57 A 18/2026

Rubrum

č. j. 57 A 18/2026-62 USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Lukáše Pišvejce, soudkyně Veroniky Burianové a soudce Aleše Smetanky ve věci žalobkyně: NET and GAMES a.s., IČO 28330633 sídlem Bednářova 621/29, Horní Heršpice, 619 00 Brno zastoupená advokátem JUDr. Mgr. Pavlem Koskem sídlem Pernštýnská 40, 530 02 Pardubice proti žalovanému: Magistrát města Plzně sídlem náměstí Republiky 1/1, 301 00 Plzeň za účasti osoby zúčastněné na řízení: Statutární město Plzeň sídlem náměstí Republiky 1/1, 301 00 Plzeň zastoupený advokátem JUDr. Tomášem Tomšíčkem sídlem Vlastina 602/23, 323 00 Plzeň o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2026, č. j. MMP/133808/26, takto:

Výrok

Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.

Odůvodnění

1. Úřad městského obvodu Plzeň 3 (správní orgán prvního stupně) rozhodnutím ze dne 10. 2. 2026, č. j. UMO3/06082/26 (prvoinstanční rozhodnutí), podle § 104f odst. 3 písm. e) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách zrušil povolení žalobkyně k umístění herního prostoru – kasina s názvem KASINO KAJOT v 1. nadzemním podlaží v budově na adrese Prokopova 13/15, 301 00 Plzeň (kasino), neboť se povolení k umístění herního prostoru dostalo do rozporu s obecně závaznou vyhláškou statutárního města Plzně č. 6/2023, o regulaci provozování hazardních her, podle které od 1. 1. 2026 na celém území města Plzně nelze provozovat bingo, technickou hru ani živou hru. Žalovaný shora uvedeným napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně proti prvoinstančnímu rozhodnutí a potvrdil jej. Žalobkyně podala proti napadenému rozhodnutí žalobu podle § 65 a násl. soudního řádu správního (s. ř. s.), s níž spojila návrh na přiznání odkladného účinku žalobě.

2. Žalobkyně tvrdila, že rozhodnutím správního orgánu prvního stupně ze dne 27. 12. 2023, č. j. UMO3/63331/23 (povolení), jí bylo povoleno umístění kasina na dobu 3 let, tj. do 13. 1. 2027. V návaznosti na toto povolení žalobkyně vynaložila významné investice do vybavení kasina, provozních úprav prostor, bezpečnostních systémů a personálního vybavení provozu a uzavřela dlouhodobé smluvní vztahy s obchodními partnery. Právní následky napadeného rozhodnutí pro žalobkyni představují znemožnění pokračovat v provozu kasina dle povolení, ačkoliv žalobkyně nastavila svou podnikatelskou činnost, investiční plánování i smluvní vztahy v souladu s předpokládanou dobou trvání povolení. V důsledku napadeného rozhodnutí žalobkyně nemůže ve výše uvedené provozovně nadále vykonávat Shodu s prvopisem potvrzuje H. K. 2 57 A 18/2026 podnikatelskou činnost, vzniknou jí významné provozní a smluvní náklady, utrpí ztrátu finančních prostředků investovaných do provozu a technického a personálního vybavení kasina, dojde k ohrožení jejích obchodních vztahů a podnikatelské reputace, vzniknou jí další související škody a sankční nároky ze strany jejích obchodních partnerů a přijde o svou klientelu. Vzniklou újmu nelze podle žalobkyně napravit ani jejím případným úspěchem ve věci samé. Podle žalobkyně není přiznání odkladného účinku žalobě v rozporu s právy jiných osob ani důležitým veřejným zájmem. Kasino bylo na základě povolení provozováno v souladu s právními předpisy a jeho další provozování představuje pouze zachování dosavadního stavu.

3. Žalovaný navrhl, aby soud žalobě nepřiznal odkladný účinek, neboť žalobkyni nesvědčí legitimní očekávání provozu kasina po celou dobu trvání povolení, tj. až do 13. 1. 2027, tudíž jí v důsledku napadeného rozhodnutí nemůže hrozit nenahraditelná újma. Podle žalovaného je provozování hazardních her společensky nežádoucím jevem, a proto je dán veřejný zájem na neexistenci provozu této činnosti na území statutárního města Plzně. Přiznáním odkladného účinku žalobě by došlo k zásahu do samosprávy statutárního města Plzně, které před více než dvěma lety přijalo obecně závaznou vyhlášku zakazující provozování hazardních her na svém území.

