57 A 17/2026

Rubrum

č. j. 57 A 17/2026-107 USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Lukáše Pišvejce, soudkyně Veroniky Burianové a soudce Aleše Smetanky ve věci žalobkyně: BENOCO, s.r.o., IČO 26318318 sídlem Na Roudné 443/18, 301 00 Plzeň zastoupená advokátem JUDr. Zdeňkem Vlčkem sídlem Na Roudné 443/18, 301 00 Plzeň proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje sídlem Škroupova 1760/18, 301 00 Plzeň za účasti osob zúčastněných na 1) Mgr. J. M. řízení: bytem X zastoupená advokátem Mgr. Lukášem Mádrem sídlem Skladová 649/26, 326 00 Plzeň 2) Mgr. L. M. bytem X 3) CETIN a.s., IČO 04084063 sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 4) Povodí Vltavy, státní podnik, IČO 70889953 sídlem Holečkova 3178/8, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2026, č. j. PK-RR/1635/26, takto:

Výrok

Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.

Odůvodnění

1. Městský úřad Klatovy (stavební úřad) rozhodnutím ze dne 23. 1. 2026, č. j. OVÚP/399/26/My (prvoinstanční rozhodnutí), k žádosti osob zúčastněných na řízení 1) a 2), tj. stavebníků, (I.) podle § 249 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona povolil odstranění stávajících budov na pozemcích st. p. Xa, Xb v k. ú. X (stavba označená jako Polyfunkční areál Blechingerův mlýn 3) a stanovil podmínky pro odstranění této stavby a (II.) podle § 197 a § 211 stavebního zákona povolil stavbu označenou jako Polyfunkční areál Blechingerův mlýn 3 na pozemcích st. p. Xc, Xd, parc. č. Xe, Xf, Xg a Xh, vše v k. ú. X, a stanovil podmínky pro provedení této stavby. Soubor staveb polyfunkčního areálu sestává ze stavby penzionu, stavby rodinného domu a souvisejících staveb technické infrastruktury. Žalovaný shora uvedeným napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně (a města Železná Ruda) proti prvoinstančnímu rozhodnutí a potvrdil jej. Žalobkyně podala proti napadenému rozhodnutí žalobu podle § 65 a násl. soudního řádu správního (s. ř. s.), s níž spojila návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. Shodu s prvopisem potvrzuje L. C. 2 57 A 17/2026 2. Žalobkyně tvrdila, že v důsledku provedení stavby jí hrozí závažná újma spočívající ve zvýšení dopravní zátěže, neboť dopravní obslužnost stavby má být zajištěna prostřednictvím komunikace vedoucí rekreačním areálem žalobkyně. Zvýšení dopravní zátěže povede ke zhoršení bezpečnosti provozu zejména s ohledem na problematické napojení komunikace na silnici č. I/27, na technický stav této komunikace a na pohyb osob v areálu žalobkyně. Stanovení podmínky pro kolaudaci stavby spočívající ve vybudování nového sjezdu z obslužné komunikace na silnici č. I/27 je podle žalobkyně bezvýznamné, neboť tato podmínka nebrání v zahájení stavebních prací kdykoliv po vydání stavebního povolení; největší pohyb těžké techniky přitom vždy bývá v době výstavby. Žalobkyně dále tvrdila, že dopravní obslužnost stavby má být zajištěna i prostřednictvím mostu přes řeku Řeznou, který navazuje na rekreační areál žalobkyně, aniž by byly provedeny zátěžové zkoušky tohoto mostu a byla prověřena jeho bezpečnost. Provedení stavby povede dle žalobkyně k nevratným změnám v území, což činí újmu hrozící žalobkyni neodstranitelnou i v případě jejího pozdějšího úspěchu ve věci samé, k narušení rekreační funkce žalobkynina areálu a ke snížení jeho hodnoty. Žalobkyně rovněž namítala, že stavební úřad nesprávně opomněl zahrnout mezi účastníky řízení vlastníka dotčené silnice I. třídy Ředitelství silnic a dálnic, s. p. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s právy jiných osob, neboť dočasný odklad provedení stavby nezasahuje do práv stavebníků definitivním způsobem, ani není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

