57 A 34/2014

Plný text

57A 34/2014-70 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudkyň Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Jany Komínkové v právní věci žalobce M.P., proti žalované Vězeňské službě České republiky, Vě znice Ostrov, se sídlem 363 50 Ostrov, v říze ní o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22.5.2014, čj. VS 28/343/010/2014-7/OVT/301, takto :

I. Žaloba s e za mí t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Od ůvo d ně n í

I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 22.5.2014, čj. VS 28/343/010/2014-7/OVT/301(dále jen „rozhodnutí o stížnosti“), kterým bylo rozhodnuto o stížnosti žalobce proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu odsouzenému ze dne 21.5.2014, čj. VS28/343/010/2014-7/OVT/301 (dále jen „rozhodnutí o uložení kázeňského trestu“), kterým byl žalobci podle § 46 odst. 3 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „ZVTOS“ nebo „zákon o výkonu trestu odnětí svobody“) uložen kázeňský trest umístění do uzavřeného oddělení na 15 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení.

2. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 9.12.2014, čj. 57 A 34/2014-56, byl žalobce zcela osvobozen od soudních poplatků. pokračování 2 57A 34/2014 II. Skutkový základ 3. Rozhodnutím o uložení kázeňského trestu byl žalobci uložen kázeňský trest za skutek: Dne 8.4.2014 v 7:39 hod. se … (žalobce) při předvedení na ošetřovnu objektu C podrobil orientačnímu monitoringu moči ke zjištění, zda není pod vlivem návykové látky. Výsledek tohoto kontrolního testu, provedeného pomocí testovacího proužku multipanelu fy Elisabeth Pharmacon s.r.o. za účasti zdravotní sestry, vyšel jako pozitivní. Kontrolní vzorek byl následně odeslán do akreditované laboratoře k potvrzení příp. vyvrácení orientačního zjištění. Dle 11.4.2014 byl doručen rezultát z laboratoře, a to s výsledkem, že dodaný vzorek moči odsouzeného … (žalobce) je POZITIVNÍ na přítomnost amfetaminových derivátů a vzorek obsahuje metamphetamin a jeho hlavní metabolit – amphetamin. Je tedy nepochybné, že odsouzený v průběhu VTOS užil nepovolenou látku, čímž porušil základní povinnost odsouzeného dodržovat stanovený pořádek a kázeň a zákaz konzumovat návykové látky a tedy zákonné povinnosti odsouzených uvedené v § 28 odst. 1 a odst. 3 písm. b) ZVTOS. V průběhu sepisování záznamů uvedl při podání vysvětlení: „Žádnou drogu jsem si nevzal, chci spolupracovat na objasnění situace“. Při prověřování okolností se v průběhu kázeňského řízení, zahájeného po potvrzení trestu z laboratoře, k věci vyjádřil slovy: „Nic jsem si nevzal.“ 4. Ve výroku rozhodnutí o uložení kázeňského trestu je uvedeno: „Zmíněným jednáním tedy porušil povinnosti dodržovat stanovený pořádek a kázeň, když nerespektoval ustanovení ZVTOS v § 28 odst. 1 a též porušil jednoznačně stanovený zákaz konzumovat návykové látky a tedy § 28 odst. 3 písm. b) uvedeného zákona. Proto ukládám dle ustanovení § 46 odst. 3 písm. f) téhož zákona kázeňský trest ve výši 15 dnů v UO MPZ a to nepodmíněně.“ 5. Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu je následně odůvodněno a v jeho závěru je dáno poučení o možnosti podat proti němu do 3 dnů ode dne oznámení stížnost dle § 52 odst. 1 ZVTOS, která nemá odkladný účinek, a poučení o možnosti podat žalobu ke krajskému soudu proti rozhodnutí o stížnosti podle uložení kázeňských trestů podle § 46 odst. 3 písm. f) až h) ZVTOS ve lhůtě dvou měsíců od oznámení rozhodnutí o stížnosti.

6. Stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podal žalobce v den oznámení rozhodnutí o uložení kázeňského trestu dne 21.5.2014 a uvedl: „Necítím se vinen. Nesouhlasím s uložením ani s výší kázeňského trestu.“ O stížnosti bylo rozhodnuto dne 22.5.2014 a téhož dne byl žalobce s rozhodnutím o stížnosti seznámen. Rozhodnutí o stížnosti je odůvodněno příslušným funkcionářem žalované: „Po seznámení se s rozsáhlým písemným materiálem a se všemi provedenými důkazními prostředky jsem dospěl k závěru, že dosavadní důkazy jsou již pro rozhodnutí dostatečné. Skutkový stav věci je beze všech pochybností zjištěn. Jednání odsouzeného je prokázáno. Kázeňská pravomoc překročena nebyla. S připomínkami odsouzeného se řešitel tohoto kázeňského řízení vypořádal dostatečně.“ III. Důvody žaloby pokračování 3 57A 34/2014 7. V podání doručeném dne 22.5.2014 Věznici Ostrov a dne 27.5.2014 zdejšímu soudu žalobce uvedl, že to, co se stalo 8.4.2014, se nezakládá na pravdě. Nikdy v životě v ruce drogy nedržel, nezkoušel je, je jejich odpůrcem. Zarážející je, že si drogu měl vzít týden před podáním žádosti o podmíněné propuštění. Tato omamná a psychotropní látka mu byla vhozena do pití či stravy. Po zjištění, že má v sobě drogu, s tímto nesouhlasil a žádal o nový test s odběrem krve, aby se zjistilo, jaké množství mu bylo vhozeno. Na to mu bylo řečeno, že je to nezajímá. Informaci o požití drog žalobcem obdržela vězeňská služba v ranních hodinách od odsouzeného, který už moc dobře věděl, že má žalobce zmiňovanou drogu vhozenou a má ji v těle. Z laboratoře dorazilo pozitivum, na což již vězeňská služba čekala a vzápětí jej potrestali na 18 dnů. V den uložení trestu za žalobcem dorazil krajský státní zástupce, který zmiňovaný trest zrušil a věc nechal šetřit vězeňským orgánem Prevence, který vyslechl spoustu lidí a šetření uzavřel dne 20.5.2014. Nic však nevyšetřil a věc postoupil výkonu trestu k novému potrestání. Dle žalobce „ruka ruku myje“. Nic je nezajímá a ohánějí se pouze výsledkem z laboratoře. Žalobce to po psychické stránce složilo a navíc jej vyřadili z pracoviště. Žalobce ve věznici nenavštěvuje ani lékaře, a to proto, že léky nesnáší. V předešlých testech byl vždy negativní. Se spisem také nebyl seznámen, prý z důvodu iniciál odsouzených. Žalované vysvětlovat, že je v tom nevinně, nemá smysl, bavit se s ním nebudou, trvají si na své dedukci a tím to končí. Dle žalobce jsou drogy ve zdejší věznici běžnou záležitostí. Z pracovišť vyhazují odsouzené, jak na běžícím pásu a vše se tutlá, aby se to nikam nedostalo. Existují záznamy, že drogy měly být vhozeny do stravy několika odsouzeným, ale dotyčný, co to měl učinit, to neudělal a tuto látku odevzdal zaměstnancům věznice. Žalobce žádal, aby bylo žalobě vyhověno a bylo mu přiznáno právo na náhradu ušlé mzdy, psychickou újmu a vymazán kázeňský trest. Čestně prohlašoval, že drogy, které byly nalezeny v jeho těle, si opravdu nevzal, byly mu vhozeny.