4. Osoba zúčastněná na řízení uvedla, že rozhodnutí o zrušení povolení k provozu kasina nabylo právní moci až téměř 2 roky po nabytí účinnosti vyhlášky č. 6/2023 a žalobkyně tak měla dostatečný časový prostor pro přizpůsobení své podnikatelské činnosti. Žalobkynino legitimní očekávání tudíž nemohlo být narušeno v souvislosti s napadeným rozhodnutím ani vyhláškou č. 6/2023, neboť žalobkyně si měla být vědoma, že od počátku roku 2026 se povolení dostane do rozporu s vyhláškou č. 6/2023, která nabyla účinnosti již dne 1. 4. 2024. Přitom povolení bylo žalobkyni vydáno a nabylo právní moci před nabytím účinnosti vyhlášky č. 6/2023. Podle osoby zúčastněné na řízení žalobkyně vyjma kasina, jehož se týká napadené rozhodnutí, provozuje dalších několik desítek kasin. Žalobkyně nevylíčila dostatečně konkrétně vznik reálné újmy, která by jí právními následky napadeného rozhodnutí hrozila, ani tuto případnou újmu neosvědčila. Návrh žalobkyně obsahuje pouze obecná tvrzení typových ekonomických dopadů, aniž by žalobkyně konkretizovala, vyčíslila a osvědčila reálnou újmu, která by jí napadeným rozhodnutím měla hrozit. Přiznání odkladného účinku by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem, neboť by popřelo smysl předcházejícího správního řízení jakož i smysl regulace obsažené ve vyhlášce č. 6/2023. Dočasné pokračování provozu kasina v návaznosti na případně přiznaný odkladný účinek by podle osoby zúčastněné na řízení znamenalo vytvoření nového a neočekávaného stavu, neboť vyhláška č. 6/2023 vytvořila stav, který brání provozu binga, technické hry a živé hry na území statuárního města Plzně. Přiznání odkladného účinku žalobě by zasáhlo do práva osoby zúčastněné na řízení na samosprávu a umožnilo by provoz společensky škodlivé hazardní hry navzdory právním předpisům, které jej zakazují. Osoba zúčastněná na řízení navrhla, aby soud zamítl žalobkynin návrh na přiznání odkladného účinku žalobě.

5. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

6. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Je koncipován jako dočasná procesní ochrana žalobce jako účastníka řízení před okamžitým Shodu s prvopisem potvrzuje H. K. 3 57 A 18/2026 výkonem pro něj nepříznivého správního rozhodnutí. Z § 73 odst. 2 s. ř. s. vyplývá, že odkladný účinek lze na základě návrhu žalobce přiznat, jsou-li splněny tři podmínky: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro žalobce znamenat újmu; 2) újma musí být pro žalobce nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; 3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Uvedené předpoklady musí být naplněny kumulativně. Povinnost tvrdit a osvědčit hrozbu újmy tíží žalobce. Žádost o přiznání odkladného účinku žalobě proto musí být dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy. Tvrzená a prokazovaná újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (srov. nedávné usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 4. 2026, č. j. 4 As 64/2026-39, body 11 a 12 a tam odkazovaná judikatura).

7. Aby mohl být žalobcův návrh na přiznání odkladného účinku úspěšný, je třeba, aby žalobce dostatečně konkrétně a individualizovaně tvrdil, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne závažná a reálná újma, vysvětlil, v čem tato újma spočívá, a konkretizoval její rozsah (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2021, č. j. 5 Azs 383/2020-24, bod 6); postačuje přitom předpoklad tvrzené újmy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2023, č. j. 6 As 150/2023-74, bod 11; nebo ze dne 27. 1. 2025, č. j. 4 As 293/2024- 39, bod 13). Povinnost tvrzení (a povinnost důkazní) je naplněním projednací zásady, podle které je věcí účastníků řízení tvrdit skutečnosti a označit důkazy k prokázání jejich skutkových tvrzení. Nesplnění povinnosti tvrzení (a povinnosti důkazní) ohledně rozhodných skutečností má pravidelně za následek nepříznivé rozhodnutí pro toho účastníka řízení, který tuto povinnost nesplnil.