3. Podle žalovaného je žalobkyní tvrzená újma věcně neopodstatněná a hypotetická. Změny v území provedené výstavbou lze v případě žalobkynina úspěchu ve věci samé odstranit cestou odstranění stavby a rekultivace terénu, nejedná se tedy o změny právně ani fakticky nevratné. Žalobkyní provozovaný rekreační areál slouží k hromadné rekreaci třetích osob a výkonu žalobkyniny podnikatelské činnosti, nejedná se o žalobkynino obydlí, kde by žalobkyně mohla namítat zásah do svého soukromí a osobní sféry. Dočasné zvýšení intenzity dopravy a hluku je běžným průvodním jevem každé stavební činnosti a žalobkyniným podnikatelským rizikem v turisticky exponované oblasti Železnorudska. Běžné stavební imise tak nedosahují intenzity nenahraditelné újmy. Stejně tak nedosahuje intenzity nenahraditelné újmy případné budoucí snížení tržní hodnoty sousedních nemovitostí v důsledku výstavby, neboť jde o majetkovou újmu nahraditelnou na základě případné žaloby na náhradu škody. Přístupová cesta vedoucí ke stavbě skrz žalobkynin rekreační areál je veřejně přístupnou účelovou komunikací a není ve vlastnictví žalobkyně, proto žalobkyně pro sebe nemůže nárokovat právo rozhodovat o tom, kdo a v jakém rozsahu bude tuto komunikaci využívat; tato komunikace se navíc v lokalitě nacházela a byla využívána dlouho před tím, než žalobkyně v lokalitě vybudovala rekreační areál. Žalobkyně tak rekreační areál budovala s vědomím, že se v jeho blízkosti nachází pozemní komunikace sloužící k obsluze okolních zastavitelných pozemků. Zvýšení dopravní zátěže, bezpečnost provozu a technická proveditelnost byly posouzeny kladnými závaznými stanovisky. Snaha žalobkyně o zablokování rozvoje území je v rozporu s veřejným zájmem na legitimním a předvídatelném rozhodování a na rozvoji území a přiznání odkladného účinku žalobě by vedlo k zachování území v rozestavěném, nestabilním a nebezpečném stavu s rozbouranými stavbami, otevřenými výkopy atp. Přiznání odkladného účinku žalobě by zároveň znamenalo nepřiměřený zásah do práv nabytých stavebníky, kteří museli splnit veškeré zákonné podmínky pro získání pravomocného stavebního povolení a odložení jeho právních účinků by jim způsobilo závažné ekonomické ztráty. Shodu s prvopisem potvrzuje L. C. 3 57 A 17/2026 4. Stavebníci k žalobkyninu návrhu uvedli, že podaný návrh je účelovou snahou žalobkyně zkomplikovat plánovanou výstavbu žalobkyni konkurujícího ubytovacího zařízení, aby zůstala zachována ziskovost její podnikatelské činnosti. Žalobkyně odmítá mimosoudní jednání se stavebníky a snaží se omezit práva stavebníků prostřednictvím odkladného účinku žaloby. Stavebníkům přiznáním odkladného účinku hrozí závažná újma spočívající v odložení výstavby na blíže neurčitou a stěží odhadnutelnou dobu. Stavba má hodnotu několik desítek milionů korun, stavebníci na její realizaci spolupracují s řadou smluvních partnerů a předpokládají s určitým naplánovaným průběhem výstavby. Odložení výstavby proto může vést ke vzniku významných škod. Stavebníci mají v souvislosti se stavbou půjčku, kterou budou povinni v budoucnu splácet. Na její splácení chtějí použít i výnosy z provozu stavby penzionu. Přiznání odkladného účinku žalobě, v jehož důsledku by došlo k odložení zahájení výstavby a v návaznosti na to i k odložení zahájení provozu penzionu, by mělo vliv na splácení této půjčky stavebníky. Přístupová komunikace ke stavbě není ve vlastnictví žalobkyně a žalobkyně není jedinou, kdo má právo na její užívání. Podle stavebníků není zvýšení dopravní zátěže v lokalitě s ohledem na kapacitu penzionu (36 lůžek) nijak významné. Most přes řeku Řeznou leží mimo areál žalobkynina rekreačního areálu a žalobkyně jej nijak nevyužívá.

5. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

6. Odkladný účinek je zákonným nástrojem, jehož účelem je předejít či dočasně zabránit vzniku závažné újmy, která žalobci bezprostředně hrozí právními následky žalobou napadeného rozhodnutí. Je koncipován jako dočasná procesní ochrana žalobce před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého správního rozhodnutí. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy.