8. V podání doručeném zdejšímu soudu 26.5.2014 (nazvaném doplnění žaloby z 21.5.2014, kterou jsem zaslal zdejšímu Řediteli Věznice) žalobce nesouhlasil s odůvodněním kázeňského trestu, kde je uvedeno, že se s odsouzeným B. dva dny před kontrolním odběrem nesetkal. Uvedl, že byl x měsíců jako barákový a dotyčný s ním byl na jedné ubytovně, chodil s ním do práce na V.P. K. To, co tento odsouzený vypověděl, není pravda. Žalobce dále nesouhlasil s částí odůvodnění rozhodnutí o kázeňském přestupku, kde je citováno z Komplexní zprávy, že je kriminogénně výrazně narušený, podmínkám VT formálně přizpůsobivý se schopností tyto přizpůsobovat sobě a využívat dané příležitosti ve svůj prospěch. Uvedl, že se pouze hájí a che, aby pochopili, že si to svinstvo nevzal sám od sebe. Předpokládal, že tím, že nemohl prostudovat spis, zneužili svou pravomoc a vybrali si pouze okolnosti, které jsou proti žalobci a zbytek odstranili. Žalobce poškodili úmyslně, aby nebyl podmíněně propuštěn. Docílili svého a pravda je nezajímá. Dále žalobce nesouhlasil s tou částí odůvodnění rozhodnutí o kázeňském přestupku, kde je uvedeno, že se žalobce sám nenahlásil. Co měl hlásit, že má v sobě drogu? A jak, když to nepoznal, nikdy to nezkoušel, jak má asi vědět, co to s člověkem dělá, jak to na něj působí. Pro věznici je směrodatná laboratoř, na které se stále točí.

9. V podání doručeném zdejšímu soudu dne 10.6.2014 žalobce doplnil žalobu a uvedl, že pracoval necelé dva roky na provozu kuchyně a z toho byl osmnáct měsíců jako barákový a měl pod sebou cirka padesát lidí a dbal na to, aby dodržovali kázeň a pořádek. Za celou dobu ve věznici nenavštěvoval lékaře, že by požadoval léky. Párkrát byl vybrán na odběry pokračování 4 57A 34/2014 moči na drogy, pokaždé byl negativní. Až dne 8.4.2014 jako vždy nastoupil na pracoviště v 5:45 hod., kde byl na noční i člověk, kterého žalobce uvedl, že mu drogu vhodil. Tento člověk odešel v 7:15 hod. na ubytovnu a v 7:30 hod. pro žalobce na pracoviště přišli dva dozorci a odvedli jej na ošetřovnu, kde mu bylo v 7:39 hod. sděleno, že je test pozitivní na drogu. Žalobce s tím nesouhlasil a žádal nový odběr, popřípadě odběr krve, aby se zjistilo, jaké množství mu bylo vhozeno. Bylo řečeno, že je to nezajímá, ať jej odvedou na izolaci, kde jej drželi 24 hodin, a pustili jej na ubytovnu už jiného kolektivu. Po tu dobu mu učinili důkladnou prohlídku osobních věcí, nic nenašli, věci mu vydali. Nikdo nechtěl slyšet o tom, že si drogy sám nevzal. Podal proto trestní oznámení na SKPV PČR Karlovy Vary a ti to postoupili oddělení prevence věznice, kde žalobce vykonával trest odnětí svobody, z důvodu nepříslušnosti. GIBS, na kterou se žalobce též obrátil, to rovněž postoupila prevenci s tím, že žalobci pomohou a vyšetří to. Žalobce trval i na dozorovém prokurátorovi a jeho návštěvě ve věznici. Dne 23.4.2014 jej vedoucí výkonu trestu potrestal 18 dny i přesto, že mu žalobce vše sdělil. V odpoledních hodinách toho dne jej navštívil dozorový prokurátor, kterému také všechno sdělil a ten pravděpodobně nechal zrušit kázeňský trest s tím, že to má šetřit prevence. Vedoucí výkonu trestu žalobci sdělil, že mu věří, že drogu sám dobrovolně nepožil, ale že jej musí potrestat podle výsledku laboratoře, a i kvůli ostatním odsouzeným. Na to si žalobce podal žádost o podmíněné propuštění. Hodnocení bylo vypracováno na úrovni, jak mělo být. Po dvou dnech jej však vrátili k přepracování dle pokynů. Dne 15.5.2014 proběhlo jednání a státní zástupce požádal o odročení do doby vyšetření věci oddělením prevence, neboť se jedná o drogy závažného charakteru. Uvedené žalobce sdělil prevenci a požádal o uzavření vyšetřování, k čemuž došlo dne 20.5.2014. Spis byl postoupen zástupci vedoucího, který žalobce dne 21.5.2014 potrestal na dobu 15 dnů. Rozhodnutí žalobce nepodepsal, nesouhlasil s ním. Druhý den 22.5.2014 za žalobcem dorazil zástupce ředitele věznice, který trest potvrdil a ten den jej odvedli na díru k vykonání trestu. Zástupci ředitele žalobce sdělil, že je trestán za nic a podá žalobu. Ten mu řekl, že s tím nic nedocílí a jestli chce, ať se vyjádří do dvou měsíců. Spisový materiál mu poskytnut nebyl. Žalobce uvedl, že je s čistým svědomím ochoten podstoupit detektor lži a očistit své jméno, potvrdit svou nevinu. Byl potrestán za něco, co si nevzal sám od sebe. Zopakoval svoji argumentaci, že drogy nikdy nezkoušel, že je zarážející, že by si je vzal týden před podáním žádosti o podmíněné propuštění, že mu byla droga vhozena do jídla či pití, že nenavštěvuje ani lékaře, protože nechce užívat ani léky, že ani nepije. Je odhodlán podat trestní oznámení pro křivé výpovědi vůči odsouzeným, kteří vypovídali proti žalobci, proto, že byli ovlivněni a chtěli se žalobce zbavit a poškodit jej v souvislosti s podmíněným propuštěním.

10. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 30.6.2014 žalobce sdělil, že byla dne 26.6.2014 zamítnut jeho žádost o podmíněné propuštění z důvodu kázeňského trestu za požití drogy. Proti rozhodnutí podal stížnost, kterou se bude zabývat zdejší krajský soud. Do konce výkonu trestu mu zbývá stodevadesát dnů.