8. Žalobkyně svůj návrh na přiznání odkladného účinku podané žalobě odůvodnila pouze v obecné rovině tím, že v důsledku okamžitého výkonu napadeného rozhodnutí by jí byl znemožněn výkon podnikatelské činnosti spočívající v provozu kasina, ačkoliv důvodně a legitimně očekávala, že jej bude moci provozovat až do 13. 1. 2027, čemuž přizpůsobila organizaci své podnikatelské činnosti. Žalobkyní uváděné důvody zůstaly v rovině obecných tvrzení. Žalobkyně netvrdila žádné konkrétní skutečnosti týkající se investic, které vynaložila za účelem provozu kasina, a jejich případné ztráty, smluvních vztahů, které za účelem provozu kasina navázala, vzniku provozních a smluvních nákladů a finanční ztráty ani jiných škod a sankcí, které jí v důsledku ukončení provozu kasina hrozí (např. jejich rozsah nebo výši). Rozsah hrozící újmy žalobkyně vůbec nespecifikovala, nevyčíslila a nekonkretizovala. Žalobkyně netvrdila nic konkrétního ani o ekonomických výsledcích svého hospodaření a o svých majetkových poměrech, aby soud mohl posoudit, zda případné dočasné (pokud žalobkyně uspěje ve věci samé) přerušení provozu jednoho kasina má dostatečně závažné důsledky na žalobkyninu podnikatelskou činnost, odůvodňující výjimečné přiznání odkladného účinku žalobě; ze zcela obecných návrhových tvrzení nelze nic takového posoudit. Tvrzení žalobkyně postrádala konkrétní, vyčíslené a ověřitelné údaje umožňující soudu spolehlivě zjistit, že by újma žalobkyni bezprostředně hrozící právními následky napadeného rozhodnutí nebo alespoň její předpoklad, byla skutečně závažná a nepoměrně větší než újma, která by mohla vzniknout jiným osobám, kdyby účinky napadeného rozhodnutí byly pozastaveny (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2026, č. j. 21 Azs 19/2026-26, bod 10). Nekonkrétní obsah tvrzení žalobkyně soudu neumožnil posoudit, zda by dočasné (do skončení řízení v projednávané věci – srov. § 73 odst. 3 s. ř. s. a rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2006, č. j. 6 As 54/2005- 58, č. 987/2006 Sb. NSS; a ze dne 17. 4. 2026, č. j. 1 As 8/2026-66, bod 26) odložení právních Shodu s prvopisem potvrzuje H. K. 4 57 A 18/2026 následků napadeného rozhodnutí bylo způsobilé předejít vzniku závažné a nenahraditelné újmy na straně žalobkyně.

9. Pokud žalobkyně navrhovala jako důkaz k prokázání svých tvrzení, jimiž odůvodnila návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, výpis z veřejné části Obchodního rejstříku, uvádí k tomu soud, že ustálená soudní praxe vychází z toho, že provádění důkazů k určité skutečnosti musí předcházet tvrzení této skutečnosti. Důkazy se totiž provádějí k prokázání konkrétních skutkových tvrzení, proto je nejprve třeba určitou skutečnost, která je pro věc rozhodná, tvrdit a teprve poté lze přistoupit k jejímu prokazování (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 9. 2022, č. j. 4 Azs 166/2022-60, bod 33 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011, uveřejněný pod číslem 115/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Žalobkyně však netvrdila žádné konkrétní a určité skutečnosti, které by svědčily o tom, že jí hrozí právními následky napadeného rozhodnutí závažná újma, a které by tak mohly odůvodnit přiznání odkladného účinku žalobě. Proto nebylo důvodné provádět k tomuto dokazování.

10. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že žalobkyně netvrdila dostatečně konkrétně, že by jí právními následky napadeného rozhodnutí bezprostředně a reálně hrozila závažná újma, která by odůvodňovala výjimečné přiznání odkladného účinku žalobě, nebo že by takovou újmu bylo možné alespoň myslitelně předpokládat. Protože nebyla splněna již tato prvotní podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě, nezabýval se soud možnou újmou vzniknuvší přiznáním odkladného účinku žalobě jiným osobám ani možným rozporem přiznání odkladného účinku žalobě s důležitým veřejným zájmem.

11. Soud tak tímto usnesením zamítl podle § 73 odst. 2 s. ř. s. žalobkynin návrh na přiznání odkladného účinku žalobě.

12. O náhradě nákladů řízení, které případně vznikly v souvislosti s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě, soud rozhodne až v rozhodnutí, jímž bude řízení v projednávané věci skončeno (srov. § 145 občanského soudního řádu ve spojení s § 64 s. ř. s. a § 61 odst. 1 s. ř. s.).

13. Závěrem soud dodává, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005- 76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

Poučení

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná [§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.]. Plzeň 11. června 2026 Lukáš Pišvejc v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje H. K.