7. Z § 73 odst. 2 s. ř. s. vyplývá, že odkladný účinek lze na základě návrhu žalobce přiznat, jsou-li splněny tři podmínky: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro žalobce znamenat újmu; 2) újma musí být pro žalobce nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; 3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Uvedené předpoklady musí být naplněny kumulativně. Povinnost tvrdit a osvědčit hrozbu újmy tíží žalobce. Žádost o přiznání odkladného účinku žalobě proto musí být dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy. Tvrzená a prokazovaná újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (srov. nedávné usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 4. 2026, č. j. 4 As 64/2026-39, body 11 a 12 a tam odkazovaná judikatura). Újma, která by žalobci při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout a jež je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku žalobě, musí představovat výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2025, č. j. 8 As 134/2025-133, bod 25).

8. Aby mohl být žalobcův návrh na přiznání odkladného účinku úspěšný, je třeba, aby žalobce dostatečně konkrétně a individualizovaně tvrdil, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne závažná a reálná újma, vysvětlil, v čem tato újma spočívá, a konkretizoval její rozsah (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2021, č. j. 5 Azs 383/2020-24, bod 6); postačuje přitom předpoklad tvrzené újmy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu Shodu s prvopisem potvrzuje L. C. 4 57 A 17/2026 ze dne 14. 9. 2023, č. j. 6 As 150/2023-74, bod 11; nebo ze dne 27. 1. 2025, č. j. 4 As 293/2024- 39, bod 13). Povinnost tvrzení (a povinnost důkazní) je naplněním projednací zásady, podle které je věcí účastníků řízení tvrdit skutečnosti a označit důkazy k prokázání jejich skutkových tvrzení. Nesplnění povinnosti tvrzení (a povinnosti důkazní) ohledně rozhodných skutečností má pravidelně za následek nepříznivé rozhodnutí pro toho účastníka řízení, který tuto povinnost nesplnil.

9. Pokud jde o obavu žalobkyně z nemožnosti obnovit původní stav, bude-li stavba provedena před případným úspěchem žalobkyně v projednávané věci, odkazuje soud na nedávné usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2026, č. j. 8 As 9/2026-68, body 9 až 11 a tam připomenutou judikaturu. Újma, která vzniká vlastníkům sousedních nemovitostí pouze tím, že stavba bude postavena, je pro účely rozhodování o odkladném účinku obvykle odstranitelná. Vlastník sousední nemovitosti se totiž v případě svého úspěchu ve věci zpravidla domůže zahájení řízení o odstranění stavby (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 26. 3. 2021, č. j. 6 As 108/2019-39, č. 4178/2021 Sb. NSS) a v něm rozhodnutí o jejím odstranění. Vzhledem k probíhajícímu soudnímu sporu se stavebník nebude moci dovolávat ani ochrany dobré víry. Lze však poměřovat újmu, která vzniká již samotnou výstavbou stavby či případně i jejím odstraňováním; přitom je nutno uvést konkrétní újmu, která by vznikla nejen (teprve) přítomností stavby v sousedství, ale (již) její výstavbou a případně (poté) jejím odstraňováním.

10. Žalobkyně ve svém návrhu neuvádí žádné skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že výše nastíněný postup nelze v jejím případě využít. Z návrhu není patrné, proč by právě v její situaci nemělo řízení o odstranění stavby vést k obnovení původního stavu.

11. Žalobkyní tvrzená újma spočívající v narušení funkce žalobkynina rekreačního areálu v důsledku zvýšení dopravní zátěže na přístupové komunikaci vedoucí tímto areálem směrem ke stavbě a ve změnách v území v návaznosti na existenci stavby je tak v případě jejího úspěchu ve věci samé újmou odstranitelnou a dočasnou. Z tohoto pohledu nelze přisvědčit žalobkyni, že by provedení stavby mělo bez dalšího za následek trvalé snížení hodnoty jejího rekreačního areálu.