11. Následně žalobce soudu přípisem doručeným dne 20.8.2014, kde k výzvě soudu požádal o osvobození od soudních poplatků, dále sdělil, že podal příslušná trestní oznámení spáchání trestného činu křivé výpovědi a svědectví, odsouzenými, kteří proti němu vypovídali v jeho neprospěch v případě prošetření jeho pozitivity na OPL a on tím byl poškozen. pokračování 5 57A 34/2014 IV. Vyjádření žalovaného k žalobě 12. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že postup žalované při ukládání kázeňského trestu byl v souladu s právními i vnitřními předpisy. Žalobci byl rozhodnutím o uložení kázeňského trestu dne 21.5.2014 uložen kázeňský trest umístění do uzavřeného oddělení na dobu 15 dní s výjimkou doby stanovené k plnění programu zacházení. Kázeňský trest uložil zástupce vedoucího oddělení výkonu vazby a trestu, který byl k uložení kázeňského trestu oprávněn. Důvodem uložení kázeňského trestu byla skutečnost, že dne 8.4.2014 při náhodné systematické kontrole, prováděné v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) Metodického listu č. 2/2010 ředitele odboru zdravotnické služby a vrchního ředitele pro penologii a) bylo bezpochyby prokázáno, že v moči žalobce byla orientačním testem ve věznici i mimovězeňským akreditovaným toxikologickým pracovištěm prokázána přítomnost drogy – amfetaminu; b) tento poznatek byl vyhodnocen jako zaviněné porušení povinnosti uložené zákonem odsouzeným po dobu výkonu trestu odnětí svobody; c) druh i výše kázeňského trestu byly uloženy v souladu s příslušným ustanovením zákona o výkonu trestu odnětí svobody; d) kázeňský trest byl uložen k tomu oprávněným služebním funkcionářem věznice; e) o stížnosti žalobce do kázeňského trestu rozhodl v zákonné lhůtě oprávněný služební funkcionář věznice.

V. Replika žalobce

13. Podáním doručeným soudu 16.12.2014 žalobce reagoval na vyjádření žalované k žalobě a uvedl, že s tímto nesouhlasí a žádal, aby bylo jeho žalobě jako oprávněné vyhověno.

14. Dle úředních záznamů ze dne 3.2.2015 a ze dne 21.5.2015, založených v soudním spise, byl žalobce z výkonu trestu odnětí svobody propuštěn a soudu sdělil, na jaké adrese se zdržuje.

VI. Posouzení věci krajským soudem Z čeho soud vycházel

15. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud vycházel podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, podle § 75 odst. 2 s.ř.s. přezkoumal napadený výrok rozhodnutí v mezích žalobou včas uplatněných žalobních bodů, neshledal při tom vady podle § 76 odst. 2 s.ř.s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. O věci samé rozhodl soud podle § 51 odst. 1 s.ř.s. bez nařízení jednání, neboť žalobce i žalovaný s tím vyslovili souhlas.

16. Žaloba není důvodná. Právní hodnocení pokračování 6 57A 34/2014 17. Žalobci byl uložen kázeňský trest podle § 46 odst. 3 písm. f) ZVTOS. Jeho uložení bylo odůvodněno porušením povinnosti stanovené v § 28 odst. 1 ZVTOS a konkrétně v ustanovení § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS.

18. Podle § 28 odst. 1 ZVTOS odsouzený je ve výkonu trestu povinen dodržovat stanovený pořádek a kázeň, plnit pokyny a příkazy zaměstnanců Vězeňské služby, pracovat, pokud je mu přidělena práce a není uznán dočasně práce neschopným nebo není po dobu výkonu trestu uznán zdravotně nezpůsobilým k výkonu práce, plnit úkoly vyplývající z programu zacházení, šetrně zacházet se svěřenými věcmi, nepoškozovat cizí majetek, dodržovat zásady slušného jednání s osobami, s nimiž přichází do styku, a i jinak zachovávat ustanovení vnitřního řádu věznice. Dále je povinen dodržovat opatření a pokyny podle zvláštních právních předpisů k zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany. Podle § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS je odsouzeným zakázáno vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky, vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku, nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek anebo poškodit zdraví.

19. Podle § 46 odst. 1 ZVTOS kázeňským přestupkem je zaviněné porušení zákonem stanovené nebo na jeho základě uložené povinnosti, pořádku nebo kázně během výkonu trestu. Podle odst. 2 za kázeňský přestupek lze odsouzenému uložit kázeňský trest. Kázeňský trest se neuloží, jestliže samotným projednáním kázeňského přestupku s odsouzeným lze dosáhnout sledovaného účelu. Podle § 46 odst. 3 písm. f) ZVTOS je kázeňským trestem umístění do uzavřeného oddělení až na 28 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení.

20. Podle § 76 odst. 1 ZVTOS se na řízení podle tohoto zákona nevztahuje správní řád. Podle odst. 2 rozhodnutí vydané podle tohoto zákona je třeba oznámit osobě, jíž se týká; v případě, že zákon proti takovému rozhodnutí připouští stížnost, je třeba je písemně vyhotovit a takové osobě doručit. Podle odst. 3 oznámení se činí buď vyhlášením rozhodnutí v přítomnosti toho, jehož se týká, anebo doručením písemného vyhotovení takového rozhodnutí.

21. Protože se na řízení o ukládání kázeňských trestů nevztahuje správní řád, je z listin založených v soudu předloženém spise zřejmé, že bylo při rozhodování o uložení kázeňského trestu postupováno podle § 47 ZVTOS, kde je upraveno řízení o ukládání kázeňských trestů. Podle § 47 odst. 1 ZVTOS kázeňský trest lze uložit, jen jsou-li náležitě objasněny okolnosti kázeňského přestupku a prokázána vina odsouzeného. Před uložením kázeňského trestu musí být odsouzenému umožněno, aby se vyjádřil ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a důkazům o nich. Může uvádět okolnosti, které jeho vinu vyvracejí nebo zmírňují a na podporu svých tvrzení navrhovat provedení dalších důkazů sloužících k jeho obhajobě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení uložený kázeňský trest musí být úměrný závažnosti spáchaného kázeňského přestupku a musí být v souladu se zájmem na dosažení účelu trestu. Za kázeňský přestupek lze uložit jen jeden kázeňský trest. Trest propadnutí věci lze uložit i vedle jiného kázeňského trestu. pokračování 7 57A 34/2014 22. Pro řízení o kázeňském přestupku je dále podstatné, že podle § 10 odst. 1 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vězeňské službě“) je příslušník oprávněn požadovat vysvětlení od všech osob, které mohou přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo kázeňského přestupku spáchaného pachatelem během výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence, jakož i pro vypátrání osoby prchající z výkonu vazby, z výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence. Požadovat vysvětlení od osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence, které mohou přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení kázeňského přestupku, je oprávněn rovněž občanský zaměstnanec Vězeňské služby. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pověřený orgán Vězeňské služby je oprávněn osobu vyzvat, aby se ve stanovenou dobu, popřípadě bez zbytečného odkladu, je-li to nezbytné, dostavila na určené místo k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení. Dostaví-li se osoba na základě výzvy, je pověřený orgán Vězeňské služby povinen s touto osobou sepsat úřední záznam o podání vysvětlení bez zbytečného odkladu.

