve 13. 2. 2023. Nemá však za to, že by zvlášť závažným způsobem porušovala svou povinnost, jestliže nájemné a náklady na služby za jeden měsíc zaplatila dodatečně. Musí se proto domnívat, že nájemní poměr jí nebyl žalobcem prodloužen z jiného důvodu, než je pozdní zaplacení nájemného a záloh na služby, kdy má za to, že to byla pouze záminka k neprodloužení nájemní smlouvy. Žalovaná rovněž nesouhlasí s povinností nahradit žalobci náklady řízení. Poukazuje na to, že je nemajetná, zaměstnaná brigádně za nižší než minimální mzdu, zatímco žalobce jistě disponuje dostatečným odborným aparátem k tomu, aby nemusel využívat služeb advokáta a mohl své zájmy u soudu hájit samostatně.

3. Žalobce se k odvolání žalované písemně vyjádřil. Navrhuje, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Poukazuje na to, že platební morálka žalované nebyla ideální ani v období roku 2022, kdy se opozdila s platbami za červenec, srpen, říjen a listopad, nejednalo se tedy o ojedinělou pozdní úhradu; na platbách na nájemném a zálohách na služby jí vzniká dluh i v současné době, kdy za měsíce červen až srpen 2024 dluží vždy po 700 Kč, tedy ke konci srpna dluh představuje částku 2 100 Kč.

4. Odvolací soud k projednání odvolání žalobkyně nařídil odvolací jednání na 6. 11. 2024. Žalovaná požádala o odročení tohoto jednání s tím, že od 1. 11. 2024 má zajištěno jiné bydlení a na bytovém úřadě se dohodne o předání předmětného bytu. K žádosti o odročení jednání žalovaná přiložila smlouvu o nájmu bytu – bytové jednotky číslo , hodnota, , na adrese , adresa, , v prvním nadzemním podlaží, kterou uzavřela s pronajímatelem , právnická osoba, . dne , datum, s účinností od téhož dne.

5. K odvolacímu jednání nařízenému na 11. 12. 2024 se žalovaná nedostavila. Předvolání k tomuto jednání jí bylo doručeno postupem dle § 50 o. s. ř. vyvěšením předvolání na úřední desce soudu. Odvolací soud totiž zjistil, že na adrese , adresa, , kam bylo žalované zasíláno předvolání prostřednictvím pošty, nebylo možno písemnost vložit do schránky a stejný problém nastal i v situaci, kdy odvolací soud poté, co zjistil, že žalovaná změnila trvalé bydliště a je hlášena k trvalému pobytu na adrese , adresa, , opět prostřednictvím pošty doručoval žalované předvolání na právě uvedenou adresu. Podle sdělení pošty nebylo možno zásilku obsahující předvolání k jednání pro žalovanou vložit do schránky, byla proto vrácena odvolacímu soudu, který dne 28. 11. 2024 doručil žalované předvolání vyvěšením na úřední desce soudu. Předvolání se považuje za doručené 10. dnem po vyvěšení, tedy v projednávané věci dnem 9. 12. 2024.

6. Žalovaná se k odvolacímu jednání nařízenému na 11. 12. 2024 nedostavila; odvolací soud odvolání žalované proti rozsudku soudu prvního stupně projednal v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 211 vztažmo k § 101 odst. 3 o. s. ř.). Po přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a o. s. ř. dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