12. Žalobkyně tvrdila, že jí hrozí závažná újma již samotnou výstavbou. Již v průběhu výstavby totiž dojde ke zvýšení dopravní zátěže v okolí žalobkynina rekreačního areálu, čímž dojde k narušení jeho rekreační funkce. V části žaloby označené jako „5. Nedostatečné posouzení zásad organizace výstavby a demolice stávajících staveb“ žalobkyně dále tvrdila, že s ohledem na předpokládanou denní dobu, po kterou má docházet k provádění demoličních a stavebních prací (od 6 hodin do 22 hodin), a na předpokládané období v roce, kdy má probíhat výstavba (květen až září), které spadá do období hlavní turistické sezony, dojde k nepřiměřenému zásahu do rekreační funkce žalobkynina areálu, využívaného často rodinami s dětmi, kde je velká část hostů ubytována ve stanech a nejsou tak chráněni před stavebním hlukem. Soud v této souvislosti uvádí, že nebylo podstatné, že žalobkyně posledně rekapitulovaná tvrzení neuvedla v pasáži žaloby označené jako „III. Návrh na přiznání odkladného účinku žaloby“, neboť by bylo přepjatě formalistické, pokud by soud tato tvrzení, byť formálně zařazená v jiné části žaloby, nezohlednil (srov. nález Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. IV. ÚS 1230/21, zejm. bod 25).

13. Stejnou optikou soud nahlížel i na vyjádření stavebníků, kteří (mimo pasáž svého vyjádření týkající se odkladného účinku) tvrdili, že navržená organizace výstavby není v rozporu s právními předpisy a že požadavek žalobkyně, aby demoliční a stavební práce byly Shodu s prvopisem potvrzuje L. C. 5 57 A 17/2026 prováděny pouze v období od října do dubna, tedy v nejdeštivějších a zimních měsících v roce, je v horské oblasti, kde se má stavba nacházet, nereálný. Podle stavebníků nelze přijmout názor, že výstavba je možná jen tehdy, nezaznamená-li nikdo v okolí její projevy, neboť by tím došlo ke znemožnění jakékoliv výstavby.

14. Žalovaný v této souvislosti tvrdil, že dočasné zvýšení intenzity dopravy a hluku je běžným průvodním jevem každé stavební činnosti a že v důsledku případného přiznání odkladného účinku žalobě by došlo k zachování nebezpečného stavu v území spočívajícího v ponechání rozestavěných staveb a otevřených výkopů.

15. K posledně uvedeným tvrzením žalovaného soud v obecné rovině uvádí, že dočasné zachování uvedených poměrů v lokalitě v návaznosti na případné vyhovění žalobkyninu návrhu by mohlo způsobit újmu jiným osobám, neboť by mohlo být nebezpečné pro jejich život a zdraví. Avšak žalovaný netvrdil, že by se v místě, kde má dle napadeného a prvoinstančního rozhodnutí dojít k odstranění původní stavby a k provedení stavby nové, pohybovaly nějaké osoby, jejichž život či zdraví by mohlo být ohroženo dočasným zachováním stávajících poměrů. V tomto směru tak nelze dospět k závěru, že by případné přiznání odkladného účinku žalobě působilo újmu jiným osobám.

16. K ostatním tvrzením účastníků řízení a stavebníků soud předně uvádí, že s ohledem na specifické poměry lokality a blízkost žalobkynina rekreačního areálu stavbě lze újmu hrozící žalobkyni probíhající výstavbou hodnotit jako významnou a závažnou, neboť lze důvodně předpokládat, že výstavba, která může a má probíhat v rozsahu 16 hodin denně v období hlavní turistické sezony od května do září naruší funkci žalobkynina rekreačního areálu a bude mít tíživé negativní ekonomické dopady na její podnikatelkou činnost. Soud nesouhlasí s žalovaným, že by žalobkyní tvrzený zásah do její podnikatelské činnosti nemohl pro žalobkyni představovat závažnou újmu, neboť nejde o zásah do žalobkynina obydlí a soukromí. I dočasné omezení podnikatelské činnosti v žalobkyní tvrzeném rozsahu lze považovat za vážnou újmu hrozící žalobkyni, neboť důvodně předpokládané faktické omezení žalobkyniny podnikatelské činnosti v důsledku probíhající výstavby v průběhu hlavní turistické sezony může mít logicky myslitelný a vcelku rozumně předpokládatelný významný ekonomicky negativní efekt na žalobkynino podnikání.