23. Podstatné pro vedení řízení o uložení kázeňského trestu je rovněž ustanovení § 58 vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „vyhláška o řádu VTOS“). Podle odst. 3 tohoto ustanovení v řízení o kázeňském přestupku je důkazním prostředkem vše, co může přispět k objasnění skutku, zejména vlastní zjištění zaměstnance Vězeňské služby, výpovědi odsouzených a jiných osob, věci, listiny a ohledání. Důkazy musí být označeny konkrétně, a to takovým způsobem, aby je bylo možno prověřit. Jsou-li důkazním prostředkem výpovědi svědků, uvede se stručný obsah jejich výpovědí s jejich vlastnoručním podpisem. Doznání odsouzeného nezbavuje příslušného zaměstnance Vězeňské služby povinnosti přezkoumat a dostupnými prostředky prověřit všechny okolnosti skutku. Podle odst. 4 tohoto ustanovení před uložením kázeňského trestu musí být odsouzenému umožněno, aby se k věci vyjádřil. Vyjádření odsouzeného se uvede na předepsaném tiskopisu a předloží odsouzenému k podpisu. Odmítne-li odsouzený vyjádření podepsat, uvede příslušný zaměstnanec Vězeňské služby tuto skutečnost včetně důvodu odmítnutí a připojí datum a svůj podpis. Podle odst. 5 kázeňský trest lze uložit, je-li vina odsouzeného prokázána. Při rozhodování o uložení kázeňského trestu je zaměstnanec Vězeňské služby povinen přihlédnout zejména k závažnosti kázeňského přestupku a okolnostem, za nichž byl spáchán, jakož i k dosavadnímu chování odsouzeného. Kázeňský přestupek lze řešit též výchovným pohovorem bez uložení kázeňského trestu; tato skutečnost se vyznačí v záznamu o kázeňském přestupku. Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu se vydává písemně a musí kromě výroku a odůvodnění obsahovat i poučení o opravném prostředku. Odsouzený potvrdí oznámení rozhodnutí podpisem. Odmítne-li, postupuje se obdobně, jako když odsouzený odmítne podepsat své vyjádření.

24. Nejprve soud pro úplnost uvádí, že byl žalobci v řízení o kázeňském přestupku poprvé uložen nepodmíněný kázeňský trest umístění do uzavřeného oddělení na 18 dní, s výjimkou doby stanovené k plnění programu zacházení, proti kterému podal žalobce dne 23.4.2014 stížnost, která byla řešena 1. zástupcem ředitele věznice dne 29.4.2014 a uložený kázeňský trest byl zrušen podle § 60 odst. 2 písm. d) vyhlášky o řádu VTOS s tím, že jsou dosavadní důkazy pro rozhodnutí nedostatečné, a věc byla vrácena k došetření a k novému kázeňskému řízení. Na základě této skutečnosti byl pověřený orgán VS ČR (oddělení prevence a stížností) pokračování 8 57A 34/2014 vyzván, aby v rámci jeho šetření předmětné věci předal příslušnému zaměstnanci oddělení vazby a výkonu trestu důkazy, které by napomohly věc v kázeňském řízení náležitě objasnit.

25. Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nyní žalobou napadené je odůvodněno: „Vzhledem k tomu, že jednání odsouzeného bylo nepochybné, bylo jednoznačně prokázáno doloženými důkazními prostředky, kterými jsou pozitivní výsledek laboratorního vyšetření z 11.4.2014, které provedla Toxikologická laboratoř odd. soudního lékařství Nemocnice Sokolov, kde je uvedeno jednoznačné prokázání amphetaminu ve vzorku moči, i svědecké výpovědi, doplněné o stanovisko ošetřujícího lékaře Věznice Ostrov, které vyloučilo, že by zjištěná pozitivita mohla být způsobena užívanými medikamenty, a provedené rozsáhlé šetření OPaS pod čj. VS 2732/ČJ-2014-800710-1 bylo rozhodnuto o uložení nepodmíněného KT v pravomoci vedoucího oddělení.“ 26. Dále je v odůvodnění rozhodnutí o uložení kázeňského trestu uvedeno, že „při prověřování všech relevantních skutečností, kdy odsouzený od počátku tvrdí, že mu zakázanou látku do pití někdo hodil, a že drogy nikdy nebral, se toto tvrzení odsouzeného jeví jako ryze účelové, se snahou vyhnout se potrestání. Vina výše jmenovaného byla zcela prokázána ve vztahu k naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku porušení stanovené kázně a pořádku a požití OPL v průběhu VTOS. Protokolem z laboratoře byla jednoznačně prokázána pozitivita ve vztahu k užití OPL.“ Uvedený závěr je podložen obsahem předloženého spisu týkajícího se projednání a rozhodnutí o uvedeném kázeňském přestupku. Rozhodováno bylo na základě orientačního toxikologického vyšetření moče, která byla dle protokolu o provedení orientačního toxikologického vyšetření moče odebrána dne 8.4.2014 v 7:39 hod. s výsledkem testu pozitivním v případě testované substance MET (pervitin). V kolonce podpis vyšetřovaného je uvedeno „odmítl podepsat“. Provedení testu byl přítomen vrchní asistent pprap. L.K., asistent dozorčí služby pprap. T.J. a zdravotní sestra R.Č. (viz úřední záznamy o podání vysvětlení). Téhož dne 8.4.2014 byl sepsán záznam o kázeňském přestupku odsouzeného, kde je uvedeno, že byl u odsouzeného … (žalobce) proveden monitoring na omamné látky na ošetřovně objekt C s pozitivním výsledkem na metanfetamin, čímž odsouzený … porušil § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS. Podepsán je přítomný vrchní asistent pprap. K.L. Záznam o kázeňském přestupku je podepsán IDS OVT nprap. B.V. (založen je úřední záznam o podání vysvětlení podepsaný svědky události dozorci oddělení vazby a výkonu trestu pprap. L.K., pprap. T.J., prap. M.J. a prap. R.S.). Ze spisu je dále zřejmé, že by vzorek následně odeslán na Oddělení soudního lékařství – toxikologickou laboratoř Nemocnice Sokolov s požadavkem vyšetření na amphetaminové deriváty (viz žádanka na toxikologické vyšetření). Výsledek vyšetření je datován dne 11.4.2014 a je zde uvedeno datum odběru 8.4.2014, datum doručení vzorku moči 8.4.2014 v 11,45 hod. a výsledek vyšetření zní, že „ve vzorku moči pana … (žalobce) byla prokázána přítomnost methamphetaminu a jeho hlavního metabolitu amphetaminu“.