7. Napadeným rozsudkem rozhodl soud prvního stupně o žalobě žalobce o vyklizení bytu blíže specifikovaného ve výroku I rozsudku soudu prvního stupně, kdy žalobce v žalobě tvrdil, že nájemní vztah žalované k bytu končil k 31. 1. 2023 z důvodu jeho neprodloužení pro dluh žalované na nájemném a zálohách na služby spojené s nájemním vztahem. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, správně zjistil skutkový stav věci a skutková zjištění správně posoudil i po právní stránce. Vycházel z ust. § 2201 a § 2292 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a vypořádal se i s námitkami, které žalovaná vznesla vůči žalobě v průběhu řízení. Soud prvního stupně tak vycházel z toho, že dne 1. 5. 2021 byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě žalobce přenechal žalované do užívání předmětný byt a žalovaná se zavázala hradit žalobci sjednané nájemné a zálohy na služby. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 5. 2021 do 31. 7. 2021 s možností opakované automatické tříměsíční prolongace, a to až do 31. 1. 2023, neboť k tomuto dni byla žalovaná v prodlení s úhradou nájemného a záloh na služby v celkové výši 7 154 Kč za leden 2023. Nájemní vztah mezi účastníky skončil k 31. 1. 2023, avšak žalovaná byt nevyklidila, užívá jej dále bez právního důvodu a soud prvního stupně tak shledal žalobu žalobce důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl s poukazem na ust. § 1040 odst. 1 o. z. Soud prvního stupně nepovažoval za významnou skutečnost, že žalovaná následně dlužnou částku dne 13. 2. 2023 žalobci uhradila. Tato skutečnost ani podle názoru odvolacího soudu nic nemění na správném závěru soudu prvního stupně o tom, že nájemní vztah žalované k předmětnému bytu skončil 31. 1. 2023. Žalobce, jak prokázal v řízení před soudem prvního stupně, žalované sdělil, a to listinou z 1. 2. 2023, kterou žalovaná převzala 6. 2. 2023, že její nájemní vztah k bytu skončil a žalovanou vyzval k předání bytu do 28. 2. 2023. Bez významu pro skončení nájemního vztahu žalované k předmětnému bytu je i její tvrzení dokládané fotografiemi o tom, že důvodem ukončení nájmu jsou ve skutečnosti sousedské neshody v domě.

8. K tvrzení žalované o tom, že žalobce účelově změnil nájemní smlouvu původně uzavřenou na dobu neurčitou, odvolací soud nepřihlížel, neboť toto tvrzení žalobkyně neuvedla v řízení před soudem prvního stupně, nýbrž až v řízení odvolacím, ačkoli byla soudem prvního stupně řádně poučena, že veškeré rozhodné skutečnosti musí uvést a důkazy označit dříve než soud prvního stupně ve věci vyhlásí rozhodnutí s tím, že později uplatněné skutečnosti a důkazy jsou odvolacím důvodem jen za podmínek uvedených v § 205a o. s. ř. Zmíněné tvrzení žalované uvedené v jejím odvolání nesplňuje žádnou z výjimek uvedených v § 205a o. s. ř.

9. Z důvodů výše uvedených odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně správného výroku o nákladech řízení. V tomto směru vzal odvolací soud v úvahu neúspěch žalované v řízení (§ 224 odst.1 a § 142 odst. 1 o. s. ř.) a vyjádření zástupce žalobce, který uvedl, že město Sokolov v pracovním poměru nezaměstnává žádného právníka a z tohoto důvodu volí zastoupení advokátem. Město Sokolov, které není statutárním městem, tak není dostatečně personálně a materiálně vybaveno k tomu, aby bylo schopno kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by muselo využívat právní pomoci advokátů. Odvolací soud náklady právního zastoupení žalobce prostřednictvím advokáta považuje za účelně vynaložené, a proto potvrdil výrok II rozsudku soudu prvního stupně o náhradě nákladů za řízení před soudem prvního stupně a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů i odvolacího řízení spočívajících v nákladech právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a to za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 po 1 500 Kč, na hotových výdajích podle § 13 odst. 4 2 x 300 Kč, dále podle § 14 na náhradě za ztrátu času na cestě zástupce žalobce k odvolacímu jednání 6 půlhodin po 100 Kč a na cestovném na trase , adresa, - , adresa, (ujeto 172 km po 8,10 Kč) 1393,20 Kč, tj. cekem odměna a náhrada nákladů zástupce žalobce ve výši 5 593,20 Kč, a na náhradě za daň z přidané hodnoty podle § 137 o. s. ř. v sazbě 21 % 1 174,57 Kč, tedy náklady právního zastoupení v odvolacím řízení celkem ve výši 6 767,80 Kč. Podmínky pro odepření práva na náhradu nákladů řízení žalobci ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř. odvolací soud nezjistil.

10. Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

11. Uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, nebo jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).