17. Z vyjádření žalovaného vyplývá, že realizace stavby (demolice dosavadních staveb a provedení nových staveb) již probíhá. Proto soud přisvědčuje stavebníkům, že jim přiznáním odkladného účinku hrozí taktéž závažná újma spočívající v přerušení a odložení výstavby a narušení jejího plánovaného harmonogramu. Soud s ohledem na to, že se jedná o běžně využívaný postup, neměl důvod nevěřit stavebníkům, že na výstavbě spolupracují s řadou smluvních partnerů a že si v souvislosti s provedením stavby vzali půjčku, kterou plánují splácet i prostřednictvím výnosů dosahovaných provozem penzionu, a že pokud dojde k odložení právních následků napadeného rozhodnutí a v důsledku toho ke zpoždění výstavby a odložení zahájení provozu penzionu, může to mít vliv na splácení této půjčky stavebníky. Zároveň soud souhlasí se stavebníky, že s ohledem na klimatické podmínky na Železnorudsku na Šumavě je provádění výstavby v době od října do dubna pokud ne nemožné, tak krajně obtížné.

18. Soud shrnuje, že žalobkyni hrozí právními následky napadeného rozhodnutí závažná újma. Taková újma ale hrozí i stavebníkům dočasným odložením právních následků napadeného rozhodnutí. Soud tak musel zvážit, zda újma hrozící žalobkyni právními následky Shodu s prvopisem potvrzuje L. C. 6 57 A 17/2026 napadeného rozhodnutí je nepoměrně větší než újma, jaká přiznáním odkladného účinku žalobě hrozí stavebníkům.

19. Újma hrozící žalobkyni je stejně jako újma hrozící stavebníkům dočasná – realizace stavby bude žalobkyni působit újmu jen po dobu výstavby stejně jako odložení výstavby na základě případně přiznaného odkladného účinku bude stavebníkům působit újmu jen do skončení soudního řízení v projednávané věci (srov. § 73 odst. 3 s. ř. s. a rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2006, č. j. 6 As 54/2005-58, č. 987/2006 Sb. NSS; a ze dne 17. 4. 2026, č. j. 1 As 8/2026-66, bod 26).

20. Újma způsobená žalobkyni pokračováním výstavby spočívá v hrozícím faktickém narušení její podnikatelské činnosti (provozu jejího rekreačního areálu) v průběhu hlavní turistické sezony po dobu významné části dne. Výkon této činnosti žalobkyni není znemožněn, může být toliko fakticky omezen. Zároveň lze vznik této újmy „pouze“ důvodně předpokládat, tj. nelze ho považovat za jistý, neboť nelze s jistotou tvrdit, že žalobkyně v důsledku probíhající výstavby přijde o významnou část svých potenciálních zákazníků. Naproti tomu újma, která vznikne stavebníkům přerušením stavebních prací do skončení soudního řízení v projednávané věci, pokud soud žalobě přizná odkladný účinek, jednak nespočívá v pouhém omezení stavebních prací, nýbrž v jejich úplném přerušení, jednak je vznik této újmy jistý – stavebníci budou nuceni přerušit stavební práce do skončení tohoto soudního řízení a s jistotou dojde k narušení jejich harmonogramu. S prodlevou výstavby by přitom stavebníkům vznikaly náklady, které jim nikdo neuhradí ani v případě, že napadené rozhodnutí posléze obstojí v soudním přezkumu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2024, č. j. 8 As 115/2024-108, bod 17). S ohledem na to soud dospěl k závěru, že újma, která žalobkyni hrozí právními následky napadeného rozhodnutí, není nepoměrně větší než újma, která hrozí stavebníkům byť i dočasným odložením právních následků tohoto rozhodnutí.

21. Žalobkyně nevysvětlila, jak konkrétně a proč by jí tvrzené zhoršení bezpečnosti provozu s ohledem na problematické napojení přístupové komunikace ke stavbě na silnici č. I/27, na technický stav této komunikace a na pohyb osob v areálu žalobkyně mělo způsobit závažnou újmu odůvodňující mimořádné přiznání odkladného účinku žalobě. Podle názoru soudu může případné zhoršení bezpečnosti provozu v lokalitě dotčené stavbou vést ke změně poměrů v této lokalitě, nicméně z toho není na první pohled patrné, že a jak by tato případná změna poměrů měla či mohla žalobkyni způsobit závažnou újmu. S tím souvisí i žalobkyní namítaná bezvýznamnost podmínky pro kolaudaci stavby spočívající ve vybudování nového sjezdu z obslužné komunikace na silnici č. I/27. Žalobkyně nevysvětlila, jak jí využívání tvrzeného problematického dopravního napojení přístupové komunikace ke stavbě na silnici č. I/27 může způsobit závažnou a trvalou újmu.