27. V odůvodnění rozhodnutí o uložení kázeňského trestu je dále uvedeno, že „komplexním šetřením OPaS (oddělení prevence a stížností – poznámka soudu), jehož obsahem jsou i svědecké výpovědi a i zhodnocením jednání odsouzeného včetně opakované svědecké výpovědi ods. B. pak byla vyloučena možnost, že by se odsouzený stal obětí komplotu dalších odsouzených. V podmínkách VTOS je jen těžko představitelné, že by se někdo dobrovolně vzdal dávky drogy pro jiného odsouzeného. Z části výpovědi navíc vyplývá, že pokračování 9 57A 34/2014 s nikým neměl neshody, snad s výjimkou odst. B. U toho však byla dle svědecké výpovědi vyvrácena možnost podstrčení i tím, že se v posledních dvou dnech před kontrolním odběrem tito dva odsouzení ani nesetkali. Navíc, pokud odsouzený tvrdí, že mu někdo drogu podstrčil, nijak se nepodivoval nad změnou svého vědomí a chování způsobenou užitím OPL, jak uvádí svědecké výpovědi ostatních odsouzených v rozsáhlém materiálu OPaS a nekontaktoval pracovníky věznice, aby dopomohl k odhalení údajného viníka, ačkoli mu to ZVTOS 169/1999 Sb. v § 28 odst. 2 písm. f) (citace tohoto ustanovení) ukládá. Vzhledem k osobě odsouzeného (VIS 20/4) se dá předpokládat a jeho charakteristika v Komplexních zprávách napovídá tomu, že zná normy upravující VTOS (Výňatek z KZ: Kriminogénně výrazně narušený, podmínkám VT formálně přizpůsobivý se schopností tyto přizpůsobovat sobě a využívat dané příležitosti ve svůj prospěch) a přesto na zmíněný stav neupozornil.

28. Rovněž uvedené odůvodnění odpovídá obsahu předloženého spisu. Dle obsahu spisu byla věc jako „hlášení mimořádné události – zneužití návykové látky“ oznámena téhož dne, kdy byly dne 16.4.2014 k dispozici výsledky konfirmačních testů, Generálnímu ředitelství Vězeňské služby České republiky Praha a Krajskému státnímu zastupitelství Plzeň. Ve věci bylo následně provedeno rozsáhlé šetření oddělením prevence a stížností Věznice Ostrov. Dle závěrečné zprávy (adresované Generální inspekci bezpečnostních sborů Karlovy Vary a Krajskému státnímu zastupitelství Plzeň) bylo šetření vedeno „k odhalení všech skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. g) trestního zákoníku, případně jiného trestného činu uvedeného ve zvláštní části trestního zákoníku, spočívající v požití neznámé látky obsahující psychotropní látku metamfetamin (MET), která byla prokázána dne 08.04.2014 testem moči multidrogovým panelem firmy Elisabeth Pharmacon spol. s r.o., u odsouzeného …(žalobce).“ Na základě šetření byl učiněn závěr, že „provedeným šetřením podle § 158 odst. 1 trestního řádu nebyl učiněn závěr, že by se v daném případě jednalo o podezření ze spáchání trestného činu Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. g) nebo jiného trestného činu dle trestního zákoníku, ale o kázeňský přestupek podle § 28 odst. 1 a odst. 3 písm. b) ZVTOS ze strany odsouzeného … (žalobce).“ 29. Důkazy získané šetřením oddělení prevence a stížností Věznice Ostrov byly následně v souladu s § 73 Nařízení GŘ č. 70/2013 předány k vyhodnocení pro potřeby kázeňského řízení příslušnému funkcionáři oddělení vazby a výkonu trestu.

30. Při rozhodování o kázeňském přestupku vycházel příslušný funkcionář oddělení vazby a výkonu trestu z vyjádření ošetřujícího lékaře, že žalobci není vydáván žádný lék, který by mohl ovlivnit výsledek testu, což v žalobě potvrdil i žalobce. Z podání vysvětlení příslušníků vězeňské služby a ze závěrečné zprávy oddělení prevence a stížností Věznice Ostrov je zřejmé, že byl žalobce z preventivních důvodů dne 8.4.2014 samostatně ubytován do uzavřeného oddělení, aby nedošlo k ovlivňování ostatních odsouzených z jeho kolektivu nebo maření probíhajícího šetření. Zřejmé je i to, že byla následně dne 8.4.2014 provedena fotodokumentace testu moči, pozitivní orientační vzorek moči byl odeslán na Oddělení soudního lékařství – toxikologickou laboratoř Nemocnice Sokolov a za přítomnosti psovoda se služebním psem se speciálním výcvikem na vyhledávání omamně psychotropních látek byla provedena důkladná prohlídka kolektivu „D“, včetně osobních prohlídek odsouzených ubytovaných v kolektivu „D“, společných prostor kolektivu „D“ a ložnice č. 9, kde byl pokračování 10 57A 34/2014 žalobce ubytován. Provedena byla i kontrola pracoviště žalobce – vězeňské kuchyně umístěné v objektu „C“ Věznice Ostrov a byly vytěženi odsouzení z kolektivu „D“ a z ranní směny pracoviště vězeňské kuchyně objektu „C“. Při prohlídkách nebyly nalezeny žádné omamné nebo psychotropní látky nebo jiné zájmové věci a rovněž vytěžení odsouzených bylo bez relevantních poznatků. Dne 9.4.2014 (po skončení zákonné lhůty pro samostatné ubytování) byl žalobce z preventivně bezpečnostních důvodů přemístěn do jiného kolektivu v rámci Věznice Ostrov a do ukončení šetření kázeňského přestupku byl vyřazen z pracoviště vězeňské kuchyně v objektu „C“. Uvedené koresponduje s tím, co uvedl žalobce jednak v žalobě a rovněž v rámci své výpovědi v rámci řízení o kázeňském přestupku.

31. Jako důkaz byla hodnocena podaná vysvětlení deseti odsouzených, zařazených do kolektivu „D“, jehož členem žalobce byl před zahájením kárného řízení, a kolektivu „A4“ kam byl žalobce následně přeložen. Všichni tito odsouzení takřka shodně uvedli, že se o pozitivitě na omamné a psychotropní látky (dále též jen „OPL“) u žalobce dozvěděli dne 8.4.2014, kdy byl přemístěn z kolektivu „D“ do uzavřeného oddělení výkonu trestu, kde byl samostatně ubytován. K osobě žalobce uvedli, že s drogami nikdy neměl nic společného a to ani v civilním životě. Z jeho vyprávění vyplývalo, že měl k drogám velice negativní vztah a odsuzoval je. O drogy se vůbec nezajímal. Nevšimli si u něj podezřelého či podivného chování. Dle jejich názoru není žalobce žádný „feťák“ a bylo jim divné, jak mohl být pozitivní na OPL, když v minulosti několikrát postoupil testy na OPL a vždy byl negativní. Dle názoru těchto odsouzených je v kolektivu „D“ a v kolektivu „A4“ vše v naprostém pořádku a nikdo zde mezi odsouzenými nemá vážnější problém.