22. Soud souhlasí s žalobkyní, že s ohledem na povahu stavby jako souboru staveb penzionu, rodinného domu a související technické infrastruktury lze rozumně předpokládat, že k největšímu zvýšení dopravní zátěže v lokalitě dojde v důsledku pohybu stavební techniky v době výstavby. Žalobkyně tvrzení o pohybu stavební techniky v lokalitě v době výstavby spojila s tvrzením o problematickém napojení přístupové komunikace ke stavbě na silnici č. I/27. Soudu tak nezbývá než zopakovat, že žalobkyně nevysvětlila, jakým způsobem jí hrozí závažná újma tím, že stavební stroje provádějící výstavbu budou využívat dopravní napojení přístupové komunikace ke stavbě na silnici č. I/27. Shodu s prvopisem potvrzuje L. C. 7 57 A 17/2026 23. Namítala-li žalobkyně, že stavební úřad nesprávně opomněl zahrnout mezi účastníky řízení vlastníka dotčené silnice I. třídy Ředitelství silnic a dálnic, s. p., nepropojila žalobkyně toto tvrzení s tvrzením o újmě, která by jí tímto tvrzeným pochybením stavebního úřadu měla vzniknout. Stejně tak žalobkyně netvrdila, jaká konkrétní a závažná újma by jí měla vzniknout tím, že nebyly provedeny zátěžové zkoušky mostu přes řeku Řeznou a nebyla prověřena jeho bezpečnost. Stran tohoto mostu žalobkyně tvrdila pouze to, že navazuje na její rekreační areál, aniž by tvrdila, že tento most vlastní či jej využívá; tomu odpovídalo tvrzení stavebníků, že most se nachází mimo žalobkynin areál a že ho žalobkyně nevyužívá. Ani v případě tvrzení o chybějícím prověření bezpečnosti mostu přes řeku Řeznou tak žalobkyně nevysvětlila, jak ji tím může vzniknout závažná a nenapravitelná újma.

24. Protože soud dospěl k závěru, že není splněna podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě spočívající v tom, že by žalobkyni právními následky napadeného rozhodnutí hrozila újma nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku žalobě může vzniknout stavebníkům, nezabýval se soud případným rozporem přiznání odkladného účinku žalobě s důležitým veřejným zájmem.

25. Argumenty účastníků řízení a stavebníků stran zákonnosti napadeného rozhodnutí nejsou kritériem pro přiznání odkladného účinku žalobě, a proto se jimi soud v tomto usnesení nezabýval. Prostor pro jejich posouzení a vypořádání bude dán v rozhodnutí soudu o věci samé (srov. již připomenuté usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 115/2024-108, bod 15).

26. S ohledem na výše uvedené tak soud tímto usnesením zamítl podle § 73 odst. 2 s. ř. s. žalobkynin návrh na přiznání odkladného účinku žalobě.

27. O náhradě nákladů řízení, které případně vznikly v souvislosti s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě, soud rozhodne až v rozhodnutí, jímž bude řízení v projednávané věci skončeno (srov. § 145 občanského soudního řádu ve spojení s § 64 s. ř. s. a § 61 odst. 1 s. ř. s.).

28. Závěrem soud dodává, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005- 76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

29. Závěrem soud konstatuje, že ačkoliv dospěl k závěru, že újma hrozící žalobkyni probíhající výstavbou není nepoměrně větší než újma, jaká jejím přerušením hrozí stavebníkům, aby mohla odůvodnit přiznání odkladného účinku žalobě, rozumí soud obavám žalobkyně stran dopadů výstavby na provoz jejího rekreačního areálu v nastávající turistické sezoně. Zároveň je soud toho názoru, že existuje veřejný zájem na tom, aby se stavby nestavěly bezúčelně, tedy aby nemusely být vzápětí po jejich výstavbě odstraněny (srov. již připomenuté usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 115/2024-108, bod 16). Stavebníci jsou současně ohroženi nejistotou spojenou s přezkumem zákonnosti napadeného rozhodnutí v tomto soudním řízení. V právě uvedených skutečnostech soud spatřuje naplnění závažných důvodů pro přednostní projednání a rozhodnutí této věci (srov. § 56 odst. 1 s. ř. s.). Proto soud, aby snížil újmu všech zúčastněných, rozhodne o projednávané věci přednostně.

Poučení

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná [§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.]. Shodu s prvopisem potvrzuje L. C. 8 57 A 17/2026 Plzeň 16. června 2026 Lukáš Pišvejc v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.