32. Podána byla i vysvětlení dalších odsouzených z kolektivu „D“, kteří takřka shodně uvedli, že 7.4.2014 kolem 14.30 hodin přišel žalobce ze svého pracoviště vězeňské kuchyně objektu „C“ do svého kolektivu „D“ a hned si povšimli jeho podezřelého, nestandartního chování, které spočívalo v tom, že stále zmateně pobíhal po kolektivu „D“ a byl velice roztěkaný. Po nějaké chvíli si šel sednout na kuřárnu, kde společně s dalšími odsouzenými začal hrát tzv. Poker. Jeden z těchto odsouzených navíc uvedl, že dne 7.4.2014 kolem 17.45 hodin si při tzv. „malém sčítáku“ u žalobce povšiml, že byl hodně aktivní a měl značně rozšířené zorničky. V tuto chvíli bylo uvedenému odsouzenému jasné, že žalobce musel sám požít nějakou drogu, jelikož jeho chování a zjev tomu nasvědčoval. Z výpovědi několika odsouzených téměř shodně vyplynulo, že si dne 8.4.2014 v ranních hodinách povšimli, když šli močit a zakouřit si na kuřárnu, že žalobce ještě stále hraje tzv. Poker v kuřárně s dalšími odsouzenými a později, že se díval na televizi a v podstatě noc ze 7.4.201 na 8.4.2014 nespal. Když šla ranní směna odsouzených do práce, nesmyslně se před nimi schovával za botníky v chodbě kolektivu „D“, aby jej nikdo neviděl. Odsouzení, kteří hráli s žalobcem tzv. Poker, si rovněž všimli, že se žalobce při hře choval podivně, škubal sebou, byl velice aktivní a stále měl potřebu se pohybovat. Když se jej jeden z odsouzených při hře zeptal, zdali není tzv. „nastřelený", což znamená zfetovaný, žalobce neodpověděl, jako by to neslyšel a uhýbal pohledem. Dle názoru těchto odsouzených, byl žalobce pod vlivem nějaké drogy. K osobě žalobce tito odsouzení uvedli, že se jedná o velice ulhaného odsouzeného a nedá se mu nic věřit. V kolektivu prý prohlašoval, že s drogami nemá nic společného, což není pravda, vzhledem ke stavu, v jakém byl viděn dne 7.4.2014 před tzv. „malým sčítákem“ a dne 8.4.2014 při hraní tzv. Pokera a v ranních hodinách v kolektivu „D“. Jelikož část těchto odsouzených měla již v minulosti nějakou zkušenost s drogami z civilního života, stáli si za pokračování 11 57A 34/2014 svým názorem, že žalobce užil nějakou drogu, a proto byl dne 8.4.2014 pozitivní na OPL. Dle osobních zkušeností těchto odsouzených s drogami, musel žalobce pocítit změnu svého chování, změnu zdravotního nebo psychického stavu a měl tedy dostatek příležitosti tuto svou změnu v chování oznámit příslušným zaměstnancům věznice.

33. Vysvětlení podali také příslušníci vězeňské služby, kteří vykonávali dne 8.4.2014 službu na oddělení vazby a výkonu trestu, kde byl umístěn žalobce, a zdravotní sestra vězeňského zdravotního střediska. Jejich výpověďmi bylo nestandardní chování žalobce dne 8.4.2014 částečně potvrzeno. Z jejich podání vysvětlení je zřejmé, že dozorce při kontrole pracoviště vězeňské kuchyně v ranních hodinách dne 8.4.2014 překvapilo jednak to, že žalobce seděl za stolem a četl, protože jinak býval na pracovišti neustále v pohybu, a rovněž to, že byl roztěkaný, uhýbal pohledem a častěji polykal. Z jeho projevu nabyl tento dozorce přesvědčení, že by mohl být pod vlivem nějakých omamných látek. Po té, kdy tuto pochybnost sdělil nadřízenému, byl vyslán k předvedení žalobce a dalších dvou odsouzených k monitoringu moči na omamné a psychotropní látky. Při cestě na zdravotní středisko se jej žalobce dotázal, co by se stalo, kdyby odmítl poskytnout moč. K tomu mu bylo sděleno, že by byl kázeňsky potrestán. Po zjištění, že je test pozitivní, se žalobce začal rozčilovat, že to nemůže být pravda a požadoval nový test. Na to mu bylo zdravotní sestrou sděleno, že pro to není žádný důvod, že je test pouze orientační a že bude vzorek odeslán do laboratoře. Z podání vysvětlení přítomných dozorců a zdravotní sestry je zřejmé, že žalobce po zjištění, že je test pozitivní, se rozčiloval a stále něco vykřikoval, proto byl přivolán nadřízený přítomných dozorců, který opakovaně žalobci sdělil, že není důvod test opakovat, že bude vzorek odeslán do laboratoře. Žalobce byl následně odveden do uzavřeného oddělení, kde prohlásil, že na nadřízeného dozorců podá trestní oznámení. Následně žádal o umožnění rozhovoru se zaměstnancem kuchyně panem Náglem, nebo aby přišel za ním, což mu nebylo umožněno. Poté byl odveden na celu, kde ještě chvíli něco vykřikoval a bouchal na výdejní okénko dveří. Obdobný závěr o chování žalobce dne 8.4.2014 vyplývá rovněž z již zmíněného úředního záznamu ze dne 9.4.2014 sepsaného IDS OVT nprap. B. a podepsaného dozorci pprap. K., pprap. J., prap. J. a prap. S., ze kterého vyplývá, že byl monitoring na omamné látky u odsouzených K.P., F.R. a P.M. (žalobce) proveden na základě podezření (divné chování odsouzeného).

34. V rámci šetření byla oddělením prevence a stížností Věznice Ostrov provedena výpověď svědka M.B. a úřední záznam o podání vysvětlení, ze kterých je zřejmé, jak je uvedeno v odůvodnění rozhodnutí o uložení kázeňského trestu, že tento odsouzený vypověděl, že je nesmyslné tvrzení žalobce, že to měl být údajně on, kdo žalobci drogu nasypal a tím zapříčinit jeho pozitivitu na OPL dne 8.4.2014, neboť nepřišel s žalobcem celé dva dny před jeho pozitivitou do styku.

35. V rámci šetření bylo oddělením prevence a stížností Věznice Ostrov vyžádáno hodnocení žalobce vychovatelem kolektivu „D“ a pracovní posudek z pracoviště vězeňské kuchyně objektu „C“ kde byl žalobce pracovně zařazen. Z hodnocení vychovatele vyplynulo, že byl žalobce dosud několikrát odměněn a nebyl kázeňsky trestán. Je zařazen do I. PSVD a byl pracovně zařazen ve vězeňské kuchyni jako pomocná síla, s velice dobrou pracovní morálkou. Účel výkonu trestu je průběžně plněn v celém rozsahu. Dle místní a osobní znalosti vychovatele, měl žalobce údajně delší dobu blíže nespecifikované neshody s ods. B. S pokračování 12 57A 34/2014 ostatními odsouzenými ubytovanými v kolektivu „D“ vycházel a žádné konflikty ani neshody neměl. Z dostupných záznamů v osobní kartě odsouzeného není patrno, že byl někdy v minulosti podezřelý na užití OPL. Nikdy nebyl kázeňsky řešen za přestupek v souvislosti s požitím těchto látek a ani za žádný jiný přestupek. Dle pracovního posudku byl žalobce v pracovním poměru ve Věznici Ostrov ve vězeňské kuchyni objektu „C“ od 18.7.2012. Neměl žádnou neomluvenou absenci, vůči spolupracovníkům a nadřízeným se choval slušně. Podával stálý pracovní výkon, bez výkyvů. Zvládal relativně velké množství práce, pracoval samostatně a byl schopen organizovat práci ostatních odsouzených. V pracovní kartě neměl žádný záznam o porušení pracovních povinností či nesplnění pracovních úkolů.

36. Z uvedeného je zřejmé, že bylo v rámci řízení o daném kázeňském přestupku žalobce vedeno rozsáhlé šetření, v jehož rámci byly činěny úkony ve smyslu § 10 odst. 1 zákona o vězeňské službě tak, aby bylo objasněno, jakým způsobem došlo ke spáchání kázeňského přestupku žalobcem. Dokazování bylo na základě obrany žalobce, že si on sám žádnou drogu nevzal, vedeno i k objasnění, jak došlo k tomu, že byla v moči žalobce zjištěna kontrolním odběrem vzorku moče látka amphetamin, když on sám od počátku tvrdil, že si nic nevzal. V předloženém spise zachycujícím průběh daného řízení o kázeňském přestupku jsou krom listin týkajících se přímo orientačního toxikologického vyšetření vzorku moče žalobce dne 8.4.2014 a jeho následného posouzení oddělením soudního lékařství – toxikologickou laboratoří Nemocnice Sokolov, založeny také ve smyslu ustanovení § 58 vyhlášky o řádu výkonu trestu založeny úřední záznamy o podání vysvětlení zaměstnanců vězeňské služby, včetně zdravotní sestry zdravotnického zařízení Věznice Ostrov. Jsou zde založeny úřední záznamy o podání vysvětlení řady odsouzených. Ve věci vypovídal i odsouzený M.B., ohledně něhož vzniklo ze strany žalobce podezření, že mohl žalobci OPL vhodit do pití či jídla, aniž by to žalobce věděl. Uvedený odsouzený podal vysvětlení jako ostatní odsouzení, a byla s ním sepsána i svědecká výpověď, jak je výše uvedeno. Ohledáno bylo bezprostředně po zjištění pozitivního testu u žalobce místo jeho ubytování ve věznici i místo výkonu jeho pracovního zařazení. Jednotlivé důkazy jsou, jak je požadováno v ustanovení § 58 odst. 3 vyhlášky o řádu výkonu trestu, zcela konkrétně označeny a soud tak měl možnost porovnat jejich obsah s odůvodněním rozhodnutí o uložení kázeňského trestu a se závěrečnou zprávou z šetření poskytnutou jednak Generální inspekci bezpečnostních sborů a rovněž Krajskému státnímu zastupitelství v Plzni.

37. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by vhodil omamnou psychotropní látku do žalobcova pití nebo jídla odsouzený M.B., nebylo ani prokázáno, že by tak učinil jiný odsouzený, resp. jiná osoba odlišná od žalobce. Provedenými důkazy se však nepodařilo zjistit ani to, jak k požití následně v moči zjištěné látky amphetamin žalobcem došlo, ani to, jakým způsobem žalobce uvedenou omamnou psychotropní látku získal. Soud se shoduje s orgánem vězeňské služby Věznice Ostrov, který o uložení kázeňského trestu žalobci rozhodoval, že jediným, co bylo spolehlivě prokázáno, je pozitivní test orientačního toxikologického vyšetření moče, která byla dle protokolu o provedení orientačního toxikologického vyšetření moče odebrána dne 8.4.2014 v 7:39 hod. s pozitivním výsledkem ohledně substance MET (pervitin). Žalobce v žalobě neuvedl nic jiného, než co uváděl v řízení o kázeňském přestupku, že on sám žádnou drogu vědomě nepožil. Pokud z jeho strany existovalo podezření, že to byl odsouzený M.B., který mu později zjištěnou OPL vhodil do jídla či pití, pak toto své tvrzení žalobce žádným způsobem neupřesnil. Pokud pokračování 13 57A 34/2014 v žalobě zpochybňuje svědeckou výpověď tohoto odsouzeného, pak neuvádí nic konkrétního, v čem není správné tvrzení tohoto svědka, že s žalobcem dva dny před kontrolním vyšetřením nebyl ve styku, neboť obecné tvrzení, že byl žalobce x měsíců jako barákový a dotyčný s ním byl na jedné ubytovně, chodil s ním do práce na V.P. Kuchyně, takovým konkrétním tvrzením není. Žalobce sám v řízení o kázeňském přestupku ani nyní v žalobě neuvedl ani nenaznačil způsob, jakým dle jeho názoru mohlo k požití OPL z jeho strany dojít. Nenabídl žádné konkrétní tvrzení, které by mohlo být předmětem dokazování o tom, že sám OPL nepožil a byla mu aplikována do jídla nebo pití. Za situace, kdy žalobce tvrdí, že dosud neměl žádnou zkušenost s OPL a vyhýbá se i užívání léků, je přístup z jeho strany zcela nepochopitelný, neboť i dle názoru soudu, pokud by tomu tak skutečně bylo, musel by sám na sobě pozorovat po požití OPL jisté změny po stránce fyzické či psychické, případně obou, oproti jeho běžnému stavu. A za takové situace by bylo na místě tuto skutečnost podle § 28 odst. 2 písm. f) ZVTOS oznámit zaměstnanci vězeňské služby, neboť by se v takovém případě jednalo o okolnosti, které mohou způsobit vážné ohrožení bezpečnosti jemu samotnému. Obdobně je uvedený závěr soudu vyjádřen v odůvodnění rozhodnutí o uloženém kázeňském trestu, kde je argumentováno komplexní zprávou žalobce, ze které je citováno, přičemž z citace vyplývá, že je žalobce velmi dobře přizpůsoben podmínkám výkonu trestu a je schopen tyto si přizpůsobovat a dané příležitosti využívat ve svůj prospěch. Soud se zde proto shoduje se zpracovatelem odůvodnění, že je za této situace s podivem, že žalobce neoznámil své (byť) pochybnosti související se změnou své psychiky či fyzické kondice. Protože se jedná o způsob odůvodnění argumentace zpracovatele rozhodnutí o uložení kázeňského trestu, je nerozhodné, že žalobce nesouhlasí se závěry citovanými v té souvislosti z komplexní zprávy týkající se jeho osoby. Pokud se žalobce chtěl hájit a měl snahu, aby se prokázalo, že „si to svinstvo nevzal sám od sebe“, bylo především na něm, aby již v řízení o kázeňském přestupku sám uvedl zcela konkrétní podezření, resp. označil konkrétní důkazy, jakými mohlo dojít k tomu, že nevědomě zakázanou OPL požil. Součástí takového tvrzení by však muselo být i vysvětlení, jak je možné, že na sobě po požití OPL necítil žádné změny a tyto nehlásil zaměstnanci vězeňské služby, když se hájí tím, že s těmito látkami nemá zkušenost.

38. Soud proto činí závěr, že byl ve smyslu § 47 odst. 1 ZVTOS předmětný kázeňský trest žalobci uložen za situace, kdy byly náležitě objasněny okolnosti předmětného kázeňského přestupku a prokázána vina odsouzeného (žalobce).

39. V řízení o kázeňském přestupku byl žalobce vyslechnut a byla mu dána možnost vyjádřit se k předmětnému kázeňskému přestupu, jehož se měl dopustit, a to jednak dne 11.4.2014 a následně dne 25.4.2014, kdy byl vyslechnut k pozitivnímu výsledku na přítomnost omamných a psychotropních látek (viz úřední záznam o podaném vysvětlení). Po řádném poučení uvedl, že je od 9.4.2014 umístěn v kolektivu „A4“, ložnice č. 20 a doplnil:“ Jak jsem již uvedl, vědomě jsem si žádnou drogu nevzal a byl jsem překvapen po provedeném testu na OPL, že jsem pozitivní, neboť jsem na sobě vůbec necítil žádnou změnu zdravotního nebo psychického stavu. Kdybych na sobě nějakou změnu pociťoval, ihned bych tuto skutečnost oznámil zaměstnancům věznice s tím, že se se mnou něco děje a mám podezření, že mi někdo z odsouzených nasypal nějako drogu do pití.“ Žalobce dále sdělil, že podal podnět k prošetření SKPV PČR Karlovy Vary, který jej vyrozuměl, že byla věc postoupena k šetření pověřenému orgánu VS ČR Věznice Ostrov, tím bylo oddělení prevence a stížností. Uvedl, že pro potřeby tohoto šetření nemá, co by více dodal. Uvedl rovněž, že pokračování 14 57A 34/2014 vyrozuměl Krajské státní zastupitelství v Plzni, kterým mu bylo sděleno, že provede vlastní šetření, s jehož výsledkem žalobce seznámí.

40. Možnost vyjádřit se v řízení o kázeňském přestupku byla následně dána žalobci dne 20.5.2014 v souvislosti s ukončením šetření oddělením prevence a stížností Věznice Ostrov. Žalobci bylo sděleno ukončení šetření a jeho výsledek: „Na základě všech zjištěných skutečností bylo pověřeným orgánem VS ČR konstatováno, že se v daném případě nejedná o podezření ze spáchání trestného činu, ale o možné spáchání kázeňského přestupku proti § 28 odst. 1 a 3 písm. b) ZVTOS. Vzhledem k výše uvedenému konstatování a v souladu s platnými normami pro danou problematiku proto budou veškeré získané důkazy předány příslušnému funkcionáři OVVaT s kázeňskou pravomocí k jejich vyhodnocení, pro případné nové kázeňské řízení.“ Následně je uvedeno a žalobcem podepsáno: „Vysvětlení od příslušníků pověřeného VS ČR beru jako dostačující, souhlasím s tímto výsledkem šetření a vyčkám do rozhodnutí příslušných zaměstnanců OVVaT Věznice Ostrov. Na příslušníky zdejšího pověřeného orgánu VS ČR nemám další otázky a z jejich strany považuji toto šetření za ukončené. To je vše, co mohu k dané věci uvést, nežádám žádných změn ani doplnění. Zápis přečten, ukončen a podepsán dne 20.05.2014 v 09:20 hodin.“ 41. Dne 21.5.2014 bylo rozhodnuto o uložení kázeňského trestu žalobci pro porušení § 28 odst. 1 a 3 písm. b) ZVTOS a žalobci byl uložen nepodmíněný kázeňský trest umístění do uzavřeného oddělení na 15 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění programu zacházení. Dne 21.5.2014 si žalobce podal stížnost proti uloženému kázeňskému trestu, o které bylo rozhodnuto dne 22.5.2014 tak, že byla podle § 60 odst. 2 písm. b) vyhlášky o řádu VTOS zamítnuta. Následně bylo žalobci dáno poučení o postupu při podání žaloby ve správním soudnictví, kdy žalobce prohlásil, že žalobu podá a odešle sám, bez prostřednictví věznice. Poučení a prohlášení o způsobu podání žaloby podepsal a dokument je součástí spisu o kázeňském přestupku.

42. Z uvedeného je zřejmé, že žalobci jako v té době odsouzenému bylo ve smyslu § 47 odst. 1 ZVTOS před uložením kázeňského trestu umožněno, aby se vyjádřil ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a důkazům o nich. Jeho oprávněním bylo ve smyslu tohoto ustanovení uvádět okolnosti, které jeho vinu vyvracejí nebo zmírňují a na podporu svých tvrzení mohl navrhovat provedení dalších důkazů sloužících k jeho obhajobě. Jak již bylo uvedeno, nic konkrétního žalobce na svoji obhajobu nenavrhoval. Žalobci byl uložen kázeňský trest podle 46 odst. 3 písm. f) ZVTOS. Podle tohoto ustanovení lze uložit trest až na dobu 28 dnů. Trest uložený žalobci v rozsahu 15 dnů, je mírně nad polovinou maximální sazby, což odpovídá závažnosti kázeňského přestupku spočívajícího v porušení § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS, podle něhož je zakázáno konzumovat návykové látky, mezi které patří i orientačním testem u žalobce zjištěný amfetamin, a odpovídá i dosavadní bezúhonnosti žalobce, pokud jde o kázeňské přestupky. Žalobci uložený kázeňský trest tak byl ve smyslu § 47 odst. 2 ZVTOS úměrný závažnosti spáchaného kázeňského přestupku a byl v souladu se zájmem na dosažení účelu tohoto trestu, jak je obdobně uvedeno i v odůvodnění rozhodnutí o uložení kázeňském trestu. Závěr pokračování 15 57A 34/2014 43. Soud shledal žalobu nedůvodnou, proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

VII. Náklady říze ní

44. Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. by měla právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, která měla ve věci plný úspěch. Protože se žalovaná vzdala práva na náhradu nákladů řízení, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozs udku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní s oud. (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.) V Plzni dne 30. října 2015 Mgr. Alexandr Krysl,v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Lenka Kovandová